35 C 232/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované:

1. Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C , narozená Datum narození advokáta C , bytem Adresa advokáta C o určení vlastnického práva a vyloučení věcí z exekuce I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků:parc.č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba čp. , Anonymizovánoparc.č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je jiná stavba bez čp., respektive čísla evidenčního,parc.č. , Anonymizováno, /1 o výměře 3932 m2 trvalý travní porost,parc.č. , Anonymizováno, /5 o výměře 1452 m2 trvalý travní porost,parc.č. , hodnota, o výměře 38944 m2 trvalý travní porost,parc.č. , hodnota, o výměře 2506 m2 lesní pozemek,parc.č. , hodnota, o výměře 863 m2 ostatní plocha,parc.č. , hodnota, o výměře 73 m2 vodní plocha,parc.č. , hodnota, o výměře 272 m2 ostatní plocha,parc.č. , hodnota, o výměře 123 m2 ostatní plocha aparc.č. , hodnota, o výměře 112 m2 ostatní plochazapsaných na LV , Anonymizováno, pro obec a k.ú. , adresa, ,se zamítá.II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že z exekuce vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod čj. , spisová značka, proti povinné žalované 2. se vylučují nemovitosti dle exekučního příkazu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, zapsané na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , a to pozemky:parc.č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, ,parc.č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je jiná stavba bez čp., respektive čísla evidenčního,parc.č. , Anonymizováno, /1 o výměře 3932 m2 trvalý travní porost,parc.č. , Anonymizováno, /5 o výměře 1452m2 trvalý travní porost,parc.č. , hodnota, o výměře 38944m2 trvalý travní porost,parc.č. , hodnota, o výměře 2506m2 lesní pozemek,parc.č. , hodnota, o výměře 863m2 ostatní plocha,parc.č. , hodnota, o výměře 73m2 vodní plocha,parc.č. , hodnota, o výměře 272m2 ostatní plocha,parc.č. , hodnota, o výměře 123m2 ostatní plocha aparc.č. , hodnota, o výměře 112m2 ostatní plocha,se zamítá.III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1. na náhradě nákladů řízení částku , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované 1.IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu dne , datum, ve znění její změny učiněné podáním ze dne , datum, domáhal určení vlastnického práva a vyloučení nemovitostí z exekuce, vše ve vztahu k nemovitostem konkretizovaným v odst. I. a II. výroku (dále jen „předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnil v podstatných skutečnostech tím, že předmětné nemovitosti (přičemž v důsledku pozemkových úprav provedených v roce 2018 se jedná o jiná p.č.) byly zakoupeny na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, , na úhradu kupní ceny ve výši , částka, byly použity finanční prostředky, které žalobci darovala jeho matka, tedy tyto prostředky byly ve výlučném vlastnictví žalobce. Protože však žalobce byl v tu dobu ženatý, když manželství s žalovanou 2. bylo uzavřeno dne , datum, , byla jako kupující v kupní smlouvě uvedena vedle žalobce i jeho manželka – žalovaná 2. a nemovitosti byly zapsány do společného jmění manželů. Správně však měl být na straně kupující uveden pouze žalobce, a protože byly předmětné nemovitosti nabyty za finanční prostředky, které byly výlučným vlastnictvím žalobce, jedná se o nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobce. Protože jsou předmětné nemovitosti zapsány v SJM a žalovaná 2. si brala bez vědomí žalobce půjčky a úvěry, které nesplácela, jsou v současné době postihovány předmětné nemovitosti na úhradu dluhů žalované 2., ačkoliv se jedná o výlučný majetek žalobce, který závazky nepřevzal a takový majetek nelze postihnout na úhradu dluhů vzniklých v SJM. Vzhledem k tomu, že je rozpor mezi stavem faktickým a právním a stavem zápisu v katastru nemovitostí a jsou na předmětné nemovitosti vedeny exekuce, má žalobce za to, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva žalobce a důvod pro vyloučení předmětných nemovitostí z exekuce vedené na žalovanou 2.

2. Žalovaná 1. navrhovala zamítnutí žaloby s poukazem na skutečnost, že předmětné nemovitosti jsou v katastru nemovitostí vedeny v SJM žalobce a žalované 2., kteří byli v kupní smlouvě uvedeni jako kupující, není prokázáno, že předmětné nemovitosti byly zakoupeny pouze za prostředky ve výlučném vlastnictví žalobce.

3. Žalovaná 2. prohlásila, že nemovitosti s pozemky platil žalobce z peněz, které mu dala jeho matka. Kupní smlouva se sepisovala u notářky, byli u ní pouze jednou a u podpisu smlouvy, která už byla nachystaná, aniž by se předem s notářkou domlouvali, kdo tam všechno bude napsaný. Všechny náklady s chodem a opravou nemovitostí financoval žalobce, proto žalovaná 2. nemá na nemovitosti žádný nárok. Od počátku to chápala tak, že nemovitosti jsou ve výhradním vlastnictví žalobce, nikdy s nimi nenakládala, jako by byly její, jsou jen jeho.Závěr o skutkovém stavu4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. Zamítl návrh na provedení dokazování účastnickými výpověďmi a výpověďmi svědka , jméno FO, , jakož i celým obsahem spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, , když skutečnost, že matka žalobce žalobci darovala finanční prostředky účelově určené na zakoupení nemovitostí, byla nesporná, nadto prokázána také usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .

5. Žalobkyně a žalovaný mají v katastru nemovitostí zapsány ve společném jmění manželů všechny předmětné nemovitosti, které nabyli na základě nabývacích titulů- smlouva kupní ze dne , datum, s právními účinky vkladu práva ke dni , datum, ,- rozhodnutí , právnická osoba, o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě č.j. SPU , č. účtu, ze dne , datum, , s právní mocí ke dni , datum, a právními účinky zápisu k okamžiku , datum, ,- smlouva kupní ze dne , datum, s právními účinky zápisu k okamžiku , datum, .(výpisy z katastru nemovitostí , právnická osoba, pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , rozhodnutí , právnická osoba, , Krajský pozemkový úřad pro Zlínský kraj, pobočka , adresa, č.j. SPU , č. účtu, ).

6. Bylo nesporné, že předmětné nemovitosti nabyli žalobce a žalovaná 2. za trvání manželství, které trvalo od , datum, do , datum, (prohlášení žalobce a žalované 1. v notářském zápise NZ 230/2024 sepsaným , datum, jménem , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky se sídlem ve , adresa, ).

7. Žalobce obdržel od své matky (zemřelé dne , datum, ) darem finanční částku , částka, , o níž ve své závěti ze dne , datum, matka žalobce přikázala, aby si na svůj dědický podíl započetl to, že dostal darem , částka, na koupi domu v Sehradicích (usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ).

8. Žalobce při nabývání předmětných nemovitostí písemnými kupními smlouvami projevil vůli nabýt tyto nemovitosti do společného jmění manželů.

9. Kupní smlouva uzavřená dne , datum, mezi , jméno FO, jako prodávající a žalobcem a žalovanou 2. jako kupujícími označuje kupující hned v záhlaví jako manžele, v čl. II. obsahuje prohlášení, že kupující nemovitosti přijímají do společného jmění manželů, a v čl. VIII. obsahuje prohlášení, že na jejím základě bude vyznačeno vlastnického právo k převáděným nemovitostem pro manžele žalobce a žalovanou 2.

10. Exekučním příkazem k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, vydaným soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve vztahu k povinné žalované 2. a oprávněnému žalované 1. k vymožení konkretizované peněžité povinnosti, když pověření soudního exekutora vydal Okresní soud ve , adresa, dne , datum, pod č.j. , spisová značka, na základě exekučního titulu, kterým je elektronický platební rozkaz vydaný Okresním soudem ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. EPR , č. účtu, -5, bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, kterými jsou předmětné nemovitosti. Exekuční příkaz obsahuje poučení o tom, že je-li exekucí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho exekucí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení exekuce.

11. Žalobce a žalovaná 1. shodně prohlašují, že kupní smlouva ze dne , datum, byla uzavřena vadně, kdy na straně kupujících měl být uveden pouze žalobce, neboť smlouva sice byla uzavřena a majetek nabyt za trvání manželství, nicméně za majetek náležející do výlučného vlastnictví žalobce. Při uzavření smlouvy jednali v omylu, že nemovitosti mají být nabývány do společného jmění manželů a že na straně kupující mají být uvedeni a právně jednat oba společně jako manželé (notářský zápis NZ 230/2024 sepsaný , datum, jménem , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky se sídlem ve , adresa, ).Právní posouzení věciK žalobě na určení vlastnického práva12. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

13. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do Katastru nemovitostí ČR, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí ČR.

14. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se týká sporný vztah nebo sporné právo.

15. Domáhal-li se žalobce určení majetkového režimu předmětných nemovitostí odlišného od majetkového režimu zapsaného v katastru nemovitostí (výlučné vlastnictví žalobce na rozdíl od zapsaného společného jmění manželů žalobce a žalované 2.), má soud za to, že účastníky takového řízení mohou být pouze účastníci právního vztahu, o něž v řízení jde, tzn. žalobce a žalovaná 2. jako zapsaní katastrální vlastníci. Právní sféry žalované 1. se takové rozhodnutí žádným způsobem nedotýká, když na exekuci vedenou žalovanou 1. na majetek žalované 2. rozhodnutí o vlastnickém režimu exekucí postižených předmětných nemovitostí to nebude mít žádný vliv, jak bude rozebráno dále. Za této situace není žalovaná 1. pasivně věcně legitimována k žalobě na určení vlastnického práva a na požadovaném určení vlastnického práva ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1. není naléhavý právní zájem. Žaloba o určení vlastnického práva mezi žalobcem a žalovanou 1. tak byla zamítnuta pro nedostatek pasivní legitimace a naléhavého právního zájmu, na požadovaném určení.

16. Ve vztahu k žalované 2. naléhavý právní zájem dán je, a to již zmíněnou potřebou uvést do souladu stav právní a stav zapsaný v katastru nemovitostí, nicméně žaloba důvodná není.

17. Podle § 3028 občanského zákoníku č 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“)odst. 1 tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti;odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

18. Vzhledem k tomu, že kupní smlouva, jíž se žalobce dovolává, byla uzavřena v roce 2003, bylo nutno na posouzení vlastnického režimu předmětných nemovitostí aplikovat občanský zákoník č. 40/1964 (dále jen „obč. zák.“). Druhá smlouva jako nabývací titul předmětných nemovitostí byla uzavřena v roce 2019, podléhá tak režimu o.z.

19. Podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,20. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, coa) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

21. Z rozebraného vyplývá, že rozsah společného jmění manželů je v obou kodexech určen de facto stejně, nuance jsou pouze formulační. Lze tak na oba nabývací tituly aplikovat totožné závěry a převzít i dosavadní judikatorní závěry ve vztahu k otázce právního režimu věci, zakoupené z výlučných prostředků jednoho z manželů, jestliže jako kupující vystupují oba manželé společně.

22. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod R 41/2001 uvedl: „Jestliže kupní cena zakoupené věci byla zcela zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů, avšak kupujícími byli oba manželé a oba při uzavření kupní smlouvy projevili vůli nabýt kupovanou věc do bezpodílového spoluvlastnictví, pak se tato věc stala předmětem jejich bezpodílového spoluvlastnictví.“ V tomto rozsudku se též uvádí: „Pro posouzeni otázky, zda tyto nemovitosti patří do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků či nikoli, byl rozhodující jejich projev vůle vyjádřený v písemné a registrované kupní smlouvě, jejíž platnost nebyla nijak zpochybněna, bez ohledu na to, z jakých finančních prostředků byla kupní cena zaplacena. Skutečnost, že kupní cena byla zaplacena z finančních prostředků darovaných rodiči žalovaného jen žalovanému, tak sama o sobě bez dalšího nemohla vést k závěru, že nemovitosti v XY do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků nepatří. Žalovanému nic nebránilo, aby uzavřel takovou kupní smlouvu, podle které by jako kupující vystupoval jen on sám a nemovitosti tak nabyl do svého výlučného vlastnictví“. Na citovaný rozsudek odkazují také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , ze kterých také vyplývá, že uvedený závěr platí i pro vypořádání SJM, jak je majetkové společenství manželů označováno od , datum, . „Jestliže kupní cena pořizované věci byla zcela zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů, avšak kupujícími byli oba manželé a oba při uzavření kupní smlouvy projevili vůli nabýt kupovanou věc do bezpodílového spoluvlastnictví, pak se tato věc stala předmětem jejich bezpodílového spoluvlastnictví; to platí i pro společné jmění manželů. Pohnutky, které v takovém případě manžele vedly k tomu, že věc nabyli do společného jmění, jsou zásadně nevýznamné. Výlučné prostředky jen jednoho z manželů, vynaložené na pořízení věci ve společném jmění, představují i v takovém případě jeho vnos do společného jmění (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

23. Nelze pominout právní důsledky plynoucí ze skutečnosti, že ve smlouvě uzavřené v roce 2003 jsou jako kupující uvedeni žalobce a žalovaná 2., uvozeni právě označením, že se jedná o manžele, že nemovitosti přijímají do svého společného jmění manželů a že i intabulační doložka zní tak, že v katastru nemovitostí bude vyznačena změna, podle které nabyli vlastnické právo oba manželé do společného jmění manželů. Kupují-li dvě (nebo i více) osoby společně věc s tím, že ji obě nabývají do vlastnictví, je pro nabytí vlastnického práva nerozhodné, čí peníze budou na zaplacení kupní ceny použity; eventuální vypořádání je již věc vztahu mezi kupujícími. Není žádný důvod pro to, aby to stejné neplatilo i v případě, že kupujícími jsou manželé, jen s tím rozdílem, že platí-li mezi nimi obecný manželský majetkový režim (a nic jiného nebylo v této věci zjištěno), nabývají věc do bezpodílového spoluvlastnictví, resp. společného jmění manželů, a výlučné prostředky jen jednoho z manželů, vynaložené na pořízení věci ve společném jmění, představují jeho vnos do společného jmění. To platí i v případě, že kupujícími jsou oba manželé, avšak v kupní smlouvě není výslovně uvedeno, že nabývají do bezpodílového spoluvlastnictví, resp. společného jmění; i kdyby v takovém případě neměli manželé vůli nabýt do společného jmění, pak by v případě, že jejich manželský majetkový režim nebyl modifikován (např. zúžením BSM či SJM), a nebyla by tu zákonná výluka ze společného jmění, koupená věc připadla do jejich bezpodílového spoluvlastnictví (Nejvyšší soud, , spisová značka, -I.).

24. Aplikováno na posuzovaný případ, žalobce ve smlouvě uzavřené v roce 2003 výslovně projevil vůli nabýt předmětné nemovitosti do společného jmění manželů a stejně tak musel svoji vůli projevit i ve smlouvě uzavřené v roce 2019, která je v katastru nemovitostí zapsána jako další nabývací titul k předmětným nemovitostem, neboť bez takového uvedení by katastrální úřad nezapsal nemovitosti do společného jmění manželů žalobce a žalované 2. Resp. i pokud by v této smlouvě taková vůle projevena nebyla, pak při faktu nabytí nemovitostí za trvání manželství při neexistenci modifikovaného majetkového režimu (jehož případnou modifikaci žalobce ani netvrdil), spadají v souladu se shora rozebranými závěry předmětné nemovitosti do společného jmění manželů.

25. Dovolávají-li se žalobce a žalovaná 2. svého omylu o tom, jaký majetkový režim měly předmětné nemovitosti při jejich nabytí v roce 2003 mít, jde o neznalost zákona, která neomlouvá.

26. Podle § 49a obč. zák. právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.

27. Omyl je z pohledu § 49a obč. zák., které je nutno aplikovat na uzavření kupní smlouvy v roce 2003 a ve vztahu k níž se žalobce (i žalovaná 2. omylu dovolává), relevantní tehdy, jestliže právní úkon jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní. Citované ustanovení obsahuje úpravu právních následků pro případ, že právní úkon byl učiněn v omylu jako nevědomosti o pravém stavu věci (tzv. volní – vnitřní omyl). Právní podstata omylu ve vůli spočívá v tom, že jednající měl nesprávnou, resp. nedostatečnou představu o právních účincích právního úkonu.

28. Omyl ve vůli je právně významným, tj. má za následek neplatnost právního úkonu jen tehdy, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro právní úkon rozhodující, resp. podstatná (error essentialis) a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala anebo o něm musela vědět v době právního úkonu.

29. Omyl je u právního úkonu rozhodující (podstatný), týká-li se právního důvodu (error in negotio), resp. předmětu, a to buď totožnosti předmětu (error in corpore) anebo podstatné vlastnosti předmětu (error in qualitate), osoby (error in personam), popř. jiné skutečnosti, která byla pro uskutečnění právního úkonu podle projevené vůle subjektu rozhodující. Neplatnost právního úkonu je v těchto případech omezena s ohledem na zabezpečení právní jistoty občanskoprávního styku pouze na rozhodující (podstatný) omyl. Omyl v pohnutce (vzdálenější motiv, či konečný cíl chování), která obvykle netvoří součást vůle, nečiní právní úkon neplatným.

30. Právní následky omylu jsou tedy spojeny jen s určitým kvalifikovaným (právně významným) omylem. Jiný omyl právní následky nevyvolá a jde k tíži mýlícího se účastníka. Právně významný je omyl tehdy, je-li tento omyl skrytý (tj. účastník jednající v omylu o něm neví) a druhý účastník se na vzniku takového omylu podílel. Jde především o případy, kdy druhý účastník tento omyl způsobil přímo úmyslně. O omyl však půjde i tehdy, kdy druhý účastník omyl vyvolal jinak (tedy např. neúmyslně) nebo o něm musel vědět. V tomto případě omyl musí vycházet ze skutečností, které jsou pro uskutečnění právního úkonu rozhodující – musí zde tedy jít o již zmíněný tzv. podstatný omyl.

31. Omyl je podstatný, jestliže jednající osoba učinila právní úkon v omylu vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro právní úkon rozhodující (tedy podstatná), a bez níž by k právnímu úkonu nedošlo, a dále osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela v době právního úkonu alespoň vědět. Podstatnou je pak taková skutečnost (resp. vlastnost věci), k níž úmysl jednající osoby směřuje ve své podstatě a současně byl takovýto úmysl i ozřejměn.

32. Naplnění skutkové podstaty omylu ve smyslu § 49a obč. zák. přitom žalobce a žalovaná 2., nejenže ani netvrdí (z tvrzení, že jednali v omylu, že nemovitosti mají být nabývány do společného jmění manželů a že na straně kupující mají být uvedeni a právně jednat oba společně jako manželé nelze dovodit žádné skutečnosti relevantní z pohledu § 49a obč. zák.), nadto takový omyl by vedl k neplatnosti smlouvy, tzn. v důsledku takového omylu by vlastnictví z prodávající nepřešlo, přitom je evidentní, že dosáhnout takový důsledek žalobce a žalovaná 1. vůbec nezamýšlí, když jejich snahou je ochránit majetek ve vlastnictví žalobce (ať už výlučném či v SJM) před dopady exekuce vedené na žalovanou 2.

33. Ze shora rozebraného vyplývá, že žaloba na určení, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, důvodná není a jako takovou ji soud zamítl.K žalobě o vyloučení věci z exekuce34. Podle § 36 odst. 2 zák. č. 120/2001 o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) ve znění účinném do , datum, jsou-li exekučním příkazem postiženy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů, je účastníkem exekučního řízení, pokud jde o tyto věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, i manžel povinného.

35. Podle § 267 o.s.ř. ve znění účinném do , datumodst. 1 právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona;odst. 2 obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek, který patří do společného jmění manželů nebo se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela, ale vymáhanou pohledávku nelze z tohoto majetku uspokojit.

36. Podle právní úpravy účinné do , datum, exekucí mohou být postiženy i věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které má povinný ve společném jmění manželů (dále jen „SJM“), a to za podmínek stanovených v § 42 exekučního řádu. Účastníkem exekučního řízení je proto i manžel povinného, pokud jde o tento majetek.

37. Procesní vymezení účastenství manžela povinného je spojeno se skutečností, že je vydaným exekučním příkazem alespoň potencionálně postižen majetek ve SJM. Manžel se tedy stává účastníkem exekučního řízení od okamžiku, kdy jsou postiženy majetkové hodnoty ve SJM nebo některý účastník řízení tvrdí, že jsou takové majetkové hodnoty exekucí postiženy, ale nejdříve tehdy, kdy je ohledně takových majetkových hodnot vydán exekuční příkaz. Pro vznik účastenství manžela povinného v exekuci není rozhodné, zda mu takový exekuční příkaz doručen.

38. Procesní účastenství manžela nesouvisí s posouzením, zda konkrétní majetkové hodnoty mohou být skutečně exekucí postiženy podle § 42. Posouzení podmínek uvedených v § 42 se projeví v tom, že je exekuce proti takovým hodnotám dále vedena nebo je zastavena (popř. i po úspěšné vylučovací žalobě).

39. Manžel je účastníkem řízení i tehdy, pokud jsou postiženy majetkové hodnoty, u nichž je smlouvou vznik SJM vyhrazen ke dni zániku manželství nebo je SJM o tyto majetkové hodnoty zúženo (§ 143a obč. zák.).

40. Účastníkem exekučního řízení je i rozvedený manžel povinného, pokud jsou postiženy hodnoty patřící do sice zaniklého, ale nevypořádaného SJM.

41. Manžel povinného byl rovněž oprávněn podat žalobu na vyloučení věci z exekuce podle § 267 o.s.ř.

42. O procesním právu podat návrh na zastavení exekuce nebo excindační žalobu musel exekutor manžela povinného poučit (§ 3 odst. 1 věta prvá ProvVyhl a § 254 odst. 3 o.s.ř.).

43. Podle § 36 odst. 2 exekučního řádu znění účinném od , datum, účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.

44. Podle § § 262b odst. 1 o.s.ř. v aktuálním znění je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. O tom musí být soudem poučen.

45. Podle § 267 o.s.ř. v aktuálním znění právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

46. Od , datum, došlo zákonem č. 139/2015 Sb. k výrazné změně postavení manžela povinného v exekuci. Zrušením § 267 odst. 2 OSŘ byl manžel povinného vyloučen z možnosti bránit svůj výlučný majetek postižený v exekuci prostřednictvím vylučovací žaloby a jako prostředek jeho ochrany nadále slouží jen zastavení exekuce, které může manžel povinného navrhnout. Nově se tedy přímo v exekuci řeší všechny sporné otázky související s postihem společného jmění manželů výlučného majetku manžela povinného.

47. Tomuto pojetí ochrany majetku manžela povinného a SJM musí odpovídat i účastenství manžela povinného v exekuci. Manžel povinného je tak nadále účastníkem exekučního řízení od okamžiku, kdy je postihován majetek v SJM anebo jeho výlučný majetek, a to za podmínek stanovených v § 42 exekučního řádu, který stanoví podmínky postižení majetku v SJM.

48. Procesní vymezení účastenství manžela povinného je spojeno se skutečností, že je vydaným exekučním příkazem alespoň potenciálně postižen majetek SJM nebo jeho výlučný majetek. Manžel se tedy stává účastníkem exekučního řízení od okamžiku, kdy jsou postiženy majetkové hodnoty v SJM nebo jeho výlučné majetkové hodnoty, nebo od okamžiku, kdy některý účastník řízení tvrdí, že jsou takové majetkové hodnoty exekucí postiženy, ale nejdříve tehdy, kdy je ohledně takových majetkových hodnot vydán exekuční příkaz. Pro vznik účastenství manžela povinného v exekuci není rozhodné, zda mu takový exekuční příkaz byl doručen.

49. Procesní účastenství manžela nesouvisí s posouzením, zda konkrétní majetkové hodnoty mohou být skutečně exekucí postiženy podle § 42. Posouzení podmínek uvedených v § 42 se projeví v tom, že je exekuce proti takovým hodnotám dále vedena nebo je zastavena.

50. Manžel je účastníkem řízení i tehdy, pokud jsou postiženy majetkové hodnoty, u nichž je smlouvou modifikován rozsah SJM (§ 143a obč. zák. a § 717 až 721 o. z.). Smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

51. Účastenství manžela povinného je při obraně majetku zcela samostatné a není spojeno s účastenstvím povinného v tom smyslu, že by manžel vystupoval v řízení „na straně povinného“ a jeho procesní úkony by nemohly být protichůdné úkonům povinného. Naopak, v exekuci se často stává, že povinný a jeho manžel uplatňují vzájemně si odporující tvrzení a mají rozdílný zájem na výsledku řízení.

52. Exekuční úkony provedené předtím, než byl podán návrh manžela povinného na zastavení exekuce, si podržují zákonný podklad.

53. O procesním právu podat návrh na zastavení exekuce musí exekutor manžela povinného poučit (§ 3 odst. 1 věta první ProvVyhl a § 254 odst. 3 OSŘ).

54. Při výkonu rozhodnutí může dojít k tomu, že jsou postiženy majetkové hodnoty, které nejsou ve vlastnictví povinného, popřípadě ve společném jmění povinného a jeho manžela. Proto zákon osobám, jejichž majetek byl prováděním výkonu rozhodnutí nedůvodně dotčen, dává možnost se bránit formou excindační (vylučovací) žaloby. Účelem excindační (vylučovací) žaloby je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku (k věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám), jenž byl postižen výkonem rozhodnutí (exekucí), takové právo (právní vztah), které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí (exekuce) byl proveden a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného (NS , spisová značka, ). K podání excindační žaloby podle § 267 odst. 1 je aktivně věcně legitimována třetí osoba odlišná od oprávněného, povinného i manžela povinného, jejíž věc, majetkové právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, ačkoliv má k postiženým majetkovým hodnotám hmotněprávní vztah, který výkon rozhodnutí nepřipouští.

55. Již shora bylo zmíněno, že až do , datum, , než zákonem č. 139/2015 Sb. bylo zrušeno ustanovení § 267 odst. 2 (umožňující vyloučení majetku v SJM) a než do OSŘ bylo vloženo ustanovení § 262b, aktivně legitimován k podání excindační žaloby byl rovněž manžel povinného, a to jak podle ustanovení § 267 odst. 1 (tj. podle současného ustanovení § 267), tak i podle ustanovení § 267 odst. 2, které umožňovalo vyloučení majetku ve společném jmění manželů z výkonu rozhodnutí. V prvním případě manžel povinného podával žalobu tehdy, jestliže se domáhal vyloučení postižených majetkových hodnot z výkonu rozhodnutí s poukazem na to, že má k postiženým majetkovým hodnotám hmotněprávní vztah, který výkon rozhodnutí nepřipouští, tj. že postižené majetkové hodnoty netvoří součást společného jmění ani se nejedná o majetek, který se považuje podle § 262a pro účely výkonu rozhodnutí za součást společného jmění manželů, přičemž typickým právem manžela povinného (shodně jako třetích osob) nepřipouštějícím výkon rozhodnutí bylo vlastnické právo. Ve druhém případě manžel povinného žalobu podával tehdy, jestliže byl výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považovaný podle § 262a za součást společného jmění manželů, ačkoliv vymáhanou pohledávku nebylo možno z tohoto majetku uspokojit.Náklady řízení56. Zamítnutí žaloby znamená, že v řízení měli úspěch žalovaní, kterým tak podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo plnou na náhradu nákladů řízení, účelně vynaložených k obraně jejich práva.

57. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1. podle obsahu spisu náklady řízení žalovaného 1. tvoří:odměna za zastoupení žalobce advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., za dva úkony právní pomoci, a to- převzetí a příprava zastoupení,- písemné vyjádření ze dne , datum, ;předmětem řízení vůči žalované 1. byl:- nárok na určení vlastnického práva k nemovitosti, jehož tarifní hodnota podle § 9 odst. 4 písm. b) cit. vyhl. činí částku , částka- nárok na vyloučení věci z exekuce, jehož tarifní hodnota podle § 9 odst. 1 cit vyhl. činí částku , částka, ,sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty , částka, (odpovídající součtu tarifních hodnot uplatněných nároků) činí podle § 7 bod 5 citované vyhlášky částku , částka, ;celkem tak odměna za zastoupení žalobce advokátem činí částku , částka, ;dva režijní paušály po , částka, (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) související s každým jednotlivým úkonem právní pomoci, celkem tedy , částka, .Takto vyčíslené náklady řízení činí částku , částka, (odst. III. výroku).

58. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2. se žalovaná 2. náhrady nákladů řízení vzdala, bylo proto rozhodnuto tak, jak je uvedeno v odst. IV. výroku.