35 C 24/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 11 313 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 313 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 313 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 0 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] ve znění jejích doplnění po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 313 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. Žalobu odůvodnila v podstatných skutečnostech tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] v souladu s ustanovením § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“) pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu. V uvedené smlouvě se občanského zákoníku žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobkyni pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 37 638 Kč s roční splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum]. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne [datum] proto jej žalobkyně vyzvala k uhrazení dlužné částky a upozornila jej na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaný v dané lhůtě i přes upozornění na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni [datum]. Za období od [datum] do [datum] včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 11 313 Kč.

2. Proti platebnímu rozkazu vydanému podepsaným soudem podal žalovaný včas odpor. Bránil se tím, že se žalobkyní neuzavíral dne [datum] novou pojistnou smlouvu za účelem sjednání nového pojistného produktu, tudíž se ani nemohl zavázat k placení pojistného. Rovněž odmítl, že by kromě žalované částky za období od [datum] do [datum] platil pojistné za údajné předcházející období od počátku pojištění dne [datum] do [datum], nejspíše v uváděné výši 37 638 Kč. I kdyby tak došlo ke sjednání jakéhokoli pojistného produktu, jak tvrdí žalobkyně, tento musel ihned na počátku z důvodu nezaplacení již prvního ročního pojistného zaniknout.

3. Žalobkyně pak doplnila, že pojistná smlouva [číslo] byla uzavřena jako náhrada za původní smlouvu [číslo]. Tato původní smlouva byla zrušena dohodou ke dni [datum], kdy bylo zároveň ujednáno, že se pojistné z původní pojistné smlouvy [číslo] převede na novou pojistnou smlouvu [číslo] Dohoda o zrušení pojistné smlouvy a převedení pojistného na novou pojistnou smlouvu je podepsána oběma smluvními stranami, žalobkyně tak má za to, že původní smlouva [číslo] byla řádně ukončena a zároveň došlo k uzavření nové pojistné smlouvy [číslo] to osobně žalovaným. Dohoda o zrušení smlouvy a převedení pojistného na novou smlouvu obsahuje také identifikaci žalovaného podle občanského průkazu. Žalobkyně tak nemá důvod pochybovat o tom, že pojistná smlouva byla uzavřena osobně žalovaným.

4. Žalovaný pak doplnil svou obranu tak, že zprostředkovatelka žalobkyně, se kterou v této souvislosti žalovaný jednal, žalovanému doporučila zrušit investiční složku životního pojištění, ponechat pouze úrazovou - k tomu asi na základě úkonu, který žalobkyně doložila dodatečně, mělo dojít. Poté, co žalovaný zjistil, jaké to pro něj má faktické důsledky, které mu zprostředkovatelka neřekla, nezaplatil pojistné a zprostředkovatelce řekl, že od smlouvy odstoupil, ta ho urgovala o zaplacení pojistného, to odmítl a počítal s tím, že smlouva zanikne s nezaplacením pojistného. Teprve později se žalovaný dozvěděl, že smlouva má trvat, protože první pojistné bylo zaplaceno. To ale žalovaný nezaplatil. Žalobce se domnívá, že nebylo ve změněné pojistce ustanovení, které by opravňovalo žalobkyni peníze převést v naspořené investiční složce na pojistné na nové sjednané období.

5. Žalobkyně k tomu argumentovala tím, že podle listinných podkladů je tam návrh podepsaný žalovaným i dokument o zániku pojištění podepsaný žalovaným, kde je výslovně sjednáno, že na nové pojištění bude převedeno odbytné.

6. Poté, co žalobkyně předložila originál listin, jichž se dovolává, žalovaný doplnil svou obranu tak, že jeho záměrem rozhodně nikdy nebylo rušit celou svou s žalobkyní původně uzavřenou životní pojistku a uzavírat nový pojistný produkt. Záměrem žalovaného, a tedy účelem podpisu doložených listin, bylo ukončit pouze tzv. investiční složku původně uzavřené pojistné smlouvy vedené pod [číslo] ponechat v platnosti tzv. úrazovou část pojistky. Doporučení ukončit investiční složku pojistné smlouvy přitom udělila žalovanému zprostředkovatelka žalobkyně, paní [jméno] [příjmení], a žalovaný pod podmínkou zachování úrazové složky původní smlouvy souhlasil. Na základě uvedené dohody připravila paní [příjmení] žalovanému dokumenty, dle vlastních slov potřebné k ukončení investiční složky původní smlouvy, načež tyto listiny žalovaný dne [datum] vlastnoručně podepsal. Dle dohody stran mělo nicméně dojít k vyplacení finančních prostředků naspořených žalovaným za předchozí období existence investiční složky smlouvy na jeho účet, o čemž svědčí i originál doložené listiny nazvaný„ Zánik pojištění“. Jak vidno i z doloženého originálu listiny, žalovaný si zvolil vyplacení odkupného/odbytného na bankovní účet. Následně ovšem muselo dojít k neoprávněnému zásahu do uvedené listiny ze strany žalobkyně (či jejích zaměstnanců, zprostředkovatelů či dalších odpovědných osob). Na originálu listiny je zcela zřejmé, že ex post došlo k vybělení vyplněného čísla účtu, kódu banky i samotného zakroužkování výběru možnosti převedení prostředků na účet a dopsání čísla pojistné smlouvy, na které mělo dle tvrzení žalobkyně dojít k převedení prostředků. S takovým způsobem vypořádání naspořených peněz nicméně žalovaný nikdy nesouhlasil a se zprostředkovatelkou žalobkyně naopak před podpisem uvedených listin vyplnil požadované číslo účtu, na něž mělo k vyplacení jeho prostředků dojít. Uvedené je rovněž důvodem, proč žalovaný od samého počátku tvrdí, že nikdy nedal souhlas s použitím jeho prostředků na platbu pojistného u nějakého jiného pojistného produktu, a naopak se podivuje nad tím, z jakého důvodu po něm žalobkyně nárokuje platbu pojistného, když naopak jemu na účet naspořené finanční prostředky z investiční složky původní pojistné smlouvy nevyplatila.

7. Konečně žalobkyně doplnila svou argumentaci tím, že dle vyjádření pojišťovací zprostředkovatelky došlo ke změně způsobu vyplacení odkupného ještě před podpisem Zániku pojištění ze strany žalovaného. Žalovaný si tedy při podpisu Zániku pojištění a podpisu nové smlouvy byl vědom toho, že odkupné z původní smlouvy bude převedeno na novou pojistnou smlouvu, a svým podpisem potvrdil, že s uvedeným postupem souhlasí. Po podpisu ze strany klienta již nebyla žádost o ukončení smlouvy jakkoliv upravována.

8. Mezi účastníky bylo nesporné a také prokázáno návrhem smlouvy [číslo] přijetím návrhu podepsaným žalovaným, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo]. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 37 638 Kč s roční splatností vždy ke dni 19. 9. daného roku a počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum]. V záhlaví písemného vyhotovení smlouvy, konkrétně návrhu smlouvy, je výslovně uvedeno, že -) tento návrh na uzavření pojistné smlouvy je finální a není ho možné přijmout s výhradami, úpravami, doplňky nebo omezeními, a to ani nepodstatnými. Je možné ho přijmout pouze podpisem Přijetí návrhu na uzavření pojistné smlouvy [číslo] to nejpozději do [datum]. Nelze ho přijmout zaplacením pojistného; -) uzavíraná pojistná smlouva má nahradit ukončovanou pojistnou smlouvu č.: [číslo] (pro ukončení této smlouvy je nutné vyplnit formulář Zánik pojištění). Žalovaný podepsal formulář přijetí návrhu.

9. Mezi účastníky bylo sporné, zda bylo zaplaceno pojistné splatné ke dni [datum] a zda došlo k zániku této pojistné smlouvy již nezaplacením prvního pojistného splatného dne [datum].

10. Mezi účastníky bylo nesporné, že nebylo zaplaceno pojistné splatné ke dni [datum].

11. Listinou ze dne [datum] bylo prokázáno, že jejím obsahem je výzva žalovanému k zaplacení dlužného pojistného ve lhůtě do [datum] s upozorněním na zánik pojištění k tomuto dni, nebude-li dlužné pojistné zaplaceno. Bylo nesporné, že tato listina byla žalovanému doručena.

12. Jestliže pro zánik pojištění musí být kumulativně splněno několik podmínek – viz rozbor dále, přičemž v řízení bylo prokázáno, že nejméně jedna z nich splněna nebyla (kvalifikovaná výzva k úhradě dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojištění v případě jeho nezaplacení ve stanovené lhůtě doručená pojistníkovi), pak nebylo nutno zabývat se posouzením, zda byly naplněny další kumulativně stanovené podmínky (ne/zaplacení pojistného splatného ke dni [datum]), neboť i kdyby splněny byly, pro nesplnění další z kumulativně povinných podmínek by závěr o zániku pojištění nebylo možno učinit.

13. Soud tak pro věc nečiní žádná relevantní zjištění a závěry z dalšího provedeného dokazování výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] a účastnickou výpovědí žalovaného, které směřovalo k tomu, zda mělo a mohlo být zaplaceno pojistné splatné dne [datum] formou převedení odbytného po zániku jiné smlouvy uzavřené mezi účastníky. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 14. Účastníci sjednali dne [datum] pojištění žalovaného u žalobkyně, s počátkem pojištění ke dni [datum] a pojistným ve výši 37 368 Kč splatným ročně k 19. 9. daného roku.

15. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné ke dni [datum].

16. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužného pojistného kvalifikovanou výzvou datovanou dne [datum] doručenou žalovanému, pojistné na základě výzvy zaplaceno nebylo.

17. Pojištění zaniklo k datu [datum].

18. Poměrná část pojistného odpovídající období od [datum] do [datum] (celkem 123 dnů) při ročním pojistném ve výši 37 368 Kč, což při počtu 365 dnů v roce představuje částku 102,60 Kč denně, za 123 dnů vychází na částku 12 595 Kč. <b>Právní posouzení věci</b> <i>19. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>20. Podle § 2774 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.</i> <i>21. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>23. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>24. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.</i> 25. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. občanského zákoníku, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému pojistnou ochranu a žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši stanovené v pojistné smlouvě. Pojistné bylo sjednáno na dobu na dobu neurčitou s počátkem pojištění [datum].

26. Závazek platit pojistné řádně, tj. v dohodnuté výši a včas, je nejdůležitější povinností pojistníka jako smluvní strany pojistné smlouvy. Jestliže tuto svou povinnost poruší, umožňuje zákon pojistiteli kvalifikovaným jednáním způsobit zánik pojištění pro nezaplacení pojistného. Samotné nesplnění dluhu pojistníka však k zániku pojištění nestačí. K zániku pojištění dle § [číslo] je nutné kumulativní naplnění několika následujících okolností: a) prodlení pojistníka se zaplacením pojistného nebo jeho části, b) kvalifikované upomenutí o zaplacení pojistného nebo jeho části, které musí obsahovat poučení o zániku pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného v dodatečné lhůtě, stanovit lhůtu k zaplacení pojistníkova dluhu, která nesmí být kratší než jeden měsíc ode dne doručení, být doručeno pojistníkovi, c) nezaplacení dlužného pojistného pojistníkem, d) marné uplynutí stanovené lhůty, e) nedošlo k dohodě pojistníka a pojistitele o prodloužení lhůty stanovené v upomínce.

27. Žalovaný svou obrannou argumentaci založil na tom, že nebylo zaplaceno„ první“ pojistné, tedy pojistné splatné ke dni [datum]. Žalovaný sice před koncentrací řízení tvrdil, že když zjistil, jaké dopady pro něho mělo uzavření smlouvy, a když pojišťovací zprostředkovatelce řekl, že od smlouvy odstoupil, ta ho urgovala o zaplacení pojistného, avšak ani přes výzvu soudu neprokázal, že by byl o zaplacení dlužného pojistného upomenut kvalifikovanou výzvou s upozorněním na zánik pojištění v případě nezaplacení pojistného dříve než ke dni [datum].

28. Žalobkyně pak v řízení předložila upomínku ze dne [datum], jejímž obsahem je výzva žalovanému k zaplacení dlužného pojistného ve lhůtě do [datum] s upozorněním na zánik pojištění k tomuto dni, nebude-li dlužné pojistné zaplaceno, přičemž bylo nesporné, že tato upomínka byla žalovanému doručena. Pojištění tak zaniklo ke dni [datum] v důsledku nezaplacení pojistného a kvalifikované upomínky o její zaplacení, takže až do [datum] pojištění trvalo a žalobce má nárok na pojistné, které žádá za období od [datum] do [datum].

29. Jestliže žalobkyně v řízení uplatnila nárok na dlužné pojistné ve výši 11 313 Kč za období od [datum] do [datum] včetně, je tento nárok důvodný, když pojistná smlouva nemohla zaniknout již samotným případným nezaplacením prvního pojistného, neboť pro takový zánik nebyla splněna kumulativní podmínka v podobě kvalifikované upomínky o zaplacení pojistného s upozorněním na možnost zániku pojištění.

30. Důvodná je i výše tohoto dlužného pojistného, neboť poměrná část pojistného odpovídající období od [datum] do [datum] (celkem 123 dnů) vychází na částku 12 595 Kč (roční pojistné ve výši 37 368 Kč: 365 dnů v roce představuje částku 102,60 Kč denně × 123 dnů). Žalobkyně za toto období požadovala částku 11 313 Kč, žádala tedy méně, než na co má nárok a takovým žalobním požadavkem je soud v souladu s dispoziční zásadou ovládající civilní sporné řízení vázán.

31. Protože žalovaný doposud svou povinnost k úhradě této částky nesplnil, zavázal ho k jejímu splnění svým rozhodnutím soud.

32. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství – úrok z prodlení z částky 11 313 Kč od [datum] do zaplacení. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pojistné je splatné k prvnímu dni pojistného období a prodlení s jeho úhradou nastává dnem následujícím. Jestliže se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení až od [datum], ode dne následujícího po zániku pojištění, domáhá se jej za kratší období, než na které by měla nárok, přičemž soud s ohledem na vázanost vymezeným předmětem řízení nemohl žalobní návrh přestoupit. Požadovaná výše úroku z prodlení 10 % je pak v souladu s citovaným nařízením vlády, které tuto výši úroku z prodlení stanovilo i k prvnímu dni prodlení, tzn. k datu [datum]. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

33. Pro úplnost soud považuje za potřebné reagovat na argumentaci žalovaného, který namítal, že mu nemohla být doručena kvalifikovaná upomínka před upomínkou ze dne [datum], když zprostředkovatelka [příjmení] neoprávněně použila do té doby naspořené finanční prostředky namísto výplaty žalovanému na účet na zaplacení prvního pojistného, takže kvalifikovaná výzva tak již nemohla po jejím neoprávněném zásahu do smlouvy a neoprávněném použití finančních prostředků žalovaného ze strany smluvního partnera žalobkyně být odeslána, natož doručena. Není totiž postaveno na jisto, zda vůbec a za jak dlouhou dobu po nezaplacení prvního pojistného (nebyly-li by na pojistné použity prostředky, které byly naspořeny na jiném rušeném finančním produktu) by žalobkyně žalovaného upomínala kvalifikovanou upomínkou o zaplacení tohoto prvního pojistného. Úvaha, že by tak žalobkyně učinila, nebýt neoprávněného zásahu zprostředkovatelky [příjmení] do smlouvy, je pouze domněnkou žalovaného, nikoliv podloženým závěrem. Za této situace nezbylo než vyjít z jediné prokazatelně učiněné kvalifikované upomínky o zaplacení pojistného ze dne [datum] s důsledky rozebranými shora.

34. Kromě toho podmínky, za kterých pojištění zaniká, vyplývají ze zákona a žalovaný se tak nemohl spoléhat pouze na to, že pojištění zanikne již jen v důsledku nezaplacení prvního pojistného. Pokud se do jeho dispozice v návaznosti na nezaplacení prvního pojistného – o kterém žalovaný věděl a na které se vlastně spoléhal – nedostala upomínka o zaplacení dlužného pojistného, pak se nemohl oprávněně domnívat, že pojištění zanikne již nezaplacením prvního pojistného, a bylo na něm, aby případně činil jiné potřebné kroky vedoucí k zániku pojištění dříve, než v návaznosti na neplacení pojistného a upomínku o jeho úhradu ze dne [datum]. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 35. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění jeho práva. Žalobkyně u jednání konaného dne [datum] žádala náhradu nákladů řízení, které vyčíslí do tří dnů s tím, že jiných, než účtovaných nákladů řízení se vzdává. Rozsudek tak byl u jednání vyhlášen ve výroku II. týkajícím se náhrady nákladů řízení tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude určena v písemném vyhotovení rozsudku. Žalobkyně však ve lhůtě do tří dnů od konání jednání, která skončila v pátek [datum], ani později do dne písemného vyhotovení rozsudku a udělení pokynu k doručení rozsudku, náklady řízení nevyúčtovala. Soudu tak nezbylo než tuto situaci vyjádřit v písemném vyhotovení rozsudku tak, jak je uvedeno v odst. II., tzn. že částka žalobkyni přiznaných nákladů řízení činí 0 Kč.