35 C 259/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka pro zaplacení 141 892 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka- s úrokem ve výši , částka, a ve výši 21,39 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- s úrokem z prodlení ve výši , částka, a ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, ,9 % nákladů řízení, jejichž výše bude určena samostatným usnesením, do 3 dnů od právní moci toho usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, ve znění jejího doplnění ze dne , datum, po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, , IČO:, IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „Společnost“), a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti částku ve výši , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši , částka, s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % ročně, sjednanou ve Smlouvě, a částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, . Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit Společnosti v 24 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Úvěruschopnost posoudila Společnost na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne , datum, a byly ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“. Společnost ověřila potvrzení o příjmu žalované a současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, zejména že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako dělník ve společnosti , právnická osoba, ., její měsíční příjem činí , částka, a další čisté příjmy domácnosti činí , částka, , nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla Společnost k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, . Žalovaná od uzavření Smlouvy uhradila celkem částku , částka, . Ke dni , datum, provedla Společnost vyčíslení a dlužná jistina činila částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši , částka, dále úrokem ve výši 21,39 % ročně, a to od , datum, , tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany Společnosti postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovanou částku , částka, tvoří:- dlužná jistina ve výši , částka, ,- kapitalizovaný úrok ve výši , částka, (úrok ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do , datum, ),- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 17 554,92 (zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 85 509,22 od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do , datum, ),- úroky ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a- úroky z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 85 509,22 od , datum, do zaplacení.

2. Jelikož faktický pobyt žalované není znám, když trvalý pobyt má žalovaná v České republice zrušen, Okresní soud ve , adresa, usnesením ze dne , datum, ustanovil žalované opatrovníkem pro toto řízení , Jméno opatrovníka, .

3. Opatrovník žalované ve vyjádření ze dne , datum, poukazoval především na to, že poměr jistiny a příslušenství je zhruba 52,24 % ku 47,76 % což vysoce překračuje rámec zákonné úrokové sazby. Pokud žalovaná řádně uhradila Společnosti splátky do , datum, ve výši , částka, , pak by při zachování poměru jistiny a příslušenství mělo být uhrazeno na jistinu , částka, a na příslušenství , částka, . Pokud však žalobkyně uvádí dlužnou jistinu ve výši , částka, a dlužný poplatek ve výši , částka, , tak sama potvrzuje, že na jistinu bylo uhrazeno do té doby , částka, a na příslušenství bylo uhrazeno , částka, , což je nepoměr k dohodnutým splátkám, a měla být započtena na jistinu částka , částka, a na příslušenství částka , částka, . Při zachování poměru jistiny vůči příslušenství by měla být dlužná jistina ve výši , částka, a ostatní požadavky žalobkyně by byly příslušenstvím, které by činilo , částka, . Opatrovník tedy navrhl, co se týká příslušenství, aby soud postupoval podle zákonných úroků, když na úroku již žalovaná uhradila částku ve výši , částka, , což se téměř blíží zákonnému úroku ze zapůjčené částky, tedy další požadované platby by měl soud zamítnout.Závěr o skutkovém stavu4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Společnost a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Společnost se zavázala poskytnou žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , a to do tří pracovních dnů od úspěšného provedení telefonického ověření správnosti osobních údajů zákazníka a parametrů spotřebitelského úvěru uvedených ve smlouvě, bezhotovostním převodem na bankovní účet zákazníka č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti za tento spotřebitelský úvěr poplatek v částce , částka, , který se skládá z úroku ve výši , částka, a částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, . Dále žalovaná přistoupila k volitelnému doplňkovému pojištění, přičemž pojistné činí , částka, . Celková dlužná částka tedy činila , částka, . Úroková sazba činila 69 % a celková dlužná částka byla splatná formou 24 splátek splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž výše jedné splátky činí , částka, a poslední splátka činí , částka, (viz Smlouva).

6. Dne , datum, vyplatila Společnost na účet č. , č. účtu, částku , částka, s variabilním symbolem , var. symbol, , se zprávou pro příjemce „SMLOUVA C. , Anonymizováno, “ a specifickým symbolem , spec. symbol, (viz potvrzení o provedení transakce).

7. Ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, žalovaná uhradila pravidelné splátky spotřebitelského úvěru vždy ve výši , částka, , celkem tedy Společnosti uhradila , částka, (viz Tabulka umoření).

8. V dokumentu „ZÁKAZNICKÁ KARTA – ŽÁDOST O SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR“ jsou o žalované mimo běžných identifikačních údajů jako jméno, příjmení rodné číslo, číslo dokladu, adresy trvalého pobytu, státního občanství apod. uvedeny také údaje o její situaci tak, že žalovaná byla zaměstnána na plný úvazek jako dělník pro zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Její čistý měsíční příjem činí , částka, a další čisté příjmy domácnosti činí , částka, , celkem tedy , částka, . Rodinný stav žalované byl uveden jako vdaná a byla uvedena jedna vyživovaná osoba. Odhadované měsíční výdaje žalované byly vyčísleny , částka, . Je zde také uvedeno, že žalovaná nemá kreditní kartu, ani jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Žalovaná má vedený bankovní účet na její jméno. Čistý příjem žalované byl ověřen potvrzením o příjmech ze dne , datum, (viz Zákaznická karta-žádost o spotřebitelský úvěr).

9. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, postoupila Společnost žalobkyni nezajištěné pohledávky za svými dlužníky na vrácení poskytnutých zápůjček, jejich příslušenství a práv s těmito pohledávkami spojenými vzniklé ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce, jakožto smluv o spotřebitelském úvěru specifikovaných v Příloze č. , hodnota, Této smlouvy. Na straně 25 Přílohy č. , hodnota, je na čtvrtém řádku označeném číslem , hodnota, uvedeno jméno žalované a číslo smlouvy 238502130 (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).

10. Žalobkyně žalovanou vyzvala výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě k úhradě dlužné částky , částka, nejpozději do , datum, . Výzva byla podána provozovateli poštovních služeb dne , datum, (viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, včetně podacího lístku).Právní posouzení věci11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Přičemž Společnost v této smlouvě vystupovala jako postupitel a žalobkyně jako postupník ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Smlouvou bylo postoupeno více pohledávek, a to konkrétně ty, které byly uvedený v Příloze č. , hodnota, této smlouvy. V této příloze byla taktéž uvedena pohledávka za žalovanou. Soud má tedy prokázáno, že došlo k řádnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. V důsledku toho je žalobkyně aktivně věcně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

14. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

16. Podle § 420 odst. 2 o. z. pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému26. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, písemnou smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem a dalšími poplatky v celkové výši , částka, , a to v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka měla činit , částka, .

27. Samotné označení smlouvy jako „smlouva o spotřebitelském úvěru“ není pro určení jejího soukromoprávního typu samo o sobě rozhodující, neboť spotřebitelským úvěrem se podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí mimo jiné jak peněžitá zápůjčka, tak úvěr. Bylo proto třeba zkoumat, zda obsah smlouvy odpovídá znakům zápůjčky podle § 2390 občanského zákoníku, nebo znakům úvěru podle § 2395 občanského zákoníku.

28. Věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to do 3 pracovních dnů od ověření osobních údajů a parametrů úvěru, bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Současně je ve smlouvě výslovně uvedeno, že žalované vznikl již uzavřením smlouvy nárok na poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve sjednaných splátkách a zaplatit za ně sjednanou cenu, přičemž smlouva výslovně uvádí úrokovou sazbu 6,9 % ročně. Takto sjednaný obsah odpovídá znakům smlouvy o úvěru, jejíž podstatou je závazek úvěrujícího poskytnout peněžní prostředky do určité částky a závazek úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Naproti tomu pro zápůjčku je typické přenechání zastupitelné věci k užití s povinností vrátit věc stejného druhu, přičemž smlouva zde není vystavěna primárně jako prosté odevzdání peněz, nýbrž jako závazek věřitele peněžní prostředky po uzavření smlouvy poskytnout za sjednaných podmínek. Soud proto uzavírá, že předmětná smlouva je podle svého obsahu smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., nikoli smlouvou o peněžité zápůjčce.

29. Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost ze smlouvy vyplývající splnila, když dne , datum, vyplatila na účet č. , č. účtu, , což je účet sjednaný ve smlouvě jako účet pro bankovní spojení žalované, částku , částka, s variabilním symbolem , var. symbol, , se zprávou pro příjemce „SMLOUVA C. 238502130“.

30. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy vyplývající splnila pouze částečně, když v šesti splátkách po , částka, uhradila celkem částku , částka31. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být Smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 ve spojení s § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru.

32. Z provedených důkazů plyne, že podkladem pro posouzení úvěruschopnosti žalované byla zejména „Zákaznická karta - žádost o spotřebitelský úvěr“, v níž byly uvedeny osobní údaje žalované, údaj o zaměstnání, výše jejího čistého měsíčního příjmu , částka, , údaj o dalších příjmech domácnosti , částka, , rodinný stav, jedna vyživovaná osoba, odhadované měsíční výdaje , částka, a tvrzení, že žalovaná nemá kreditní kartu ani jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Čistý příjem žalované byl podle listin ověřen potvrzením zaměstnavatele o příjmu ze dne , datum, .

33. Takový skutkový podklad nelze považovat za dostatečný pro řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Ověřen byl pouze příjem žalované, nikoliv však její celkové reálné výdaje, další pravidelné platební povinnosti, náklady na bydlení, výživu a chod domácnosti ani skutečný stav jejích dalších závazků. Údaj o měsíčních výdajích ve výši , částka, byl zjevně převzat jen z tvrzení žalované, aniž by bylo doloženo, z čeho se tato částka skládá a zda odpovídá skutečné finanční situaci vdané osoby s jednou vyživovanou osobou, u které jde navíc o údaj natolik nízký, že bez podrobného rozkladu jednotlivých nákladových položek nemohl obstát jako spolehlivý údaj o skutečných výdajích. Stejně tak údaj o dalších příjmech domácnosti ve výši , částka, nevypovídá bez dalšího o disponibilním příjmu žalované určeném ke splácení úvěru, pokud nebyl současně zjištěn a ověřen i rozsah společných nákladů domácnosti a skutečnost, zda tyto příjmy byly žalované reálně k dispozici.

34. Nedostatečné bylo i zjištění dosavadní zadluženosti žalované. Samotné prohlášení spotřebitele, že nemá kreditní kartu ani jiný spotřebitelský úvěr, bez dalšího nepostačuje k závěru, že nemá jiné dluhy či pravidelné finanční závazky a že své dosavadní dluhy řádně plní. Zákon přitom výslovně předpokládá možnost využití databází a jiných zdrojů právě k ověření údajů významných pro posouzení úvěruschopnosti; z provedených důkazů však neplyne, že by žalobce takové ověření provedl nebo jeho výsledek doložil.

35. Soud proto uzavírá, že posouzení úvěruschopnosti žalované bylo založeno převážně na jejích vlastních tvrzeních a na ověření jediného údaje o příjmu, nikoliv na dostatečně zjištěném a ověřeném poměru jejích příjmů, výdajů a existujících závazků. Takový postup neodpovídá požadavku § 86 zákona o spotřebitelském úvěru na posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

36. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

37. Je-li Smlouva ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná, je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.

38. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

39. Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.

40. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze , právnická osoba, vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).

41. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

42. Poskytla-li Společnost na účet určený žalovanou bezhotovostním převodem finanční prostředky celkem ve výši , částka, a žalovaná dosud splatila , částka, , je žalovaná povinna vrátit zbývající část jistiny ve výši , částka, . Protože svou povinnost dosud nesplnila, zavázal ji k jejímu splnění svým rozhodnutím soud.

43. Protože mezi stranami nedošlo k dohodě o době splatnosti vracené jistiny „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nejsou tedy osvědčeny její aktuální poměry, uložil soud žalované splnit stanovené platební povinnosti v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší (odst. I. výroku).

44. Do prodlení s úhradou dlužné částky se pak žalovaná s ohledem na shora rozebrané skutečnosti dosud nedostala.

45. Soud proto zavázal žalovanou pouze k zaplacení částky , částka, (odst. I. výroku) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (odst. II. výroku)Náklady řízení a lhůta k plnění46. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

47. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení.

48. Žalobkyně se ke dni vydání rozhodnutí domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku , částka, , a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku , částka, . Celkem se tak domáhala zaplacení částky vyčíslené ke dni vydání rozhodnutí na , částka, .

49. Žalobkyni byla přiznána částka , částka, . Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činil 23,1 % v poměru k neúspěchu 76,9 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalovaná má právo na náhradu 53,8 % nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého práva. Žalovaná však náhradu nákladů řízení nepožadovala a ani žádné účelně vynaložená náklady nedoložila, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. III. výroku).

50. Zastupoval-li účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, ustanovený advokát (§ 30 odst. 2) nebo opatrovník pro řízení ustanovený z řad advokátů, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit náhradu hotových výdajů a odměnu za zastupování, popřípadě náhradu za DPH, přiznané pravomocným rozhodnutím soudu, nikoliv tomuto účastníku nebo advokátu, ale vždy státu. Důvodem k tomuto opatření je skutečnost, že hotové výdaje a odměnu ustanoveného advokáta nebo opatrovníka z řad advokátů, popřípadě též náhradu za DPH, platil stát podle § 140 odst. 2 o.s.ř. Státu lze náhradu hotových výdajů a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za DPH, přiznat vůči protistraně účastníka, kterého advokát zastupoval nebo mu byl ustanoven opatrovníkem pro řízení, zpravidla až poté, co bude pravomocně rozhodnuto o nárocích advokáta vůči státu; do té doby lze o právu státu na tuto náhradu nákladů řízení rozhodnout jen co do základu (§ 155 odst. 1 o.s.ř.).

51. Protože žalovaná je v řízení zastoupena ustanoveným opatrovníkem, vznikly České republice v souvislosti s tímto řízením náklady spočívající v náhradě hotových výdajů a odměně za zastupování, popř náhradě za DPH ustanoveného opatrovníka. Protože žalované by vůči žalobkyni příslušelo právo na náhradu nákladů řízení, soud v intencích shora rozebraného zavázal žalobkyni k náhradě nákladů státu vzniklých v souvislosti s náklady ustanoveného opatrovníkem, a to ve výši 76,9 %, která odpovídá výši neúspěchu žalobkyně v řízení. Konkrétní částka náhrady nákladů státu bude určena samostatným usnesením až poté, co bude pravomocně rozhodnuto o nárocích ustanoveného opatrovníka vůči státu. Lhůta k plnění ve vztahu k těmto nákladům státu pak byla v souladu s § 161 odst. 1 o.s.ř. stanovena do 3 dnů od právní moci toho (samostatného) usnesení (odst. IV. výroku).