35 C 264/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená 25. 8. 1960 bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zaplacení 84 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu dne , datum, ve znění jejích doplnění po žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil v podstatných skutečnostech tím, že v bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví žalované (dále jen “bytová jednotka“) byla provedena výměna oken, jejíž cenu zhotoviteli v rámci úhrady opravy střechy uhradil žalobce, který dovozuje povinnost žalované k úhradě ceny za výměnu oken- ze znění stanov a prohlášení vlastníka, jejichž výklad podal, příp.- z usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne , datum, , které bylo přijato ve znění: opravu střechy provede p. , jméno FO, s tím, že výměna oken dle předložené nabídky bude placena žalovanou, příp.- z projevu vůle žalované, která hlasovala pro shora citované usnesení, čímž projevila vůli k úhradě výměny střešních oken, která ji zavazuje v souladu se zásadou pacta sunt servanda,přičemž poukazoval na skutečnost, že v domě je historicky zaužívané a v praxi bylo realizováno, že výměny oken si vždy hradili jednotliví vlastníci.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Bránila se v podstatných skutečnostech tím, že okna v její bytové jednotce jsou společnou částí domu, náklady na jejich výměnu společně s opravou střechy musí nést žalobce sám. S obsáhlou podrobnou argumentací dovozovala, že její povinnost k úhradě ceny za výměnu oken nemůže vyplývat ze znění stanov, jejichž výklad podávala, přičemž rozporovala, že by se v konkrétním případě jednalo o individuální výměnu střešních oken, namítala, že do působnosti žalobce nepatří rozhodnutí o uložení platební povinnosti vlastníkovi jednotky, přestože má tuto povinnost žalobce sám, a nesouhlasila s tím, že by souhlasila nebo se dohodla se žalobcem, že ponese náklady na výměnu střešních oken.Dokazování3. Nebylo sporné, že žalovaná si stěžovala na stav svého bytu (vlhkost, plísně a zatékání) již před vznikem žalobce, záměr opravit střechu a vyměnit střešní okna v bytě žalované řešil již právní předchůdce žalobce BD , adresa, , které zajistilo cenové nabídky na opravu střechy. Kromě toho:- emailovou komunikací ze dne , datum, a , datum, (č.l. 65) bylo prokázáno, že žalovaná emailem ze dne , datum, žádala , jméno FO, o kopii projektové dokumentace skladby střešního pláště v domě čp. , Anonymizováno, , byt , Anonymizováno, , když poukazovala na razantní zhoršování se situace v bytě – protékání střechy a plísně vzhledem k povětrnostním podmínkám. , jméno FO, přislíbil najít dokumentaci v archivu a pořídit kopii,- emailem ze dne , datum, (č.l. 55) bylo prokázáno, že jeho odesílatelem byl , jméno FO, , příjemcem , jméno FO, a v kopii další osoby. Odesílatel sděloval adresátovi, že byl „včera“ na prohlídce bytu žalované. Zatékání ze střechy je v bytě již výrazné ve všech pokojích, zatečené plochy jsou plesnivé, černé. Situace graduje. Odesílatel prosí o naplánování nové obhlídky a návazně potřebnou opravu střechy. Stav zatékání je enormní, zdivo výrazně degraduje, díky plísni se byt stává pomalu neobyvatelným a nehygienickým. Odesílatel je označen M. , jméno FO, , BD , adresa, ,- emailem ze dne , datum, (č.l. 57) bylo prokázáno, že jeho odesílatelem byl , jméno FO, , adresátem žalovaná, v kopii byl zaslán dalším osobám. Jednalo se o reakci na emailový dotaz žalované ze dne , datum, , která poslala „aktuální stav plísně v našem bytě“ a chtěla vědět, v jakém stavu je řešení „našeho problému“. Odesílatel odpověděl, že ve středu o dané věci jednali s , adresa, , které musí investice nechat schválit příslušným orgánem s ohledem na skutečnost, že má v domě nebytové prostory. Přiklání se k opravě většího rozsahu, čeká se na informaci o výši fondu oprav domu. Odesílatel adresáta informuje, že město požaduje získání ještě alespoň jedné nabídky na danou opravu, aby bylo uskutečněno jednoduché výběrové řízení,- emailem ze dne , datum, (č.l. 56) bylo prokázáno, že jeho odesílatelem byl , jméno FO, , adresátem paní , jméno FO, , adresa, , v kopii byl odeslán dalším osobám. Týkal se opravy střechy v bytě žalované, navazoval na komunikaci ze , datum, . Odesílatel informoval adresáta, že byla zajištěna druhá, konkurenční nabídka, ve dvou provedeních, oprava jednodušší a oprava celková. Odesílatel vznášel dotaz s ohledem na skutečnost, že oprava již zřejmě nebude provedena v době, kdy bude dům pod správou BD , adresa, , zda se město bude také podílet na výběru realizátora opravy. Konstatoval stav fondu oprav domů a informoval, že bude pravděpodobně preferována komplexní oprava střechy,- výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo prokázáno, že v souvislosti s transformací domu na bytové spoluvlastnictví vnímala jméno žalované v tom směru, že se opakují stížnosti na stav domu a na to, jak se jí žije v bytě v jejím vlastnictví. Předseda bytového družstva svědkyni informoval o nezbytnosti provedení opravy střechy domu po vzniku SVJ, připravil cenové návrhy na posouzení opravy střechy, k nimž se vyjadřovala rada města, přičemž město podpořilo rozsáhlejší opravu s levnější cenovou variantou.

4. Nebylo sporné a bylo prokázáno též listinami- notářským zápisem ze dne , datum, , sepsaným , tituly před jménem, , adresa, , notářkou ve , adresa, pod sp. zn. N 53/2021, NZ 47/2021 se stanovami,- výpisem z rejstříku společenství vlastníků jednotek,že v bytovém domě čp. , Anonymizováno, , , adresa, , který byl prohlášením vlastníka nemovitosti o vymezení jednotek podle obč. zákona, které bylo sepsáno dne , datum, s právními účinky ke dni , datum, , rozdělen na bytové jednotky, bylo ke dni , datum, , který je jako datum vzniku a zápisu uveden v rejstříku, založeno společenství vlastníků jednotek a schváleny (přijaty) stanovy.

5. Nebylo sporné a prokázáno informací o jednotce z CUZK, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v pozemku p.č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, .

6. Prohlášením vlastníka o rozdělení práva k nemovité věci na vlastnická práva k jednotkám, budova č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, bytový dům s nebytovými prostory ze dne , datum, bylo prokázáno, že- v části B „Vymezení jednotek v budově“ pod bodem 17) je vymezena jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Součástí jednotky je mj. byt s dispozicí 3+1, podrobně konkretizovaný včetně konkretizace spoluvlastnického podílu na společných prostorách, podlahové plochy bytu a jeho složení, vybavení jednotky, součástí jednotky s tou výslovnou konkretizací, že součástí jednotky jsou dále mj. případná okna nacházející se uvnitř jednotky, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken;- v části C Určení společných částí budovy je pod písm. d) za společnou část budovy označena sedlová střecha.

7. Stanovami, konkrétně čl. 15. provádění stavebních úprav bylo prokázáno:- bodem 6, že stavební zásah do společných částí, a to i když se nacházejí uvnitř jednotky nebo jsou přístupné pouze z jednotky, smí člen společenství provést výlučně s předchozím písemným souhlasem statutárního orgánu společenství, s výjimkou běžné údržby a drobných oprav společných částí. Pro zásahy do společných částí se stanoví zejména následující pravidla, která je povinen člen společenství dodržovat, kdy pod písm. d) je formulováno, že v případě individuální úpravy, údržby, opravy nebo výměny společných částí členem společenství nese náklady na ni výlučně sám tento člen bez ohledu na jejich výši, a je přitom povinen zachovávat dosavadní velikost, tvar, vnější vzhled a barevnost dotčených společných částí (např. oken, parapetů, balkonů a zábradlí na nich, výloh v případě nebytových prostor, vchodových dveří do jednotky);- bodem 8, že stanovená pravidla pro provádění stavebních úprav členy společenství se obdobně použijí i pro provádění stavebních úprav, které zajišťuje samo společenství, a to s výjimkou plnění oznamovací povinnosti vůči statutárnímu orgánu společenství.

8. Pozvánkou ze dne , datum, na shromáždění společenství vlastníků domu čp. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , adresa, včetně cenových nabídek bylo prokázáno, že na čtvrtek , datum, v 18.00 hod. bylo svoláno shromáždění vlastníků jednotek, na jehož programu bylo 10 bodů, přičemž v bodě 4. bylo jako bod programu uvedeno hlasování o investiční opravě domu dle předložených nabídek. Přílohou byly:- nabídka označená jako „Rozpočet oprava střechy na BD č. , hodnota, -1465 nad bytem paní , jméno FO, v Otrokovicích“ byla vypracována ve dvou variantách - varianta I. v ceně celkem , částka, vč. DPH, varianta II. v ceně celkem , částka, vč. DPH, která zahrnovala širší rozsah prací. V obou variantách byla zahrnuta demontáž a dodávka a montáž oken Velux, konkrétně u I. varianty demontáž 4 ks oken Velux za cenu , částka, a dodávka a montáž 4 ks oken Velux za cenu , částka, , u II. varianty demontáž 5 ks oken Velux za cenu , částka, a dodávka a montáž 5 ks oken Velux za cenu , částka, ;- nabídka označená jako „Položkový rozpočet stavby, Oprava střechy BD , adresa, “, jejím zhotovitelem byla společnost , právnická osoba, ., položkový rozpočet byl vypracován , datum, . Tato nabídka byla vypracována ve dvou variantách, v obou variantách byly kalkulovány mj. demontáž střešního okna a dodávka nových oken – ve variantě 1. v množství 4 ks, ve variantě 2 v množství 5 ks.

9. Zápisem ze schůze shromáždění žalobce konaného dne , datum, v 18.00 hod. včetně nabídky a prezenční listiny bylo prokázáno, že v bodě 4. hlasování o investiční opravě domu dle předložených nabídek bylo přijato usnesení: opravu střechy provede p. , jméno FO, s tím, že výměna oken dle předložené nabídky bude placena žalovanou. Hlasovalo pro 14, proti 0, zdrželo se 0. Přílohou zápisu je listina „Rozpočet oprava střechy na BD č. , hodnota, -1465, nad bytem paní , jméno FO, v Otrokovicích“, obsahující dvě varianty zahrnující u I. varianty demontáž 4 ks oken Velux za cenu , částka, a dodávka a montáž 4 ks oken Velux za cenu , částka, , u II. varianty demontáž 5 ks oken Velux za cenu , částka, a dodávka a montáž 5 ks oken Velux za cenu , částka, .

10. Bylo nesporné a potvrzeno prezenční listinou, že žalovaná se tohoto shromáždění zúčastnila, hlasovala pro přijetí citovaného usnesení.

11. Výpovědí svědků , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, a , jméno FO, bylo prokázáno, že se účastnili schůze žalobce dne , datum, , při níž se při projednávání bodu týkajícího se opravy střechy domu stala nosnou problematika toho, kdo zaplatí výměnu oken v bytě žalované, když jiní vlastníci bytových jednotek si výměnu oken již provedenou ve svých bytových jednotkách hradili sami a že tedy se předpokládá, že si vlastníci bytových jednotek budou výměnu oken hradit sami, a že se odsouhlasilo, že výměnu oken v bytových jednotkách si budou hradit vlastníci sami. Protože žalovaná souhlasila s tím, že si výměnu oken uhradí, bylo odsouhlaseno provedení opravy střechy, jejíž součástí byla výměna oken v bytové jednotce žalované.

12. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, na této schůzi vnímala, že oprava jde realizovat i za toho, že by okna zůstala a řešila by se oprava izolace střechy. Z toho, jak to pan , jméno FO, prezentoval a jak to bylo projednáno v radě města, byla snaha vyjít vstříc žalované v tom, aby se to už vyřešilo při té opravě kompletně střecha včetně opravy oken, protože okna jsou součástí střechy. To nikdy nikdo nezpochybňoval, šlo jen o to, kdo to zaplatí. Na shromáždění byla výměna oken již součástí cenové nabídky připravené ještě bytovým družstvem.

13. Svědkyně , jméno FO, pak rozvedla, že když došlo na výměnu střechy, se kterou ne každý souhlasil, protože se peníze lily jen do opravy střechy, tak se řeklo, že jestli je to potřeba, zatéká tam, tak udělají tu opravu střechy. Ale když žalovaná chtěla i ty okna, to už se ostatní ohradili, nechtěli to vyměnit, jedině s tím, že ona si je zaplatí. Potom, když řekla, že si je zaplatí, tak s tím všichni souhlasili. Pokud by si je nechtěla zaplatit, tak by okna neměnili a zůstaly by tam ty staré, původní.

14. Svědkyně , jméno FO, pak dál rozvedla, že pokud by žalovaná nesouhlasila s financováním výměny oken, tak by se u ní nevyměňovaly okna, spravila by se pouze část střechy.

15. Svědek , právnická osoba, pak popsal, že v bytě, který obývá, byly problémy se střešními okny, které se rozhodl řešit výměnou na svoje vlastní náklady, takže „nahlásil, že si ta okna prostě vymění“ a výměnu realizoval. Na schůzi po převedení bytů do osobního vlastnictví se přišlo s tím, že je problém se střechou, byly cenové nabídky ve dvou variantách, součástí byla i výměn oken. Svědek na schůzi apeloval na to, že on už okna na svoje náklady vyměnil. Došlo ke shodě, že by si každý měl vyměnit okna na svoje náklady. Protože součástí nabídky na opravu střechy byla i výměna oken, bylo žalované řečeno, že když si odsouhlasili, že okna jsou na vlastní náklady, tak že má možnosti buď, že od pana , jméno FO, nabídnutá okna vezme, že si to sama uhradí, nebo pokud se jí to nelíbí nebo nechce, aby ta okna pan , jméno FO, dělal, že si může vybrat jakoukoli jinou firmu.

16. Výpovědí žalované bylo prokázáno, že při projednávání bodu o opravě střechy byla dotázána, jak to vypadá, žalovaná pronesla, že stav je špatný. Volilo se, která oprava a kdo to bude opravovat, byl vybrán , jméno FO, . , jméno FO, vznesla námitku, že „od této chvíle si my všichni budeme okna platit sami“. Na placení oken slyší každý, začal šum, přihlásil se , jméno FO, , že si okna taky vyměňoval a že si je zaplatil. Podle svých slov se žalovaná lekla, protože se se stavem bytu potýká od nastěhování, byla šťastná, že se konečně něco řeší, nicméně tolik lidí kolem, všichni žádají zaplacení oken, takže „se lekla, že žádná oprava neproběhne, že jí to neodhlasují, tím pádem řekla, že pokud tedy bude muset, okna zaplatí. Takže se hlasovalo a odhlasovalo se.“17. Výpovědí svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, i , právnická osoba, bylo prokázáno, že konkrétní typ oken, která mají být do bytové jednotky žalované instalována, si vybrala sama žalovaná.

18. Výpovědí žalované bylo prokázáno, že ji oslovil na schodech v domě předseda SVJ s tím, že jí pan , jméno FO, vzkazuje, aby si vybrala nějaká okna. Sedla se synem k internetu a vybrali střešní okna, 4 menší plastová, 1 větší v obýváku dřevěné. Byla informována, že až si okna vybere, má zase říct předsedovi SVJ, která okna si vybrala. Na papírek napsala typ oken a rozměry, to předala předsedovi SVJ. V rozporu s jejím výběrem byla instalována všechna okna bílá, nikoliv jedno dřevěné, aniž by to s žalovanou bylo konzultováno.

19. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, jako vedoucí odboru majetku města , adresa, , která je organizačním řádem pověřena výkonem funkce kontroly ve shromáždění v rámci zastupování vlastníků, v souvislosti se zněním obsahu stanov s průběhem schůze SVJ popsala, že:- , právnická osoba, a město , adresa, byli spoluvlastníky objektu, který byl realizován s využitím státních dotací, takže město a bytové družstvo měli po dobu udržitelnosti dotace smlouvu o reálném užívání, takže město se nestaralo o byty a bytové jednotky, takže nebylo v nějaké fázi toho procesu vůbec účastno komunikace co se týče jednání s budoucími vlastníky bytových jednotek. Do toho procesu město aktivně vstoupilo v momentě, kdy se řešilo vypořádání bytového družstva po skončení udržitelnosti dotace a založení SVJ, převod podílu z bytového družstva a města tak, aby vznikly nebytové jednotky, které byly výlučně určeny městu, a bytové jednotky, které získali do výlučného vlastnictví vlastníci jednotek. Město bylo aktérem prohlášení vlastníka a založení SVJ (v protokole o jednání ze dne , datum, , str. 5 na č.l. 83 spisu);- zaznívalo obecně na všech společenstvích, kterých se svědkyně z titulu své funkce za město účastní, že vlastníci bytů nechtějí, aby přispívali městu na výkladce provozoven, které jsou v přízemí, protože jsou výrazně dražší než okna, které si mění vlastníci jednotek. Brávali město jako negativního partnera ve společenství, který zvyšuje náklady na správu, údržbu, opravy právě komerčních prostor (v protokole o jednání ze dne , datum, , str. 6 na čl. 84 spisu);- výměnu oken si mají platit vlastníci jednotek, protože takto je dlouhodobý úzus i s městem, protože oni nechtěli přispívat městu na výměnu výkladců, takže zase oni si platí sami výměnu oken, vždycky to tak bylo, někteří si je už vyměnili (v protokole o jednání ze dne , datum, , str. 6 na č.l. 84 spisu);- takže zazněl ten podnět (pozn. soudu: na shromáždění žalobce dne , datum, ), aby si zaplatila výměnu žalovaná, protože tu výměnu opakovaně požadovala, chtěla, stěžovala si na kvalitu oken (v protokole o jednání ze dne , datum, , str. 6 na č.l. 84 spisu);- šlo o to, co kdo bude financovat, to bylo projednáváno na tom shromáždění v kontextu toho, jak vždycky ti vlastníci bytů vystupovali v historickém kontextu toho, jak si v mezidobí ten dům a ty své jednotky opravovali, řešili výměny oken a současně na tom prvním jednání trošku rezonoval, byť jakoby pozitivní vztah k městu, ale pořád takový ten opatrný - hlavně ať po nás město nechce, že bychom jim měli něco platit. Takto proto to bylo i ve stanovách koncipováno výslovně ze strany Bytového družstva , adresa, i města, když se připravovalo Prohlášení vlastníka, rozdělení některých částí, které jsou společně jenom bytům, aby teda město neplatilo za byty, a byty zase nedoplácely na to, co je města, a současně i při řešení oprav a výměn, třeba oken, jaký má být postup, jak se má jednat a kdo to má financovat. Nad rámec běžných vzorových stanov na to bylo myšleno a nějakým způsobem ten zaužívaný stav a požadavky i těch uživatelů těch jednotek a následně vlastníků do těch dokumentů zakomponován (v protokole o jednání ze dne , datum, , str. 7 na č.l. 85 spisu);- základní akcent je, že je tam spoluvlastník město, že tam má jednotky, svědkyně to vnímá i u jiných shromáždění, kde je město členem, že ta opozice byla v tom, ať neplatíme městu na výkladce, tak my si zase platíme okna sami, a takhle to bude. Nešlo, nebo nebylo legitimně odhlasovatelné, že budou okna měněna z fondu oprav, protože město přispívá na nějakou část, byty na nějakou část, byty nechtěly přispívat městu, město nechtělo potom zase přispívat vlastníkům na jejich okna, když tam není rovnost v tom přístupu (v protokole o jednání ze dne , datum, , str. 8 na č.l. 86 spisu).

20. Nebylo sporné, že oprava střechy včetně výměny střešních oken v bytě žalované byla provedena (žalovaná to odsouhlasila s tím, že byla zklamána, protože v obývacím pokoji jí bylo instalováno okno bílé plastové, ačkoliv si vybrala dřevěné). Provedení bylo prokázáno také:- smlouvou o dílo uzavřenou mezi žalobcem jako objednatelem a , jméno FO, jako zhotovitelem, v níž byl předmět díla vymezen odkazem na položkový rozpočet, cena díla byla sjednána na , částka, vč. DPH,- protokolem o předání a převzetí díla podepsaným dne , datum, .

21. Daňovým dokladem č. , hodnota, bylo prokázáno, že dodavatel , jméno FO, vyzval odběratele – žalobce k zaplacení částky , částka, splatné dne , datum, za klempířské a pokrývačské práce, oprava střechy na BD 1465-, adresa, . Přílohou č. , hodnota, k faktuře je „Rozpočet oprava střechy na BD č. , hodnota, -1465 nad bytem paní , jméno FO, v Otrokovicích“, II. varianta v celkové ceně , částka, vč. DPH, v níž je kalkulace demontáže oken Velux 5 ks v ceně , částka, a dodávky a montáže oken Velux 5 ks v ceně , částka, .

22. Výpisem z účtu žalobce bylo prokázáno, že dne , datum, byla provedena úhrada částky , částka, na protiúčet , jméno FO, , stavební klempíř s variabilním symbolem , var. symbol, .

23. Korespondencí vedenou mezi žalobcem a žalovanou od , datum, do , datum, bylo prokázáno, že korespondovali ve věci zaplacení opravy střechy v domě č.p. 1466, žalovaná odmítla zaplatit částku , částka, z titulu úhrady oken.

24. Zápisem ze shromáždění společenství vlastníků jednotek konaného dne , datum, bylo prokázáno, že pod bodem 7, odst. 3 je konstatována neúspěšnost pokusu o částečnou úhradu ceny oken v bytě žalované.

25. Předžalobní výzvou ze dne , datum, s podacím dokladem bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k bezodkladnému zaplacení částky , částka, z titulu úhrady nákladů na výměnu oken v bytové jednotce žalované. Výzva byla podána k poštovní přepravě k doručení žalované dne , datum, .

26. Byly zamítnuty návrhy na provedení dokazování:- výpovědí svědka , jméno FO, , když skutečnost, že přípravu opravy střechy řešilo již předchozí BD , adresa, , byla de facto nesporná, konkrétní komunikace v tomto směru byla prokázána předloženými emaily, a tyto skutečnosti byly prokázány také výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ;- výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, k tomu, že si výměnu oken jiní vlastníci financovali sami, což je skutečnost, která je pro posouzení věci irelevantní,- výpovědí svědka , jméno FO, , zhotovitele, který měl potvrdit, že žalovaná zadala objednávku oken přímo jemu a nikoliv prostřednictvím SVJ a určila specifikace a parametry oken, když průběh tohoto procesu byl prokázán již provedeným dokazováním výpovědí svědků i žalované.

27. Bylo sice provedeno dokazování odborným posudkem (č.l. 31) vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, v dubnu 2024, avšak z této listiny nečiní soud pro věc žádná relevantní skutková zjištění. Žalobce tento dokument předkládal v souvislosti s argumentací týkající se významu režimu užívání a větrání na stav podkrovních bytů.Závěr o skutkovém stavu28. Žalovaná je vlastníkem bytové jednotky a členkou žalobce.

29. V bytové jednotce jsou okna, ohledně nichž je v prohlášení vlastníka uvedeno, že součástí jednotky jsou případná okna nacházející se uvnitř jednotky, jakož i vnitřní strany vnějších oken.

30. Stanovy žalobce obsahují ustanovení čl. 15. provádění stavebních úprav- bod 6, že stavební zásah do společných částí, a to i když se nacházejí uvnitř jednotky nebo jsou přístupné pouze z jednotky, smí člen společenství provést výlučně s předchozím písemným souhlasem statutárního orgánu společenství, s výjimkou běžné údržby a drobných oprav společných částí. Pro zásahy do společných částí se stanoví zejména následující pravidla, která je povinen člen společenství dodržovat, kdy pod písm. d) je formulováno, že v případě individuální úpravy, údržby, opravy nebo výměny společných částí členem společenství nese náklady na ni výlučně sám tento člen bez ohledu na jejich výši, a je přitom povinen zachovávat dosavadní velikost, tvar, vnější vzhled a barevnost dotčených společných částí (např. oken, parapetů, balkonů a zábradlí na nich, výloh v případě nebytových prostor, vchodových dveří do jednotky)- bod 8, že stanovená pravidla pro provádění stavebních úprav členy společenství se obdobně použijí i pro provádění stavebních úprav, které zajišťuje samo společenství, a to s výjimkou plnění oznamovací povinnosti vůči statutárnímu orgánu společenství.

31. Žalovaná dlouhodobě poukazovala na plísně v bytové jednotce a protékání střechy, žádala o řešení problému.

32. Právní předchůdce žalobce – , právnická osoba, připravovalo oprava střechy, v jejímž rámci by byla provedena i výměna oken v bytové jednotce žalované, o provedení opravy střechy bylo jednáno již na schůzi shromáždění vlastníků po vzniku žalobce. Byly vypracovány nabídky na opravu střechy od dvou různých zhotovitelů, všechny zahrnovaly i výměnu oken. Typ oken, která mají být při výměně instalována, si vybrala žalované na základě výzvy budoucího zhotovitele zprostředkované předsedou SVJ, aby si vybrala okna. Žalovaná vybrala čtyři okna bílá plastová, jedno okno dřevěné, vybraný typ oken a rozměry napsané na lístečku předala žalovaná předsedovi SVJ.

33. Na shromáždění žalobce konaném dne , datum, bylo hlasováno o investiční opravě domu dle předložených nabídek. Předcházela debata o tom, kdo platí výměnu oken. Poté, co žalovaná vyjádřila ochotu výměnu oken ve své bytové jednotce zaplatit, shromáždění schválilo usnesení, že opravu střechy provede p. , jméno FO, s tím, že výměna oken dle předložené nabídky bude placena žalovanou. Pro hlasovalo 14, proti nikdo. K zápisu ze schůze shromáždění je připojena listina „Rozpočet oprava střechy na BD č. , hodnota, -1465, nad bytem paní , jméno FO, v Otrokovicích“ obsahující dvě varianty zahrnující u I. varianty demontáž 4 ks oken Velux za cenu , částka, a dodávka a montáž 4 ks oken Velux za cenu , částka, , u II. varianty demontáž 5 ks oken Velux za cenu , částka, a dodávka a montáž 5 ks oken Velux za cenu , částka, .

34. Oprava střechy včetně výměny střešních oken v bytové jednotce žalované byla provedena, v bytové jednotce žalované bylo instalováno pět plastových oken v barvě bílé. Žalobce za provedenou opravu zaplatil zhotoviteli fakturovanou částku , částka, , jejíž součástí dle rozpočtu byla částka , částka, za demontáž 5 ks oken Velus a částka , částka, za dodávku montáž 5 ks oken Velux.

35. Žalovaná odmítla zaplatit žalobci částku , částka, z titulu výměny oken v její bytové jednotce.Právní posouzení věci36. Podle § 1158 odst. 1 o. z. bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty.

37. Podle § 1159 o. z. jednotka zahrnuje byt, jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojená a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

38. Podle § 1160 odst. 1 o. z. společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně.

39. Podle § 1160 odst. 2 o. z. společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu, včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníkovi k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

40. Podle § 1189 odst. 1 o. z. správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. , právnická osoba, a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.

41. Podle § 1189 odst. 2 o. z. má se za to, že se správa vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku.

42. Podle § 1191 odst. 1 o. z. nevzniklo-li společenství vlastníků, použijí se na správu pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí určená v prohlášení; bylo-li založeno společenství vlastníků a nejsou-li v prohlášení určena tato pravidla, použijí se na správu pravidla obsažená ve stanovách.

43. Podle § 1200 odst. 2 písm. f stanovy společenství vlastníků obsahují pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí.

44. Podle § 1166 odst. 1 o. z. při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou alespoňa) údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území,b) údaje o jednotce, zejména1. pojmenování a označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání,2. určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky,3. velikost podílů na společných částech,c) jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich.

45. Podle § 1222 o. z. prováděcí právní předpis stanoví mj., o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné.

46. Podle nař. vl. č. 366/2013 Sb. o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, § 5 odst. 1 společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle § 1160 odst. 2 o. z., jsou zejménad) zápraží, schody, vchody a vstupní dveře do domu, průčelí, schodiště, chodby, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic),47. Podle § 1221 odst. 1 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích.

48. Podle § 553 odst. 1 o. z. totiž platí, že o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

49. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

50. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

51. Podle § 555 odst. 2 o. z. má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

52. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

53. Podle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

54. Podle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

55. Podle § 245 o. z. na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

56. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou strany projevují vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

57. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

58. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas.

59. Podle § 546 o. z. lze právně jednat i jiným způsobem než výslovně, avšak jen tehdy, nevzbuzuje-li takový projev pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

60. V dané věci jde o spor vyplývající z bytového spoluvlastnictví, když žalobce je právnickou osobou založenou ve smyslu 1194 o. z. za účelem zajišťování správy domu a pozemku, žalovaná je členkou žalobce z titulu jejího vlastnictví bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

61. Bytové spoluvlastnictví ve smyslu § 1158 a násl. o. z. je druh spoluvlastnictví, kdy vlastník jednotky je nejen vlastníkem prostoru (bytu nebo nebytového prostoru), ale zároveň a zejména spoluvlastníkem nemovité věci, v níž se daný prostor nachází. Vlastnictví jednotky je vždy omezeno v rozsahu, v němž je třeba respektovat nutnost hospodaření s nemovitou věcí jako celkem, ku prospěchu všech jeho spoluvlastníků, práva vlastníků jednotek jsou omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek. Jednotka ve smyslu § 1159 o. z. zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci.

62. Právní význam společných částí nemovité věci je takový, že vlastník jednotky nemůže společnou část (a to ani takovou, která je v jeho výlučném užívání) přetvářet podle své vůle, nýbrž se uplatní pravidla pro rozhodování o správě domu a pozemku. Náklady na společné části nesou až na výjimky všichni vlastníci nebo společenství vlastníků jednotek. Společné části mohou být užívány všemi vlastníky jednotek, ledaže patří do výlučného užívání některého vlastníka jednotky.

63. Z § 1194 o. z. přitom vyplývá, že úkolem společenství je též zajištění správy společných částí domu a v případě potřeby i jejich opravy a rekonstrukce; společenství přitom reprezentuje vlastníky jednotek.

64. Rozhodování o opravě společné části domu tedy nenáleží jednotlivému vlastníkovi jednotky, nýbrž žalobci jako společenství vlastníků, resp. jeho příslušnému orgánu. Byla-li proto předmětem rozhodování oprava společné části domu, šlo o záležitost spadající do kompetence žalobce.

65. Předmětem řízení bylo posouzení, kdo je povinen uhradit cenu za výměnu oken v bytové jednotce žalované, která byla provedena společně s opravou střechy, o které rozhodlo shromáždění vlastníků usnesením přijatým dne , datum, .

66. V prvé řadě se soud musel zabývat posouzením režimu oken v bytové jednotce žalované, zda se jedná o součást jednotky či o společnou část nemovité věci.

67. Vodítkem je v takovém případě prohlášení vlastníka, v němž by společné části budovy měly být ve smyslu § 1166 o. z. popsány. V konkrétním případě je v prohlášení vymezena bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, tak, že součástí jednotky je mj. byt s dispozicí 3+1, podrobně konkretizovaný včetně konkretizace spoluvlastnického podílu na společných prostorách, podlahové plochy bytu a jeho složení, vybavení jednotky, součástí jednotky s tou výslovnou konkretizací, že součástí jednotky jsou dále mj. okna nacházející se uvnitř jednotky, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken. I když nebylo výslovně určeno, že za této situace vnější strany vnějších oken mají být společnou částí budovy, je toto určení dovoditelné logickým výkladem. Takové ustanovení však u dnes běžných oken nedává smysl - v této souvislosti lze odkázat na závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 413/2013, které je použitelné i za právní úpravy provedené o. z. č. 89/2012 Sb. Nejvyšší soud považoval za správný závěr o tom, že sestává-li výplň stavebního otvoru (okno) z pohyblivého okenního křídla a okenního rámu pevně spojeného s obvodovou konstrukcí budovy, k němuž je okenní křídlo připevněno, nelze uvažovat o „vnitřní“ a „vnější“ straně okna jako o samostatných věcech, které by mohly mít rozdílného vlastníka, neboť minimálně okenní rámy nesestávají z více oddělitelných vrstev a oddělením okenního rámu od stavební konstrukce, do níž je zazděn, dojde k jeho znehodnocení. Vymezení vlastnictví oken nepřístupných ze společných částí domu učiněné v prohlášení proto lze považovat za nepřípustné a pro jeho neurčitost v této části za neplatné.“68. Za neurčité a tedy neplatné je tak nutno považovat prohlášení vlastníka v konkrétním případě, že součástí jednotky č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, jsou dále mj. vnitřní strany vnějších oken. Protože v prohlášení vlastníka tak nebyl výslovně určen režim oken přístupných pouze z bytové jednotky žalované, je nutno okna považovat za společné části domu v intencích § 5 písm. d) vymezení společných částí nemovitosti provedeného nařízením vlády č. 366/2013 Sb. (vydaného v intencích zmocnění v § 1222 o. z.), příp. pokud se jedná o střešní okna, by se okna dala považovat za součást střechy, která je společnou částí i v intencích prohlášení vlastníka přijatého v tomto konkrétním případě.

69. Je tedy nutno uzavřít, že okna v bytové jednotce č. 1466/401, jejímž vlastníkem je žalovaná, jsou společnou částí nemovité věci ve smyslu § 1160 o. z.

70. Rozhodování o provedení opravy společné části spadá do kompetence žalobce (§ 1208 písm. e) o. z.). Náklady na opravy společné části patří zásadně do správy domu a pozemku. Financování se děje v režimu příspěvků na správu domu podle § 1180 o. z., nikoli automaticky jako individuální „cena oken“ vůči jednomu vlastníkovi. Takové náklady tedy nesou všichni vlastníci jednotek, resp. žalobce, který také v konkrétním případě sjednal smlouvu o dílo a provedenou opravu podle této smlouvy uhradil.

71. Výměna střešních oken provedená v rámci opravy střechy není drobná oprava ani běžná údržba, náklady na niž by ve smyslu § 1175 odst. 2 o. z. nesl vlastník jednotky, nýbrž investiční zásah do společné části domu.

72. Nelze dovodit, že by povinnost k úhradě ceny za výměnu oken měla stíhat žalovanou na základě pravidel pro správu domu stanovených v intencích § 1200 odst. 1 písm. f) o. z. ve stanovách žalobce, konkrétně čl. 15. bod 6 písm. d) a bod 8.

73. Text bodu 6 písm. d) výslovně dopadá na situaci, kdy jde o „individuální úpravu, údržbu, opravu nebo výměnu společných částí členem společenství“. To předpokládá, že zásah iniciuje a provádí vlastník jednotky ve svém zájmu. Toto ustanovení se vztahuje tedy na situace, kdy vlastník jednotky sám vyvolá a realizuje zásah do společné části, která se nachází uvnitř jeho jednotky nebo je z ní přístupná. Smyslem tohoto ustanovení je přenést nákladový dopad na toho člena, který takový individuální zásah provádí ve vlastním zájmu a z vlastní iniciativy.

74. V posuzovaném případě však opravu střechy provedl žalobce, výměna oken proběhla v rámci této opravy, práce zajišťovalo SVJ prostřednictvím vybraného dodavatele. Nešlo tedy o individuální výměnu členem společenství, ale o zásah prováděný v rámci správy domu.

75. Bod 8 stanoví, že pravidla pro stavební úpravy členy společenství se obdobně použijí i na stavební úpravy zajišťované samotným společenstvím. Výraz „obdobně“ neznamená mechanické převzetí všech následků beze změny. Je třeba zkoumat, která pravidla jsou podle povahy věci přenositelná. U pravidla z bodu 6 písm. d) je však jeho smyslem právě to, že kdo si individuální zásah do společné části vyvolal, ten jej také zaplatí. Tento smysl na opravu organizovanou samotným SVJ nedopadá. Bod 8 tedy nelze vyložit tak, že automaticky převádí náklady na vlastníka76. Judikatura připouští, že SVJ si může upravit vnitřní pravidla, ale pouze v mezích své zákonné působnosti; nemůže stanovami libovolně zasahovat do majetkové sféry vlastníků (např. , spisová značka, ). Stanovy SVJ se musí pohybovat v mezích působnosti SVJ. Proto ani citované ustanovení stanov nelze vyložit tak, že bez dalšího založí individuální povinnost žalované nést plnou cenu výměny společné části „bez ohledu na výši“, jestliže zákon pro takový případ stanoví jiný režim.

77. Soud se neztotožnil s argumentací žalobce, podle níž měla povinnost žalované uhradit cenu výměny střešních oken vyplývat z čl. 15. bodu 6 písm. d) stanov proto, že žalovaná na nevyhovující stav oken dlouhodobě upozorňovala, že k výměně oken došlo na její podnět a že na shromáždění hlasovala pro provedení opravy střechy s tím, že výměnu oken zaplatí žalovaná.

78. Ze skutkových zjištění plyne, že žalobce provedl opravu střechy domu, v jejímž rámci byla řešena i výměna střešních oken v bytové jednotce žalované. Nešlo tedy o samostatnou akci žalované, kterou by si sama objednala, sama organizačně zajišťovala nebo sama jako stavebník realizovala, nýbrž o zásah prováděný žalobcem v rámci správy domu a pozemku. To, že žalovaná na stav oken dlouhodobě upozorňovala, na tomto závěru nic nemění. Upozorňování vlastníka na nevyhovující stav společné části domu nelze ztotožnit s prováděním její individuální opravy. Stejně tak samotná skutečnost, že potřeba výměny oken byla při opravě střechy zohledněna na podnět žalované, ještě nečiní z této výměny individuální zásah žalované ve smyslu stanov.

79. Na uvedeném ničeho nemění ani to, že žalovaná hlasovala na shromáždění pro provedení opravy střechy s tím, že výměnu oken zaplatí. Tím žalovaná vystupovala jako členka shromáždění při utváření vůle orgánu žalobce, neprováděla sama individuální stavební zásah do společné části. Hlasování na shromáždění proto nemění povahu samotné akce, která byla nadále opravou společné části zajišťovanou žalobcem.

80. Soud proto uzavírá, že výměna střešních oken provedená v rámci opravy střechy organizované žalobcem není individuální opravou či individuální výměnou společné části členem společenství ve smyslu čl. 15. bodu 6 písm. d) stanov. Uvedené ustanovení stanov na posuzovaný případ nedopadá, a samo o sobě tak nemůže založit povinnost žalované nést cenu této výměny.

81. Ani v kombinaci čl. 15. bodu 6 písm. d) a čl. 15. bodu 8 stanov nelze přesvědčivě dovodit, že by v situaci, kdy výměnu oken zajistilo samo společenství, šlo právně o „individuální výměnu společných částí členem společenství“.

82. Již jazykovým i věcným výkladem je zřejmé, že čl. 15. bod 6 písm. d) stanov dopadá na situace, kdy vlastník jednotky sám ze své iniciativy provádí či zajišťuje zásah do společné části, která se nachází uvnitř jeho jednotky nebo je z ní přístupná. Naproti tomu čl. 15. bod 8 stanov výslovně počítá s odlišným případem, kdy stavební úpravu nezajišťuje člen společenství, ale samo společenství; stanoví pouze, že pravidla pro stavební úpravy členy společenství se v takovém případě použijí obdobně. Formulaci o obdobném použití však nelze vyložit mechanicky tak, že se beze zbytku a bez ohledu na povahu věci přenese i pravidlo o výlučném nesení nákladů členem společenství, a tím se zásah prováděný žalobcem v rámci správy domu právně překvalifikuje na individuální výměnu společných částí žalovanou. V projednávané věci totiž výměna střešních oken neproběhla jako samostatná akce žalované, kterou by si sama objednala, organizačně zajistila a provedla ve svém vlastním režimu, nýbrž jako součást opravy střechy zajišťované žalobcem. To, že žalovaná na nevyhovující stav oken dlouhodobě upozorňovala, že se jejich výměna řešila i na její podnět a že na shromáždění hlasovala pro provedení opravy střechy s tím, že výměnu oken zaplatí, na právní povaze věci nic nemění. Upozorňování na závadný stav společné části ani souhlasné hlasování na shromáždění nepředstavují provádění individuální opravy členem společenství. Soud proto uzavírá, že ani ze spojení uvedených ustanovení stanov nelze dovodit, že by výměna oken zajištěná žalobcem byla individuální výměnou společných částí členem společenství, a že by jen z tohoto důvodu vznikla žalované povinnost nést cenu této výměny.

83. Ve vztahu k platební povinnosti žalované a výkladu stanov soud hodnotil i argumentaci popsanou ve výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, v bodě 19. odůvodnění a dospěl k závěru, že výklad, který podala svědkyně, z čl. 15. bodu 6 písm. d) stanov dovodit nelze.

84. Čl. 15. bod 6 písm. d) upravuje pouze situaci „individuální úpravy, údržby, opravy nebo výměny společných částí členem společenství“. Neříká nic o tom, že vlastníci bytů hradí vždy sami výměnu oken ve svých jednotkách, město samo hradí výkladce svých nebytových jednotek, nebo že se tímto způsobem trvale rozdělují náklady mezi bytové a nebytové jednotky85. Svědkyně ve skutečnosti popsala jiný obsah, než je ve stanovách napsán. Její výklad směřuje k obecnému pravidlu: „každý si hradí sám to, co se týká jeho jednotky“. Takové pravidlo však citované ustanovení nestanoví; to dopadá jen na zásahy prováděné členem společenství, nikoli na všechny opravy společných částí nacházejících se u konkrétní jednotky.

86. Výklad stanov nemůže nahrazovat jejich chybějící text. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podle \l "paragraf556" \t "_blank"§ 556 o. z. se zkoumá úmysl jednajícího jen tehdy, byl-li druhé straně znám nebo jí musel být znám; jinak se projevu přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení adresáta.

87. U stanov jako textu závazného pro všechny vlastníky proto nemůže být rozhodující dodatečné svědecké vysvětlení jedné osoby o tom, „co se tím myslelo“, pokud takový význam neplyne ze samotného textu. Dodatečné svědecké vysvětlení historických důvodů přijetí stanov nemůže nahradit chybějící normativní obsah jejich textu.

88. I kdyby v domě dříve fakticky platilo, že si někteří vlastníci měnili okna sami a město si samo řešilo výkladce, takový postup ještě neznamená, že byl tento úzus do stanov platně a dostatečně určitě promítnut. Historický úzus sám o sobě nestačí. Praxe může být při výkladu podpůrná (§ 556 odst. 2 o.z.), ale nemůže vytvořit nový obsah, který v textu chybí. Ani případný dřívější úzus vlastníků tedy nemůže bez jasného vyjádření ve stanovách založit individuální platební povinnost žalované.

89. Připouští-li text různý výklad, uplatní se § 557 o. z. a text se vyloží v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. Nelze tedy z neurčité formulace dovodit individuální platební povinnost žalované, jestliže taková povinnost není vyjádřena jasně.

90. Takový výklad by navíc obcházel zákonný režim společných částí. Jsou-li okna společnou částí, vlastník u společných částí uvnitř bytu nebo ve výlučném užívání hradí jen údržbu a drobné opravy (§ 1175 odst. 2 o. z.); náklady správy domu se jinak rozvrhují podle § 1180 odst. 1 o. z., nebylo-li v prohlášení určeno jinak. Nelze proto nejasným výkladem stanov vytvořit pravidlo, že vlastník vždy nese plnou cenu výměny oken.

91. Je tak nutno dospět k závěru že v dotčeném rozsahu je ustanovení stanov neurčité natolik, že z něj nelze zjistit obsah ani výkladem (§ 553 odst. 1 o. z.), a proto se k němu v tomto rozsahu nepřihlíží (§ 554 o. z.).

92. Základní smysl čl. 15. bod 6 je ještě rozpoznatelný - upravuje pravidla pro zásahy vlastníka do společných částí. Problém nastává až tehdy, když se z něj žalobce snaží dovodit konkrétní individuální platební povinnost žalované za výměnu oken zajištěnou SVJ. Právě v tomto bodě je text nejméně nejasný, nepřesný a umožňuje více výkladů.

93. Svědkyně z ustanovení dovozuje široké pravidlo typu:- byty si platí svá okna,- město si platí své výkladce,- takový byl historický úzus,- a tomu odpovídaly i stanovy.

94. Jenže takový obsah z čl. 15. bodu 6 písm. d) přímo neplyne a výklad svědkyně jde nad text stanov. Text mluví o „individuální úpravě, údržbě, opravě nebo výměně společných částí členem společenství“, nikoli o obecném klíči rozdělení nákladů mezi bytové a nebytové jednotky nebo mezi vlastníky a město.

95. Při výkladu lze přihlížet i k okolnostem přijetí a následné praxi (§ 556 odst. 2 o. z.), ale výklad nemůže text nahrazovat. Pokud však nelze obsah dovodit z textu ani výkladem, ustanovení v tomto rozsahu neobstojí. Není možné do stanov „dopsat“ pravidlo, které v nich není jasně vyjádřeno. Judikatura připouští, že jsou-li stanovy sjednány neurčitě a ani výkladem se nepodaří zjistit jejich obsah nebo původní úmysl, taková část neobstojí (např. \t "_blank", spisová značka, ).

96. Soud se zabýval i argumentací žalobce, který dovozoval, že žalobce při své první aplikaci stanov na prvním zasedání shromáždění o jednání o opravě střechy včetně oken jednal v souladu s ustanovením stanov. Na tomto shromáždění se v duchu dosavadní praxe aplikované Bytovým družstvem tvořil výklad ustanovení stanov. Ze strany vlastníků byla vznesena otázka profinancování opravy oken jejich výměnou v jednotce žalované v souladu s dosavadní praxí mezi uživateli bytů za existence Bytového družstva, a úpravou ve Stanovách v čl. 15.. odst. 6 a 8. Úhrada výměny oken a výkladců v jednotkách byla mezi vlastníky tématem od samého počátku, což se projevilo právě ve speciální úpravě vymezení společných částí domu mezi vlastníky jednotek v Prohlášení vlastníka z , datum, a ve speciální úpravě Stanov SVJ z , datum, . Jazykovým výkladem stanov, ale i teleologickým výkladem, který ve své výpovědi přiblížila svědkyně , jméno FO, , docházíme k závěru, že v případech, kdy Společenství přistupuje k zásahu do společné části (např. okna, parapety, balkony a zábradlí na nich, výlohy v případě nebyt. Jednotek, vchodové dveře do jednotek), u níž je Společenstvím evidován podnět vlastníka k úpravě, údržbě, opravě nebo výměně použijí se obdobně pravidla dle odst. 6 čl. 15., přičemž z logiky věci odpadá oznamovací povinnost vlastníka vůči statutárnímu orgánu společenství, neb je to právě společenství, kdo zajišťuje a provádí stavební úpravy.

97. Tento výklad žalobce je nutno považovat za nepřesvědčivý a právně neudržitelný. Žalobce totiž do textu stanov vkládá obsah, který tam není.

98. Z čl. 15.. odst. 6 a 8 podle citovaného výkladu žalobce plyne nové pravidlo - pokud je u společné části evidován podnět vlastníka a následně zásah zajistí SVJ, nese náklady dotčený vlastník.

99. Takové pravidlo však v textu stanov vyjádřeno není. Stanovy mluví o individuální úpravě, údržbě, opravě nebo výměně společných částí členem společenství, a o obdobném použití pravidel, zajišťuje-li úpravy samo společenství. Nikde ale nestanoví, že rozhodující je podnět vlastníka, ani že pouhé upozorňování na závadu nebo požadavek na opravu automaticky převádí náklady na tohoto vlastníka.

100. Výklad žalobce fakticky říká, že při zásahu zajištěném SVJ se převezme z odst. 6 právě ten prvek, který ukládá vlastníkovi nést náklady. To je ale selektivní a extenzivní výklad. „Obdobné použití“ znamená přiměřené použití podle povahy věci, nikoli oprávnění změnit zásah SVJ do společné části na „individuální zásah vlastníka“, ani dovodit novou individuální platební povinnost, která v textu není výslovně stanovena. Slovo „obdobně“ neumožňuje vytvořit nové platební pravidlo.

101. Podnět k opravě není totéž, co individuální oprava. Žalobce směšuje dvě odlišné situace:- vlastník sám provádí nebo zajišťuje zásah do společné části,- vlastník pouze upozorňuje na závadný stav a SVJ následně rozhodne o opravě v rámci správy domu.

102. To druhé není individuální oprava členem společenství. Kdyby měl být za „individuální opravu“ považován každý zásah, který SVJ provede na základě stížnosti vlastníka, vedlo by to k absurdnímu závěru, že vlastník, který na závadu upozorní, si ji tím zároveň sám „objedná“ na vlastní náklad. To ze stanov neplyne.

103. Nelze připustit argument, že se „v duchu dosavadní praxe aplikované bytovým družstvem tvořil výklad stanov“. , právnická osoba, a SVJ jsou odlišné právní subjekty. Praxe za existence družstva není bez dalšího praxí mezi stranami ve smyslu § 556 odst. 2 o. z. a ani dlouhodobý zvyk nemůže nahradit chybějící a neurčitý normativní obsah stanov.

104. Jinými slovy: historická praxe může být podpůrným interpretačním vodítkem, ale nemůže do stanov dopsat pravidlo, které v nich není dostatečně vyjádřeno. Dosavadní praxe bytového družstva tedy není určující.

105. To, že šlo o první zasedání shromáždění a první aplikaci stanov, neznamená, že se tím „vytvořil“ jejich závazný obsah. Obsah stanov musí být zjistitelný z jejich textu, případně výkladem v mezích textu. Nelze připustit, aby se až následnou aplikací vytvořila nová platební povinnost vlastníka, která v dokumentu není jasně formulována.

106. Teleologický výklad, který popsala svědkyně, může vysvětlovat, co si někteří zakladatelé nebo osoby podílející se na přípravě dokumentů přáli. Nemůže ale nahradit požadavek určitosti a text stanov.

107. U stanov platí, že jejich obsah musí být poznatelný i pro vlastníky a třetí osoby; nestačí, že jedna osoba dodatečně vysvětlí, „jak to bylo myšleno“. K tomu odpovídá i závěr judikatury, že je-li část stanov sjednána neurčitě a ani výkladem se nepodaří zjistit její obsah, v tomto rozsahu neobstojí (např. , spisová značka, ).

108. Jsou-li okna společnou částí, pak o opravě rozhoduje SVJ v rámci správy domu, vlastník u společných částí uvnitř bytu nebo ve výlučném užívání hradí jen údržbu a drobné opravy (§ 1175 odst. 2 o. z.), náklady správy domu se rozvrhují podle \l "paragraf1180" \t "_blank"§ 1180 odst. 1 o. z., nebylo-li v prohlášení určeno jinak. Soud považuje výklad stanov předestřený žalobcem, kterým by se plná cena výměny přenesla na jednoho vlastníka jen proto, že na závadu upozorňoval, za nepřijatelně extenzivní.

109. Soud posuzoval i argumentaci žalobce, že z výpovědi žalované vyplývá, že si stěžovala dlouhodobě (za existence bytového družstva, kdy nebyla vlastníkem bytu) na plísně v bytě okolo oken, což ji následně při projednávání záležitosti na prvním shromáždění SVJ motivovalo k tomu, že souhlasila s tím, že se oprava oken zahrne do opravy střechy a souhlasila i s úhradou této výměny, přičemž následně aktivně vybrala typ oken a potvrdila provedení prací. Což v logické souslednosti potvrzuje tezi žalobkyně o podnětu k individuálnímu zásahu do společných částí. Jak vyplývá z výslechů svědků o průběhu shromáždění k projednávanému bodu „opravy střechy“, projednávala se možnost provedení opravy střechy, bez opravy výměnou oken jednotky žalované, pokud žalovaná nebude souhlasit s profinancováním výměny střešních oken její jednotky.

110. Ani tato argumentace nemůže vést k závěru, že šlo o individuální zásah žalované do společných částí nebo že tím vznikla její platební povinnost.

111. To, že žalovaná dlouhodobě upozorňovala na plísně a stav oken, vypovídá o tom, že se domáhala odstranění závadného stavu. Takové jednání je však třeba vnímat jako upozorňování na problém společné části, případně jako požadavek na výkon řádné správy domu, nikoli bez dalšího jako objednávku či iniciaci individuální opravy na vlastní náklad. Dlouhodobé stížnosti na závadný stav nejsou podnětem k individuální opravě v právním smyslu.

112. Pokud žalovaná souhlasila s tím, aby výměna oken byla provedena současně s opravou střechy, potvrzuje to nanejvýš její souhlas s navrženým technickým a organizačním řešením. Tím se však zásah prováděný SVJ v rámci opravy střechy nepřeměňuje na individuální opravu žalované. Jinými slovy, i když se oprava určité části domu řeší na popud jednoho vlastníka a s jeho souhlasem, stále může jít o opravu společné části v režimu správy domu. Souhlas se zahrnutím výměny oken do opravy střechy tedy ještě neznamená individuální zásah žalované.

113. Ani to, že žalovaná aktivně vybrala typ oken a potvrdila provedení prací, samo o sobě neprokazuje, že šlo o její individuální zásah do společné části. Tyto okolnosti mohou svědčit o součinnosti žalované při realizaci prací, souhlasu s technickým řešením, zájmu na rychlém odstranění závady, ale samy o sobě neprokazují, že práce objednávala vlastním jménem, nesla roli stavebníka či objednatele, nebo že převzala samostatný závazek k úhradě ceny. Výběr typu oken a potvrzení provedení prací tedy jsou okolnosti organizační, ne konstitutivní.

114. Žalobce staví úvahu takto:- žalovaná si stěžovala,- chtěla výměnu,- vybrala okna,- potvrdila práce,tudíž šlo o individuální zásah.

115. To je ale jen skutková konstrukce, nikoli právní závěr, který by z těchto skutečností automaticky plynul. Mezi aktivním zájmem vlastníka na odstranění vady a vznikem jeho individuální platební povinnosti je třeba prokázat ještě právní most — tedy konkrétní normu stanov, prohlášení vlastníka nebo smluvní ujednání. Ten zde chybí. „Logická souslednost“ tedy nenahrazuje právní titul.

116. Argument, že se projednávala i varianta opravy střechy bez výměny oken žalované, pokud nebude souhlasit s profinancováním výměny, opět vypovídá především o průběhu jednání a o ochotě ostatních vlastníků schválit určitý rozsah prací. Nezakládá však sám o sobě právní závěr, že nakonec schválená varianta měla charakter individuální opravy žalované. Nejvýše podporuje tvrzení, že ostatní vlastníci spojovali svůj souhlas s určitou finanční představou. To však není totéž jako vznik právně vymahatelného individuálního dluhu. Alternativa „bez výměny oken“ tedy nic nemění.

117. Z uvedených okolností lze případně dovodit, že žalovaná měla silný zájem na výměně oken, podílela se na přípravě, když si vybrala typ oken, a souhlasila s realizací výměny. Nelze z nich však bez dalšího dovodit, že šlo o individuální zásah žalované do společných částí ve smyslu stanov, ani že tím vznikla její právní povinnost uhradit žalobci cenu výměny.

118. Povinnost žalované k úhradě nákladů výměny oken nemůže založit usnesení přijaté na shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne , datum, , které bylo přijato ve znění: opravu střechy provede p. , jméno FO, s tím, že výměna oken dle předložené nabídky bude placena žalovanou.

119. Usnesení shromáždění může založit povinnosti jen v mezích zákonné působnosti SVJ. Shromáždění rozhoduje o otázkách správy domu a pozemku, zejména o rozpočtu, příspěvcích na správu domu a o opravách společných částí (§ 1208 o. z.). To však neznamená, že může libovolně vytvořit individuální smluvní dluh konkrétního vlastníka mimo zákonný režim. Shromáždění tedy může rozhodnout o opravě společné části a o způsobu financování v rámci příspěvků na správu domu, ale tím ještě samo neuzavírá smlouvu s jedním vlastníkem, že uhradí plnou cenu určité části prací.

120. Je-li rozhodováno mimo působnost shromáždění, usnesení nevyvolá zamýšlené účinky. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, dovodil, že rozhoduje-li shromáždění v záležitosti, která mu nepřísluší, může jít o nicotné usnesení.

121. Pokud tedy shromáždění fakticky rozhodlo nikoli jen o správě domu (např. zda budou použity prostředky z tzv. fondu oprav jako zdroje, v němž spoluvlastníci kumulují prostředky, jež následně budou vynakládány na opravu, úpravu či případně zhodnocení společné věci, nebo např. z úvěru poskytnutého žalobci, který bude následně z fondu oprav splácen), ale o tom, že konkrétní vlastník má mimo zákonný režim a bez samostatné smlouvy zaplatit individuální cenu za výměnu oken, je namístě uzavřít, že tím překročilo svou působnost. Takové rozhodnutí, kdy žalobce přenese svou platební povinnost na svého člena, který by k ní jinak povinován nebyl, nelze považovat za souladné s dobrými mravy.

122. Jestliže se podle § 1221 o. z. i v poměrech společenství vlastníků použije § 245 o. z., který definuje vady, pro které se na rozhodnutí členské schůze nebo orgánu spolku hledí, jako by nebylo přijato (jde o rozpor rozhodnutí s dobrými mravy, změnu stanov v rozporu s kogentními ustanoveními zákona a rozhodnutí v záležitosti, která nepatří do jeho působnosti), pak shora rozebrané skutečnosti vedou k závěru, že na rozhodnutí o tom, že provedenou výměnu oken bude hradit žalovaná, přijaté na shromáždění konaném dne , datum, , je nutno ve smyslu § 245 o. z. hledět, jako by nebylo přijato.

123. Rozhodnutí, na která se hledí, jako by nebyla přijata, jsou označována jako nicotná (nulitní), nevyvolávají žádné právní následky, nikoho nezavazují, nemohou konvalidovat. K nicotnosti přihlíží soud z úřední povinnosti (jakmile v řízení vyjdou najevo okolnosti zakládající nicotnost) a zkoumá ji i jako předběžnou otázku (na rozdíl od běžné neplatnosti, které se lze dovolat pouze postupem upraveným 1209 o. z.).

124. V řízení ještě zazněla argumentace od svědků - členů SVJ a vlastníků jiných bytových jednotek v domě, že opravu střechy bylo možno realizovat i bez výměny oken v bytové jednotce žalované a že pro opravu střechy spojenou s výměnou oken hlasovali pouze proto, že se žalovaná vyjádřila, že si výměnu oken zaplatí. Pokud by takové vyjádření od žalované nebylo, hlasovali by pro variantu pouze opravy střechy, nikoliv i výměnu oken.

125. Tyto výpovědi svědků svědčí nanejvýš o vnitřních motivech hlasujících a o okolnostech, za nichž bylo usnesení přijato, nevypovídají však bez dalšího o vzniku právně závazné povinnosti žalované vůči žalobci. Subjektivní představa ostatních vlastníků o tom, za jakých podmínek jsou ochotni hlasovat pro určitou variantu opravy, není sama o sobě právním titulem platební povinnosti žalované. I pokud žalovaná před hlasováním prohlásila, že si výměnu oken zaplatí, nepostačuje to bez dalšího k závěru o vzniku jejího individuálního dluhu vůči žalobci, není-li současně prokázáno, že šlo o dostatečně určitý, adresný a právně závazný projev vůle způsobilý založit závazkový vztah. Takový závěr však z provedeného dokazování nevyplývá. Nelze proto připustit, aby byla platební povinnost žalované dovozována toliko z toho, jak ostatní vlastníci subjektivně chápali důvody svého hlasování.

126. Povinnost žalované k úhradě nákladů na výměnu oken provedenou s opravou střechy nemůže založit ani skutečnost, že na schůzi , datum, žalovaná vyjádřila ochotu zaplatit výměnu oken, což se projevilo v usnesení přijatém na tomto shromáždění všemi přítomnými, jehož znění je „výměna oken dle předložené nabídky bude placena žalovanou“, kdy žalobce z projevu vůle žalované, která hlasovala pro shora citované usnesení, dovozoval, že žalovaná projevila vůli k úhradě výměny střešních oken, která ji zavazuje v souladu se zásadou pacta sunt servanda.

127. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou strany projevují vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Hlasování vlastníka na shromáždění SVJ však typicky není projevem vůle směřujícím k uzavření dvoustranné smlouvy se společenstvím, ale je výkonem členského hlasovacího práva při tvorbě kolektivní vůle orgánu právnické osoby.

128. Pro posouzení věci je podstatné i to, že usnesení shromáždění samo o sobě není právním jednáním společenství vlastníků, jímž by bylo možno uzavřít smlouvu s jednotlivým vlastníkem. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, dovodil, že usnesení shromáždění vlastníků není právním jednáním společenství; právně jednat jménem společenství může toliko jeho statutární orgán. Z této judikatury vyplývá, že samotné přijetí usnesení shromáždění, byť i se souhlasem dotčeného vlastníka, ještě neznamená vznik individuálního závazkového vztahu mezi společenstvím a tímto vlastníkem.

129. Z toho plyne, že samotné usnesení shromáždění není samo o sobě smlouvou, nenahrazuje nabídku a přijetí nabídky, a bez dalšího nezakládá individuální závazkový vztah mezi SVJ a konkrétním vlastníkem.

130. V konkrétním případě chybí základní prvky kontraktačního procesu, totiž že SVJ vůči žalované učinilo dostatečně určitou nabídku, žalovaná tuto nabídku přijala jako adresát vůči navrhovateli ve smyslu § 1740 odst. 1 o. z., a strany si ujednaly obsah závazku alespoň v podstatných rysech. Samotný souhlasný hlas žalované na shromáždění tato kritéria nenaplňuje. Hlasování člena shromáždění představuje výkon členského práva při utváření vůle orgánu společenství vlastníků, hlas „pro“ vyjadřuje souhlas s usnesením orgánu, nikoli bez dalšího dvoustranné právní jednání směřující k uzavření individuální smlouvy o dílo, smlouvy o úhradě nákladů či jiné inominátní smlouvy se SVJ.

131. Není zřejmý ani určitý obsah údajné smlouvy, když z usnesení přijatého shromážděním nelze dovodit, že by mezi stranami bylo individuálně sjednáno přesné vymezení předmětu plnění, konkrétní cena nebo alespoň určitý způsob jejího určení, splatnost, zda jde o úhradu ceny díla, refundaci nákladů, zálohu či zvláštní příspěvek, kdo a na jakém právním základě objednává výměnu „jménem“ žalované. Bez takového obsahu nelze spolehlivě uzavřít, že mezi účastníky vznikl soukromoprávní závazek. Samotný zápis typu „výměnu oken bude hradit žalovaná“ je spíše obsahem interního rozhodnutí shromáždění než úplným smluvním ujednáním mezi dvěma subjekty.

132. Podle § 546 o. z. lze právně jednat i jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající chtěl projevit. V dané věci však právě pochybnosti jsou značné. Samotný souhlas žalované s usnesením nelze vyložit jako „jiný způsob nevzbuzující pochybnost“. Hlasování žalované lze rozumně vyložit i tak, že souhlasila s provedením opravy střechy jako celku, byla srozuměna s tím, jak shromáždění naloží s otázkou nákladů, avšak neprojevila tím nutně vůli uzavřít samostatnou smlouvu se SVJ o zaplacení konkrétní ceny. Má-li být z určitého jednání dovozován vznik smlouvy, musí být vůle zavázat se dostatečně určitá a nevzbuzovat pochybnost. To zde splněno není.

133. Je třeba odlišit korporační rovinu, kdy žalovaná jako členka SVJ hlasovala pro přijetí usnesení, a závazkovou rovinu, tzn. zda tím zároveň jako soukromá osoba uzavřela se SVJ smlouvu. Tyto dvě roviny nelze ztotožnit. Souhlas s přijetím usnesení orgánu právnické osoby ještě neznamená souhlas s uzavřením individuální smlouvy se samotnou právnickou osobou.

134. Z hlasování žalované na shromáždění SVJ pro opravu střechy spojenou s tvrzením, že výměnu oken uhradí žalovaná, tedy nelze dovodit vznik smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovanou. Nebylo-li prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou došlo mimo rámec samotného hlasování k dostatečně určitému ujednání o předmětu, výši a splatnosti platební povinnosti žalované, nelze uzavřít, že žalovaná převzala smluvní povinnost uhradit cenu výměny oken.

135. Po posouzení všech shora rozebraných skutečností soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.Náklady řízení136. Zamítnutí žaloby znamená, že v řízení měla plný úspěch žalovaná, které tak podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jejího práva. Tyto náklady řízení tvoří.odměna za zastoupení žalované advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., za 10 úkonů právní pomoci:- převzetí a příprava zastoupení na základě plné moci ze dne , datum- písemná vyjádření ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ;- účast zástupce žalované u jednání konaných dne , datum, (za toto jednání přísluší odměna za dva úkony, když jednání trvalo od 9.00 hod do 12.23 hod.), , datum, ;sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty , částka, činí podle § 7 bod 5 citované vyhlášky částku , částka, ;celkem tak odměna za zastoupení žalobce advokátem činí částku , částka, ;tři režijní paušály po , částka, (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) souvisejících s každým jednotlivým úkonem právní pomoci poskytnutým do , datum, , celkem tedy , částka, ;sedm režijních paušálů po , částka, (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) souvisejících s každým jednotlivým úkonem právní pomoci poskytnutým po , datum, , celkem tedy , částka, ;cestovné zástupce žalované k jednáním konaným dne , datum, a , datum, , když každá cesta byla konána vždy z , adresa, a zpět při celkem ujetém počtu 266 km osobním automobilem tov. zn. Škoda Superb, reg. zn. , SPZ, kombinovanou spotřebou 4,3 l/100 km paliva NM;dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí:- paušální náhrada při sazbě základní náhrady , částka, /1 km částku , částka, ;- náhrada za spotřebované pohonné hmoty při ceně motorové nafty ve výši , částka, /1 l částku , částka, ;cestovné za jednu cestu pak celkem činí částku , částka, , tedy , částka, po zaokrouhlení;cestovné za cestu ke dvěma jednáním konaným v roce 2025 činí celkem , částka, ;náhrada za ztrátu času po , částka, /1půlhodina (§ 14 vyhl. č. 177/96 Sb.) v souvislosti s cestami zástupce žalované k celkem dvěma jednáním v rozsahu 8 půlhodin v souvislosti s cestou vždy k jednomu jednání a zpět, ztráta času tedy v rozsahu celkem , hodnota, půlhodin činí částku , částka, .Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku , částka, .