35 C 266/2020

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 33 713,92 Kč <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 636 Kč s úrokem z prodlení od 1. 9. 2019 do 27. 3. 2020 ve výši 1 608,11 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 252 Kč s úrokem z prodlení od 1. 9. 2019 do 27. 3. 2020 ve výši 217,81 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 679,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 3. 2020 po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 888 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 9. 2019 do 27. 3. 2020 v kapitalizované výši 1 825,92 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 31. 12. 2018 nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechala žalovanému do užívání byt č. 2 na ul. [ulice a číslo] ve [část obce] (dále jen„ předmětný byt“) na dobu určitou od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, následně prodlouženému do 31. 12. 2019, a žalovaný se zavázal platit nájemné včetně záloh na služby spojené s užíváním bytu ve výši 7 500 Kč měsíčně, a to do 25. dne v měsíci bezprostředně předcházejícího danému kalendářnímu měsíci, ke kterému se vztahuje nájem. Žalovaný však nájemné řádně nehradil, kdy mu vznikl dluh ve výši 31 888 Kč, který se sestává z dluhu na nájemném za měsíc 7/ 2019 ve výši 1 988 Kč a na nájemném za měsíce 8–11 2019 vždy ve výši 7 500 Kč.

2. Žalovaný k věci uvedl, že do 31. 12. 2018 užíval byt žalobkyně na adrese [adresa]. Následně byla uzavřena smlouva o nájmu ze dne 31. 12. 2018, která zanikla ke dni 19. 8. 2019, kdy žalovaný fakticky opustil předmětný byt a vhodil klíče do schránky žalobkyně. Stran záloh namítl, že doposud nedošlo k řádnému vyúčtování uhrazených záloh na plnění spojená s užíváním předmětného bytu za tok 2019. Dále nesouhlasil s tím, že kauce ve výši 7 000 Kč byla ponechána na úhradu škod pro řádně nevrácený předmětný byt. Navrhl zamítnutí žaloby.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že přeplatek ve výši 3 000 Kč byl použit na úhradu nájmu za měsíc leden 2019. K vyúčtování služeb za rok 2019 došlo ke dni 22. 4. 2020; jelikož žaloba byla podána dříve, než k vyúčtování došlo, vyúčtování není součástí výpočtu dluhu žalovaného. Žalobkyně potvrdila, že žalovaný předmětný byt opustil, kdy však nemohla potvrdit, že se tak stalo právě k 19. 8. 2019. Jelikož nedošlo k řádnému skončení nájemní smlouvy, požaduje nájemné až do konce roku 2019. Žalovaný uhradil celkově částku 50 612 Kč, kdy mu vznikla povinnost uhradit 82 500 Kč, takže dluh činí 31 888 Kč. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku p. č. 2488 v obci [obec] a k. ú. [část obce], jehož součástí je bytový dům [adresa] (viz informace o pozemku).

6. Dodatkem č. 1 k nájemní smlouvě ze dne 9. 12. 2018 se smluvní strany dohodly na prodloužení nájmu k 30. 6. 2019 a na změně výši nájemného ve výši 6 300 Kč od 1. 1. 2019, kdy celkový předpis nájemného a záloh na služby od 1. 1. 2019 činí 7 300 Kč, přičemž první úhrada zvýšeného nájmu proběhne za měsíc leden 2019 do 25. 12. 2018 (viz dodatek na č. l. 19). Dne 12. 12. 2018 se smluvní strany dohodly na skončení nájmu dle nájemní smlouvy ze dne 31. 7. 2018 ke dni 31. 12. 2018. Strany prohlásily, že nemají vůči sobě závazek, kdy přeplatek na nájmu ve výši 3 000 Kč a kauce ve výši 7 000 Kč bude převedena do nové nájemní smlouvy k předmětnému bytu. Nájemce bude kontaktován po předání předmětného bytu pro doručování písemností na adrese předmětného bytu (viz dohoda o skončení nájmu na č. l. 20).

7. Dne 31. 12. 2018 uzavřeli žalobkyně coby pronajímatel a žalovaný coby nájemce smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému do užívání předmětný byt za účelem bydlení (čl. II.) na dobu určitou od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 (čl. III.) a žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 6 500 Kč měsíčně a zálohy na spotřebu plnění spojených s užíváním bytu (společné služby, osvětlení, studená voda) ve výši 1 000 Kč měsíčně. Zúčtování uhrazených záloh na plnění spojená s užíváním bytu se provede jednou ročně na základě ročního vyúčtování skutečné spotřeby zpracované žalobkyní, případně správcem domu, které se provádí v roce následujícím rok vyúčtovaný. Vyúčtování nájemci bude provedeno za období, ve kterém nájemce byt užíval ve vyúčtovávaném roce. Žalobkyně je povinna vrátit zpět žalovanému případné přeplatky na měsíčních zálohových platbách na plnění spojená s užíváním bytu zaplacených nad rámec skutečné spotřeby. Žalovaný je naopak povinen uhradit žalobkyni případné nedoplatky na spotřebě plnění spojených s nájmem bytu spotřebovaných nad rámec zaplacených měsíčních záloh. Nájemné a zálohy jsou splatné do 25. dne měsíce bezprostředně předcházejícího měsíci, ke kterému se vztahuje nájem a služby. Přeplatky na vyúčtování jsou splatné nejpozději do data splatnosti uvedeného na vyúčtování nájemci, žalovaný je naopak povinen uhradit případné nedoplatky nejpozději do 15 dnů od doručení vyúčtování jejich skutečné spotřeby pronajímatelem (čl. IV.). Žalovaný složil vratnou kauci ve výši 7 000 Kč, která je převedena z předchozího pronájmu na ulici [ulice a číslo], byt [číslo]. V případě, že dojde ke vzniku škod na předmětném bytě nebo jeho vybavení, je pronajímatel oprávněn použít zálohu nebo její část na úhradu těchto škod. Záloha bude vrácena nájemci poté, co bude skončen nájemní poměr, budou uhrazeny všechny závazky nájemce vyplývající z této smlouvy, bude převeden elektroměr na pronajímatele, bude předmětný byt předán v pořádku bez škod a ve stavu, v jakém jej nájemce převzal, a to do 6 týdnů od splnění uvedených podmínek (čl. V.). Nájem bytu zanikne a) písemnou dohodou smluvních stran, b) písemnou výpovědí, c) uplynutím doby určité, na kterou je smlouva sjednána, f) neuhrazením předepsaného nájmu a služeb po více než 30 dní po termínu splatnosti (čl. VI.). Nájemce je povinen předmětný byt vyklidit a vyklizený jej předat zpět žalobkyni v poslední den trvání nájemního vztahu (čl. VIII.) – (viz smlouva o nájmu bytu na č. l. 21). Dle evidenčního listu činilo nájemné 6 500 Kč a zálohy na služby (osvětlení spol. prostor, studená voda, stočné) činily 1 000 Kč (viz evidenční list na č. l. 45). Mezi stranami sporu nebylo sporu o tom, že došlo k řádnému předání předmětného bytu do užívání žalovanému (viz shodné tvrzení stran).

8. Dne 19. 6. 2019 uzavřeli žalobkyně coby pronajímatel a žalovaný coby nájemce smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému do užívání předmětný byt za účelem zajištění bytových potřeb (čl. II.) na dobu určitou od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, kdy nájem může skončit: a) uplynutím doby, na kterou byl sjedná, b) dohodou obou účastníků, c) výpovědí ze strany pronajímatele dle § 2288 občanského zákoníku, d) výpovědí ze strany nájemce, e) výpovědí ze strany pronajímatele bezu výpovědní doby (čl. III.) a žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 6 500 Kč a zálohy na spotřebu plnění spojených s užíváním bytu ve výši 1 000 Kč, do 25. dne měsíce bezprostředně předcházejícímu měsíci, ke kterému se nájem a služby vztahují. Jestliže cena za plnění a služby spojené s užíváním předmětného bytu, přesáhne za příslušné zúčtovací období, popř. za jeho poměrnou část, součet nájemcem v daném období uhrazených záloh na služby, zavazuje se nájemce tento rozdíl pronajímateli doplatit do 15 dní od předložení vyúčtování. Vyúčtování záloh za služby proběhne dle zákona č. 67/2013 Sb. (čl. IV.). Žalovaný složil vratnou kauci ve výši 7 000 Kč, která je převedena z předchozího pronájmu na ulici [ulice a číslo], byt [číslo]. V případě, že dojde ke vzniku škod na předmětném bytě nebo jeho vybavení, je pronajímatel oprávněn použít zálohu nebo její část na úhradu těchto škod. Záloha bude vrácena nájemci poté, co bude skončen nájemní poměr, budou uhrazeny všechny závazky nájemce vyplývající z této smlouvy, bude převeden elektroměr na pronajímatele, bude předmětný byt předán v pořádku bez škod a ve stavu, v jakém jej nájemce převzal, a nájemce bude předmětný byt řádně využívat alespoň 12 kalendářních měsíců a bude mít splaceny veškeré závazky vůči pronajímateli z nájmu vyplývající, a to do 6 týdnů od splnění uvedených podmínek (čl. V.). Ke dni skončení nájmu je nájemce povinen předmětný byt vyklidit a předat jej v původním stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení při běžném užívání (čl. VI.) – (viz smlouva o nájmu bytu na č. l. 23).

9. Žalovaný uhradil celkově částku 50 612 Kč, kdy z předchozího nájmu byla uhrazena částka 3 000 Kč, dne 21. 1. 2019 uhradil 4 500 Kč, dne 4. 3. 2019 uhradil 10 400 Kč, dne 27. 5. 2019 uhradil 25 000 Kč, dne 1. 8. 2019 uhradil 1 900 Kč, dne 16. 8. 2019 uhradil 4 000 Kč a přeplatek za vyúčtování služeb za rok 2018 činil 1 812 Kč (viz tvrzení žalobkyně).

10. Dne 19. 8. 2019 uzavřeli pan [jméno] [příjmení] coby pronajímatel a žalovaný coby nájemce smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě se pronajímatel se zavázal přenechat žalovanému do užívání rodinný dům na adrese [ulice a číslo] a související zahradu na dobu 12 měsíců a žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 10 900 Kč měsíčně a zálohy na plnění spojená s užíváním bytu (viz smlouva o nájmu na č. l. 27).

11. Předžalobní výzvou ze dne 12. 9. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 16 888 Kč (nájem za 7m = 1 888 Kč + 8 m = 7 500 Kč + 9m = 7 500 Kč) bez započtené sankce a úroků z prodlení, nejpozději do 7 dnů od vylepení této výzvy (viz předžalobní výzva ze dne 12. 9. 2019).

12. Předžalobní výzvou ze dne 18. 2. 2020, zaslaným dne 21. 2. 2020 na adresu [adresa], vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 31 888 Kč (nájem za 7m = 1 888 Kč + 8 m = 7 500 Kč + 3 × 7 500 Kč) bez započtené sankce a zákonného úroku, nejpozději do 7 dnů od doručení této výzvy (viz předžalobní výzva ze dne 21. 2. 2020 vč. kopie obálky).

13. Dle vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu ze dne 22. 4. 2020 bydlel žalovaný v předmětném bytě od 01/ 2019 do 08/ 2019, celkové náklady osvětlení, stočného a studené vody činily 4 667,69 Kč, celkové předepsané zálohy činily 8 000 Kč, přeplatek tak činí 3 332 Kč, který bude vyrovnán v souladu s nájemní smlouvou (viz vyúčtování na č. l. 45p).

14. Soud zamítl návrh na provedení dokazování výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], neboť skutečnosti, které měly být tímto výslechem prokázány, považoval soud za irelevantní. <b>Právní posouzení věci</b> <i>15. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>16. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.</i> <i>17. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.</i> <i>18. Podle § 2252 o. z. požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů (odst. 1). Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 (odst. 2).</i> <i>19. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 22. Uzavřením nájemní smlouvy ze dne 31. 12. 2018 byl mezi žalobkyní coby pronajímatelkou a žalovaným coby nájemcem založen nájemní vztah ve smyslu § 2235 a násl. o. z., na jehož základě vznikla žalobkyni povinnost přenechat žalovanému do dočasného užívání za účelem bydlení předmětný byt, a to na dobu určitou od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, poskytovat služby s užíváním bytu spojené a po konci zúčtovacího období vyúčtovat zálohy na poskytnutých službách. Žalovanému naopak vznikla povinnost platit žalobkyni měsíčně částku 7 500 Kč, která byla složena co do částky 6 500 Kč z nájemného a co do částky 1 000 Kč ze zálohy na úhradu nákladů na poskytovaných služeb, a to do 25. dne v měsíci předcházejícímu měsíci, za který se hradí. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že došlo k řádnému předání předmětného bytu žalovanému do užívání.

23. Dne 19. 6. 2019 uzavřeli žalobkyně coby pronajímatelka a žalovaný coby nájemce smlouvu o nájmu, kterou soud kvalifikoval jako novaci původního závazku dle § 1902 věty první o. z., jímž došlo především k prodloužení nájmu do 31. 12. 2019 a k dílčí úpravě (upřesnění) práv a povinností smluvních stran.

24. Mezi stranami bylo nicméně sporu o tom, kdy došlo ke skončení nájmu, konkrétně žalovaný tvrdil, že nájem zanikl ke dni 19. 8. 2019, kdy opustil předmětný byt, přičemž žalobkyně uvedla, že nemohla potvrdit upuštění bytu ke dni 19. 8. 2019; a i kdyby k tomu došlo, jednalo by se o výpověď ze strany žalovaného, tak by mu běžela tříměsíční výpovědní doba. Soud blíže nezkoumal, zdali žalovaný skutečně ke dni 19. 8. 2019 předmětný byt fakticky opustil, neboť tato skutečnost byla po posouzení věci nerozhodná. Je sice pravdou, že podle § 2292 o. z. platí, že pokud opustí nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný hned, avšak toto ustanovení je nutno vykládat tak, že ve skutečnosti nezakládá speciální způsob zániku nájmu faktickým vyklizením předmětu nájmu, ale toliko se týká otázky vyklizení předmětného bytu. Soud má za to, že faktické opuštění bytu by nemohlo být případně právně kvalifikováno ani jako výpověď z nájmu bytu, neboť výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně, což by prosté vhození klíčů do schránky žalobkyně nemohlo v žádném případě splňovat. Soud má tedy na základě provedeného dokazování za to, že nájem předmětného bytu v dané věci zanikl ke dni 31. 12. 2019, kdy uplynula doba nájmu (§ 603 o. z.).

25. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky 31 888 Kč, která se sestávala z dluhu za měsíc 7/ 2019 ve výši 1 988 Kč a za měsíce 8–11 2019 vždy ve výši 7 500 Kč. Tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Soud předesílá, že je nezbytné odlišovat právo na zaplacení dlužného nájemného, právo na zaplacení dlužných záloh na služby poskytnuté v souvislosti s bydlením a právo na zaplacení nedoplatku na službách dle provedeného vyúčtování, kdy je podle judikatury možné se domáhat zaplacení záloh na poskytnutých službách jen do okamžiku, kdy bylo či mělo být učiněno vyúčtování poskytnutých služeb; po tomto datu nárok na zálohy zaniká, avšak nadále se může věřitel domáhat úroku z prodlení za dlužné období (např. rozsudek ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015 (uveřejněný pod č. 74/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 32 Cdo 85/2016). Vyúčtování by mělo být provedeno do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, které nesjednají-li si strany jinak, má trvání 1 kalendářního roku.

26. Žalovaný uhradil celkově částku 50 612 Kč, kdy započtení plateb provedl soud podle § 1933 o. z. Přeplatkem z předchozího nájemního vztahu ve výši 3 000 Kč a platbou ze dne 21. 1. 2019 došlo k úhradě nájmu za měsíc 01/ 2019 ve výši 6 500 Kč a záloh na služby za měsíc 01/ 2019 ve výši 1 000 Kč. Platbou ze dne 4. 3. 2019 ve výši 10 400 Kč došlo k úhradě nájmu za měsíc 02/ 2019 ve výši 6 500 Kč a záloh na služby za měsíc 02/ 2019 ve výši 1 000 Kč a dále dle principu poměrnosti došlo k částečné úhradě nájmu za měsíc 03/ 2019 co do výše 2 513 Kč a k částečné úhradě zálohy na služby za měsíc 03/ 2019 co do výše 387 Kč. Platbou ze dne 27. 5. 2019 ve výši 25 000 Kč došlo k úhradě zbylé části nájmu za měsíc 03/ 2019 ve výši 3 987 Kč a záloh na služby za měsíc 03/ 2019 ve výši 613 Kč, dále k úhradě nájmu za měsíce 04–05 2019 vždy ve výši 6 500 Kč a záloh na služby za měsíce 04–05 2019 vždy ve výši 1 000 Kč a dále dle principu poměrnosti došlo k částečné úhradě nájmu za měsíc 06/ 2019 co do výše 4 680 Kč a k částečné úhradě zálohy na služby za měsíc 06/ 2019 co do výše 720 Kč. Platbou ze dne 1. 8. 2019 ve výši 1 900 Kč došlo k částečné úhradě nájmu za měsíc 06/ 2019 co do výše 1 647 Kč, kdy dlužná částka nadále činila 173 Kč, a k částečné úhradě zálohy na služby za měsíc 06/ 2019 co do výše 253 Kč, kdy dlužná částka nadále činila 27 Kč. Platbou ze dne 16. 8. 2019 ve výši 4 000 Kč a přeplatkem za vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 1 812 Kč došlo k úhradě zbylé části nájmu za měsíc 06/ 2019 ve výši 173 Kč a záloh na služby za měsíc 06/ 2019 ve výši 27 Kč a dále dle principu poměrnosti došlo k částečné úhradě nájmu za měsíc 07/ 2019 co do výše 4 864 Kč, kdy dlužná částka nadále činila 1 636 Kč, a k částečné úhradě zálohy na služby za měsíc 07/ 2019 co do výše 748 Kč, kdy dlužná částka nadále činila 252 Kč.

27. Z uvedeného je patrné, že žalovaný dluží na nájemném za měsíc 07/ 2019 částku 1 636 Kč a dále žalobkyni vznikl nárok na nájemné za měsíce 9–11 2019 ve výši 4 × 6 500 Kč, tj. celkově částka 27 636 Kč. Dále žalovaný dlužil na zálohách na poskytované služby za měsíc 07/ 2019 částku 252 Kč a za měsíce 8–11 2019 ve výši 4 × 1 000 Kč, tj. celkově částka 4 252 Kč. Nicméně žalobkyně provedla dne 22. 4. 2020 (tj. v zákonem stanovené době) vyúčtování služeb k předmětnému bytu, tudíž tímto datem zanikl nárok žalobkyně domáhat se záloh a mohla se toliko domáhat úhrady případného nedoplatku, ten však žalovanému nevznikl; podle vyúčtování činily totiž celkové náklady na poskytnuté služby 4 667,69 Kč, kdy celkové zálohy činily 8 000 Kč, kdy fakticky (jak vyplynulo z provedeného dokazování) žalovaný na zálohách uhradil částku 6 748 Kč, takže žalovanému vznikl přeplatek na poskytnutých službách ve výši 2 080,31 Kč. Žalovaný nicméně v soudním řízení neuplatnil zápočet této pohledávky na dlužnou částku a případný zápočet se nepodává ani z provedeného dokazování, proto soud nebyl oprávněn tuto částku případně zohlednit na celkový dluh žalovaného. Žalovaný toliko nesouhlasil s tím, aby kauce ve výši 7 000 Kč byla ponechána na úhradu škod v souvislosti s řádným nepředáním předmětného bytu; i kdyby soud tuto námitku posoudil jako kompenzační námitku, nebylo by možné kauci ve výši 7 000 Kč zohlednit, neboť žalovaný netvrdil skutečnosti, na jejichž základě by mu vznikl nárok na vrácení kauce, a nenavrhl žádný důkaz k prokázání těchto skutečností, přičemž jednání konaného dne 28. 1. 2021 se nezúčastnil, jednání v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. proběhlo v jeho nepřítomnosti, čímž sám žalovaný zmařil případné poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

28. Na základě uvedeného shledal soud tedy důvodným nárok na zaplacení částky 27 636 Kč (výrok I.), naopak co do částky 4 252 Kč soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

29. Na příslušenství žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 888 Kč od 1. 9. 2019 do 27. 3. 2020 v kapitalizované výši 1 825,92 Kč; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Žalovaný byl povinen podle § 2251 odst. 1 o. z. hradit nájemné ve výši 6 500 Kč a zálohy na služby ve výši 1 000 Kč předem do 5. dne příslušného měsíce, za který se nájemné a zálohy hradí (Soud nepřehlédl, že si strany v nájemní smlouvě sjednaly jako datum úhrady datum dřívější, avšak taková dohoda je rozporná s jednostranně kogentním ustanovením § 2251 odst. 1 o. z., které umožňuje si sjednat datum pozdější, nikoliv však dřívější, tudíž při neplatnosti ujednání o datu úhrady se použije zákonem subsidiárně stanovená norma do 5. dne příslušného měsíce, za který se nájemné a zálohy hradí.). Jelikož žalovaný řádně a včas v termínu splatnosti neplnil, dostal se vždy dnem následujícím do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) a žalobkyni vznikl podle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. v daném případě 10 % ročně. Soud rovněž zdůrazňuje, že byť žalobkyni nepřiznal nárok na předepsané zálohy z důvodu provedeného vyúčtování, v souladu s judikaturou byl oprávněn přiznat žalobkyni úrok z prodlení s úhradou záloh až do dne faktického provedení vyúčtování, případně do dne, kdy mělo být vyúčtování provedeno (v závislosti na tom, který den byl dřívější. S ohledem na uvedené přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 388 Kč (1 888 Kč za měsíc 07/ 2019 + 7 500 Kč za měsíc 08/ 2019) od 1. 9. 2019 do 27. 3. 2020, z částky 7 500 Kč (za měsíc 09/ 2019) od 6. 9. 2019 do 27. 3. 2020, z částky 7 500 Kč (za měsíc 10/ 2019) od 6. 10. 2019 do 27. 3. 2020, z částky 7 500 Kč (za měsíc 11/ 2019) od 6. 11. 2019 do 27. 3. 2020, který lze kapitalizovat na částku 1 608,11 Kč (výrok I.), naopak nárok co do částky 217,81 Kč pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 30. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 86,74 % a neúspěšná z 13,26 %, a proto jí podle § 142 odst. 2 o. s. ř. přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 73,48 %, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 686 Kč a dva režijní paušály po 300 Kč za předžalobní výzvu a písemné podání žaloby dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., celkem tedy 2 286 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení 73,48 % z částky 2 286 Kč, tj. částku 1 679,75 Kč.

31. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud lhůtu ke splnění uložených povinností jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.