35 C 274/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice bytem Adresa opatrovnice zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že žalobce je vlastníkem následujících nemovitostí: - jednotka č. Anonymizováno/90 (byt) v budově adresa, č.p. Anonymizováno, na pozemcích parc.č.st.: Anonymizováno, včetně podílu 538/33460 na společných částech budovy adresa, č.p. Anonymizováno, na pozemcích parc.č.st.: Anonymizováno, a dále včetně podílu ve výši 538/33460 na pozemcích parc.č.st.: Anonymizováno, v k.ú. adresa, zapsaných na LV č. hodnota u právnická osoba pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště adresa a - pozemek p.č. st. Anonymizováno jehož součástí je stavba adresa, č.e. Anonymizováno, jiná st. a pozemek p.č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – zahrada, v k.ú. adresa, zapsaných na LV č. hodnota u právnická osoba pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště adresa.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 78 466 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 23. 10. 2024 domáhá určení, že je vlastníkem nemovitých věcí konkretizovaných v odst. I. výroku rozsudku (dále jen „předmětné nemovitosti“), které jsou v katastru nemovitostí zapsány jako vlastnictví žalované - dcery žalobce na základě darovací smlouvy ze dne 10. 10. 2023. Žalobu odůvodňuje v podstatných skutečnostech tím, že žalobce je omezen ve svéprávnosti rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne 13. 3. 2024 (právní moc 18. 4. 2024) a že je zastoupen opatrovníkem (manželkou). Popisuje svůj zdravotní stav a jeho vývoj tak, že již od roku 2022 (resp. nejpozději od konce roku 2021) se u něj rozvíjelo závažné onemocnění s projevy frontotemporální demence, které se projevovalo zhoršením kognitivních funkcí, orientace a úsudku a změnami chování; od 17. 8. 2023 byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti a byl odkázán na péči manželky a syna. Dne 1. 11. 2023 mu bylo z důvodu duševní poruchy zakázáno řízení motorového vozidla a že mu byla dne 17. 9. 2024 přiznána invalidita 3. stupně. Tvrdí, že již od jara 2023, zejména v průběhu léta 2023, tedy několik měsíců před podpisem darovací smlouvy, jednal způsobem, který podle něho nelze vysvětlit jinak než nedostatkem či ztrátou schopnosti porozumět finančním a majetkovým záležitostem, ztrátou náhledu na finanční možnosti rodiny. Tvrzené projevy měly zahrnovat opakované objednávání nepotřebných věcí z internetu a víru v „podvodné“ možnosti výhry v soutěži/loterii Rondo, kdy slosování má být podmíněno nákupem věcí. Rodina žalobce měla být nucena balíky nepřebírat a vracet; obdobná situace měla nastat i v době, kdy byl žalobce u žalované v souvislosti s podpisem darovací smlouvy. V létě/podzimu 2023 se pokusil objednat několik drahých osobních automobilů (BMW, Lexus, Porsche). V případě Lexusu měla manželka žalobce vynaložit značné úsilí k zrušení objednávky; žalobce měl navštívit showroom a nechat si sestavit závaznou kalkulaci. V době vážného zájmu o automobily se žalobce pokusil získat (zřejmě za tímto účelem) půjčku u právnická osoba, což měla manželka zjistit až z e-mailové odpovědi banky ze dne 20. 10. 2023, že žádosti nelze vyhovět s ohledem na pravidla odpovědného půjčování. Před podpisem darovací smlouvy i po něm měl být žalobce vůči manželce a synovi fyzicky agresivní a měl vykazovat změnu osobnosti (agrese, paranoia), což má být zaznamenáno i v lékařských zprávách (paranoidní nastavení vůči manželce; zvýšená nastraženost, bludná produkce paranoidního charakteru). Žalobce popisuje tvrzené útoky (včetně honění s nožem a způsobení zranění manželce). Zdůrazňuje, že v minulosti agresivní nebyl a měl klidnou povahu. Dne 23. 10. 2023 měl být po incidentu hospitalizován v PN adresa s diagnózou neurčené demence, bez náhledu a s popíráním heteroagrese, přičemž nucená hospitalizace měla být dle žalobce nezbytná z důvodu bezpečí a je podložena usneseními Obvodního soudu pro adresa o přípustnosti převzetí.

2. K okolnostem uzavření darovací smlouvy žalobce tvrdí, že žalovaná se s ním dlouhodobě nestýkala a nezajímala se o něj. Dne 1. 10. 2023 byl žalobce po konfliktu v domácnosti (s manželkou a synem) za asistence Policie ČR převezen do Psychiatrické nemocnice adresa, odkud kontaktoval žalovanou; následně měl být žalovanou (a jejím manželem) vyzvednut a odvezen k žalované. Znalecké posouzení v jiné věci mělo tuto situaci hodnotit jako „únos“ ve smyslu neschopnosti žalobce pochopit a vyhodnotit situaci. Žalovaná iniciovala přípravu darovací smlouvy včetně komunikace s notářkou. V době pobytu žalobce u žalované mělo dojít k zásahům do financí na společném účtu žalobce a jeho manželky, k rušení trvalých příkazů a k omezení komunikace (zrušení/odebrání telefonu) a k dispozici s doklady, žalovaná žalobci dávkovala léky jinak, než bylo domluveno s lékařem, bez odpovídajících informací o léčbě. Po návratu domů měl žalobce dle žaloby o převodu nemovitostí nehovořit a neměl si být převodu vědom. Žalobce alternativně uvádí, že nelze vyloučit ani možnost, že darovací smlouvu za něj podepsala jiná osoba.

3. Žalobce uvažoval v minulosti o tom, že svou dceru vydědí. Uzavření darovací smlouvy jako projev svobodné a vážné vůle žalobce by bylo v přímém rozporu s dřívějšími projevy vůle žalobce. Žalobce navíc neměl žádný důvod takto připravit o dědictví svou ženu a zejména svého syna, který o něj v jeho nemoci pečuje a kvůli péči o otce opustil své zaměstnání. Výše uvedené tak činí darovací smlouvu z 10. 10. 2023 nejen překvapivou, ale také v rozporu s dobrými mravy. Také je třeba přihlédnout ke konzistentnímu postoji žalobce v době jeho plného zdraví. Pokud by kdykoli v době, kdy byl žalobce zdráv a netrpěl projevy své nemoci, měl zájem žalovanou kontaktovat a nemovitost na ni převést, mohl tak učinit. Důvodem pro darování nemovitosti v právě v době, kdy byl žalobce na jediný týden za posledních třináct let v „péči“ své dcery a byl mu znemožněn kontakt s jeho ženou a synem, nemohlo být nic jiného než nátlak a manipulace ze strany žalované.

4. Žalobce má za to, že darovací smlouva je neplatná, protože: - při uzavírání darovací smlouvy došlo k naplnění podmínek lichvy dle ust. § 1796 o. z. - v době jejího uzavření jeho rozumové a volní schopnosti byly výrazně snížené a že nebyl schopen chápat následky svého jednání, tedy jednal v duševní poruše, která jej činila neschopným právně jednat, a žalovaná měla jeho stavu využít k bezúplatnému získání hodnotného majetku, - převod je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná o žalobce nepečuje, zatímco manželka a syn žalobce, kteří o něj pečují, byli tímto jednáním zkráceni.

5. Žalobce současně tvrdí naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva, zejména s ohledem na potřebu odstranit nejistotu v právním postavení a na způsobilost určovacího výroku promítnout se do zápisu v katastru nemovitostí.

6. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Tvrdí, že žaloba neodpovídá skutečné vůli žalobce a že podání žaloby není skutečnou vůlí žalobce, ale jde o důsledek (resp. zneužití) postavení opatrovnice žalobce, kterou je matka žalované a manželka žalobce a která dle jejího názoru nejedná a ani v minulosti nejednala v zájmu žalobce a že právě jednání opatrovnice mělo být přímou příčinou zhoršení zdravotního stavu žalobce. Žalovaná potvrzuje, že darovací smlouvou ze dne 10. 10. 2023 byla žalobcem obdarována předmětnými nemovitostmi, ale tvrdí, že iniciativa k darování měla vzejít od samotného žalobce, který výslovně nechtěl, aby nemovitosti připadly opatrovnici (manželce žalobce) nebo synovi žalobce, s nimiž měl mít incident. Žalovaná odmítá, že by žalobce k darování přesvědčovala či že by jeho stavu zneužila. Argumentuje „morální“ rovinou a původem nemovitostí, když žalobce získal předmětné nemovitosti darem od svého otce v roce 2020 a dědeček žalované si dle žalované nepřál, aby se těchto nemovitostí zmocnila opatrovnice, a měl být srozuměn s tím, že žalobce nemovitosti daruje žalované. Žalovaná popisuje vlastní verzi rodinných vztahů, kontaktu a událostí kolem hospitalizace a pobytu žalobce u žalované, popírá tvrzení o „únosu“ a zneužití; uvádí, že žalobce měla naopak chránit před násilím ze strany jeho manželky (opatrovnice) a syna. V reakci na tvrzení žaloby, že žalobce byl dne 1. 10. 2023 po fyzickém útoku vůči manželce a synovi odvezen ZZS za doprovodu PČR, žalovaná argumentuje, že tuto skutečnost řešila na policii a že má informace, že věc byla prověřována jako napadení žalobce ze strany jeho syna a manželky (matky žalované). Žalovaná zpochybňuje závěry žalobce o demenci v rozhodné době, argumentuje, že z psychiatrické léčebny měl být žalobce propuštěn s propouštěcí zprávou, podle níž byl plně orientovaný. Žalovaná popírá, že by se o žalobce nezajímala a nestýkala se s ním. Uvádí, že má zásadní rozkol ve vztahu se svou matkou, nicméně se žalobcem kontakt udržovala. Žalovaná pak detailně popisuje dlouhodobě konfliktní vztahy s matkou (opatrovnicí žalobce) a líčí údajné násilí/šikanu v rodině (včetně vlastního dětství), a naopak vykresluje otce (žalobce) jako oběť, uvádí okolnosti období, kdy byl otec u ní na podzim 2023, a popisuje konflikty při vyzvedávání věcí a následné zásahy policie/záchranky, reaguje na některá tvrzení druhé strany (např. o „podvodu“ kolem hry Rondo, o dokladech, o užívání léků, o autech a financích) a snaží se je vyvrátit. Dokazování 7. Bylo nesporné a prokázáno výpisy z katastru nemovitostí LV č. hodnota a Anonymizováno (č.l. 9, 24 spisu), že žalovaná je v katastru nemovitostí vedena jako vlastník předmětných nemovitostí.

8. Zprávami - ze dne 26. 9. 2022 Kliniky nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN adresa (č.l. 14 spisu) - ze dne 26. 10. 2022 právnická osoba (č.l. 14verte spisu) - ze dne 25. 11. 2022 právnická osoba (č.l. 15 spisu) - ze dne 16. 1. 2023 denní záznam právnická osoba (č.l. 15verte spisu) - ze dne 30. 5. 2023 Nemocnice jméno FO (č.l. 16 spisu) - ze dne 30. 6. 2023 Nemocnice jméno FO (č.l. 16verte spisu Anonymizováno - ze dne 14. 7. 2023 Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (č.l. 17 spisu) - ze dne 31. 7. 2023 podezřelý výraz jméno FO (č.l. 17verte spisu) - ze dne 4. 8. 2023 podezřelý výraz (č.l. 18 spisu) - ze dne 17. 8. 2023 podezřelý výraz o hospitalizace žalobce trvající od 17. 8. 2023 – 31. 8. 2023 (č.l. 46 spisu) a rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti žalobce vystavením Anonymizováno podezřelý výraz Anonymizováno Anonymizováno dne 17. 8. 2023 (č.l. 41 a 49 spisu) bylo prokázáno, že žalobci byla diagnostikována Pagetova choroba, zprávy popisují její konkrétní projevy u žalobce, které se zhoršovaly, žalobce byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti.

9. Emailovou korespondencí vedenou od 27. 2. 2023 do 20. 10. 2023: - dne 27. 2. 2023, jejímž obsahem je upozornění na možnost výhry v Rondo (č.l. 149 spisu), - dne 23. 4. 2023, jejímž obsahem je výzva k vyzvednutí výhry v Rondo (č.l. 154 spisu), - dne 2. 5. 2023, jejímž obsahem je výzva k vyzvednutí výhry v Rondo (č.l. 152 spisu), - dne 21. 5. 2023, jejímž obsahem je potvrzení objednávky na Rondo (č.l. 156 spisu), - dne 12. 9. 2023, jejímž obsahem je výzva k vyzvednutí výhry v soutěži Rondo (č.l. 139 spisu), - dne 18. 9. 2023, jejímž obsahem je výzva k zahájení soutěžení na Rondo (č.l. 157 spisu), - dne 9. 10. 2023, jejímž obsahem je výzva k vyzvednutí zásilky od Rondo (č.l. 148 spisu), - dne 18. 9. a 19. 9. 2023, jejímž obsahem je reakce prodejce na zájem žalobce o Lexus, návštěvu showroomu Lexus a podrobnosti nabídky na Lexus (č.l. 141, 142, 137,146, 151 spisu), - dne 29. 9. 2023, 2. 10. 2023, jejímž obsahem je reakce prodejce na zájem žalobce o různé typy vozidel zn BMW (č.l. 138, 136, 145 spisu) - dne 20. 10. 2023, jejímž obsahem je reakce na žádost o půjčku u právnická osoba (č.l. 147 spisu) bylo prokázáno, že se žalobce zapojil do soutěže/loterie Rondo, projevoval zájem o luxusní automobily, požádal o půjčku u právnická osoba.

10. Zprávou ze dne 1. 10. 2023 Psychiatrické nemocnice adresa (č.l. 23 a totožná listina č. l. 118 spisu) bylo prokázáno, že žalobce byl přivezen RZS za doprovodu policie, tu volal pan jméno FO kvůli konfliktu mezi panem žalobcem a jeho manželkou. Žalobce uváděl, že syn a žena ho vyhodili zbytu, nechtějí ho tam, žena řekla, že je na ni agresivní. Nemůže se tam vrátit. léčí se s frontotemporální demencí. Ošetřující lékař uzavřel, že žalobce nejeví známky demence, a odmítl akutní přijetí k hospitalizaci, když stav to nevyžaduje a pacient na hospitalizaci netrvá.

11. Bylo nesporné, že žalobce dne 1. 10. 2023 z Psychiatrické léčebny adresa kontaktoval žalovanou - sám žalobce v žalobě tvrdí, že žalované zavolal, žalovaná předkládá screenshot sms zpráv ze svého mobilního telefonu probíhající se subjektem označeným jako „Tata“ (č.l. 120 spisu), v němž je jako pátá v pořadí zpráva s obsahem: „Verunko ahoj doma jsme se pohadali ted mne chteji vyhodit neprijel by si pro mne nemam. kam city na to“ a ve vyjádření ze dne 5. 5. 2025 na č.l. 114verte, II.) pak žalovaná tvrdí, že po této sms žalovaná žalobci volala, že není problém, aby si ho vyzvedla, že pro něho zajede její manžel. Lze z toho dovodit řečené již v úvodu, že žalobce kontaktoval žalovanou, a žádal, aby mohl být u ní.

12. Bylo nesporné, že manžel žalované žalobce z nemocnice přivezl k žalované domů.

13. Bylo nesporné, že žalovaná kontaktovala tituly před jménem Evu jméno FO, notářku ve adresa, která připravila darovací smlouvu.

14. Bylo nesporné a prokázáno listinou Darovací smlouva (č.l. 10 spisu), že žalobce jako dárce a žalovaná jako obdarovaná uzavřeli dne 10. 10. 2023 darovací smlouvu, na jejímž základě dárce bezplatně převedl vlastnické právo (daruje) předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví obdarované žalované, která tento dar do svého výlučného vlastnictví přijímá. V záhlaví darovací smlouvy je označena tituly před jménem jméno FO, notářka ve adresa. U podpisu dárce i obdarované je připojena legalizační doložka dne 10. 10. 2023 na právnická osoba. adresa, oba účastníci předložili jako doklad totožnosti občanský průkaz.

15. Zprávou ze dne 11. 10. 2023 Fakultní nemocnice v Motole (č.l. 27 spisu), v jejímž záhlaví je uvedeno „ambulantní vyšetření ze dne 11. 10. 2023“, bylo prokázáno, že po provedených vyšetřeních je konstatováno v pasáži Dif dg: kognitivní provil svědčí pro vícedoménový neurokognitivní deficit, klasifikačně na pomezí pozdní mírné kognitivní poruchy a lehké demence so hledem na nutnost podpory v aktivitách denního života. V klinickém obraze dominují postupně progredující behaviorální změny charakteru střídající se apatie, zvýšené pohotovosti k iritabilitě až agresivitě a ztráty empatie. Kognitivně-behaviorální profil je slučitelný s počínajícím neurodegenerativním onemocněním z okruhu FTLD.

16. Zprávou ze dne 23. 10. 2023 Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (č.l. 155 spisu) bylo prokázáno, že tohoto dne byl ošetřen syn žalobce, protože při konfliktu, ke kterému došlo spolu s manželkou žalobce, která pro jeho bezpečnost žalobce nechtěla pustit z bytu, přičemž došlo k tahanici, žalobce svého syna pokousal do levého předloktí.

17. Zprávou Psychiatrické nemocnice adresa (č.l. 19 spisu) bylo prokázáno, že dne 23. 10. 2023 byl žalobce hospitalizován v tomto zařízení, ústavní léčba trvala do 22. 12. 2023.

18. Usnesením Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka bylo prokázáno, že dne 25. 10. 2023 bylo zahájeno řízení o vyslovení přípustnosti převzetí žalobce do zdravotního ústavu Psychiatrická nemocnice adresa, která soudu oznámila, že žalobce přijala dne 23. 10. 2023 bez jeho písemného souhlasu (č.l. 150, 153 spisu) a usnesením ze dne 27. 10. 2023 (č.l. 143, 144) bylo vysloveno, že převzetí žalobce do zdravotního ústavu bylo v souladu se zákonem, důvody převzetí trvají nadále.

19. Listinou ze dne 1. 11. 2023 označenou jako Informace o nezpůsobilosti k řízení motorového vozidla (č.l. 26 spisu) bylo prokázáno, že zdravotní ústav informoval příslušný úřad, že u žalobce jako držitele řidičského oprávnění byla zjištěna zdravotní nezpůsobilost k řízení motorových vozidel.

20. Vyrozuměním právnická osoba ze dne 24. 1. 2024, č.j. KRPA-422754-16/ČJ-2023-01216 (č.l. 12 spisu) bylo prokázáno, že policie vyrozuměla žalobce ve věci prověření oznámení o neoprávněném přepisu nemovitostí, že nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení, a podání žalobce je uloženo bez dalšího opatření.

21. Znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie zpracovaným tituly před jménem jméno FO dne 9. 2. 2024 pro účely řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod. sp. zn. spisová značka (č.l. 36 spisu) bylo prokázáno, že žalobce trpí těžkou progresivní duševní poruchou, tzv. demencí, která je v současné době již ve své středně těžké fázi. Rozpoznávací a zvláště pak ovládací schopnosti žalobce jsou významně sníženy. Žalobce již není v současné době schopen právně jednat, je schopen rozhodování a projevit přání již jen v bazálních životních oblastech, není schopen porozumět důsledkům uzavření žádné smlouvy, atd. Vyhodnocení situace, kdy žalovaná s manželem žalobce odvezla k sobě domů, jako „únos“, které by takto tituly před jménem jméno FO výslovně provedla v tomto znaleckém posudku, soud v textu znaleckého posudku nenašel.

22. Rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne 13. 3. 2024, č.j. spisová značka (č.l. 34) byl žalobce na dobu pěti let od právní moci rozsudku omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen činit samostatně žádná právní jednání s výjimkou základních právních jednání tam vymezených.

23. Dokumentem Znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, návykové nemoci vypracovaným tituly před jménem Jiřím Anonymizováno, tituly za jménem dne 1. 7. 2024 (č.l.60 spisu) bylo prokázáno, že tento znalec byl přibrán opatřením policejního orgánu ze dne 24. 10. 2023 k vypracování znaleckého posudku na žalobce, podezřelého pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí, v němž měl zodpovědět mj. otázky 1) zda prověřovaný trpí či trpěl v době spáchání činu, která je předmětem prověřování, nějakou duševní poruchou, případně jakou a jak mohla tato ovlivnit jednání prověřovaného a jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti v době činu 2) zda a do jaké míry byl u prověřovaného v době předmětného protiprávního jednání zachovány schopnosti rozpoznat protiprávnost jeho činu a ovládat své jednání, případně v důsledku čeho byly sníženy. 24. tituly před jménem jméno FO uzavřel, že prověřovaný v době spáchání činu, který je předmětem prověřován í, trpěl demencí (fronto-temporální), která způsobila ztrátu jeho ovládacích a rozpoznávacích schopností v době činu. Tyto schopnosti byly v důsledku demence zcela vymizelé.

25. Podrobněji bude obsah tohoto dokumentu popsán a vyhodnocen v následujících pasážích v souvislosti s vyhodnocením znaleckého posudku zpracovaného pro účely tohoto řízení tituly před jménem jméno FO a na tyto následné pasáže soud pro stručnost odkazuje.

26. Usnesením právnická osoba ze dne 4. 7. 2024, č.j. KRPA-353389-56/TČ-2023-001271 (č.l. 43 spisu) bylo prokázáno, že byla odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí, kterého se měl dopustit žalobce tím, že nejméně v době od ledna roku 2022 do současnosti v konkretizovaném bytě verbálně útočil na manželku a syna, které vyústily počátkem září roku 2023 ve fyzické napadání a v posledním případě dne 23. 10. 2023 došlo také k poškození majetku a zranění syna v podobě kousance na levém předloktí a škrábanců v horní části těla. Policejní orgán v usnesení citoval odstavec z vypracovaného znaleckého posudku, když k posouzení prověřovaného byl přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.

27. Zprávou ze dne 7. 8. 2024 právnická osoba (č.l. 33 spisu) bylo prokázáno, že u žalobce byly provedeny odběry a vyšetření v laboratoři molekulární genetiky.

28. Posudkem o invaliditě ze dne 17. 9. 2024 (č.l. 25, 31, 32, 42 spisu) bylo prokázáno, že u žalobce byl shledán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v jehož důsledku poklesla jeho pracovní schopnost o 70 %.

29. Zprávami právnická osoba ze dne 19. 9. 2024 (č.l. 22) a 27. 9. 2024 (č.l. 8, 30) bylo prokázáno, že žalobci bylo diagnostikováno IBMFD, hereditární onemocnění ze skupiny TP – 43 pozitivních frontotemporálních lobárních degenerací na podkladě mutace v genu VCP.

30. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu ze dne 23. 10. 2024, č.j. 50 P 165/2024-128 (č.l. 77 a totožná listina na č.l. 88 spisu) bylo za žalobce omezeného ve svéprávnosti schváleno právní jednání spočívající v podání žaloby v projednávané věci.

31. Znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie zpracovaným dne 13. 2. 2025 tituly před jménem jméno FO (č.l. 84 spisu), která měla odpovědět na otázky: 1) zda žalobce v době uzavření darovací smlouvy se žalovanou dne 10. 10. 2023 trpěl duševní poruchou – v kladném případě o jakou duševní poruchu se jednalo, 2) zda žalobce byl schopen posoudit následky svého jednání spočívajícího v uzavření darovací smlouvy se žalovanou dne 10. 10. 2023) a své jednání ovládnout, bylo prokázáno, že žalobce v době uzavření darovací smlouvy dne 10. 10. 2023 trpěl následkem geneticky podmíněného onemocnění (Pagetova choroba) úbytkem svých rozumových schopností na pomezí mírné kognitivní poruchy a lehké demence. Vzhledem k tomu lze předpokládat, že byl schopen posoudit následky svého jednání spočívajícího v uzavření darovací smlouvy a své jednání ovládat. Zároveň znalkyně dodala, že nelze ztratit ze zřetele, že žalobce byl dlouhodobě deprimován svým infaustním onemocněním, úbytkem sil, který mu nedovoloval pokračovat v dosavadním způsobu života a vědomím jeho blížícího se konce. U žalobce se jednalo o stav dlouhodobé vyčerpanosti se ztrátou životní aktivity, změnou osobnosti (agresivní projevy) s výrazným podlomením tělesných a duševních schopností. Obecně lze konstatovat, že člověk v takovéto situaci bývá zvýšeně sugestibilní a snáze manipulovatelný. Jeho uvažování může být vlivem negativních emocí změněno, může učinit rozhodnutí, které by za méně vypjatých okolností neučinil, snadněji vyhoví případnému nátlaku okolí.

32. K námitkám žalobce, aby znalkyně uvedla, na základě, jakých konkrétních lékařských zpráv a odborných podkladů dospěla k závěru o porozumění žalobce právnímu jednání natolik zásadnímu, jakým bylo darování nemovitosti. Zejména pak o objasnění, jak dospěla k závěru, že žalobce trpěl v rozhodné době pouze lehkou demencí (sic) a byl tak schopen plně chápat dopady uzavření darovací smlouvy, když přitom sama uvádí, že člověk v takové situaci bývá zvýšeně sugestibilní a snadno manipulovatelný. Znalkyně tak dostatečně nevysvětlila, proč by tyto skutečnosti neměly mít vliv na jeho schopnost posoudit důsledky právního jednání v době uzavření darovací smlouvy, znalkyně vysvětlila (č.l. 108 spisu), že vycházela z lékařských zpráv uvedených na str. 4 znaleckého posudku. Z těchto zpráv vyplývá, že žalobce byl den 1. 10. 2023 po konfliktu s manželkou vyšetřen psychiatrem. V jeho chování nebyla shledána zjevná psychopatologie. Dne 11. 10. 2023 byl vyšetřen ve FN adresa na oddělení klinické psychologie. Byl konstatován kognitivní deficit na pomezí mírné kognitivní poruchy a lehké demence. Jednalo se tedy o převažující známky mírné kognitivní poruchy, nikoliv ještě o přítomnost plně rozvinutého syndromu demence. V tomto stadiu onemocnění je osobnost jedince považována za zachovalou. Byl tedy schopen domyslet dosah právních úkonů, které činí.

33. Výpovědí znalkyně u jednání konaného 29. 7. 2025 bylo prokázáno, že při zpracování posudku vycházela ze zdravotnické dokumentace založené ve spise. Posuzovaného pro účely posudku zpětně nevyšetřovala, neboť by šlo o zpětné hodnocení zdravotního stavu; dostupné materiály podle ní vyznívaly „v podstatě jednoznačně“. Podklady, které měla k dispozici, považovala za dostatečné.

34. Znalkyně opakovaně zdůraznila, že pro hodnocení stavu ke dni 10. 10. 2023 považuje za klíčové psychologické vyšetření provedené dne 11. 10. 2023 (označované v řízení jako zpráva z FN adresa). jméno FO základě tohoto vyšetření byl u posuzovaného konstatován stav na pomezí mírné kognitivní poruchy a počínající (lehké) demence. Podle znalkyně v tomto stadiu se u posuzovaného „nedá upírat rozhodovací právo“; rozhodovací způsobilost se podle ní zpochybňuje až u dalších stupňů (rozvinutější) demence. Další uplatněné argumenty žalobce (včetně tvrzení o neuvážených finančních krocích před uzavřením smlouvy) nemění její závěry, neboť tyto okolnosti podle ní pouze dokládají, že se deficit úsudku postupně rozvíjel, nicméně v rozhodné době byl (dle zjištění v navazujícím psychologickém vyšetření) stále hodnocen jako mírná kognitivní porucha až počínající lehká demence.

35. K dotazu na význam hlášení o nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel ze dne 1. 11. 2023 znalkyně uvedla, že tato skutečnost sama o sobě neovlivňuje výsledek vyšetření a že i dle tohoto rámce šlo o počínající demenci.

36. Vyjádřila se k rychlé a atypické progresi demence u Pagetovy choroby a k pozdějšímu zhoršení stavu, kdy posuzovaného vyšetřovala přibližně po půl roce (uvedla únor 2024, mínila tím vyšetření pro účely rozhodování o svéprávnosti) a tehdy již byl jeho stav vážný, minimálně středně těžká demence s výrazným postižením. Vyhodnotila, že demence při Pagetově chorobě může mít atypický a nepředvídatelný průběh a že v projednávané věci byl vývoj „velmi rychlý, mimořádně rychlý“. Současně uvedla, že obecně se stav u demence spíše rozvíjí postupně (byť někdy může jít i „skokem“).

37. Dále znalkyně podala obecné vysvětlení ke stupňům demence, kdy vývoj typicky začíná mírnou kognitivní poruchou, následuje lehká demence (při níž je člověk dle znalkyně ještě zpravidla považován za schopného samostatně rozhodovat i v závažnějších osobních a majetkových otázkách), dále středně těžká demence (s již výrazně narušeným úsudkem a potřebou péče), těžká a hluboká demence (s nutností celodenní péče a ztrátou kontaktu se světem). V projednávané věci přitom podle znalkyně šlo „o pomezí“ (tj. mírná kognitivní porucha až počínající lehká demence).

38. Znalkyně se vyjádřila též k možné roli emoční zátěže a k depresi. Emoční zátěž postiženého člověka zatěžuje více než člověka bez demence; možnost urychlení průběhu označila za hypotetickou a závislou na konkrétním případu. Neléčená hluboká deprese může přechodně ovlivňovat rozumové schopnosti a projevy, avšak průběh demence neovlivňuje; u posuzovaného se podle ní jedná primárně o demenci.

39. K odlišnému posudku tituly před jménem jméno FO Anonymizováno znalkyně uvedla, že posudek tituly před jménem Anonymizováno neměla při výslechu k dispozici; o jeho existenci věděla. Odlišnost závěrů vysvětlila tím, že ona vychází především ze zprávy a vyšetření provedeného v bezprostřední časové návaznosti na podpis darovací smlouvy, zatímco tituly před jménem jméno FO podle jejího vyjádření posuzovaného hodnotil s časovým odstupem.

40. K otázce časového určení podkladové zprávy FN adresa znalkyně vysvětlila, že vycházela z toho, že diagnóza uvedená ve zprávě datované k 10./11. 10. 2023 je platná k tomuto datu, tzn. že 11. 10. byl stav pacienta uzavřen tak, že jde o mírnou kognitivní poruchu na pomezí lehké demence a mírné kognitivní poruchy, což je pro znalkyni zavazující. Znalkyně nemůže „hypotetizovat“ mimo to, co plyne z předložených listin a jejich datace.

41. Lékařské zprávy ve spise (včetně zprávy z 11. 10. 2023, dále zmíněné zprávy z 18. 10. 2023 s diagnózou organické depresivní poruchy a suspektní počínající demence a dalších zpráv z období hospitalizace) podle znalkyně nejsou v rozporu, navazují na sebe a doplňují se. I ve zprávě z 18. 10. 2023 byla konstatována pouze počínající demence.

42. Žalobce se závěry znalkyně nesouhlasil, obsáhlé argumenty rozebral v podání ze dne 20. 8. 2025 (č.l. 183 spisu), nicméně jeho námitky lze z následujících důvodů považovat za nedůvodné a polemické: 43. podání převážně jen prosazuje jiný skutkový a odborný závěr, aniž by prokázalo vadu posudku. Žalobce primárně nesouhlasí se závěrem znalkyně o zachování schopnosti žalobce posoudit důsledky jednání (uvedeným v podání pod bodem II písm. c)) a snaží se prosadit opačný závěr. To však samo o sobě nečiní posudek nepoužitelným či nevěrohodným; jde o typickou polemiku se závěrem znalce, nikoli o konkrétní prokázání metodické či logické chyby znaleckého zkoumání; 44. námitka „nelze vyloučit, že stav byl horší“ je spekulativní. Řada tvrzení je formulována jako hypotetická možnost („nelze vyloučit, že již k 10. 10. 2023…“). Taková argumentace je sama o sobě nedostatečná: neprokazuje, že závěr znalkyně je chybný, pouze staví alternativní scénář bez toho, aby jej opřela o konkrétní, odborně vyložený a přezkoumatelný protiargument; 45. odkazy na obecné závěry judikatury o demenci/depresi nenahrazují konkrétní odborné vyvrácení posudku. Žalobce odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu a zdůrazňuje, že i „lehčí“ kognitivní porucha může mít významné dopady u závažných právních jednání. Takové obecné teze však samy o sobě neposouvají věc k závěru, že konkrétně u žalobce ke dni 10. 10. 2023 muselo dojít k vymizení či podstatnému snížení rozpoznávacích a ovládacích schopností. Jde spíše o obecnou argumentační podporu požadovaného výsledku, nikoli o odborné vyvrácení konkrétních zjištění a úvah znalkyně; 46. námitka k dataci vyšetření (15. 9. vs. 11. 10.) je bez prokázaného dopadu na závěr. Žalobce vytýká, že znalkyně měla chybně pracovat s časovým určením podkladové zprávy FN adresa (resp. s datem vyšetření). I kdyby šlo o dílčí nepřesnost, podání nevysvětluje přesvědčivě a konkrétně, v čem by tato okolnost nutně vedla ke změně výsledného odborného závěru o schopnosti posoudit následky jednání ke dni 10. 10. 2023. Argumentace se tak opět pohybuje převážně v rovině nesouhlasu a domněnek. Kromě toho s touto námitkou se znalkyně vypořádala při svém výslechu, kdy vysvětlila, proč tento rozdíl v datech pro ni nemá žádný relevantní význam (viz výše), takže logicky obhájila svůj závěr; 47. „atypický průběh“ onemocnění a další diagnózy jsou převážně jen opakováním a rozšiřováním skutkového kontextu. Žalobce vytýká, že znalkyně nedostatečně zohlednila atypičnost onemocnění, souběh deprese a další okolnosti (řízení motorových vozidel apod.). Podání však nepředkládá konkrétní odborné vysvětlení, jakou přesnou korekci závěrů by tyto okolnosti vyžadovaly, ani neprokazuje, že by se s nimi znalkyně vůbec nevypořádala. Výsledkem je spíše „přehodnocování“ znaleckých úvah žalobcem než identifikace vady posudku; 48. rozpor s jiným znaleckým posudkem (z trestní věci) sám o sobě nevylučuje správnost posudku v civilní věci. Žalobce namítá nesoulad se závěry jiného znalce (tituly před jménem jméno FO Anonymizováno, tituly za jménem) z trestněprávního kontextu. Samotná existence rozdílných odborných závěrů však automaticky neznamená, že posudek v tomto řízení je nesprávný nebo nepoužitelný; v právní praxi může rozdíl pramenit z odlišného zadání, účelu posouzení, dostupných podkladů či interpretace. Námitka je tak v této podobě spíše polemická, pokud není doplněna konkrétním rozborem, v čem je závěr znalkyně metodicky či logicky chybný; 49. argument o „snížení důkazního standardu“ je právní polemika, nikoli odborná námitka vůči posudku. Žalobce rozvíjí úvahy o důkazním standardu v řízeních dotýkajících se majetku osoby s duševním postižením. Jakkoli může jít o právně relevantní rovinu, nejde o námitku, která by sama o sobě zpochybňovala odborné závěry znalkyně (tj. nejde o výtku k metodice, úplnosti podkladů nebo logice znaleckého odůvodnění); 50. návrh na svědecké výpovědi nemůže nahradit odborný závěr znalce o kognitivních funkcích. Návrh na výslech rodinných příslušníků může být významný k popisu chování žalobce, avšak není sám o sobě způsobilý odborně vyvrátit posudek, pokud se míjí s medicínským hodnocením rozhodných schopností (zejména tam, kde je těžištěm posouzení odborná otázka).

51. Soud tedy konstatuje, že vyjádření žalobce k výslechu znalkyně nepřináší konkrétní a přesvědčivé výhrady, které by zpochybňovaly metodickou správnost, úplnost podkladů nebo logickou konzistenci znaleckého posudku. Argumentace žalobce spočívá převážně v polemice se závěry znalkyně a v prosazování alternativního hodnocení zdravotního stavu žalobce, často jen na úrovni obecných úvah a hypotetických možností („nelze vyloučit“), aniž by byly doloženy takové konkrétní odborné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr o nesprávnosti znaleckého posouzení. Odkazy na obecné závěry judikatury či na odlišný posudek vypracovaný pro jiný účel samy o sobě nezakládají důvod pro závěr o nevěrohodnosti nebo nepoužitelnosti posudku v tomto řízení.

52. Ve vztahu k rozporu mezi dvěma znaleckými posudky (s ohledem na znalecký posudek vypracovaný tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno pro účely trestněprávní) soud považuje za potřebné vyhodnotit ještě následující skutečnosti: 53. znalecký posudek vypracovaný tituly před jménem Jiřím Anonymizováno tituly za jménem není posudkem zpracovaným podle § 127 o.s.ř., takže s ním soud nakládá pouze jako s listinným důkazem, v němž tituly před jménem jméno FO pouze zkonstatoval závěry předchozích konkretizovaných vyšetření, aniž by je podrobil analýze a dedukci s dopady na jeho závěr o ztrátě ovládacích a rozpoznávacích schopností v době činu, nadto se nevyjadřoval ke konkrétní otázce, zda byl žalobce schopen rozpoznat následky svého jednání spočívajícího v uzavření darovací smlouvy dne 10. 10. 2023; 54. z usnesení právnická osoba ze dne 4. 7. 2024, č.j. KRPA-353389-56/TČ-202-001270 (č.l. 43 spisu) vyplývá, že trestné činnosti, při jejímž prověřování byl zpracován znalecký posudek tituly před jménem Anonymizováno, se měl žalobce dopouštět od ledna 2022 do současnosti (jen pozn. citované usnesení bylo vydáno 4. 7. 2024, když už žádné protiprávní jednání namítáno nikým nebylo), s tím, že jednání žalobce vyústilo ve fyzické napadání počátkem září 2023 a je akcentován incident ze dne 23. 10. 2023, kdy na základě oznámení opatrovnice žalobce byly i zahájeny úkony trestního řízení, pro které byl vypracován znalecký posudek tituly před jménem jméno FO Anonymizováno; 55. znalec tituly před jménem jméno FO byl do trestního řízení přibráno patřením ze dne 24. 10. 2023 a byla mu mj. položena otázka, zda prověřovaný „v době spáchání činu“ (která - alespoň podle toho, jak otázky byly konstatovány ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO Anonymizováno - nebyla nijak blíže konkretizována) 1) trpěl nějakou duševní poruchou, případně jakou a jak mohla tato ovlivnit jednání prověřovaného a jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti v době činu a 2) zda a do jaké míry byly u prověřovaného zachovány schopnosti rozpoznat protiprávnost jeho činu a ovládat své jednání, případně v důsledku čeho byly sníženy.

56. Ve spojení s již citovaným usnesením o odložení trestní věci je nutno za „dobu činu“ považovat období od ledna 2022 „do současnosti“; 57. ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO Anonymizováno pak vyplývá, že z obsahu spisu akcentoval zahájení úkonů v trestním řízení 23. 10. 2023, úřední záznamy z 23. 10. 2023 o tom, co se odehrálo dne 23. 10. 2023, podaná vysvětlení syna a manželky z 23. 10. 2024, kteří akcentovali právě období kolem data 23. 10. 2023 s tím, že popsali, že v 11/2021 si žalobce začal stěžovat na větší bolesti zad, ke změnám nálad žalobce došlo před „cca 1,5 rokem“, „v průběhu roku 2022“, vulgarismy se začaly stupňovat před rokem a v 8/2023 proběhlo vyšetření v nemocnici. Dále tituly před jménem jméno FO vyšel ze zprávy o hospitalizaci žalobce od 23. 10. 2023 do 22. 12. 2023, znalecké psychiatrické vyšetření proběhlo dne 17. 12. 2023 a dne 18. 12. 2023 ještě pohovor s manželkou. jméno FO to byly přijaty závěry, že je žalobce vyšetřován pro agresivní jednání, stupňující se agresi, opakovaně fyzicky napadá manželku a syna, manželku udeřil opakovaně zezadu do hlavy, pěstmi do spánku a do nosu (to odpovídá incidentu ze dne 23. 10. 2023), jako pacient se jeví klidný, neagresivní. Konstatuje se „neuropsychiatrické vyšetření FN se jeho závěrem: vícedoménový neurokognit. deficit za doprovodu frontálního behaviorálního syndromu. Psycholog. vyšetření tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem: Addenbrookský kognitivní test ECE-R 80/100, největší ztráta v oblasti paměti 16/26, snížená slovní produkce 9/14, MMSE 27/30 (hraniční výsledek) Sekundární depresivní syndrom na terapii, porucha adaptace.“ Dále se konstatuje úmrtí bratra na stejné genetické onemocnění. Následuje závěr, že prověřovaný (žalobce) „v době spáchání činu, který je předmětem prověřování“ trpěl demencí (fronto-temporální), která způsobila ztrátu jeho ovládacích a rozpoznávacích schopnosti v době činu. V době předmětného protiprávního jednání byly schopnosti rozpoznat protiprávnost činu a ovládat své jednání v důsledku demence vymizelé. D8le následuje vyjádření ke schopnosti účasti prověřovaného v trestním řízení, bezvýznamnosti ochranného léčení s odůvodněním, že „demence bude progredovat“ s vyhodnocením vhodnosti péče doma či lůžkových zařízeních; 58. je evidentní, že tituly před jménem jméno FO pouze lakonicky stanovil závěr o absenci rozpoznávacích a ovládacích schopností žalobce, aniž by provedl analýzu, nijak podrobně nevyhodnotil podklady, ze kterých vyšel a nepopsal logické důsledky z nich pro jeho závěry vyplývající. Pouze zkonstatoval zprávu FN adresa, aniž ji podrobil výkladu pro svoje závěry. Nezabýval se postupným vývojem a zhoršováním nemoci žalobce v celém posuzovaném období – od ledna 2022, ačkoli ve svém závěru do budoucna uvažuje o progresi demence, ale nevyhodnotil vývoj v minulosti a vliv na schopnosti žalovaného již od ledna 2022, zaměřil se pouze na období úzce související s incidentem z 23. 10. 2023. Nelze pominout, že znalecké vyšetření proběhlo dne 17. 12. 2023; 59. naproti tomu znalkyně tituly před jménem jméno FO vyhodnotila právě vývoj nemoci, její dopad na právní jednání žalobce uskutečněného dne 10. 10. 2023 i následné rychlé zhoršování. Logicky a jasně vysvětlila, proč vycházela ze sice stejné zprávy FN adresa, která je označena hned v úvodu jako „ambulantní vyšetření ze dne 11. 10. 2023“, byť vychází z vyšetření provedeného dne 15. 9. 2023 a proč na základě této zprávy dospěla ke svému závěru, což jsou skutečnosti, které soud u závěrů tituly před jménem jméno FO Anonymizováno postrádá; 60. prostřednictvím závěrů, k nimž dospěl tituly před jménem jméno FO, nadto v dokumentu, se kterým soud nakládá pouze jako s listinným důkazem, se tak nepodařilo zpochybnit správnost závěrů, k nimž ve svém znaleckém posudku dospěla znalkyně tituly před jménem jméno FO, která svoje závěry při svém výslechu obhájila.

61. Argumentuje-li žalobce nutností propojit celkový profil onemocnění a všechna zjištění, z nichž již tehdy vyplývalo, že posuzovaný postrádal náhled nad svou situací, a to v kontextu demence, bludné produkce, paranoie, že již od jara 2023 a v létě 2023 žalobce jednal takovým způsobem, který nelze u do té doby racionálního člověka vysvětlit jinak než nedostatkem či ztrátou schopnosti porozumět finančním a majetkovým záležitostem, jde o skutečnosti, k nimž je potřeba odborných znalostí, přičemž pro jejich absenci (absenci odborných znalostí) nelze „propojení celkového profilu onemocnění a všech zjištění“ vyžadovat po soudu namísto znalce, s jehož závěry žalobce nesouhlasí, jak to činí právě žalobce. Kromě toho dle názoru soudu se znalkyně k těmto skutečnostem znalkyně vyjádřila a vysvětlila, proč i s přihlédnutím k těmto skutečnostem dospěla ke svému závěru o rozumových a volních schopnostech žalobce ke dni 10. 10. 2023.

62. Sice bylo provedeno dokazování čestným prohlášení jméno FO a jméno FO (čl. 74, 75 spisu) vyjadřujících se k intenzitě kontaktů mezi žalovanou a žalobcem, její ne/péči o žalobce a zájmu o jeho zdravotní stav či kvalitě vztahů mezi žalovanou a osobou podávající čestné prohlášení, nicméně s ohledem na závěry vedoucí k tomu, že darovací smlouva není neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jak bude podrobněji rozebráno dále, k čemuž mělo směřovat provedení tohoto dokazování, soud z takto provedeného dokazování nečiní žádná relevantní skutková zjištění. Ze stejných důvodů pak byly zamítnuty návrhy na provedení dokazování výpovědí svědků jméno FO a jméno FO.

63. Byl zamítnut návrh na provedení dokazování výpovědí svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO, tituly před jménem jméno FO, který žalovaná učinila „z opatrnosti“ v době, kdy nebyla vyslechnuta znalkyně tituly před jménem jméno FO, protože žalovaná „nevěděla, jak se bude vyvíjet tvrzení znalce v důsledku otázek kladených stranami sporu“. Soud má za to, že s ohledem na závěry, ke kterým dospěl v souvislosti s vyhodnocením znaleckého posudku podaného tituly před jménem jméno FO pro účely tohoto řízení, pokud jde o zachování rozumových a volních schopností žalobce k datu 10. 10. 2023, je provedení dokazování výpovědí těchto svědků nadbytečné.

64. Byl zamítnut návrh na provedení dokazování výpovědí svědka jméno FO, který je otcem žalobce, a pokud bylo provedeno dokazování čtením jeho písemného prohlášení (č.l. 117 spisu), nečiní soud z takto provedeného dokazování pro věc žádná relevantní skutková zjištění, neboť důvody, které měly vést jméno FO k darování nemovitostí žalobci a následnou skutečnou vůli žalobce darovat předmětné nemovitosti žalované, což se realizovalo darovací smlouvou uzavřenou dne 10. 10. 2023, nejsou pro posouzení věci relevantní, když jak bude podrobněji rozebráno dále motivace k právnímu jednání není pro věc rozhodná a nevypovídá nic o rozumových a volních schopnostech jednajícího v době učinění právního jednání z pohledu jejich relevance v intencích § 581 o. z. Závěr o skutkovém stavu 65. Žalovaná je v katastru nemovitostí vedena jako vlastník předmětných nemovitostí. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 10. 10. 2023 darovací smlouvu, kterou žalobce bezúplatně převedl vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalovanou; podpisy obou účastníků byly téhož dne úředně ověřeny. Před uzavřením darovací smlouvy žalobce dne 1. 10. 2023 kontaktoval žalovanou a následně byl manželem žalované převezen k žalované; žalovaná zajistila vyhotovení darovací smlouvy notářkou.

66. Žalobce trpí onemocněním Pagetova choroba a následně geneticky podmíněným onemocněním s frontotemporální demencí, pro které byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti od srpna 2023, docházelo k postupnému zhoršování stavu. Z ambulantního psychologického vyšetření ve FN adresa ze dne 11. 10. 2023 vyplynul vícedoménový neurokognitivní deficit klasifikačně na pomezí pozdní mírné kognitivní poruchy a lehké demence, s popisem progredujících behaviorálních změn. Dne 23. 10. 2023 došlo v domácnosti ke konfliktu, při němž byl zraněn syn žalobce; žalobce byl téhož dne nedobrovolně hospitalizován v Psychiatrické nemocnici adresa, přičemž přípustnost převzetí byla potvrzena soudem. Dne 1. 11. 2023 byla oznámena jeho nezpůsobilost k řízení motorových vozidel. Rozsudkem z 13. 3. 2024 byl žalobce omezen ve svéprávnosti; invalidita III. stupně byla konstatována posudkem z 17. 9. 2024.

67. Ke dni 10. 10. 2023 žalobce trpěl úbytkem rozumových schopností na pomezí mírné kognitivní poruchy a lehké demence, jeho schopnost posoudit následky jednání a své jednání ovládat byla zachována. Právní posouzení věci 68. Podle § 2055 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

69. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

70. Podle § 552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

71. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

72. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

73. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

74. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

75. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

76. Podle § 587 odst. 1 o. z. kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

77. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

78. Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

79. Darovací smlouva jakožto pojmenovaná smlouva představuje právní důvod vzniku asynallagmatického závazku, jehož podstata spočívá v dobrovolném a bezplatném poskytnutí daru (převodu vlastnického práva k věci), jímž dárce sleduje především zvětšení majetku obdarovaného jako projev své velkorysosti, vděku, štědrosti či filantropie vůbec (animus donandi). Pojmovým znakem darovací smlouvy jsou takové projevy vůle dárce a obdarovaného, z nichž je smluvníkům zřejmé, že na sebe berou právní závazek, a konsens (vzájemný soulad) těchto projevů. Pojmovým znakem a podstatnou náležitostí darování je bezúplatný charakter darovací smlouvy. Bezúplatností rozumíme absenci jakéhokoli protiplnění, jež by mělo majetkový reflex. Určení, zda při dvoustranné právní transakci existuje nějaká majetková protihodnota, a následné posouzení, zda jde o smlouvu úplatnou či bezúplatnou, závisí na projevu vůle smluvníků. Rozhodujícím pro kvalifikaci bezúplatnosti by nicméně měl být okamžik uzavření smlouvy. Teorie se nicméně shoduje, že požadavku na bezúplatnost darování nijak neodporuje, bude-li spolu s darováním sjednána povinnost obdarovaného k určité protislužbě, ke splnění jiné podmínky či k přijetí příkazu, za předpokladu, že tyto protislužby a plnění nemají majetkový charakter.

80. Žalobce jako dárce a žalovaná jako obdarovaná uzavřeli dne 10. 10. 2023 písemnou darovací smlouvu ve smyslu § 2055 o. z., na jejímž základě žalobce daroval žalované předmětné nemovitosti.

81. Žalobce dovozuje, že uzavřená smlouva je neplatným právním jednáním. Ve vztahu k namítané neplatnosti z důvodu duševní poruchy žalobce bylo provedeno obsáhlé dokazování rozebrané shora, na jehož základě soud provede právní posouzení. Ve vztahu k namítané neplatnosti z důvodu lichvy či rozporu uzavřené smlouvy s dobrými mravy má soud za to, že lze rozhodnout již jen na základě uplatněných skutkových tvrzení. K jednání v duševní poruše 82. Podle § 581 o. z. je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Pro neplatnost tedy nepostačí samotná diagnóza ani projevy nemoci; rozhodující je, zda v okamžiku uzavření konkrétní smlouvy duševní porucha dosáhla takové intenzity, že jednající osoba nebyla schopna právně jednat.

83. Judikatura Nejvyššího soudu v poměrech § 581 současně zdůrazňuje, že k neplatnosti není nezbytné úplné „vymizení“ rozpoznávacích a ovládacích schopností; postačí, jsou-li podstatně sníženy tak, že osoba není schopna právně jednat. Zároveň však musí být takový závěr v řízení prokázán (vysokou mírou pravděpodobnosti) a soud hodnotí znalecký posudek v kontextu dalších důkazů - viz např. Rozsudek NS spisová značka.

84. Existence onemocnění a jeho projevů (2021-2023) sama o sobě neznamená neplatnost darování 85. Skutková tvrzení o Pagetově chorobě, bolestech, zmatenosti, nervozitě, změnách chování od jara 2023, pracovní neschopnosti od 17. 8. 2023 i hospitalizaci 1. 10. 2023 mohou být relevantní jako okolnosti, které vyvolávají potřebu zkoumat duševní stav žalobce v době podpisu. Nejsou však samy o sobě naplněním § 581 o. z. Zákon nečiní neplatným právní jednání „nemocného“, ale jen toho, kdo v důsledku duševní poruchy není schopen právně jednat.

86. Rozhodný je stav ke dni 10. 10. 2023 a jeho vztah právě k darovací smlouvě a klíčová je tedy otázka, zda žalobce dne 10. 10. 2023 chápal smysl a důsledky darování nemovitostí a byl schopen podle toho jednat (tj. zda byl schopen vytvořit a projevit vážnou a svobodnou vůli). Tato otázka je typicky posuzována znalecky, protože jde o odborné posouzení ve smyslu § 127 o. s. ř.

87. Znalecký posudek z 13. 2. 2025 zpracovaný tituly před jménem jméno FO ve spojení s výpovědí znalkyně výslovně vylučuje naplnění § 581 o. z., když z něho vyplývá, že žalobce v době uzavření darovací smlouvy dne 10. 10. 2023 byl schopen posoudit následky svého jednání, a současně byl schopen své jednání ovládat. Takový závěr je negací klíčového znaku § 581 o. z. („duševní porucha, která jej činí neschopným právně jednat“). Jestliže tedy žalobce mohl rozpoznat význam a následky darování a mohl své jednání ovládat, pak duševní porucha (byť diagnostikovaná či rozvíjející se) jej v rozhodný okamžik nečinila neschopným právně jednat ve smyslu § 581 o. z.

88. Závěr o platnosti podporuje i interpretační pravidlo preferující platnost, podle kterého není-li prokázáno naplnění důvodu neplatnosti dle § 581 o z., uplatní se obecné pravidlo § 574 o. z., že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

89. Soud tedy dospěl k závěru, že darovací smlouva ze dne 10. 10. 2023 není neplatná pro duševní poruchu žalobce. K naplnění podmínek lichvy dle § 1796 o. z.

90. Neplatná je podle § 1796 občanského zákoníku označeného nadpisem „lichva“ smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

91. Lichva představuje určité právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy, jejím podstatným objektivním znakem je hrubý nepoměr vzájemných plnění, neboť takový nepoměr je v rozporu s ústavní zásadou přiměřenosti, tj. s jedním ze stěžejních principů ústavního soud. Tento nepoměr může být relevantně posouzen pouze na základě rozdílu objektivních hodnot plnění poškozeného a protiplnění lichváře, což je v každém konkrétním případě nezbytné stanovit na základě rozsáhlého zhodnocení dané věci. Subjektivním znakem lichvy je též tíseň. Motivem ustanovení o lichvě je ochrana vyváženosti majetkových zájmů synallagmatických smluv.

92. Z toho plyne objektivní znak lichvy: musí existovat porovnatelná dvojice majetkových plnění (plnění jedné strany vs. vzájemné plnění druhé strany), a mezi nimi musí být hrubý nepoměr. Bez „vzájemného plnění“ není k čemu poměřovat nepoměr ve smyslu § 1796 o. z.

93. Ustanovení o lichvě tak nelze použít, pokud hrubý nepoměr vyplývá ze zvláštního vztahu mezi smluvními stranami - může se jednat zejména o vztah, z něhož s přihlédnutím ke všem okolnostem vyplývá, že zkrácená strana měla úmysl plnit bezplatně. Tak tomu bylo v projednávaném případě, neboť darovací smlouva je už ze své podstaty asynallagmatickým vztahem (kde se jedna strana dobrovolně vzdává svého majetku ve prospěch strany druhé, aniž by za to požadovala protiplnění) - o tom, že se jedná o asynallagmatickou smlouvu, nemůže být pochyb již z úvodního zákonného ustanovení: „Darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá.“ Lichva je tedy aplikovatelná pouze na závazky vzájemné, založené na smlouvě (viz též znění ust. § 1796 o. z. in fine).

94. V daném případě účastníci uzavřeli platnou smlouvu, kterou posoudil jako darovací. Tento závěr ze své podstaty vylučuje existenci hrubého nepoměru vzájemných plnění. Smlouva uzavřená mezi účastníky se tudíž nepříčí dobrým mravům a je platným právním jednáním. K důvodu neplatnosti smlouvy spočívajícímu v rozporu s dobrými mravy 95. V této souvislosti žalobce argumentoval (stručně shrnuto), že v důsledku převodu nemovitosti vlastněné původně žalobcem na žalovanou došlo k lidsky velmi nespravedlivé situaci, kdy by jediný hodnotný majetek žalobce získala jeho dcera, která o žalobce nepečuje a není s ním v kontaktu. Naopak jeho manželka a syn žalobce, kteří se o něj oba každodenně starají i v jeho chorobě, byli zanecháni v tuto chvíli téměř bez prostředků. Syn žalobce začal pracovat jako školník a opustil lépe placenou práci, aby mohl žalobce a jeho matka využívat výhod školnického bytu, neboť na jiné bydlení nemají prostředky. V řízení je k tomu obsáhle popisován problematický vztah mezi manželkou žalobce a žalovanou a to, jak se žalovaná o žalobce nestarala, což se žalovaná snaží vyvracet a akcentuje z jejího pohledu problematickou osobnost své matky a manželky (opatrovnice) žalobce, které přičítá vinu za svůj problematický vztah s ní a žalobce staví do role její oběti.

96. Zákonný rámec korektivu dobrých je v tom, že: - podle § 547 o. z. právní jednání musí svým obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům, - podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, - podle § 588 o. z. soud přihlíží bez návrhu jen k neplatnosti, která se zjevně příčí dobrým mravům.

97. Korektiv „dobrých mravů“ míří na obsah/účel právního jednání (typicky v okamžiku uzavření), nikoli na „životní nespravedlnost“ jeho následků.

98. Z toho plyne podstatná teze pro situaci v daném řízení: tvrzená „lidská nespravedlnost“ (že majetek má dcera, která nepečuje, zatímco manželka a syn pečují a jsou bez prostředků) sama o sobě ještě neříká, že darovací smlouva měla nemravný obsah/účel (či že šlo o „zjevně“ nemravné právní jednání ve smyslu § 588 o. z.). Je to primárně argument o následcích a o rodinných poměrech, nikoli o tom, že samotné darování bylo (už při uzavření) zjevně contra bonos mores.

99. U smlouvy (dvoustranného jednání) je pro závěr o neplatnosti pro dobré mravy typické, že se nemravnost váže k jednání/účelu účastníků smlouvy (dárce i obdarované) - nikoli jen k pozdějšímu chování obdarované 100. Judikatura Nejvyššího soudu pracuje s tím, že k neplatnosti smlouvy pro rozpor s dobrými mravy může dojít i tehdy, jestliže k jejímu uzavření došlo v důsledku jednání kolidujícího s dobrými mravy, které je přičitatelné oběma účastníkům smlouvy (např. rozsudek NS sp. zn. spisová značka, usnesení NS sp. zn. spisová značka).

101. Současně platí, že „dobré mravy“ se v těchto věcech typicky pojí k tomu, zda účastníci smlouvy sledovali nemravný cíl/účel; je-li takový účel dán, může infikovat jednání absolutní neplatností. Tato linie je pregnantně popsána v rozsudku NS sp. zn. spisová značka, kde se pracuje s konstrukcí nemravného cíle, ale je třeba jej konkrétně vymezit a prokázat, s tím, že je významné, za jakým účelem převod realizoval dárce, a zda o něm obdarovaný věděl nebo musel vědět.

102. Má-li být darovací smlouva neplatná kvůli „nemorálnosti“ jednání žalované, je nutné přesně ukázat, jak se tato nemorálnost promítla do uzavření smlouvy, a zda šlo o takové jednání/účel, které lze vztáhnout na smluvní proces a na účastníky jako na smluvní strany (nejen na „rodinnou historii“).

103. Žalobce ani netvrdil, že darování mělo nemravný účel (např. úmysl poškodit konkrétní osobu, obejít zákon, „odříznout“ manželku/syna od zajištění, „potrestat“ apod.) a že tento účel je přičitatelný dárci i obdarované (která tento účel sdílela či alespoň vědomě přijímala) v okamžiku uzavření smlouvy (např. rozsudek NS sp. zn. spisová značka, rozsudek NS sp. zn. spisová značka, usnesení NS sp. zn. spisová značka), příp. že obdarovaná využila nepéče jako prostředku manipulace (sliby péče, které nemínila plnit; účelové citové vydírání; izolace dárce apod.) a tím darování „vylákala“. Tvrzení směřující k absolutní neplatnosti stojí primárně na hodnocení následků, rodinných vztahů a zásluh o péči, nikoli na nemravném účelu darovací smlouvy sdíleném oběma smluvními stranami.

104. To, že se obdarovaná (dcera) po uzavření darování o otce nestará, není s ním v kontaktu (a existuje konflikt s matkou), je (i kdyby bylo prokázáno) především popis pozdějšího vztahového a rodinného vývoje, ale samo o sobě to ještě neprokazuje, že už při uzavření darovací smlouvy existoval nemravný účel darování (např. společný plán „vyvést“ majetek se zjevně nemravným cílem) přičitatelný dárci i obdarované. Jinak řečeno: „nemorálnost“ pozdějšího chování obdarované (nepéče) není automaticky „nemorálností darovací smlouvy“ jako právního jednání.

105. Jádrem této námitky je, že dárce (resp. jeho opatrovník) by dnes darování považoval za „lidsky nespravedlivé“ vzhledem k rozdělení rodinné zátěže péče a že obdarovaná nechová „správně“ vůči dárci, příp. pečujícím osobám, to však typově míří spíše na to, že darování bylo pro dárce (ex post) nevýhodné nebo „nevhodné“ z hlediska rodinné solidarity, případně že obdarovaná se později zachovala nevděčně. Ani jedno ale bez dalšího neznamená, že darovací smlouva byla už při vzniku „zjevně“ v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. U darování je navíc zcela běžné (a samo o sobě nikoli nemravné), že dárce obdaruje jen jedno dítě a jiné nikoli; samotná „nevyváženost“ mezi potomky nebo mezi „pečujícím“ a „nepečujícím“ rodinným příslušníkem ještě nedělá z darování právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům.

106. Skutečnost, že žalované byla vytýkána nepéče už před uzavřením darovací smlouvy, posouvá těžiště úvahy opět k tomu, zda (a jak) se tato okolnost promítla do obsahu/účelu smlouvy nebo do okolností jejího uzavření. Sama o sobě však „nepéče“ ještě neznamená, že darovací smlouva je zjevně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

107. Aby dlouhodobý nezájem žalované o žalobce nebyl vyhodnocen jen jako morální hodnocení rodinných vztahů než vada samotné smlouvy, je nutno ho posuzovat z pohledu nejen nemravného cíle darování, který však žalobce, jak rozebráno shora, ani netvrdil, ale také nemravného způsobu jeho dosažení, tzn. konkrétního nemravného jednání při kontraktaci (např. zneužití stavu dárce, klamání, nátlak apod.) přičitatelného ve smluvní rovině účastníkům.

108. V této souvislosti soud hodnotil popis okolností podpisu darovací smlouvy, které žalobce v žalobě popsal tak, že od jara roku 2023 žalobce vykazoval výraznější změny v chování, které později vedly k diagnóze frontotemporální demence. Opakovaně docházelo k verbálním i fyzickým útokům ze strany žalobce, přičemž dne 1. 10. 2023 byl žalobce po fyzickém útoku vůči manželce a synovi odvezen rychlou záchrannou službou za doprovodu Policie ČR do Psychiatrické nemocnice adresa. Z léčebny zavolal žalované, v léčebně jej vyzvednul manžel žalované pan jméno FO. Ten lživě tvrdil, že Policii ČR volal on, a to z důvodu konfliktu mezi žalobcem a jeho manželkou. Žalovaná se svým manželem žalobce následně odvezla k sobě domů, což soudní znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie tituly před jménem jméno FO stanovená OS pro adresa za účelem posouzení stavu žalobce pro účely řízení o svéprávnosti, vzhledem k neschopnosti žalobce rozpoznat a vyhodnotit situaci, nazvala „únosem“. Žalobce bezprostředně poté na žádost žalované na ni přepsal darovací smlouvou nemovitost. Z šetření policejního orgánu vyplývá, že darovací smlouva byla zadána notářce tituly před jménem Evě jméno FO po emailu, prosba byla zaslána z emailové adresy žalované. Ze strany notářky byly vyhotoveny darovací listina a návrh na vklad a dne 10. 10. 2024 byly emailem odeslány žalované. V tento den také dala žalovaná manželce a synovi žalobce svolení, aby si jej odvezli domů. Když žalobce dne 10. 10. 2023 vyzvedla manželka a odvezla jej do místa jejich bydliště, žalobce o převodu nemovitosti nemluvil, neboť si nebyl vůbec vědom, že k němu došlo. Manželka žalobce nicméně zjistila, že žalobci chybí občanský a řidičský průkaz. Žalovaná v průběhu pobytu žalobce u ní manipulovala financemi na společném účtu žalobce a jeho ženy, odhlásila trvalé příkazy, synovi žalobce odhlásila telefon a žalobci zrušila dlouhodobě používané telefonní číslo, aby nemohl být svou ženou kontaktován. Telefon mu také fyzicky zabavila. Žalobce také tvrdil, že žalovaná ho následně přiměla k podpisu darovací smlouvy, po úspěšném vkladovém řízení se žalobcem opět ukončila kontakt. Lze předpokládat, že žalovaná nechala darovací smlouvu připravit a žalobce k jejímu podpisu přesvědčila. Případně za pomoci odcizených dokladů za žalobce dokonce darovací smlouvu podepsal někdo jiný.

109. Soud má za to, že z takových tvrzení konkrétní nemravné jednání při kontraktaci dovodit nelze.

110. Nelze dovodit bezprávnou výhrůžku/donucení ve smyslu § 587 o. z., podle kterého může neplatnost namítat ten, kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající důvodnou obavu.

111. Aby v popsaných skutkových okolnostech (izolace, telefon, „odcizení dokladů“, manipulace s účtem) mohlo být dovozeno, že šlo o nátlak či donucení relevantní z pohledu § 587 o. z., muselo by být prokázáno, resp. nejprve tvrzeno konkrétní jednání kvalifikovatelné jako hrozba tělesného/duševního násilí (nejen obecná manipulace), a příčinná souvislost: že právě tato hrozba bezprostředně vedla k podpisu darovací smlouvy. Z popsaných tvrzení nelze dovodit, zda případně došlo (či nedošlo) k donucení při samotném podpisu.

112. Nelze dovodit omyl vyvolaný druhou stranou ve smyslu § 583 o. z., podle kterého je právní jednání neplatné, jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou.

113. Motiv tvrzený ve skutkovém ději, že žalobce „nevěděl, že k převodu došlo“, může, ale nemusí mířit na omyl o povaze podepisované listiny či jejích důsledcích. Pro naplnění podmínek § 583 však typicky nestačí, že si žalobce později nepamatuje (to může být důsledek nemoci). Muselo by být tvrzeno a prokázáno, v čem přesně spočíval omyl o rozhodující okolnosti a že jej vyvolala (či využila) žalovaná, k čemuž však žalobce nepodává ani základní skutková tvrzení.

114. V popsaných okolnostech (rychlá návaznost po hospitalizaci, izolace od rodiny, manipulace s účtem, znalecké označení „únos“) nelze spatřovat konstrukci nemravného získání daru, když pro závěr o absolutní neplatnosti pro dobré mravy by bylo nutno prokázat, že darování bylo výsledkem nemravného cíle nebo nemravného postupu při kontraktaci, který má reálný dopad na projev vůle. Jestliže však podle výsledků dokazování žalobce měl dne 10. 10. 2023 zachované rozpoznávací a volní schopnosti, a není prokázáno (když ani není tvrzeno) donucení (§ 587) či omyl vyvolaný žalovanou (§ 583), pak pro závěr o neplatnosti podle § 588 ve spojení s § 580 o. z. chybí pevný základ a je nutno respektovat premisu § 574 o. z., že na právní jednání je nutno spíše hledět jako na platné.

115. Nadto hodnotící označení „únos“, jak měla dle žalobce jeho odvoz ze zdravotnického zařízení dne 1. 10. 2023 označit znalkyně tituly před jménem jméno FO v souvislosti s jejím posuzováním stavu žalobce pro řízení o jeho svéprávnosti, nevyplývá z dokazování v řízení provedeného, když ze znaleckého posudku, který tato znalkyně pro účely řízení o svéprávnosti zpracovala, žádné takovéto expresivní vyjádření znalkyně nevyplývá, a je právně irelevantní, pokud není prokázáno donucení/omyl či neschopnost právně jednat právě při podpisu.

116. Kromě toho jestliže zprávou ze dne 1. 10. 2023 Psychiatrické nemocnice adresa (č.l. 23 a totožná listina č. l. 118 spisu) bylo prokázáno, že ošetřující lékař odmítl akutní přijetí žalobce k hospitalizaci, když uzavřel, že žalobce nejeví známky demence, stav to nevyžaduje a pacient na hospitalizaci netrvá, a sám žalobce tvrdí, že kontaktoval žalovanou se žádostí, aby si pro něho přijela, lze bez dalšího jen velmi těžko uvažovat o „únosu“ žalobce žalovanou s navazujícími okolnostmi jako o nemravném jednání žalované vedoucím k získání daru.

117. Při závěru o zachovaných schopnostech žalobce k datu 10. 10. 2023 rozpoznávat a ovládat své jednání lze mít za to, že žalobcova vlastní iniciativa k jeho přesunu k žalované oslabuje konstrukci, že byl žalobce proti své vůli izolován.

118. Konečně soud nepominul ani argumentaci žalobce (v podání ze dne 12. 3. 2025 (č.l. 103verte, 104 spisu), že při dlouholeté absenci jakéhokoliv kontaktu mezi ním a žalovanou žalobce uvažoval v minulosti o tom, že svou dceru vydědí. Uzavření darovací smlouvy jako projev svobodné a vážné vůle žalobce by bylo v přímém rozporu s dřívějšími projevy vůle žalobce. Žalobce navíc neměl žádný důvod takto připravit o dědictví svou ženu a zejména svého syna, který o něj v jeho nemoci pečuje a kvůli péči o otce opustil své zaměstnání. Uvedené tak činí darovací smlouvu z 10. 10. 2023 nejen překvapivou, ale také v rozporu s dobrými mravy. Také je třeba přihlédnout ke konzistentnímu postoji žalobce v době jeho plného zdraví. Pokud by kdykoli v době, kdy byl žalobce zdráv a netrpěl projevy své nemoci, měl zájem žalovanou kontaktovat a nemovitost na ni převést, mohl tak učinit. Důvodem pro darování nemovitosti v právě v době, kdy byl žalobce na jediný týden za posledních třináct let v „péči“ své dcery a byl mu znemožněn kontakt s jeho ženou a synem, nemohlo být nic jiného než nátlak a manipulace ze strany žalované.

119. Tato argumentace sama o sobě nevede k závěru o neplatnosti darovací smlouvy ze dne 10. 10. 2023. Uvedené skutečnosti mohou představovat toliko hodnotící úvahy o (ne)pravděpodobné motivaci žalobce k darování, avšak nepředstavují samostatný zákonný důvod neplatnosti právního jednání a bez dalšího neprokazují ani absenci či nevážnost projevu vůle, ani donucení či uvedení v omyl, ani jiné právně relevantní okolnosti zakládající neplatnost. Z pouhé „nelogičnosti“ či domnělé nespravedlnosti výsledku ve vztahu k očekávanému dědickému uspořádání nelze bez konkretizace rozhodných skutkových okolností dovodit, že darovací smlouva vznikla v rozporu se zákonnými požadavky na platné právní jednání.

120. Skutečnost, že žalobce se s dcerou nestýkal, uvažoval o vydědění apod., může nanejvýš působit jako psychologická indicie. Právně však platí, že člověk může svůj postoj změnit a může obdarovat i osobu, s níž měl špatné vztahy. Taková „překvapivost“ nebo „nelogičnost“ není zákonným důvodem neplatnosti a sama neprokazuje, že by chyběla vůle jednat (§ 551 o. z.), nebo nebyla zjevně projevena vážná vůle (§ 552 o. z.).

121. Úvaha, že žalobce „neměl důvod“ zkrátit manželku a syna, je opět primárně hodnotící. Platnost darovací smlouvy se neposuzuje podle toho, zda je darování „rozumné“ z pohledu dědických očekávání ostatních členů rodiny.

122. Dedukce, že důvodem pro darování nemovitosti „nemohlo to být nic jiného než nátlak a manipulace“ je právně nedostatečné tvrzení. Neplatnost pro donucení vyžaduje konkretizované skutečnosti, že žalobce byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající důvodnou obavu (§ 587 o. z.). Pouhá dedukce („muselo to být“) bez tvrzení konkrétní hrozby či konkrétních nátlakových mechanismů nepostačuje.

123. Po posouzení všech shora rozebraných skutečností soud dospěl k závěru, že darovací smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou dne 10. 10. 2023 není neplatným právním jednáním a že v jejím důsledku vlastnictví předmětných nemovitostí přešlo na žalovanou. Žalobu o určení vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem tak jako nedůvodnou musel zamítnout. Náklady řízení 124. Zamítnutí žaloby znamená, že v řízení měla plný úspěch žalovaná, které tak přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jejího práva. Tyto náklady řízení tvoří: odměna za zastoupení žalované advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v plné výši za následujících 8 úkonů právní pomoci: - převzetí a přípravu zastoupení na základě plné moci ze dne 7. 11. 2024 - písemná vyjádření ze dne 11. 11. 2024 (č.l. 68), 5. 5. 2025 (č.l. 114), 21. 8. 2025 (č.l. 190), 22. 9. 2025 (č.l. 193) nebyla přiznána odměna za písemné vyjádření datované výslovně dne 19. 3. 2024 (ačkoliv správně mělo být 19. 3. 2025) (č.l. 106), jehož obsahem bylo pouze sdělení, že žalovaná trvá na výslechu znalce, ani za vyjádření ze dne 27. 5. 2025 (č.l. 159), ve kterém byly doplněny údaje svědků a stručná informace, jak se ten který z navrhovaných svědků účastnil skutkového děje, což nebylo učiněno u jednání konaného dne 13. 5. 2025, u kterého provedení dokazování výpovědí konkrétních svědků žalovaná navrhla - účast zástupce žalobce u jednání konaných dne 13. 5. 2025, 29. 7. 2025 a 2. 12. 2025; protože podle čl. II. vyhl. č. 258/2024 Sb., kterou se s účinností od 1. 1. 2025 mění vyhl. č. 177/1996 Sb., za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, byla za tarifní hodnotu ve smyslu § 8 odst. 1 a § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. vzata částka - 50 000 Kč ve vztahu k úkonům právní pomoci poskytnutým do 31. 12. 2024, - 113 000 Kč ve vztahu k úkonům právní pomoci poskytnutým od 1. 1. 2025, sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí podle § 7 bod 5 citované vyhlášky - z tarifní hodnoty 50 000 Kč částku 3 100 Kč, - z tarifní hodnoty 113 000 Kč částku 5 620 Kč; do 31. 12. 2024 byly poskytnuty 2 úkony právní pomoci (odměna činí 6 200 Kč), od 1. 1. 2025 bylo poskytnuto 6 úkonů právní pomoci (odměna činí 33 720 Kč); celkem tak odměna za zastoupení žalované advokátem činí částku 39 920 Kč; dva režijní paušály po 300 Kč (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024) související s každým jednotlivým úkonem právní pomoci poskytnutým do 31. 12. 2024, celkem tedy 600 Kč; šest režijních paušálů po 450 Kč (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) související s každým jednotlivým úkonem právní pomoci poskytnutým od 1. 1. 2025, celkem tedy 2 700 Kč; cestovné zástupce žalobce k jednáním konaným dne 13. 5. 2025, 29. 7. 2025 a 2. 12. 2025, když každá cesta byla konána vždy z adresa a zpět při celkem ujetém počtu 335 km jedna cesta, tzn. 670 km cesta tam i zpět (počet km byl stanoven podle vzdálenosti mezi sídlem zástupce žalované a sídlem podepsaného soudu udávané na serveru právnická osoba, když žalovaná počet ujetých km /ostatně ani jiné vstupní hodnoty pro výpočet cestovného/ ve vyúčtování nákladů řízení nekonkretizovala s výjimkou předložení kopie osvědčení o registraci vozidla) osobním automobilem tov. zn. Seat Leon, reg. zn. SPZ průměrnou spotřebou 5,1 l/100 km paliva BA; za jednu cestu činí dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.: paušální náhrada při sazbě základní náhrady 5,80 Kč/1 km částku 3 886 Kč; náhrada za spotřebované pohonné hmoty při ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 35,80 Kč/1 l částku 1 223,30 Kč; cestovné za jednu cestu pak celkem činí částku 5 109,30 Kč; cestovné za cestu ke třem jednáním konaným činí celkem částku 15 327,90 Kč; náhrada za ztrátu času po 150 Kč/1 půlhodina (§ 14 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) v souvislosti s cestami zástupce žalobce k celkem hodnota jednáním, přičemž časovou dotaci na jednu jednosměrnou cestou soud určil podle serveru právnická osoba, neboť žalovaná ve vyúčtování časovou dotaci nekonkretizovala; takto stanovená časová dotace v souvislosti s jednou jednosměrnou cestou činí 3:21 hod., tzn. 7 půlhodin, tzn. 14 půlhodin v souvislosti s cestou vždy k jednomu jednání a zpět, tedy v rozsahu celkem hodnota půlhodin v souvislosti s účastí u tří jednání; náhrada za ztrátu času tak činí částku 6 300 Kč; DPH 21 % ze základu 64 847,90 Kč, tedy DPH ve výši 13 618 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 78 465,90 Kč, tzn. po zaokrouhlení částku 78 466 Kč.

125. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.