35 C 275/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 599 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 99,68 Kč.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 599 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 12. 1. 2021 do 14. 6. 2021.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 366,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 6. 2021, ve znění doplnění ze dne 22. 9. 2021, po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 599 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 99,68 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 12. 1. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že po předchozím zkoumání úvěruschopnosti žalované uzavřela dne 14. 12. 2020 prostřednictvím webových stránek žalobkyně [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 092 Kč do 11. 1. 2021. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 3 000 Kč od 12. 1. 2021 do 29. 6. 2021 v kapitalizované výši 507 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.

3. Podáním ze dne 7. 12. 2021 žalobkyně vzala zpět žalobu v části, v níž se po žalované domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 99,68 Kč, a proto soud řízení podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalované k tomuto zpětvzetí, neboť k němu došlo dříve, než bylo nařízeno jednání ve věci.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 5. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

6. Žalovaná provedla dne 4. 6. 2019 svou registraci na internetových stránkách [webová adresa], vyplnila požadované údaje a byl jí zřízen uživatelský účet (viz profil klienta, přehled odeslaných SMS zpráv, přehled odeslaných e-mailů v ISAS). SMS zprávou ze dne 11. 12. 2020 žalobkyně žalované sdělila, že má předchozí splacenu, dne 12. 12. 2020 jí zaslala reklamu na půjčku se slevou 30 %, dne 14. 12. 2020 zaslala žalobkyně žalované nabídku na předschválenou půjčku ve výši 3 000 Kč na 28 dní s tím, že má potvrdit SMS a má peníze ještě téhož dne. Následně žalobkyně žalované sdělila, že má půjčku na částku 3 000 Kč schválenou, kdy výše splátky činí 3 764 Kč. Dne 14. 12. 2020 žalovaná požádala žalobkyni prostřednictvím svého účtu o úvěr ve výši 3 000 Kč s poplatkem ve výši 1 092 Kč a datem splatnosti 11. 1. 2021 a odsouhlasila text Smlouvy, načež žalobkyně Smlouvu akceptovala, což žalované sdělila SMS zprávou a e-mailem na adresu uvedenou při registraci (viz přehled odeslaných SMS zpráv a přehled odeslaných e-mailů v ISAS). Smlouvou se zavázala žalobkyně poskytnout žalované bezhotovostní a bezúčelový úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 092 Kč do 28 dnů, tj. do 11. 1. 2021, roční úroková sazba činí 0 % (RPSN 1 966 %). Dle čl. IX odst. 1 Smlouvy v případě prodlení žalované s plněním dluhu se veškeré dosud naběhlé úroky stanou součástí nesplacené jistiny a žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dále a) smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení za každý započatý den prodlení, kdy smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, b) úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, a c) paušální poplatky na úhradu nákladů. Dle čl. XI odst.

1. Smlouvy korespondence a jiné písemnosti se doručují prostřednictvím klientské sekce, případně dalšími elektronickými kanály (zejména elektronickou poštou), případně osobně nebo doporučeně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (viz Smlouva).

7. Při založení účtu žalovaná uvedla, že má příjem 19 000 Kč, přičemž výdaje domácnosti činí 8 000 Kč, je svobodná, nemá vyživované děti (viz profil klienta). Žalobkyně ověřila totožnost žalované z předloženého občanského průkazu (viz kopie občanského průkazu). Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím výpisu z účtu za měsíc 8–10 2020. Z výpisu z účtu za měsíc 8/ 2020 je patrno, že žalovaná má příjem ze zaměstnání ve výši 17 820 Kč, celkový kreditní obrat činí 28 421,04 Kč a debetní obrat činí 36 222,71 Kč, z toho splátky nejméně ve výši 5 510,38 Kč. Žalovaná si v tomto měsíci nejméně půjčila částku 10 000 Kč. Počáteční zůstatek účtu činil - 2 260,04 Kč a konečný zůstatek činil - 10 061,74 Kč. Z výpisu z účtu za měsíc 9/ 2020 je patrno, že žalovaná má příjem ze zaměstnání ve výši 20 286 Kč, celkový kreditní obrat činí 43 677,01 Kč a debetní obrat činí 43 706,14 Kč, z toho splátky nejméně ve výši 14 311,72 Kč. Žalovaná si v tomto měsíci nejméně půjčila částku 11 090 Kč. Počáteční zůstatek účtu činil - 10 061,74 Kč a konečný zůstatek činil - 10 090,87 Kč. Z výpisu z účtu za měsíc 10/ 2020 je patrno, že žalovaná má příjem ze zaměstnání ve výši 20 515 Kč, celkový kreditní obrat činí 26 305,01 Kč a debetní obrat činí 26 322,96 Kč, z toho splátky nejméně ve výši 2 209,47 Kč. Počáteční zůstatek účtu činil - 10 090,87 Kč a konečný zůstatek činil - 10 108,82 Kč (viz výpisy z účtu v ISAS). Žalobkyně vyšla z vlastní úvěrové historie a provedla lustraci žalované v systému REPI, z něhož vyplynulo, že žalovaná nemá dluh po splatnosti, má 3 otevřené a 10 ukončených spotřebitelských úvěrů. Konkrétně má zaprvé celkovou jistinu 11 090 Kč, kdy zbývá doplatit částku 14 417 Kč, zadruhé celkovou jistinu 10 000 Kč, kdy zbývá doplatit částka 22 133 Kč, a zatřetí celkovou jistinu 4 000 Kč, kdy zbývá doplatit částka 9 944 Kč, z toho ničeho po splatnosti (viz REPI).

8. Dne 14. 12. 2020 zaslala žalobkyně ze svého účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovanou, částku 3 000 Kč s variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalované a avízem Úvěr dle smlouvy [číslo] [webová adresa] (viz potvrzení o platbě, sdělení Equa bank na č. l. 13, a výpis z účtu za období od 1. 12. 2020 do 31. 12. 2020 vyžádaný soudem). Žalobkyně řadou SMS zpráv a e-mailů vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (viz přehled odeslaných SMS zpráv a přehled e-mailové komunikace v ISAS). Předžalobní upomínkou ze dne 7. 6. 2021 zaslanou e-mailem na adresu žalované vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovanou, aby uhradila dlužnou částku 7 778,68 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy (viz e-mail a předžalobní upomínka ze dne 7. 6. 2021). Žalovaná však ničeho nezaplatila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>Právní posouzení věci</b> <i>9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění nařízení č. 434/2017 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 15. Žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřely prostřednictvím elektronických komunikací dne 11. 12. 2020 Smlouvu, kterou soud posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního vztahu (zejm. nebylo sjednáno právo žalované domoci se poskytnutí peněžních prostředků). Na základě Smlouvy žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto jistinu vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru po slevě ve výši 764 Kč do 11. 1. 2021.

16. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 24. 8. 2021, č. j. 35 C 275/2021-12, jakým způsobem Společnost ověřila úvěruschopnost žalované a jaké doklady si za tímto účelem od žalované vyžádala, reagovala žalobkyně tak, že posuzovala úvěruschopnost žalované výpisem z účtu č. [bankovní účet] za období 8–10 2020, z něhož vyplývá kreditní obrat, tedy součet příjmů ve výši několika desítek tisíc Kč, takže lze mít příjmy žalované za více než dostatečné. Mimoto si žalobkyně opatřila výpis z databáze EUCB, z něhož vyplývá, že žalovaná neměla žádné úvěry po splatnosti. S řádným posouzením úvěruschopnosti žalované se nelze ztotožnit, neboť postup žalobkyně byl v dané věci čistě formální, kdy si toliko zjišťovala kreditní obrat žalované a zda nemá úvěry po splatnosti. Žalobkyně nicméně nepřihlédla k tomu, že za období 8–10 2020 se žalovaná dostala z debetního zůstatku na účtu - 2 260,04 Kč až na hodnotu - 10 108,82 Kč, přitom splácela nemalé peněžní prostředky, nadto ještě si brala další úvěry či zápůjčky. Jednoznačně doložitelný příjem žalované přitom činil v jednotlivých měsících 17 820 Kč (za 07/ 2020), 20 286 Kč (za 08/ 2020) a 20 515 Kč (za 09/ 2020), tj. průměrně 19 540,33 Kč. Žalovaná nijak nezkoumala reálné výdaje žalované, kdy se toliko spolehla na více jak 1 roky starý údaj uvedený při registraci, podle něhož výdaje domácnosti žalované činí 8 000 Kč, tato částka nedosahuje přitom ani součtu životního minima dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (částka 3 860 Kč), a normativních nákladů na bydlení, které v roce 2020 pro město Zlín činily 6 502 Kč (srov. nařízení vlády č. 349/2019 Sb.). Z reportu REPI potom vyplývá, že žalovaná sice neměla dluhy po splatnosti, měla však závazky ve výši 46 494 Kč, které přitom ve dvou případech narůstaly.

17. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

18. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ve výši 3 000 Kč s dlužnou částkou poplatku ve výši 1 092 Kč a se smluvní pokutou ve výši 507 Kč, jakož ani požadované příslušenství (zákonný úrok z prodlení).

19. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od žalobkyně převodem na svůj účet částku 3 000 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.).

20. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. stanovuje, že spotřebitel (žalovaná) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné Smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019).

21. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky 3 000 Kč nepochybně vyzván předžalobní upomínkou ze dne 7. 6. 2021, v níž byla žalované stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do 7 dnů, tj. do 14. 6. 2021. Jelikož žalovaná dlužnou částku 3 000 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

22. Vzhledem k tomu, že žalovaná do 14. 6. 2021 dlužnou částku 3 000 Kč řádně a včas nesplnila, dostala se dnem 15. 6. 2021 do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 8,25 % ročně. S ohledem na uvedené soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení.

23. S ohledem na uvedené uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení (výrok II.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 1 599 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 12. 1. 2021 do 14. 6. 2021, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok III.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 větou první o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 3 124,09 Kč (jistina ve výši 3 000 Kč + úrok z prodlení od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 124,09 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 4 927,19 Kč (jistina + poplatek + smluvní pokuta ve výši 4 599 Kč + úrok z prodlení v kapitalizované výši 99,68 Kč + úrok z prodlení od 12. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 228,51 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 63,41 % v poměru k neúspěchu 36,59 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 26,82 %. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v účinném znění, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní pomoci spočívající ve výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 4 599 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 500 Kč; tři režijní paušály po 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání žaloby a výzvu k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; DPH ve výši 21 % ze základu 800 Kč, tedy DPH ve výši 168 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 26,82 % z částky 1 368 Kč, tedy částku 366,90 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

25. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.