35 C 282/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 69 401 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 69 401 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 69 401 Kč od 19. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 18 023 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou dne 17. 6. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 69 401 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 69 401 Kč od 19. 4. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovanou dne 25. 7. 2018 smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě přenechal žalované do nájmu bytovou jednotku [číslo] v obci a k. ú. [obec] (dále jen„ předmětná jednotka“), na dobu 1 roku a žalovaná byla povinna hradit měsíčně nájemné ve výši 7 000 Kč a zálohy na náklady spojené s užíváním bytu ve výši 3 000 Kč. Žalobce vypověděl nájem bez výpovědní doby pro neplacení nájemného a záloh na služby, takže žalovaná byla povinna vyklidit předmětnou jednotku do 31. 3. 2019; žalovaná předmětnou jednotku vyklidila až dne 30. 11. 2020. Žalovaná částka je složena z náhrady za užívání předmětné jednotky bez právního důvodu od 1. 4. 2020 do 30. 11. 2020 ve výši 56 000 Kč (8 × 7 000 Kč), z neuhrazené ceny za služby poskytované s nájmem ve výši 12 801 Kč a z náhrady škody ve výši 600 Kč za náklady na opravu poškozených žaluzií. Žalovaná ničeho neuhradila i přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

4. Žalobce jakožto evidovaný vlastník předmětné jednotky (viz informace o jednotce [číslo] pro obec a k. ú. [obec]), si ujednal s žalovanou dne 25. 7. 2018 smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě přenechal žalované do dočasného užívání předmětnou jednotku (čl. II) za nájemné ve výši 7 000 Kč měsíčně, žalovaná byla současně povinna hradit náklady spojené s užíváním bytu, a to vodné, stočné, otop, TUV, elektřiny, kdy záloha činí 3 000 Kč měsíčně; nájemné a zálohy jsou splatné k 15. dni příslušného měsíce, jehož se nájem a zálohy týkají (čl. III.). Nájem byl sjednán na dobu určitou v trvání 1 roku ode dne podpisu smlouvy. Doba nájmu se prodlužuje vždy o další 1 rok, neoznámí-li nájemce nebo pronajímatel písemně nejpozději 2 měsíce před uplynutím doby trvání nájmu, že na ukončení nájmu trvá (čl. VI). Žalobce byl oprávněn vypovědět nájem bez výpovědní doby, poručí-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem; žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná odevzdala předmětnou jednotku bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu (čl. VII.4.) – (viz smlouva o nájmu bytu). Blíže nespecifikovaného dne předal žalobce žalované osobně výpověď z nájmu bytu (předmětné jednotky) z důvodu neuhrazení nájemného a zálohy na služby za měsíce 10/2018–1/2019 i přes předchozí písemnou upomínku, v čemž žalobce spatřoval zvlášť závažné porušení povinností žalované (viz výpověď pronajímatele z nájmu bytu). Dopisem ze dne 28. 11. 2019 vyzval zástupce žalobce žalovanou k vyklizení předmětné jednotky a k úhradě dlužné částky z titulu neuhrazeného nájmu a vydání bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním bytu bez právního důvodu ve výši 95 000 Kč nejpozději do 10. 12. 2019 s upozorněním na soudní vymáhání nároků (viz výzva k vyklizení vč. podacího archu). Žalovaná předmětnou jednotku vyklidila dne 30. 11. 2020 (viz nezpochybněné tvrzení žalobce). Po vyklizení nalezl žalobce v předmětné jednotce rozbité žaluzie, kdy byly utrženy šňůry držící žaluzie na okně i manipulační řetízek, jakož i rozbitý odtok na umyvadle v koupelně (viz fotodokumentace), za jejichž opravu vydal panu [jméno] [příjmení] dne 2. 1. 2021 částku 600 Kč (viz příjmový doklad). Dle vyúčtování služeb za rok 2020 ze dne 22. 3. 2021 provedeného [ulice], [anonymizována tři slova], vůči žalobci, činily náklady na poskytnuté služby celkem 21 801,02 Kč, předepsané zálohy činily celkem 18 924 Kč, takže dlužná částka (v případě úhrady předepsaných záloh) činí 2 877 Kč (viz vyúčtování služeb za rok 2020). Dopisem ze dne 8. 4. 2021 vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky 69 401 Kč, sestávající se z bezdůvodného obohacení z titulu neoprávněného užívání předmětné jednotky za měsíce 4–11 2020 ve výši 56 000 Kč, z nákladů za služby spojené s užíváním předmětné jednotky ve výši 12 801 Kč (celkové náklady 21 801 Kč po odečtu záloh za měsíce 1–3/ 2020 v celkové výši 9 000 Kč) a z nákladů za opravu poškozených žaluzií ve výši 600 Kč do 18. 4. 2021 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k úhradě dlužné částky včetně kopie obálky). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen„ o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>6. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.</i> <i>7. Podle § 2252 o. z. požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů (odst. 1). Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 (odst. 2).</i> <i>8. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.</i> <i>9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 12. Žalobce jakožto vlastník předmětné jednotky uzavřel s žalovanou coby nájemkyní dne 25. 7. 2018 nájemní smlouvu ve smyslu 2235 a násl. o. z., na jejímž základě přenechal žalované k dočasnému užívání předmětnou jednotku na dobu určitou 1 roku ode dne podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala platit žalobci sjednané nájemné ve výši 7 000 Kč a zálohy na náklady spojené s užíváním bytu ve výši 3 000 Kč, do 15. dne aktuálního měsíce. Žalovaná nicméně své povinnosti hradit nájemné a zálohy řádně a včas nedostála, když se dostala do prodlení s úhradou nájemného za měsíce 10/2018–1/2019, a proto žalobce nájem předmětné jednotky výpovědí bez výpovědní doby vypověděl, čímž nájem předčasně zanikl. Soud nepřehlédl, že výpověď nebyla datována, kdy podle dalších okolností (nezaplaceného nájemného za měsíc 1/2019, avšak doposud nesplatného nájemného za měsíc 2/2019) byla učiněna někdy v období od 16. 1. 2019 do 15. 2. 2019, ovšem přesné datum zániku nájemního vztahu, jakož i lhůta pro vyklizení nebylo pro posuzovanou věc důležité; ostatně výpovědí dal žalobce jasně najevo, že na pokračování nájmu netrvá, takže nájem by zanikl nejpozději uplynutím dne 25. 7. 2019. Žalovaná tím, že nedostála své povinnosti vyklidit předmětnou jednotku ke dni skončení nájmu (v případě výpovědi bez výpovědní doby bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce), vznikla jí povinnost podle § 2295 o. z. hradit žalobci náhradu ve výši ujednaného nájemného, a to ve shodné lhůtě, jako se hradilo nájemné, tj. do 15. dne příslušného měsíce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018). Jelikož žalovaná neuhradila náhradu za měsíce 4–11 2020 ve výši 7 000 Kč měsíčně, tj. celkem 56 000 Kč, zavázal ji k tomu soud při shledání oprávněnosti žalobního návrhu svým rozhodnutím.

13. Zadruhé žalobce uplatnil nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 12 801 Kč. Žalovaná se tím, že jí žalobce poskytoval plnění spojená s užíváním předmětné jednotky, aniž by jej k tomu zavazoval platný právní důvod, bezdůvodně obohatila na úkor žalobce ve smyslu § 2991 o. z., a proto žalobci přináleží nárok na bezdůvodné obohacení ve výši poskytnutých služeb. Za rok 2020 poskytl žalobce žalované služby v celkové výši 21 801,02 Kč, avšak žalobou se domáhá zaplacení toliko částky 12 801 Kč, tedy méně, než nač by měl případně nárok, a proto soud při vázanosti žalobním návrhem nemohl tuto částku překročit. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ze dne 8. 4. 2021, v níž jí poskytl z pohledu soudu přiměřenou lhůtu k plnění do 18. 4. 2021. Jelikož žalovaná ve stanovené lhůtě, ostatně ani doposud dlužnou částku neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

14. Zatřetí uplatnil žalobce nárok na zaplacení částky 600 Kč z titulu náhrady nákladů, které musel žalobce vynaložit na opravu mj. žaluzií v předmětné jednotce. Žalovaná nedostála své povinnosti dle § 2293 odst. 1 o. z. po skončení nájmu odevzdat žalobci předmětnou jednotku ve stavu, v jakém jej převzala, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel, neboť po vyklizení předmětné jednotky se v ní nacházely poškozené žaluzie; poškozené žaluzie podle povahy svého poškození nelze v tomto případě považovat za běžné opotřebení, současně se nejedná o závadu, která by měla jít za žalobcem coby pronajímatelem (viz § 4 písm. b) nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu). Lze tedy shrnout, že v důsledku porušení zákonné povinnosti žalované došlo ke vzniku škody na majetku žalobce, kdy žalobce na opravu vynaložil částku 600 Kč; k úhradě této částky vyzval žalobce žalovanou předžalobní výzvou ze dne 8. 4. 2021, v níž jí poskytl z pohledu soudu přiměřenou lhůtu k plnění do 18. 4. 2021. Jelikož žalovaná ve stanovené lhůtě, ostatně ani doposud dlužnou částku neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

15. V neposlední řadě žalobce žádal úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky od 19. 4. 2021 do zaplacení. Žalovaná byla povinna náhradu ve výši obvyklého nájemného za užívání předmětné jednotky po skončení nájmu hradit do 15. dne příslušného měsíce, za který se platí, a bezdůvodné obohacení za poskytnuté služby a náhradu škody za poškozené předmětné jednotky byla povinna uhradit v souladu s výzvou do 18. 4. 2021. Jelikož tak neučinila, dostala se do prodlení a ode dne následujícího po splatnosti vzniklo žalobci právo na úrok z prodlení ve výši § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jestliže se žalobce domáhal úroku z prodlení z celé dlužné částky až od 19. 4. 2021, domáhal se jej za kratší období, než na které měl nárok a soud takto vymezený předmět řízení nemohl překročit. Soud shledal nárok na úrok z prodlení důvodný co do základu i výše, a proto jej žalobci v celém rozsahu přiznal.

16. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 17. Žalobce byl v řízení zcela procesně úspěšný, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva, které tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 2 777 Kč; odměna za zastoupení žalobce advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to v plné výši za tři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, v písemném podání žaloby a ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem; sazba mimosmluvní odměny za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a v písemném podání žaloby z tarifní hodnoty 69 401 Kč činí podle § 7 bod 5 cit. vyhl. částku 3 900 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobce advokátem činí částku 11 700 Kč; tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy 900 Kč; DPH ve výši 21 % ze základu 12 600 Kč, tedy DPH ve výši 2 646 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 18 023 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.