35 C 292/2020

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 808 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 130,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 90,22 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 677,92 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 54,78 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 341,45 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 12. 8. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 808 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 10. 2019 do 12. 8. 2020 ve výši 145 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 16. 7. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva“), jejímž předmětem bylo ACP III – 2014 COMBI pojištění vozidla tov. zn. Mitsubishi Pajero V60, [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“), s ročním pojistným ve výši 4 055 Kč, splatným prvního dne příslušného období. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 16. 7. 2019, a to ani na písemnou upomínku, pročež pojištění zaniklo dne 25. 10. 2019. Žalobkyně se domáhá pojistného za období od 16. 7. 2019 do 25. 10. 2019 ve výši 1 208 Kč a poplatků za upomínání v celkové výši 600 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne 21. 2. 2020.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 16. 7. 2018 Pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem předmětného vozidla, s ročním pojistným ve výši 4 055 Kč a s počátkem pojištění dne 16. 7. 2018 v 13:47 hod. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s označením VPPPOV [číslo] (dále jen„ VPP“) a přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele (viz Pojistná smlouva). Dle čl. 3 odst. 4 VPP se pojištění sjednává na dobu neurčitou, pokud není ujednáno, že se sjednává na dobu určitou. Dle čl. 4 odst. 2 věty první VPP pro pojištění sjednaná na dobu neurčitou nebo na dobu určitou v délce nejméně jednoho roku se sjednává běžné pojistné, které je splatné prvního dne pojistného období, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Dle čl. 4 odst. 7 věty první VPP zanikne-li pojištění před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo. Dle čl. 4 odst. 10 VPP pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného. Dle čl. 8 odst. 1 písm. e) VPP pojištění zaniká dnem marného uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit (viz VPP). Dle sazebníku vybraných poplatků za vymáhání pojistného, účinného od 1. 7. 2016, upomínka za žádost o prokázání úhrady formou SMS/mail činí 80 Kč a formou dopisu činí 120 Kč, upomínka k zaplacení dlužného pojistného činí 160 Kč a předžalobní upomínka po zániku pojištění formou SMS/mail činí 80 Kč a formou dopisu činí 120 Kč (viz sazebník vybraných poplatků s účinností od 1. 7. 2016).

6. Žalobkyně předepsala žalovanému dne 16. 7. 2018 pojistné ve výši 4 055 Kč, dne 20. 8. 2018 náklady na upomínání ve výši 120 Kč a dne 3. 9. 2018 náklady na upomínání ve výši 160 Kč, které žalovaný uhradil dne 27. 9. 2018. Dále žalobkyně předepsala žalovanému dne 16. 7. 2019 další pojistné ve výši 4 055 Kč a dne 6. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019 náklady na vymáhání vždy ve výši 300 Kč, na nichž žalovaný ničeho neuhradil (viz přehled inkasní bilance Pojistné smlouvy). Dopisem ze dne 20. 8. 2019 nazvaným„ upozornění na neuhrazené pojistné“ upozornila žalobkyně žalovaného na dlužné pojistné ve výši 4 379 Kč s tím, že pokud ji neuhradí, bude mu žalobkyně navíc účtovat náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč (viz dopis ze dne 20. 8. 2019). Dne 13. 9. 2019 byla žalovanému uložena na poště zásilka s názvem upomínka dlužného pojistného ke smlouvě [číslo] (viz dodejka). Dopisem ze dne 7. 11. 2019 nazvaným„ zánik pojištění“ informovala žalobkyně žalovaného o zániku pojištění dle Pojistné smlouvy ke dni 24. 10. 2019 v 24:00 hod pro nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě a upozornila jej na dlužnou částku 1 508 Kč s tím, že pokud ji neuhradí, bude mu žalobkyně navíc účtovat náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč (viz dopis ze dne 7. 11. 2019). Dopisem ze dne 3. 12. 2019 nazvaným„ pokus o smír“ vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 1 808 Kč, sestávající se z pojistného ve výši 1 208 Kč a z poplatků za upomínání ve výši 600 Kč, s upozorněním, že v případě neuhrazení přistoupí k vymáhání dlužné částky (viz dopis ze dne 3. 12. 2019). Žalovaný neuhradil částku 1 808 Kč ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně zaslanou mu dne 21. 2. 2020 (viz předžalobní upomínka ze dne 21. 2. 2020 vč. podacího archu). <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>8. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.</i> <i>9. Podle § 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (odst. 1 písm. a)). Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem (odst. 3).</i> <i>10. Podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>11. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. zaniká pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.</i> <i>12. Podle § 13 odst. 2 první věty zákona č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.</i> <i>13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 16. Strany sporu uzavřely dne 16. 7. 2018 pojistnou smlouvu o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb. Na základě Pojistné smlouvy se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a žalovaný, který s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel, se zavázal platit pojistné. Pojistné bylo sjednáno ve výši 4 055 Kč, splatné v souladu s čl. 4 odst. 2 větou první VPP ročně k prvnímu dni pojistného období. Žalovaný nesplnil svou povinnost k úhradě pojistného, když neuhradil pojistné splatné dne 16. 7. 2019.

17. Žalobkyně sice tvrdila, že žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistného ve výši 4 055 Kč s upozorněním na zánik pojištění dle Pojistné smlouvy, avšak tato skutečnost nebyla v řízení prokázána. Z dokazování sice vyplynulo, že žalobkyně zaslala žalovanému„ upomínku dlužného pojistného k pojistné smlouvě [číslo]“, nebylo však postaveno najisto, jaký byl obsah upomínky, tedy zdali skutečně obsahovala výzvu k zaplacení dlužného pojistného s nejzazším termínem úhrady s upozorněním na zánik pojistného, a to právě ke dni 25. 10. 2019. Jednání konaného dne 14. 1. 2021 se žalobkyně nezúčastnila, svou neúčast u tohoto jednání omluvila, a při splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednání proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně. Žalobkyně se tedy sama připravila o možnost být soudem poučena (poté, co z provedeného dokazování vyplynulo, že listinami, které žalobkyně soudu k důkazu předložila, nebyl prokázán obsah tvrzené upomínky) ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání tohoto svého tvrzení.

18. Tato skutečnost nicméně nemá vliv na vznik nároku žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného. Dlužné pojistné za žalobkyní požadované období od 16. 7. 2019 do 25. 10. 2019 (celkem 102 dnů) činí 1 130,08 Kč (roční pojistné ve výši 4 055 Kč: 366 dnů v daném roce × 102 dnů). Jestliže žalobkyně na dlužném nájemném požadovala částku 1 208 Kč, požadovala více, než na co má nárok. S ohledem na uvedené soud přiznal žalobkyni částku 1 130,08 Kč (výrok I.)., naopak žalobu co do částky 77,92 Kč pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

19. Dále se žalobkyně žalobou domáhala zaplacení poplatků za upomínky v celkové výši 600 Kč; tento nárok neshledal soud oprávněným. Z dokazování provedeného u jednání dne 14. 1. 2021, při němž byly čteny listinné důkazy, nebylo prokázáno zaslání žádné konkrétní výzvy, za něž si žalobkyně účtuje tvrzené poplatky. Dále z dokazování vyplynulo, že povinnost žalovaného platit žalobkyni konkrétní poplatek za konkrétní upomínky nebyla v Pojistné smlouvě sjednána. Ve VPP, které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy, byla sjednána povinnost v případě prodlení s úhradou pojistného hradit náklady na jeho vymáhání, nicméně není stanoveno, o jaké konkrétní náklady, jakým způsobem konkretizované se má jednat, a není zřejmé, že by se mělo jednat právě o náklady konkretizované v Sazebníku (Nadto je soudu z úřední činnosti známo, že od 3. 6. 2019 došlo ke změně sazebníku, takže Sazebník, který žalobkyně soudu předložila, by byl v té době již neplatný). Jiné důkazy, z nichž by povinnost žalovaného platit žalobkyni poplatky za upomínky konkretizované v Sazebníku vyplývala, žalobkyně nedoložila a ani k důkazu neoznačila. Jelikož se žalobkyně uvedeného jednání se dobrovolně nezúčastnila, sama se připravila o možnost být soudem poučena (poté, co z provedeného dokazování vyplynulo, že listinami, které žalobkyně soudu k důkazu předložila, nebyl prokázán nárok žalobkyně na zaplacení výše uvedených poplatků) ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání tohoto svého tvrzení. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by jí vznikl nárok na poplatky v úhrnné výši 600 Kč, pročež soud žalobu co do částky 600 Kč zamítl (výrok II.).

20. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství, a to úrok z prodlení z celé žalované částky (tvořené dlužným pojistným i poplatky), avšak tento požadavek na úrok z prodlení omezila pouze na období od 26. 10. 2019 do 12. 8. 2020. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. Vzhledem k tomu, že úrok z prodlení jako příslušenství sleduje osud věci hlavní, mohl být žalobkyni přiznán pouze z částek, které byly v řízení shledány za důvodné, resp. nemohl být žalobkyni přiznán z částek, do kterých byla žaloba zamítnuta. Protože žaloba byla zamítnuta co do částky 677,92 Kč (pojistné ve výši 77,92 Kč a poplatky ve výši 600 Kč), nemohl být žalobkyni přiznán úrok z prodlení z této částky. Ve vztahu k úroku z prodlení z dlužného pojistného pak bylo nutno posoudit, zda a kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou tohoto nároku. Platba pojistného byla sjednána ročně ve výši 4 055 Kč k 16. 7. daného roku, kdy žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 16. 7. 2019. Žádala-li žalobkyně úrok z prodlení z dlužného pojistného ve výši 1 130,08 Kč až ode dne následujícího po dni, kdy mělo dojít k tvrzenému zániku pojištění, žádala méně, než na co má nárok, a takový žalobní požadavek soud nemůže přestoupit. S ohledem na uvedené přiznal soud žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z částky 1 130,08 Kč od 26. 10. 2019 do 12. 8. 2020, který lze kapitalizovat na částku 90,22 Kč (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení, tj. co do částky 54,78 Kč, byla naopak žaloba pro nedůvodnost zamítnuta (výrok II.).

21. S ohledem na výše uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 130,08 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 90,22 Kč (výrok I.), naopak soud pro nedůvodnost zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 677,92 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 54,78 Kč (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 1 808 Kč s úrokem z prodlení ve výši 145 Kč, celkem se tak domáhala zaplacení částky 1 953 Kč. Žalobkyni byla přiznána částka 1 130,08 Kč (dlužné pojistné) a úrok z prodlení ve výši 90,22 Kč, celkem tak byla žalobkyni přiznána částka 1220,30 Kč. Uvedené znamená, že žalobkyně měla ve věci 62,48% úspěch a neúspěšná byla z 37,52 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má právo na náhradu 24,96 % svých nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého práva.

23. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v účinném znění, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 1 808 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 500 Kč; tři režijní paušály po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; DPH ve výši 21% ze základu 800 Kč, tedy DPH ve výši 168 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 24,96 % z částky 1 368 Kč, tedy částku 341,45 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

24. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.