35 C 299/2016

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:

1. Jméno žalovaného A , IČO IČO žalovaného A sídlem Adresa žalovaného A 2. Jméno žalovaného B , IČO IČO žalovaného B sídlem Adresa žalovaného B zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 1 524 000 Kč a smluvní pokuty 409 600 Kč I. Žalovaní 1) a 2) společně a nerozdílně jsou povinni zaplatit žalobci částku 826 530,90 Kč do šesti měsíců od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce po žalovaných 1) a 2) společně a nerozdílně domáhal zaplacení částky 1 107 069,10 Kč.III. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 346 870 Kč, do šesti měsíců od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.IV. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Zlíně na náhradě nákladů řízení částku 44 170,40 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu dne , datum, ve znění její změny připuštěné dne , datum, a doplnění po žalovaných 1) a 2) společně a nerozdílně domáhal zaplacení částky celkem , částka, . Žalobu odůvodnil v podstatných skutečnostech tím, že účastníci v dubnu 2014 uzavřeli smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaní 1) a 2) zavázali pro žalobce provést stavbu rodinného domu na pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, do 20 týdnů, tedy do , datum, . Cena byla stanovena jako pevná podle rozpočtu ve výši , částka, . Žalobce žalovaným uhradil částku , částka, . Kromě toho uhradil žalovaným ještě částku , částka, , která byla účelově určena na vybudování bazénu. Žalovaní prováděli stavební práce, nicméně nedodrželi termín, do kterého měl být dům postaven, a práce nedokončili ani na výzvy žalobce, který tak ke dni , datum, smlouvu ukončil výpovědí. Žalovaní nevedli stavební deník, žalobce neměl možnost zkontrolovat, co vlastně a kdy na stavbě prováděli, když na stavbě neměl stavební dozor. Podle znaleckého posudku, který si nechal žalobce zpracovat, byla prostavěnost stavby vyhodnocena na 68 %, čemuž odpovídá částka , částka, z rozpočtované částky , částka, . Zaplatil-li žalobce žalovaným částku , částka, , žádá rozdíl ve výši , částka, (3 200 000 – 2 176 000) vrátit. Za nesplnění termínu daného v čl. III odst. 1 pak byla v čl. VIII smlouvy sjednána smluvní pokuta, která za týdenní prodlení činí částku , částka, . Prodlení trvajícímu v období od , datum, do , datum, , tedy 128 týdnů, odpovídá částka smluvní pokuty , částka, , jejíž zaplacení žalobce žalobou také žádá.

2. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby. Své závěrečné stanovisko postavili na argumentaci, že žalobce zažaloval plnění ze smlouvy a smluvní pokutu, která ze smlouvy vyplývá. Po provedeném dokazování žalobce stále požaduje plnění ze smlouvy. Nikdy v průběhu řízení neučinil dispozici s žalobu a nezměnil svůj žalobní návrh tak, že by žaloval nebo požadoval cokoli jiného než plnění ze smlouvy. Žalovaní se ztotožnili s právním hodnocením soudu, které zaznělo na jednání , datum, a dovodili, že pokud žalobce ani poté, kdy soud upozornil na své právní hodnocení věci, neprovedl požadovanou dispozici s žalobou a nikdy za celou dobu řízení se nejednalo o bezdůvodné obohacení, protože toto žalobce nikdy nepožadoval, není žádný právní důvod, žádný podklad k tomu, aby mu bylo plnění přiznáno. Nicméně v průběhu řízení žalovaní v podstatných skutečnostech argumentovali tím, že žalobci dodali stavební práce v hodnotě celé žalobcem zaplacené částky, že tuto částku prostavěli, přitom nad rámec sjednaného rozsahu stavby provedli ještě vícepráce a jiné práce.Dokazování3. Bylo nesporné a prokázáno informací o pozemku (ve spise na č.l. čl. 28), že žalobce je vlastníkem pozemku p.č. 39/6 v obci , adresa, , na kterém hodlal vystavět rodinný dům.

4. Výpisy z živnostenského rejstříku (ve spise na č.l. čl. 29,30) bylo prokázáno, že žalovaný 1) od , datum, a žalovaný 2) od , datum, podnikali s předmětem podnikání vodoinstalatérství, topenářství, žalovaný 1) od , datum, také s předmětem podnikání zednictví, na kterém byl žalovaný 2) odpovědným zástupcem.

5. Smlouvou o dílo spočívající v provedení stavby (ve spise na č.l. čl. 23-25) bylo prokázáno:čl. I. výchozí údaje o stavbě, že ji uzavírali žalobce s konkretizací: RD parcela č. 39/6 , adresa, a zhotovitelé žalovaní 1) a 2);čl. II předmět díla, že dílem podle této smlouvy je provedení stavby uvedené v čl. I. podle projektové dokumentace vypracované zhotovitelem pod č. zakázka 01, schválené objednatelem dne , datum, , k jehož provedení vlastním jménem a na vlastní odpovědnost se za podmínek stanovených touto smlouvou zhotovitel zavazuje (bod 1, 3), objednatel se zavázal dokončené dílo převzít a zaplatit za jeho provedení dohodnutou cenu (bod 4);čl. III čas plnění, že zhotovitel se zavázal provést dílo do dvaceti týdnů od podepsání smlouvy (bod 1);čl. IV. cena, že zhotovitel provede celé dílo v rozsahu, kvalitě a lhůtách podle této smlouvy za celkovou dohodnutou pevnou cenu: (pozn. soudu: není vyplněno ani proškrtnuto). Alternativa 1. zhotovitel provede celé dílo za cenu , částka, určenou podle rozpočtu, který tvoří přílohu této smlouvy.

2. Cena díle podle odst. 1. zahrnuje DPH, která bude zhotovitelem vyúčtována v závěrečné faktuře (pozn. soudu: bylo uvedeno slovo nezahrnuje, avšak slabika ne je začerněna).

3. Cena díla podle odst. 1 může být zvýšena, jen pokud objednatel písemně požádá zhotovitele o zvětšení rozsahu prací nad rámec této smlouvy a dojde k dohodě o jejich ceně;čl. VIII. smluvní pokuty, že pokud zhotovitel odevzdá dílo uvedené v čl. II. po termínu uvedeném v čl. III. odst. 1, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny uvedené v čl. IV odst. 1 za každý týden prodlení (bod 1);čl. X závěrečná ustanovení, že měnit nebo doplňovat text smlouvy lze jen formou písemných dodatků, které budou platné jen budou-li řádně potvrzené a podepsané oprávněnými zástupci obou smluvních stran (bod 2).Smlouva je opatřena podpisy žalobce a obou žalovaných.

6. Bylo nesporné (vyjádření u jednání dne , datum, ), že smlouva byla uzavřena dne , datum, .

7. Ve vztahu k ujednání ve smlouvě článku IV. týkajícímu se ceny, který obsahuje alternativní vymezení ceny,žalobce uváděl (vyjádření u jednání dne , datum, ), že podle jeho názoru platilo ujednání pod alternativou, tzn. že zhotovitel provede celé dílo v rozsahu, kvalitě a lhůtách za cenu , částka, určenou podle rozpočtu, který tvoří přílohu této smlouvy. K datu uzavření smlouvy nebyl rozpočet vyhotoven, a protože při koupi pozemku byl projekt, k tomu byl nějaký odhad ceny, tak na základě toho žalovaní řekli, za kolik to jsou schopni provést. Rozpočet, který vypracovával pan , jméno FO, , byl vypracován v roce 2014 a k dispozici byl zhruba v půlce května, byl dodán zhruba za 14 dní po podpisu smlouvy. To lze dovodit z toho, že rozpočet má zakázkové číslo , hodnota, -02 a konkrétněji by se to dalo zjistit z banky, když tento položkový rozpočet pak byl podkladem pro získání hypotéky. Tento položkový rozpočet nechávali zpracovávat žalovaní, předali ho žalobci a podle názoru žalobce byla dohoda mezi nimi o tom, že cena se bude řídit tímto rozpočtem zpracovaným , jméno FO, . Cena podle názoru žalobce byla sjednána jako pevná a vícepráce musely být objednány písemnou objednávkou. Ke změně smlouvy v tomto názoru nedošlo.žalovaní, jejichž procesní stanoviska a vyjádření byla vždy shodná, reagovali (vyjádření u jednání dne , datum, ) tak, že není pravdou, že by byla sjednána cena , částka, , a nebylo to sjednáváno podle stavební dokumentace, která byla k dispozici při koupi pozemku. Ten dům je daleko jiný a dělala se pak i jiná projektová dokumentace a pro banku byl vypracováván rozpočet na vyšší cenu. Mezi účastníky byla ústní dohoda taková, že se žalovaní pokusí vejít do ceny 3,2 milionu, ale že se pouze pokusí, protože nebyly v tu dobu ani výkresy. Cena se pak navyšovala kvůli vícepracím. V písemné smlouvě o dílo je sice sjednána cena 3,2 milionu, ale k tomu pak byla ústní dohoda mezi žalovaným 1) a žalobcem, že se žalovaní pokusí do této ceny vejít, ale že to není jisté, a odpověď žalobce byla, že nějaký prostor tam jen, že tedy může dojít k určitému navýšení ceny. Dohoda o změně ceny proběhla u podpisu smlouvy, byla to jen ústní dohoda a byl u toho přítomen žalobce, jeho manželka, žalovaní. Pokud jde o vícepráce, zase byla mezi nimi ústní změna oproti písemnému ujednání ve smlouvě a byla tedy dohoda ústní taková, že vše bude řešeno také ústně podle potřeb, které vzniknou při provádění stavby.

8. Bylo nesporné (vyjádření u jednání dne , datum, ), že pokud ve smlouvě o dílo v článku IV. bod 2, který řeší zahrnutí DPH do ceny díla, je evidentní, že bylo uvedeno „nezahrnuje“ a písmena „ne“ jsou začerněna, došlo k tomuto začernění při podpisu smlouvy za souhlasu žalobce i žalovaných, takže cena díla podle článku IV. odst. 1 smlouvy o dílo měla zahrnovat i DPH.

9. Žalobce předložil projektovou dokumentaci (ve spise na č.l. 57), o které bylo nesporné (vyjádření u jednání dne , datum, ), že je to dokumentace, která byla dodělávána dodatečně a podle této dokumentace se mělo stavět. Jinak z ní soud nečiní pro věc žádná zásadní relevantní skutková zjištění.

10. V řízení bylo předloženo či opatřeno několik listin, jejichž obsahem je rozpočet stavby.

11. Jednak šlo o dílčí listiny položkový rozpočet se sekcí rozpočtové náklady (ve spise na č.l. 20) a rekapitulace stavebních dílů a vedlejší rozpočtové náklady (ve spise na č.l. 21), jednak o kompletní vyhotovení rozpočtu, jehož součástí jsou i tyto dílčí listiny (ve spise na č.l. 97-111), které předkládal žalobce a v němž je v záhlaví uvedeno zakázkové číslo , hodnota, -02, v kolonce za zhotovitele otisk razítka , jméno FO, , Instop a podpis, přičemž v rozpočtových nákladech je uvedena cena za objekt celkem , částka, , v rekapitulaci stavebních dílů je uvedena celkem za objekt v kolonce HPV částka 1 418 361, v kolonce PSV částka , částka, , v kolonce montáž částka , částka, .

12. Listina označená jako rekapitulace stavebních dílů (ve spise č.l. 48) s rozpočtem (ve spise na č.l. 49-56) je v záhlaví konkretizován datem tisku , datum, , obsahuje konkretizaci částek , Anonymizováno, , částka, , PSV , částka, , hmotnost , částka, .

13. U jednání konaného dne , datum, k výzvě na upřesnění vzájemného vztahu mezi rozpočty na č.l. 20 a 97-111 a na č.l. 48, a na vyjádření, kterým konkrétním rozpočtem jako přílohou smlouvy o dílo se měla řídit cena,žalobce uváděl, že- rozpočet, který je ve spise na č.l. 20 a v kompletním vyhotovení na č.l. 97-111, byl vypracován dodatečně k písemné smlouvě o dílo, a tímto rozpočtem se měla podle názoru žalobce řídit cena. K datu uzavření smlouvy nebyl rozpočet vyhotoven, a protože při koupi pozemku byl projekt, k tomu byl nějaký odhad ceny, tak na základě toho žalovaní řekli, za kolik to jsou schopni provést. Rozpočet, který vypracovával pan , jméno FO, , byl vypracován v roce 2014 a k dispozici byl zhruba v půlce května, byl dodán zhruba za 14 dní po podpisu smlouvy. To lze dovodit z toho, že rozpočet má zakázkové číslo , hodnota, -02 a konkrétněji by se to dalo zjistit z banky, když tento položkový rozpočet pak byl podkladem pro získání hypotéky. Tento položkový rozpočet nechávali zpracovávat žalovaní a předali ho žalobci a podle názoru žalobce byla dohoda mezi nimi o tom, že cena se bude řídit tímto rozpočtem zpracovaným , jméno FO, ;- rozpočet, který je ve spise na č. l. 48, dávali žalovaní žalobci zhruba v lednu 2016, byl vlastně jejich argumentem k tomu, že byla vyčerpána veškerá částka, která měla být prostavěna, a tento rozpočet mi byl předložen právě jako argument k té prostavěnosti. Jsou tam už nějaké cenové neshody, poznámky, ten rozpočet byl navyšován, takže na základě tohoto pak byla vypovězena smlouva;žalovaný 1) reagoval spontánně na vyjádření žalobce, že tomu tak není, protože rozpočet na č.l. 97, který předkládal žalobce, je rozpočet, který nechával zpracovávat žalovaný 1). Cena podle jeho názoru neměla být stanovena podle tohoto rozpočtu, ale měla být stanovena podle rozpočtu, který je v bance a který je podepsán všemi účastníky.Žalobce reagoval, že rozpočet, který předkládal (pozn.: na č.l. 97-111), je výstupem z banky, který nechával tisknout v bance, proto tam je i v záhlaví uvedeno datum tisku , datum, .K dotazování soudu, zda existovaly dva rozpočty a jaký byl mezi nimi vzájemný vztah, žalobce uváděl, že byla první verze rozpočtu, jejíž účel byl - protože nevěděli přesně podmínky banky - tak tam byla cena navýšena tak, aby banka žalobci poskytla úvěr v požadované výši. Tento rozpočet ale nebyl nikdy použitý. Pak existuje druhý rozpočet, a to je ten, který žalobce předkládal na č.l. 97-111, a je to rozpočet, který byl podkladem pro banku pro poskytnutí úvěru.Poté žalobce a žalovaní shodně uváděli, že pokud je ve smlouvě ujednání o tom, že cena se bude řídit dle rozpočtu, který má být přílohou smlouvy, pak tímto rozpočtem zmíněným ve smlouvě měl být rozpočet, který byl dodán bance.

14. Jestliže u jednání , datum, v souvislosti s rozpočty soud vyhodnotil, že s ohledem na shodné vyjádření účastníků u jednání , datum, o tom, že pokud se cena měla řídit dle rozpočtu, který má být přílohou smlouvy, má se jednat o rozpočet, který byl dodán bance, a s ohledem na skutečnost, že žalobce na čl. 97 předložil rozpočet, který měl být podkladem pro banku, soud vychází z toho, že rozpočtem, podle kterého má být stanovena cena díla, má být rozpočet na čl. 97, reagovali žalovaní tím, že zpochybnili vyjádření žalovaných u jednání dne , datum, tím, že rozpočet, který byl podle žalovaných předložen bance a kterým se měla řídit smlouva, je jiný, než který byl předložen žalobcem na č.l.

97. Tento rozpočet, kterým se podle názoru žalovaných měla řídit smlouva, je rozpočet, který byl předkládán žalovanými s jejich vyjádřením a který u jednání konaného dne , datum, byl založen do spisu na čl. 269-296.

15. Listina položkový rozpočet založená ve spise na č.l. 269-296 má v záhlaví uvedeno zakázkové číslo , hodnota, -02, v kolonce za zhotovitele není vyplněno nic. V kolonce rozpočtové náklady je uvedena cena za objekt celkem , částka, . Listinu položkový rozpočet založenou ve spise na č.l. 303-310 předložila k žádosti soudu Hypoteční banka se sdělením, že rozpočet podepsaný žalobcem a žalovaným neevidují, pro účely poskytnutí úvěru žalobce předložil rozpočet, který banka zasílá. Jde o rozpočet opatřený v záhlaví zakázkovým číslem , hodnota, -02, v kolonce za zhotovitele je opatřena razítkem , jméno FO, , Instop a podpisem, přičemž v rozpočtových nákladech je uvedena cena za objekt celkem , částka, , v rekapitulaci stavebních dílů je uveden celkem za objekt v kolonce HPV částka 1 418 361, v kolonce PSV částka , částka, , v kolonce montáž částka , částka16. Rozpočet předložený žalovaným (na č.l. 269-296), kterým se měla řídit cena dle žalovaných, a rozpočet předložený bance (na č.l. 303-310), kterým se měla cena řídit dle žalobce, se co do celkového vyčíslení liší o částku cca , částka, , ve většině položek se shodují co do popisu práce, materiálu a výměr či jednotek, ale liší obsahově, když v rozpočtu předloženém žalovaným nejsou zahrnuty položky:díl 8 trubní vedení, položky 74-77, které jsou v rozpočtu předloženém bance,díl 9 ostatní konstrukce, bourání, položky 78-79 rozpočtu předloženého bance,díl 720 zdravotechnická instalace položka 103 rozpočtu předloženého bance,díl 723 vnitřní plynovod položka 104 rozpočtu předloženého bance,díl 730 ústřední vytápění položka 105 rozpočtu předloženého bance,ostatní položky rozpočtu předloženého žalovaným se sice obsahově shodují s rozpočtem předloženým bance (co do popisu a výměry), ale dochází k posunu v číslování položek.

17. Bylo nesporné, že žalovaný 1) od žalobce přijal částky, k jejichž úhradě žalobce vyzval fakturami, či částky podle platebních dokladů, kterými bylo v řízení provedeno dokazování, konkrétně:- , částka, dle faktury č. , hodnota, z , datum, (čl. 31 spisu a totožná listina na čl. 17),- , částka, dle faktury č. , hodnota, z , datum, (čl. 32 spisu totožná listina na čl. 16),- , částka, dle faktury č. , hodnota, z , datum, (čl. 33 spisu a totožná listina na čl. 18),- , částka, dle faktury č. , hodnota, z , datum, (čl. 34 spisu totožná listina na čl. 14),- , částka, dle faktury č. , hodnota, z , datum, (čl. 35 spisu a totožná listina na čl. 15),- , částka, dle faktury č. , hodnota, z , datum, (čl. 36 spisu),- , částka, dle příjmového pokladního dokladu z , datum, (ve spise na čl. 37 a totožné listiny na čl. 13),- , částka, dle příjmového pokladního dokladu z , datum, (ve spise na čl. 37 a totožné listiny na čl. 13),- , částka, dle faktury č. , hodnota, z , datum, (ve spise na čl. 19).

18. Bylo nesporné, že stavební deník sice byl veden, nicméně k dispozici není.

19. Z listiny Posouzení rozsahu stavebních prací na rozestavěném rodinném domu na pozemku p.č. 39/6 v k.ú. , adresa, vypracovaného , tituly před jménem, , adresa, . 3. 2016 (ve spise č.l. 4-12) a části znaleckého posudku konkretizující výpočet rozestavěnosti (ve spise čl. 22) soud nečiní pro věc žádná relevantní skutková zjištění kromě toho závěru, že žalobce si pro potřeby podání žaloby a vyčíslení žalované částky zajistil podklady ve formě tohoto znaleckého posudku. Důvodnou výši nároku totiž bylo nutno zjistit jiným způsobem než procentem rozestavěnosti stavby.

20. Listinou označenou jako výpověď smlouvy, datovanou , datum, , adresovanou žalovaným 1) a 2) (ve spise na č.l. 46) bylo prokázáno, že žalobce na základě nedodržení smlouvy o dílo i po opakovaných urgencích vypovídá smlouvu ke dni , datum, .

21. Bylo nesporné, že výpověď smlouvy byla oběma žalovaným po datu , datum, doručena.

22. Listinami označenými výzva, datovanými , datum, adresovanými jednotlivým žalovaným (ve spise na č.l. 26-27) bylo prokázáno, že žalobce žalované před podáním žaloby vyzval k úhradě částky , částka, , kterou tvoří částka ve výši rozdílu mezi částkami , částka, a , částka, a částka ve výši , částka, za nedostavení venkovního bazénu, také smluvní pokuta ve výši , částka, za týden prodlení.

23. Dokladem o podání zásilky (ve spise na čl. 47) bylo prokázáno, že dne , datum, byla k poštovní přepravě podána zásilka určená k doručení žalovaným 1) a 2).

24. Ve vztahu k bazénu, který nebyl zahrnutý do žádného z rozpočtů soudu předložených, avšak na vybudování bazénu byla dle kusých skutkových tvrzení účelově určena platba , částka, uhrazená žalobcem dle faktury č. , hodnota, z , datum, (čl. 36 spisu), v níž je konkretizováno, že jde o částku za provedení základové desky pod bazén a vyzdění ztraceného bedněnížalobce nedokázal konkretizovat, co si přesně strany sjednaly ve vztahu k vybudování bazénu,žalovaní konkretizoval (v podání na č.l. 219), že do částky , částka, na bazén byly zahrnuty výkopové práce bazénu, terénní úpravy kolem bazénu a příprava terénu kolem bazénu pro zámkovou dlažbu, příprava energo kanálu k čističce, přívod el. rozvodů a vody, zhutnění podkladové desky, šalování kraje bazénu, šalování energo kanálů a šachty pro filtraci (ztracené bednění), nicméně žádné z prací, které byly provedeny, nelze zahrnout pod pojem „provedení základové desky a vyzdění ztraceného bednění, jak je účel zaplacení částky , částka, uveden v citované faktuře (vyjádření žalovaného u jednání konaného , datum, , na str. 6 protokolu).

25. Za účelem zjištění výsledku stavební činnosti žalovaných, pro usnadnění průběhu řízení a zadání znaleckého posudku na obvyklou cenu provedených prací a dodaného materiálu bylo jako z východiska vycházeno z rozpočtu předloženého bance, který banka k žádosti soudu doložila do spisu (na č.l. 303-310), tedy co do systematiky číslování položek, konkretizace druhu a rozsahu jednotlivých prací na stavbě domu bylo vycházeno z jejich popisu obsaženého v rozpočtu předloženého bance, jednotlivé položky však byly korigovány s ohledem na skutečný stav provedení, který byl prokázán, resp. byl nesporný. Samozřejmě je respektováno, že určité výsledky stavební činnosti v tomto rozpočtu zahrnuty nebyly.

26. Po obsáhlém doplňování skutkových tvrzení k rozsahu při výstavbě domu a bazénu provedených prací a dodaného materiálu, které oba účastníci činili na základě dokazování provedeného fotografiemi dokumentujícími provádění stavby domu i bazénu, i fakturami a platebními doklady k nákupu materiálu i výpověďmi svědků, byl nakonec rozsah provedených prací a dodaný materiál nesporný a jako takový byl promítnut do formulace zadání znaleckého posudku, se kterým účastníci plně souhlasili (viz jejich vyjádření u jednání konaných , datum, – od strany 5 protokolu, , datum, , , datum, a , datum, ), a které bude rozebráno dále, na což soud pro stručnost odkazuje. Pokud v dílčích marginálních otázkách zůstal spor především o době provádění prací, bylo to promítnuto do zadání znaleckého posudku, který měl stanovit obvyklou cenu prací a dodaného materiálu, když otázka znalci v takovém dílčím sporném případě byla formulována alternativně.

27. Soud tak pro věc nečiní žádná zásadní relevantní skutková zjištění z dokazování provedeného výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, .

28. Bylo navrženo ještě provedení dokazování výpověďmi svědků, které soud považuje za pro věc nepotřebné, byť tyto důkazní návrhy výslovně nezamítl, avšak z obsahu spisu je zřejmé, že takové dokazování nehodlal provádět. Konkrétně jde o provedení dokazování výpovědí svědka , adresa, , který se měl vyjádřit k položce kovového schodiště, jehož konstrukci měl provádět, svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří se měli vyjádřit k tomu, co ne/bylo na stavbě provedeno. Provedení dokazování jejich výpověďmi je nadbytečné, když rozsah provedených prací byl nakonec nesporný. Dále jde o provedení dokazování výpovědí svědka , adresa, , který vypracoval posouzení prostavěnosti, ze kterého žalobce vycházel při výpočtu žalované částky, a který se měl vyjádřit podrobněji k tomuto posouzení. Vzhledem k tomu, že soud zvolil jiný postup výpočtu výše důvodné částky, nebyl důvod provádět dokazování výpovědí svědka , adresa, . , jméno FO, zpracovával rozpočet a měl se vyjádřit k některým provedeným položkám, nicméně navržené dokazování jeho výslechem nemohlo být provedeno pro úmrtí.

29. Byl zamítnut návrh na provedení dokazování výpovědí svědka , jméno FO, ve vztahu ke změně osvětlení schodiště a s tím souvisícímu sporu mezi účastníky o tom, zda byl žalovaný informován o dohodě mezi žalobcem a elektrikářem , jméno FO, , že v této části nemá být natažena omítka, než elektrikář po dovolené dodělá rozvod elektřiny. Pokud by skutečně bylo osvětlení schodiště původně plánováno nikoliv jako centrální, ale k nášlapům, pak by nebyl důvod, aby byl proveden rozvod elektřiny na centrální osvětlení, který je zřetelný na foto na čísle listu 255. Kromě toho z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že žalobce přišel se žádostí v době po udělání omítek, že tam budou světla k nášlapům, kvůli kterým se muselo do omítky sekat. Za této situace soud nepovažoval za nutné vyslýchat svědka , jméno FO, , který měl prokázat dohodu o tom, že nebude část omítnuta do doby, než se svědek vrátí z dovolené.

30. Znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který zhotovila , právnická osoba, ., proti kterému účastníci nevznesli žádné námitky, bylo prokázáno, že obvyklá cena stavebních prací či jiných činností provedených při stavbě rodinného domu na pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , činila částku celkem , částka, , když obvyklá cenaA) prací odpovídajících položkám položkového rozpočtu vypracovaného , jméno FO, – Instop, , adresa, , který byl předložen Hypoteční bance, a.s. za účelem poskytnutí úvěru, který je ve spise založen na čísle listu 303-310 (dále jen „rozpočet“), konkrétně:A1. položkám 1 – 12 zemní práce činila částku , částkaA2. položkám 13 – 21 základy a zvláštní zakládání činila částku , částkaA3. položkám 22 – 38, 40-41 svislé a kompletní konstrukce činila částku , částkaA4. položce 39 podhled sádrokartonový činila částku , částkaA5. položkám 44 – 54 vodorovné konstrukce činila částku , částkaA6. položkám 60 – 63 úpravy povrchů vnitřní omítky činila částku , částkaA7. položce 64 úprava povrchů vnější zateplovací systém fasády činila částku , částkaA8. položce 65 úprava povrchů vnější zateplení soklu polystyrenem činila částku , částkaA9. položkám 66 - 71 podlahy a podlahové konstrukce činila částku , částkaA10. položkám 72,73 podlahy a podlahové konstrukce - okapový chodník – nelze ocenitA11. položkám 74 – 76 trubní vedení činila částku , částkaA12. položkám 81 – 83 lešení a stavební výtahy činila částku , částkaA13. položce 84 dokončovací konstrukce činila částku , částkaA14. položce 85 staveništní přesun hmot činila částku , částkaA15. položkám 86 – 91 izolace proti vodě činila částku , částkaA16. položkám 92 – 102 izolace tepelné činila částku , částkaA17. položce 103 zdravotechnická instalace činila částku , částkaA18. položce 105 ústřední vytápění činila částku , částkaA19. položkám 106 – 114, 115, 118 konstrukce tesařské- kompletní střecha činila částku , částkaA20. položkám 116, 119 konstrukce klempířské činila částku , částkaA21. položce 127 konstrukce truhlářské - obklad stěn palubkami činila částku , částkaA22. položce 132 konstrukce truhlářské přesun hmot činila částku , částkaA23. položce 133 konstrukce zámečnické nátěr činila částku , částkaA24. položce 135 konstrukce zámečnické kotvení pozednice , částkaA25. položce 141 konstrukce zámečnické přesun hmot činila částku , částkaA26. položkám 142 – 147 otvorové prvky z plastu činila částku , částkaA27. položce 162 malby činila částku , částkaB) dalších stavebních prací či jiných souvisejících činností spočívajících v:B1. provedení příjezdové cesty činila částku , částkaB2. výměně okna za francouzské činila částku , částkaB3. zapravení zdiva po úpravách klimatizace a el. rozvodů činila částku , částkaB4. instalaci 3 ks oken Dakea činila částku , částkaB5. instalaci kovového samonosného schodiště činila částku , částkaB6. pracích prováděných v souvislosti s centrálním vysavačem činila částku , částkaB8. výkopových pracích pro zbudování terasy za domem činila částku , částkaB9. vykopání základů pro oplocení pozemku ze strany příjezdové cesty činila částku , částkaB10. pracích ve vztahu k bazénu činila částku , částka, .Závěr o skutkovém stavu31. Žalovaní pro žalobce v letech 2014 – 2015 při výstavbě rodinného domu v obci , adresa, a budování bazénu u tohoto domu provedli stavební práce v rozsahu konkretizovaném v bodě 31 shora a v obvyklé ceně celkem , částka, . Žalobce žalovaným zaplatil částku , částka, .Právní posouzení věci32. Podle § 2586 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (odstavec 1). Cena díle je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cenu cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (odstavec 2).

33. Podle § 2587 věta první o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu.

34. Podle § 2620 je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.

35. Podle § 2620 odst. 1 o. z. bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek přerušení rozpočtu.

36. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile strany ujednaly její obsah.

37. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

38. Ve vztahu k výstavbě domu účastníci uzavřeli dne , datum, v písemné formě smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 o. z., na jejímž základě se žalovaní jako zhotovitelé zavázali provést pro žalobce jako objednatele dílo spočívající ve výstavbě rodinného domu na parcele č. 39/6 , adresa, , a to podle projektové dokumentace vypracované zhotovitelem pod č. zakázka 01, schválené objednatelem dne , datum, , a žalobce objednatel se zavázal dokončené dílo převzít a zaplatit za jeho provedení dohodnutou cenu.

39. Smlouva o dílo je přitom pojmově smlouva úplatná a cena díla je podstatnou částí smlouvy o dílo, ledaže strany ve smlouvě projeví vůli uzavřít ji bez určení ceny, tedy bez dohody o ceně nebo způsobu jejího určení.

40. Zákon předpokládá pro naplnění předpokladu dostatečně určitého ujednání ceny díla dvě základní možné situace. Jde jednak o přímou dohodu stran o ceně, jednak o situaci nepřímého určení ceny díla, přičemž je zřejmé, že určující pro vůli stran bylo smlouvu o dílo přesto uzavřít, tedy i bez takové dohody o přímém určení ceny díla.

41. Jestliže ve smlouvě v čl. II. sjednáno, že dílo je určeno podle projektové dokumentace, zhotovitel se zavazuje provést dílo, objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu, pak je dán předmět díla i závazek zaplatit cenu, tedy že smlouva měla být sjednána úplatně.

42. V čl. IV smlouvy je sjednáno, že cena je určena podle rozpočtu; v průběhu řízení přitom vyplynulo, že existovalo několik verzí rozpočtu, které se liší, a v právním vztahu mezi účastníky taky figurují rozdílné částky díla „podle rozpočtu“:

43. V článku IV. alternativa 1. smlouvy je uvedeno, že cena je 3 200 000 a je určena podle rozpočtu a podle bodu 2. zahrnuje i DPH (= tzn. že cena je ještě nižší).

44. Nicméně pokud se účastníci shodli na tom, že cena díla se měla řídit rozpočtem, který měl být předložen bance (u jednání konaného dne , datum, ), pak bance předložený rozpočet byl vyhotoven na částku 3 793 341 včetně DPH, tzn., že cena bez DPH je , částka, , přitom podle smluvního ujednání měla být cena dle rozpočtu , částka, včetně DPH45. U jednání konaného dne , datum, žalovaný namítal, že cena měla být stanovena podle rozpočtu, který je v bance a který je podepsán všemi účastníky; poté se účastníci shodli (na č.l. 115 šestý odstavec), že rozpočtem zmíněným ve smlouvě měl být rozpočet doložený bance; byl však spor o to, jaký rozpočet měl být doložen bance:- žalobce tvrdí rozpočet, který je ve spise na č.l. 97 a který je totožný s rozpočtem, který soudu předložila k žádosti soudu banka a který je ve spise na č.l. 303-310, když zároveň sdělila, že bance nebyl předložen rozpočet, který by byl podepsán oběma stranami (jak tvrdil žalovaný);- žalovaní tvrdí rozpočet, který je ve spise na č.l. 269.

46. I když tyto rozpočty jsou ve výsledku téměř na stejnou cenu, je mezi nimi v celkových částkách rozdíl ve výši , částka, a je rozdíl v jednotlivých položkách, které jsou některé vyčísleny rozdílně a některé položky, které jsou obsaženy v rozpočtu na č.l. 97, nejsou obsaženy v rozpočtu na č.l. 269.

47. Z rozebraného nezbývá než dovodit, že se účastníci neshodli o výši ceny, o způsobu jejího určení, z jejich jednání ale nevyplynula vůle uzavřít smlouvu bez tohoto určení, protože se domlouvali o ceně, vymýšleli a taktizovali s cenou kvůli bance, od které měl žalobce čerpat zdroje na zaplacení ceny, a přizpůsobovali tomu rozpočet, takže je evidentní, že měli vůli uzavřít smlouvu s určením ceny. S ohledem na to, jak účastníci smlouvu ve vztahu k ceně díla formulovali a jaké problémy a neshody pak vznikly v tom, jaký konkrétní rozpočet měl být podkladem pro cenu díla, je nutno uzavřít, že se účastníci nedohodli o výši ceny díla a způsobu jejího určení, ani však neměli vůli uzavřít smlouvu bez tohoto určení, proto smlouva nevznikla. Poskytnuté plnění pak je plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. (rozsudek NS 32 Cdo 5170/2008).

48. Ve vztahu k budování bazénu nutno vyhodnotit, že bazén nebyl zahrnut do projektové dokumentace ani do některého z rozpočtů, kterými měla být určena cena díla, bylo tedy nutno posoudit, zda byla ve smyslu § 2586 o. z. uzavřena samostatná smlouva týkající se budování bazénu.

49. Byla-li na vybudování bazénu účelově určena platba , částka, uhrazená žalobcem dle faktury č. , hodnota, z , datum, , v níž je konkretizováno, že jde o částku za provedení základové desky pod bazén a vyzdění ztraceného bednění, přitom žalobce nedokázal konkretizovat, co si přesně strany sjednaly ve vztahu k budování bazénu, naproti tomu žalovaný 2) konkretizoval, že do částky , částka, na bazén byly zahrnuty výkopové práce bazénu, terénní úpravy kolem bazénu a příprava terénu kolem bazénu pro zámkovou dlažbu, příprava energo kanálu k čističce, přívod el. rozvodů a vody, zhutnění podkladové desky, šalování kraje bazénu, šalování energo kanálů a šachty pro filtraci (ztracené bednění), nicméně žádné z prací, které byly provedeny, nelze zahrnout pod pojem „provedení základové desky a vyzdění ztraceného bednění, jak je účel zaplacení částky , částka, uveden v citované faktuře, pak nezbývá než učinit závěr, že účastníci neuzavřeli ani ústní, ani konkludentní formou smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 o. z., když se nedohodli o předmětu díla, neboť z tvrzení účastníků ani z provedeného dokazování nelze dovodit shodu účastníků o tom, co bylo předmětem díla a takovou neshodu nelze odstranit ani výkladem. Poskytnuté plnění pak je plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z.

50. Ze shora rozebraného vyplývá, že plnění, které si strany vzájemně poskytly, tzn. provedení stavebních prací při výstavbě domu a budování bazénu žalovanými a zaplacení částky , částka, žalobcem, je plněním bez právního důvodu, které je nutno vypořádat podle zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., přičemž ve vztahu k výstavbě domu nutno připomenout, že pokud smlouva nevznikla, nelze určité výsledky stavební činnosti řešit jako vícepráce, ale poskytnuté plnění bude v takovém případě posuzováno také jako bezdůvodné obohacení, které se v podobě takového výsledku stavební činnosti dostalo žalobci.

51. V rozhodovací praxi není pochyb o tom, že bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) představuje (mimosmluvní) závazek, jehož obsahem je povinnost toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil, a jí korespondující právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení. Předpokladem odpovědnosti za získané bezdůvodné obohacení není protiprávní jednání obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává. Aktivní věcná legitimace k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení svědčí subjektu, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno a v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot. Pasivně legitimovaným subjektem k vydání bezdůvodného obohacení je ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil. Je jím tedy ten, jehož majetek se na úkor jiného neoprávněně zvětšil, popřípadě, u něhož nedošlo ke zmenšení majetku, které mělo po právu nastat (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 311/2019, sp. zn. 28 Cdo 1530/2019, nebo sp. zn. 28 Cdo 154/2020). V případě závazku z bezdůvodného obohacení vzniklého plněním (podle neplatné, zdánlivé či zrušené smlouvy) aktivní a pasivní věcná legitimace svědčí zásadně toliko smluvním stranám (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 694/2019)

52. Žalobce od žalovaných při výstavbě rodinného domu obdržel plnění spočívající ve stavební činnosti konkretizované v bodě 31 odůvodnění, aniž by pro to byl smluvní podklad, obohatil se tak ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. na úkor žalovaných, kterým je ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. povinen toto obohacení vydat. Protože jde o plnění spočívající ve výkonech (stavební činnost), jež není možné dobře vrátit, je povinen zaplatit žalovaným peněžní náhradu odpovídající majetkovému prospěchu spočívajícímu v nákladech na provedení příslušných stavebních prací; při posouzení výše této náhrady je třeba vycházet z obvyklých nákladů, které by musel vynaložit v daném čase a místě na dosažení obdobného plnění. Při posouzení rozsahu bezdůvodného obohacení na straně žalobce tak soud vycházel z obvyklé ceny provedených stavebních prací a dodaného materiálu zjištěné znaleckým posudkem a uzavřel, že majetek žalobce se neoprávněně zvětšil o částku , částka, a takové bezdůvodné obohacení je žalobce povinen žalovaným vydat.

53. Námitku žalovaných, že výše bezdůvodného obohacení odpovídající obvyklé ceně provedených prací a materiálu, měla být stanovena včetně DPH, soud nepovažuje za důvodnou. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek sp. zn. 32 Cdo 3923/2010, sp. zn. 32 Cdo 626/2010, sp. zn. 32 Cdo 3923/2010, nebo sp. zn. 32 Cdo 626/2010) totiž plnění lze navyšovat o DPH pouze v případech, kdy tato možnost byla smluvně zakotvena, což v případě plnění bez právního důvodu nepřipadá v úvahu.

54. Žalobce tak byl povinen zaplatit žalovaným částku , částka, . Zaplatil-li však žalobce žalovaným částku , částka, , zaplatil o , částka, více, než byl povinován, a v tomto rozsahu se pak ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. obohatili žalovaní na úkor žalobce, když přijali finanční plnění, v jehož rozsahu neposkytli žádné protiplnění. Žalovaní jsou tedy ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. povinni žalobci toto bezdůvodné obohacení vydat, tzn. vrátit mu částku , částka, . Protože svou povinnost dosud nesplnili, zavázal je k jejímu splnění svým rozhodnutím soud (odst. I. výroku).

55. Žádal-li pak žalobce zaplacení částky , částka, , ačkoliv důvodný je jeho požadavek pouze co do částky , částka, , žádal o , částka, více, než na co má nárok, a soudu nezbylo, než v tomto rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítnout (odst. II. výroku)

56. Žalobce po žalovaných požadoval splnění jejich povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení společně a nerozdílně, zatímco žalovaní mají za to, že jejich plnění by mělo být dílné, každý by měl plnit jednou polovinou – to vyplývá z jejich vyjádření ve vztahu k problematice lhůty k plnění, kdy při úvaze o možnostech splácení vycházeli z toho, že každý z nich by se měl na případné měsíční splátce podílet jednou polovinou (a k tomu kalkulovali svoje možnosti splácet).

57. Vystupuje-li na straně dlužnické více subjektů, jedná se o společný závazek, který může být společný a nerozdílný (tj. solidární), kdy věřitel je oprávněn požadovat celé plnění na kterémkoliv ze zavázaných dlužníků; nebo dílčí, kdy každý z dlužníků je povinen plnit vůči věřiteli jen svůj díl a věřitel po něm nemůže požadovat více.

58. Podle § 1871 o. z. každý z několika spoludlužníků dělitelného plnění je dlužen jen svůj díl a každý z několika věřitelů dělitelného plnění je věřitelem jen svého dílu, ledaže smlouva, zákon nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak (odst. 1). Bylo-li ujednáno, že kterýkoli z věřitelů může žádat celé plnění, splní dlužník celý dluh tomu, kdo o splnění požádal první. Splnil-li dlužník celý dluh jednomu ze spoluvěřitelů, nemohou již ostatní po něm nic požadovat (odst. 1).

59. Má-li být plněno či poskytováno dělitelné plnění, řídí se vztahy více dlužníků či věřitelů primárně citovaným ustanovením, které upravuje vztahy dílčí. Pokud smlouva, zákon či rozhodnutí soudu stanoví jinak, bude se jednat o vztahy solidární. Uvedené znamená, že v případě dělitelného plnění jsou závazky zásadně dílčí, a nikoliv solidární.

60. Strany si mohou dohodnout, že ohledně dělitelného plnění budou povinny či oprávněny společně a nerozdílně. Takové ujednání bude typicky požadovat věřitel vůči více dlužníkům. Ve smlouvě nemusí být výslovně uvedeno, že se jedná o právo a povinnost společnou a nerozdílnou či solidární. Bude stačit, když z popisu práv a povinností bude solidarita vyplývat.

61. Zákon stanoví jinak, zejména stanoví-li, že dlužníci či věřitelé jsou povinni, resp. oprávněni společně a nerozdílně (viz např. § 1127 u spoluvlastníků, § 1430 u společných správců, § 2736 u společníků a mnoho dalších). Může tak učinit i jiným výrazem, ze kterého bude solidarita vyplývat (např. § 2027 u více ručitelů zákon stanoví, že ručí ve vnějším vztahu každý za celý dluh).

62. Pokud solidarita nevyplývá přímo z hmotného práva a má být založena až rozhodnutím soudu, musí tak zákon stanovit a soudu tuto pravomoc svěřit. Bude se jednat o konstitutivní rozhodnutí.

63. Dle odborné literatury solidaritu lze dovodit z povahy věci, resp. nad rámec výslovných zákonných ustanovení a bez smluvního ujednání– např. v případě bezdůvodného obohacení více osob způsobeného neoprávněným užíváním cizí věci, avšak bude se tak dít pouze výjimečně, nikoli na úkor právní jistoty. V této souvislosti je nutno poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , podle kterého bezdůvodné obohacení více osob, spočívající v užívání cizí věci bez jejího reálného rozdělení a bez dohody o způsobu užívání konkrétní části, zakládá jejich solidární odpovědnost poskytnout za užívání peněžitou náhradu a věřitele opravňuje požadovat splnění povinnosti na kterékoli z nich.

64. V případě plnění bez právního důvodu, které je posuzováno v dané věci, nemůže být solidarita sjednána ve smlouvě, když jde o bezesmluvní plnění. Nicméně jestliže účastníkem závazkového vztahu z bezdůvodného obohacení, k jehož vzniku došlo v důsledku neplatnosti smlouvy nebo proto, že smlouva nevznikla, jsou smluvní strany smlouvy, podle níž si strany poskytly vzájemné plnění, je nutno na povahu závazku usuzovat z plnění, které mělo být poskytnuto podle smlouvy, čímž měla být výstavba rodinného domu oproti zaplacení ceny.

65. Ve smlouvě byli jako zhotovitelé označeni oba žalovaní bez vymezení konkrétního podílu toho, kterého z nich na provádění stavby, bez reálného vymezení konkrétních prací či provedení konkrétního dílu stavby. Je tak nutno dovodit, že z povahy plnění - provedení kompletní stavby - vyplývá, že dílo dle této smlouvy měli dodat společně a nerozdílně. Jestliže vztah mezi žalobcem a žalovanými je posuzován jako vztah z bezdůvodného obohacení, k jehož vzniku došlo v důsledku toho, že smlouva nevznikla, a jehož obsahem jsou vzájemná práva a povinnosti smluvních stran k vrácení na základě smlouvy poskytnutého plnění, jsou oba žalovaní zavázáni k jeho vrácení žalobci také společně a nerozdílně.

66. Protože smlouva o dílo spočívající v provedení stavby nevznikla, není možno žalobci přiznat žádné nároky, které v ní mají původ, tzn. nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, , která byla sjednána v čl. VIII. smlouvy. Proto soudu nezbylo než žalobu v této části jako nedůvodnou zamítnout (odst. II. výroku).Náklady řízení67. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

68. Podle § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

69. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaných ustanovení § 142 o.s.ř. bylo nutno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobce v řízení. Bylo-li žalobě vyhověno co do částky , částka, , ačkoliv žalobou bylo požadováno zaplacení částky , částka, , měl žalobce ve věci úspěch v rozsahu 42,75 % a neúspěch v rozsahu 57,25 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že právo na náhradu nákladů řízení by měli žalovaní, a to v rozsahu 14,5 % jejich nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jejich práva.

70. Ovšem ani částečný úspěch nemusí nutně znamenat jen částečnou náhradu nákladů řízení a může být přiznána náhrada celá, a to při splnění podmínek § 142 odst. 3 o.s.ř., totiž mj. že rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku.

71. Z odborné literatury vyplývá, že závislost úspěchu v řízení na znaleckém posudku je znatelná zejména u nemajetkové újmy, nejčastěji u osobnostních sporů nebo u sporů dle zákona č. 82/1998 Sb., kde si žalobce ocení svou nemajetkovou újmu zpravidla výše, než na kolik ji odhadne nestranný soudce. Bylo by však nespravedlivé a v rozporu se satisfakční funkcí žádat po účastnících, aby újmu podceňovali jen proto, aby se vyvarovali nákladové povinnosti. Zejména stojí za to zmínit III. ÚS 170/99, který vysvětluje, že při rozhodování o nákladech řízení je třeba brát v potaz, co je základní a co doprovodné. Základní je přitom rozhodnutí, že do žalobcova osobnostního práva bylo zasaženo. Výše nemajetkové újmy je pak teprve druhotná a navazující. Stejně tak odborná otázka, mnohdy posouzena několika znalci, může přesahovat možnosti účastníka, který tak například výši škody pouze odhaduje (měl by ji ale odhadnout s péčí řádného hospodáře, ve složitém případě si třeba i nechat vydat odborné vyjádření nebo znalecký posudek). I zde je zřejmě primárním fakt, že byla například způsobena škoda, a její výše následuje.

72. Stejně by pak mělo být posuzováno, když není sice rozhodnuto meritorně, ale žalobce svůj nárok vezme zcela zpět poté, co je mu téměř zcela splněno (případně splněno částečně v osobnostních věcech). Zde se jedná o průlom do zásady zavinění, neboť žalobce vyzve škůdce, aby mu zaplatil, škůdce odmítne, a je tedy podána žaloba. Tato žaloba pohne žalovaného k zaplacení části požadovaného plnění či odškodnění. Zbývající část plnění je pak zcela bagatelní. Pokud by se jednalo o meritorní rozhodování, získal by žalobce zřejmě právo na náhradu nákladů řízení; bylo by tedy v rozporu s principy spravedlnosti i procesní ekonomie mu náklady pro splnění nepřiznat i při zpětvzetí, neboť bychom zbytečně rozlišovali stejné případy a nutili žalobce, aby setrvával na podané žalobě a absolvoval meritorní proces (často zatěžující i emotivně) jen kvůli nákladům řízení, ačkoliv je mu už v podstatě vyhověno.

73. Obdobné úvahy při aplikaci § 142 odst. 3 platí, jestliže je o náhradě škody rozhodováno na základě znaleckého posudku. Žalobce je totiž se základem nároku úspěšný (např. nárok na náhradu škody zde je), liší se jen jeho přisouzená výše, neboť ji žalobce dopředu neznal. Obdobný závěr musí tím spíše platit, pokud žalobce vychází z údaje o výši plnění, který je získán ze znaleckého posudku, který nechal zpracovat, byť soud z uvedeného znaleckého ocenění v rozhodnutí nevyjde (například na základě revizního znaleckého posudku). Podstatné však je, že toto pravidlo platí v případě, že znaleckým posudkem je určena výše nároku. Pokud znalecký posudek zodpovídá obvyklou cenu za užívání pozemku, jedná se o stanovení výše plnění a § 142 odst. 3 se uplatní. V takových případech pak tarifní hodnota pro stanovení výše nákladů řízení, se stanoví z přisouzené částky, nikoliv z částky žalované (NS , spisová značka, ). Případné přecenění výše předmětu sporu (za předpokladu úspěchu v základu sporu) nejde pak žalobci ani ke škodě, ani ku prospěchu.

74. Lze si však představit situaci, kdy je žalováno plnění (jehož stanovení záleží na úvaze soudu nebo na znaleckém posudku), které řádově přesahuje přisouzenou (a obecně přisuzovanou) výši, přičemž takto stanovená částka není dostatečně odůvodněna a lze jí přičítat lehkomyslnosti či dokonce zlému úmyslu při uplatnění nároku; v takové situaci je představitelný postup soudu, kdy uvedené zneužití výjimky ze zásady procesního úspěchu nebude účastníkovi tolerovat a jeho procesní neúspěch v nákladové povinnosti reflektuje.

75. Po zvážení všech shora rozebraných skutečností soud dospěl k závěru, že ve vztahu k nároku žalobce na vrácení částky neprostavěné při výstavbě domu žalovanými bylo namístě žalobci ve smyslu § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznat plnou náhradu nákladů řízení. Tento nárok žalobce je v základu důvodný. Výši žalobou požadovaného plnění žalobce stanovil na základě znaleckého posudku, který stanovil procento prostavěnosti stavby rodinného domu a podle kterého žalobce vypočetl částku, kterou žádal vrátit, když za ni neobdržel žádné plnění, takže lze konstatovat, že takto žalovaná částka byla odůvodněna, nebyla výsledkem přístupu lehkomyslného či dokonce zlého úmyslu. Při stanovení hodnoty tarifního úkonu se přitom vychází z částky, která byla žalobci přiznána, což v konkrétním případě reflektuje i skutečnost, že v části žalobního požadavku na zaplacení smluvní pokuty byl nárok jako nedůvodný zamítnut, což by se mělo projevit i v otázce náhrady nákladů řízení (pravidelně právě přiznáním náhrady nákladů řízení v procentuálním vyčíslení úspěchu a neúspěchu v řízení) a i když je postupováno podle § 142 odst. 3 o.s.ř., právě ve stanovení výše hodnoty úkonu právní pomoci se promítne ne/úspěšnost v dílčím samostatném nároku. Další náklady řízení - hotové výdaje - s výjimkou části soudního poplatku se týkaly již jen nároku na vydání bezdůvodného obohacení (znalečné a část soudního poplatku odpovídajícího částce požadované z titulu vráceni neprostavěné částky), což je zohledněno při konkrétním výpočtu výše žalobci přiznaných nákladů řízení.

76. Náklady řízení byly žalobci přiznány v souladu s vyúčtováním jeho zástupce, který se jiných, než účtovaných nákladů řízení vzdal, což má ten dopad, že i když by podle obsahu spisu žalobci příslušela odměna za víc úkonů právní pomoci, byla žalobci přiznána odměna jen za ty úkony právní pomoci, resp. jejich počet, který vyúčtoval jeho zástupce.

77. Náklady řízení žalobce tak tvoří:zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . I při aplikaci § 142 odst. 3 o.s.ř. na rozhodnutí o nákladech řízení má soud za to, že žalobci lze v rámci náhrady nákladů řízení přiznat pouze tu část soudního poplatku, která souvisí s nárokem, s nímž byl v řízení co do základu úspěšný a jehož výše závisela na znaleckém posudku, tzn. s nárokem na vydání bezdůvodného obohacení. Soudní poplatek z žaloby o zaplacení částky celkem , částka, činí částku , částka, . Nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, odpovídá soudní poplatek ve výši , částka, . Soudní poplatek ve výši 20 480 odpovídá nároku na smluvní pokutu, ve vztahu, ke kterému byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a tento soudní poplatek tedy žalobci nebyl v rámci náhrady nákladů řízení přiznán;odměna za zastoupení žalobce advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., za 19 úkonů právní pomoci, a to:v plné výši za- převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby,- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, ,- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, ,- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, ,- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, , které probíhalo od 9.00 do 11.20 hod.(považuje-li se podle § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhl. za jeden úkon právní služby účast u jednání před soudem za každé započaté dvě hodiny, příslušela by žalobci v souvislosti s tímto jednáním odměna za dva úkony právní služby; protože však zástupce žalobce účtoval odměnu za pouze jeden úkon právní služby a jiných, než účtovaných nákladů řízení se vzdal, odpovídá přiznaná odměna počtu vyúčtovaných úkonů právní služby, tedy jeden),- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, , které probíhalo od 9.40 do 12.30 hod. (obdobně jako předchozí úkon),- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, , které probíhalo od 9.00 do 12.15 hod. (obdobně jako u předchozích úkonů přesahujících rozsah dvou hodin),- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, ,- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, ,- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, , které probíhalo od 9.00 do 11.35 hod. (obdobně jako u předchozích úkonů přesahujících rozsah dvou hodin),- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, ,- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, , které probíhalo od 11.00 do 14.40 hod. (obdobně jako u předchozích úkonů přesahujících rozsah dvou hodin),- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, , které probíhalo od 8.30 do 11.05 hod. (obdobně jako u předchozích úkonů přesahujících rozsah dvou hodin),- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, , které probíhalo od 8.35 do 11.35 hod. (obdobně jako u předchozích úkonů přesahujících rozsah dvou hodin),- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, , které probíhalo od 8.45 do 12.00 hod. (obdobně jako u předchozích úkonů přesahujících rozsah dvou hodin),- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, , které probíhalo od 8.30 do 11.00 hod. (obdobně jako u předchozích úkonů přesahujících rozsah dvou hodin),- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, ,- účast zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, ;zástupci žalobce nebyla přiznána odměna vyúčtovaná za:- účast u jednání konaného dne , datum, , když o nákladech řízení v souvislosti s tímto jednáním bylo v rámci separace nákladů řízení podle § 147 o.s.ř. rozhodnuto usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, ;- za účast u jednání konaného dne , datum, , když tohoto dne jednání v této věci neproběhlo (proběhlo jednání dne , datum, , avšak za účast u tohoto jednání zástupce žalobce odměnu neúčtoval a jiných, než účtovaných nákladů řízení se vzdal);ve výši jedné poloviny za předžalobní výzvu k plnění;sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty , částka, činí podle § 7 bod 6 citované vyhlášky částku , částka, ;celkem tak odměna za zastoupení žalobce advokátem činí částku , částka, ;19 režijních paušálů po , částka, (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) souvisejících s každým jednotlivým úkonem právní pomoci, celkem tedy , částka, ;hotové výdaje – záloha na znalečné , částka, ;Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku , částka, .

78. Přestože jsou žalovaní vůči žalobci solidárně zavázanými dlužníky, v řízení mají postavení samostatných společníků ve smyslu § 91 odst. 1 o.s.ř., neboť u povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení nejde o taková společná práva a povinnosti, že by se rozhodnutí muselo vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně a muselo by mít vůči všem stejný výsledek (žalobce mohl o splnění povinnosti žalovat i jen některého z nich a rozhodnutí mohlo vyznít pro každého odlišně). Ve smyslu § 91 odst. 1 o.s.ř. tak každý z žalovaných v řízení jedná sám za sebe a ve smyslu § 140 odst. 1 o.s.ř. i náklady řízení hradí každý sám za sebe, společné náklady řízení platí podle poměru účastenství na věci a na řízení; nelze-li poměr účastenství určit, platí je stejným dílem. Těmto závěrům pak odpovídá formulace odst. III. výroku, kdy povinnost k úhradě nákladů řízení žalobci nebyla žalovaným ukládána jako solidární (společně a nerozdílně).Náklady státu79. , právnická osoba, ., IČ , IČO, , znalec z oboru ekonomika, vypracoval znalecký posudek č. 7501/2023, za což mu bylo přiznáno znalečné v celkové výši , částka, . Co do částky , částka, bylo znalečné proplaceno ze zálohy složené žalobcem a ve výši , částka, bylo proplaceno z rozpočtových prostředků.

80. Svědkovi , jméno FO, bylo z rozpočtových prostředků soudu proplaceno svědečné ve výši , částka, .

81. Státu tak proplacením znalečného a svědečného vznikly náklady ve výši celkem , částka, , na jejichž náhradu vůči účastníkům má stát právo za podmínek uvedených v § 148 o.s.ř.

82. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

83. Náklady na toto dokazování souvisely s nárokem na vydání bezdůvodného obohacení, ve vztahu, ke kterému sice byl žalobce částečně neúspěšný, nicméně základ nároku byl dán, pouze výše plnění závisela na znaleckém posudku. Podle názoru soudu tak podle výsledku řízení by tyto náklady státu měli nést žalovaní, kterým tuto povinnost jako samostatným společníkům v řízení (§ 91 odst. 1 o.s.ř.) uložil v odst. IV. výroku.Lhůta ke splnění uložených povinností84. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

85. Zákon vychází ze zásady, že lhůtu k plnění soud stanoví u vyklizení bytu do 15 dnů a v ostatních věcech do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud nesmí stanovit kratší lhůtu, v odůvodněných případech však může určit delší lhůtu nebo stanovit, že peněžité plnění bude zaplaceno ve splátkách (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). K takovému postupu však musejí existovat důvody, z kterých vyplývá, že ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu nemá povinný, který má poskytnout plnění, schopnost toto plnění splatit v zákonné třídenní lhůtě pro své osobní, majetkové či jiné opodstatněné důvody, ale ve lhůtě delší, než je zákonná třídenní, anebo ve splátkách, které jsou přiměřené k výši plnění, bude schopen své povinnosti dostát. Důvody, proč stanovil lhůtu k plnění delší, než je zákonná třídenní, resp. patnáctidenní lhůta nebo proč uložil zaplacení peněžitého plnění ve splátkách, je soud povinen v rozhodnutí uvést. Má-li soud za to, že je namístě v projednávaném případě určit k plnění lhůtu delší nebo stanovit, že se plnění má stát ve splátkách, musí být rozhodnutí podloženo zjištěním všech potřebných skutečností, které by přesvědčivě zdůvodnily závěr, že vzhledem k povaze projednávané věci, přiznanému nároku a osobním poměrům účastníků je takový postup namístě. Vedle konkrétních okolností případu a osobních a majetkových poměrů účastníků, je soud současně povinen posoudit, zda případné zaplacení peněžitého plnění ve splátkách v určité výši nepředstavuje s ohledem na výši dlužné částky, délku prodlení s placením dlužné částky, neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele; uvedeným hlediskům totiž nelze vždy nadřadit osobní a majetkové poměry dlužníka. Je třeba uvážit, že nízké splátky s ohledem na výši dluhu (a úroky z prodlení, jsou-li přiznány) i náklady řízení, délku prodlení dlužníka s placením a dobu, za kterou by tímto způsobem došlo k zaplacení dlužné částky, mohou být nepřijatelné, neboť žalobci v podstatě mohou upírat zaplacení pohledávky v lhůtě přiměřené, což platí i pro určení lhůty ke splnění, které může být dále neadekvátní s ohledem na neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele.

86. Z práva na spravedlivý proces pak vyplývá povinnost soudu vytvořit procesní prostor k tomu, aby se účastníci vyjádřili i k rozhodnutí o plnění ve splátkách, jejich výši a podmínkám jejich splatnosti (NS , spisová značka, ).

87. V průběhu řízení bylo zřejmé, že žalovaní nedisponují takovou výší disponibilních prostředků, aby byli schopni zaplatit žalobci částku v řádu cca jednoho milionu ve standardní lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, žalovaný 1) dokonce prošel několika insolvenčními řízeními, pro která bylo řízení vůči němu opakovaně přerušeno.

88. Soud tedy u jednání konaného dne , datum, účastníky seznámil s výší předpokládaných platebních povinností ve vztahu k jistině, nákladům řízení i nákladům státu s ohledem na lhůtu k plnění, která standardně je ve smyslu § 160 o.s.ř. třídenní. Reakci žalovaného 2), že těžko lze dávat lhůtu k zaplacení, když žalovaný nebude akceptovat rozsudek, lze stručně řečeno považovat za nepřiléhavou.

89. Nelze pominout, že v průběhu řízení byli účastníci opakovaně vedeni ke smírnému řešení věci, byla opakovaně vyhodnocována důvodnost základu nároku s tím, že gros věci spočívá ve stanovení výše nároku, žalovaní si svou platební povinnost uvědomovali. Nelze pominout např. vyjádření žalovaného 2) u jednání konaného dne , datum, (na str. 2 protokolu o tomto jednání), že musí zvážit svoje možnosti, aby se nevystavil nebezpečí insolvence, a žádal o poskytnutí prostoru pro hledání možnosti financování a vyhodnocení výše částky, která podle něho bude spravedlivě reflektovat, že určitá hodnota byla provedena a žalobci zanechána. U jednání konaného dne , datum, po vyhodnocení změny v právním posouzení uplatněného nároku žalovaný 2) nabídl v rámci smírného řešení věci zaplacení částky , částka, (na str. 4 protokolu). Byť žalobce takový návrh nepřijal, je evidentní, že si žalovaný nejméně v této výši své platební povinnosti byl vědom, avšak lze konstatovat, že nejméně od roku 2020 neudělal nic pro to, aby dluh vůči žalobci snížil, např. právě co do v rámci smírného řešení věci nabízenou částkou či jakýmikoliv splátkami.

90. Po zvážení shora rozebraných skutečností má soud za to, že při úvaze lhůtě k plnění ve smyslu § 160 o.s.ř. je nutno akcentovat oprávněný zájem věřitele na zaplacení dlužné částky, kdy za lhůtu přiměřenou k zaplacení ve splátkách lze považovat lhůtu do dvou let od právní moci rozsudku.

91. Oba žalovaní se následně u jednání konaného dne , datum, k možnostem splácení všech platebních povinností vyjádřili (při jejich úvaze, že by se na výši splátky měli každý podílet jednou polovinou) tak, že by mělo být v jejich možnostech a schopnostech platit splátky v takové výši, aby byl dluh splněn do dvou let (u tohoto jednání přitom bylo kalkulováno s částkou nákladů řízení vycházející z obsahu spisu, tedy vyšší, než jak náklady řízení následně žalobce vyúčtoval a jiných, než účtovaných nákladů řízení následně vzdal).

92. Při celkové výši platební povinnosti , částka, (jistina , částka, a náklady řízení žalobce , částka, , jak byly vypočteny ohledem na vyúčtování nákladů řízení žalobce) rozložené do doby dvou let by měsíční splátka činila částku , částka, .

93. Žalovaný 2) pak popsal svoje osobní a majetkové poměry tak, že vlastní dva rodinné domy (vyjádření ve spise již na č.l. 297 u jednání konaného dne , datum, ), pracuje jako OSVČ. Splátky za situace, kdy by je oba spláceli na polovic, by byly na hraně jeho situace, ale zvládl by je. Je ženatý, má dvě nezletilé děti ve věku 5 a 7 let. Splácí hypotéku ve výši , částka, . Příjem z podnikatelské činnosti má kolem , částka, měsíčně čistého. Manželka pracuje jako cukrářka v zaměstnaneckém poměru s příjmem kolem , částka, měsíčně. Ostatní náklady kromě hypotéky se pohybují kolem 8-, částka, , tj. inkaso, telefony, energie atd.

94. Žalovaný 1) popsal svoji situaci tak, že je nemajetný, nezaměstnaný, není vedený u úřadu práce, vykonává trest veřejně prospěšných prací, který mu byl uložen v souvislosti s jeho insolvenčním řízením v rozsahu 300 hodin. Po jeho výkonu se musí nechat zaměstnat, když mu byla také zrušena živnost. Do tří měsíců bude zaměstnaný, musí se nechat zaměstnat, výdělky bude mít, na tu půlku splátky určitě dosáhne. Z úřední činnosti pak jsou soudu známy negativní aspekty vyplynuvší z insolvenčního řízení, jednak nemajetnost a absence jakýchkoli disponibilních prostředků, jednak nezákonný postup žalovaného 1) v insolvenčním řízení vedoucí ke zkracování věřitelů, pro který byl také odsouzen, přičemž odsouzení žalovaný sám přiznal.

95. Ve vztahu k žalovanému 1) již jen na základě té nejistoty, zda vůbec po výkonu uloženého trestu bude zaměstnán, zda a jaký bude mít příjem ze závislé výdělečné činnosti a s ohledem na jeho nezákonný přístup k řešení jiných dluhů, aniž by byla podrobněji zjišťována jeho sociální a výdajová situace, podmínky pro povolení splátek nejsou, neboť pro všechny popisované skutečnosti žalovaný 1) neskýtá záruku jejich plnění.

96. Ve vztahu k žalovanému 2) má soud za to, že při již stávajícím zatížení splátkami hypotéky ve výši , částka, měsíčně a při výši uvažované měsíční splátky cca , částka, , kterou je povinen platit společně a nerozdílně s žalovaným 1), tedy v celé výši a nikoliv jen jednou polovinou, jak to uvažoval žalovaný 2), by celková výše jeho platebních povinností přesahovala jeho deklarovaný příjem cca , částka, čistého měsíčně, a to není uvažováno o běžných výdajích v souvislosti s rodinným životem, které by tak měly zůstat závislé pouze na příjmu jeho manželky.

97. Žalovaní tak dle názoru soudu musí hledat jiné možnosti zajištění dostatečné sumy finančních prostředků na úhradu dlužné částky jistiny i nákladů řízení žalobci, lze si představit např. poskytnutí úvěru, u kterého pak lze ve vztahu k úvěrující společnosti splátky rozložit do časového období delšího než dva roky, které jako přiměřenou lhůtu uvažuje soud ve vztahu mezi účastníky řízení. Je na žalovaných, aby vyvinuli aktivitu k zajištění dostatečné sumy finančních prostředků k zaplacení dluhu vůči žalobci, pro což jim soud poskytl lhůtu v trvání šesti měsíců jako lhůtu k plnění stanovenou v intencích § 160 odst. 1 o.s.ř., kterou k zajištění těchto jiných finančních prostředků považuje za dostačující (když nota bene možnosti financování úhrady dluhu žalovaný 2) hledal už v roce 2020).

98. Naproti tomu lhůtu ke splnění povinnosti nahradit státu náklady řízení soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku, když částka těchto nákladů řízení , částka, je nižší, než zvažovaná výše jedné měsíční splátky , částka, , nadto k její úhradě nejsou žalovaní zavázáni společně a nerozdílně, ale každý v poměru své účasti na řízení. I když ve vztahu k úhradě jistiny a nákladů řízení žalobce soud schopnost žalovaných splácet dlužnou částku pravidelnými měsíčními splátkami vyhodnotil jinak, ve vztahu k nákladům státu ve výši , částka, je evidentní, že by byly zaplaceny fakticky jednou měsíční splátkou. V takovém případě tedy není důvod odkládat platbu nákladů státu na lhůtu delší než třídenní po právní moci rozsudku vyplývající z § 160 odst. 1 o.s.ř.