35 C 32/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 226 Kč s příslušenstvím <b>I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 4 226 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 4 956,55 Kč a s úrokem z prodlení z částky 4 226 Kč</b> <b>-) od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně a</b> <b>-) od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.</b> <b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 11. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 4 226 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 956,55 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 226 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 6. 8. 2005 (dále jen„ Smlouva“) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále jen„ Společnost“) a žalovanou. Společnost žalované poskytla půjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti v okamžiku podpisu Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, a žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč, kdy poslední byla stanovena na 5. 8. 2006. Ke dni 5. 8. 2006 činila dlužná jistina 2 539,66 Kč a souhrnný dlužný poplatek činil 2 530,34 Kč. Následně žalovaná uhradila ještě částku 844 Kč, takže uhradila celkově částku 12 414 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupila Společnost žalobkyni pohledávku za žalovanou. Žalovaná ničeho neuhradila i přes zaslanou předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Dne 5. 8. 2005 si ujednaly Společnost a žalovaná Smlouvou, na jejímž základě Společnost poskytla žalované půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč. Žalovaná se zavázala splatit Společnosti dlužnou částku 16 640 Kč v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření Smlouvy. Žalovaná podpisem Smlouvy potvrdila, že od Společnosti převzala v hotovosti částku 10 000 Kč; nedílnou součástí Smlouvy byly smluvní podmínky o půjčce (dále jen„ SP“) – (viz Smlouva). Dle čl. 1 SP v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 53 splátkách, činí RPSN 199,4 % p. a. Dle čl. 5 se jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném zaplacení na vlastní částku půjčky (viz Smluvní podmínky Společnosti). Žalovaná na dluh uhradila celkem částku 12 414 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník).

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupila Společnost žalobkyni své pohledávky za dlužníky podle specifikace uvedené v příloze č. 1 této smlouvy; v příloze č. 1 byla pod č. 179 uvedena pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020, potvrzení o zaplacení úplaty a příloha č. 1 k této smlouvě). Dne 1. 2. 2021 zaslala Společnost žalované dopis, v němž jí oznámila postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni (viz dopis ze dne 6. 1. 2021 vč. podacího lístku). Dne 12. 11. 2021 zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne 11. 11. 2021, v níž ji vyzval k úhradě dlužné částky 9 465,64 Kč nejpozději do 26. 11. 2021 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním, že pokud dluh nezaplatí ve stanoveném termínu, bude podána žaloba o zaplacení dluhu včetně nákladů řízení (viz předžalobní výzva ze dne 11. 11. 2021 vč. podacího lístku).

7. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v srpnu 2005 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 13,10 % ročně a při fixaci sazby do 1 roku včetně 12,41 % (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupný na www.cnb.cz). <b>Právní posouzení věci</b> <i>8. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 9. S ohledem na uvedené ustanovení se právní vztahy mezi Společností, resp. nyní žalobkyní, a žalovanou řídí dosavadními právními předpisy, zejm. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Podle dosavadních právních předpisů je rovněž nezbytné posoudit účinky postoupení pohledávky na žalobkyni (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015 (uveřejněné pod č. 21/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)). <i>10. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odst. 1). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2).</i> <i>11. Podle § 526 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli (odst. 1). Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení (odst. 2).</i> 12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze Smlouvy postoupila Společnost ke dni 18. 12. 2020 žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 524 a násl. obč. zák. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou, seznamem pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty za postupované pohledávky, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 6. 1. 2021, daným k poštovní přepravě 25. 1. 2021, čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti i ve vztahu k žalované. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>13. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>14. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> 15. Společnost jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřely dne 5. 8. 2005 písemnou smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě se Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalované podle Smlouvy vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky Společnosti společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč vrátit v 52 týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření Smlouvy a každá další splátka je splatná každý kalendářní týden bezprostředně následujícím po kalendářním týdnu, v němž byla tato smlouva uzavřena, a to vždy v takový den v týdnu, který se svým názvem shoduje se dnem v týdnu, ve kterém byla tato smlouva uzavřena; celkově tak měla žalovaná zaplatit 16 640 Kč.

16. Sjednané právo na zaplacení souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč posoudil soud jako právo na zaplacení úroku, neboť souhrnný poplatek svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky. Částka 6 640 Kč na dobu 52 týdnů představuje úrok ve výši 66,4 % ročně ( (6 640 Kč/52) × (52/ 10 000 Kč) × 100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček; jako rozporná s dobrými mravy pak byla konkrétně shledána úroková sazba vyšší jak 60 % ročně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Dohodnutá výše úroků v tomto případě převyšovala 5× obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která činila v době uzavření Smlouvy 12,41 % ročně. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (§ 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). S ohledem na neplatné ujednání o smluvním úroku, byla žalovaná povinna ze Smlouvy žalobkyni vrátit jen jistinu ve výši 10 000 Kč.

17. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila celkem na dluh částku 12 414 Kč, z toho ke dni 5. 8. 2006 částku 11 570 Kč, kterou žalobkyně použila zčásti na úhradu souhrnného poplatku. Jelikož z neplatného smluvního ujednání právo na zaplacení souhrnného poplatku (smluvního úroku) nevzniklo, nebylo možné na tuto neexistující pohledávku započíst ani plnění žalované. S ohledem na uvedené soud započetl částku 12 414 Kč jako celek na dlužnou jistinu, kterou tak žalovaná nejenže zcela uhradila, nýbrž i co do částky 2 414 Kč přeplatila. K zaplacení došlo ještě před splatností poslední splátky půjčky, takže žalobkyni nemohlo vzniknout ani právo na požadovaný zákonný úrok z prodlení, který požaduje až od 13. 8. 2006.

18. S ohledem na uvedené soud žalobu pro nedůvodnost v celém rozsahu zamítl.

19. Žalovaná byla zcela procesně úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se ani nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.