35 C 337/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 794 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 494 Kč s úrokem z prodlení ve výši 48,89 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 30,11 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 333,52 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 794 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 79 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo ACP IV pojištění vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“), s půlročním pojistným ve výši 2 038 Kč, splatným prvního dne příslušného období. Smlouva zanikla ke dni [datum], a to z důvodu změny vlastníka předmětného vozidla. Žalobkyně se domáhá pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši 794 Kč a poplatků za upomínání ve výši 300 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne [datum].

3. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k jednání nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Žalobkyně a žalovaný si ujednali dne [datum] Pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem předmětného vozidla, s počátkem pojištění dne [datum] v 00:00 hod. Sjednané pojistné ve výši 2 038 Kč půlročně zahrnovalo také doplňkové pojištění skel ve výši 463 Kč půlročně. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s označením PP A [číslo pasu] (dále jen„ VPP“) a přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele (viz Pojistná smlouva, pojistka ke smlouvě vč. zelené karty). Dle čl. 3 odst. 4 VPP se pojištění sjednává na dobu neurčitou, pokud není ujednáno, že se sjednává na dobu určitou. Dle čl. 4 odst. 2 věty první VPP pro pojištění sjednaná na dobu neurčitou nebo na dobu určitou v délce nejméně jednoho roku se sjednává běžné pojistné, které je splatné prvního dne pojistného období, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Dle čl. 4 odst. 7 věty první VPP zanikne-li pojištění před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo. Dle čl. 4 odst. 10 VPP pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného. Dle čl. 8 odst. 1 písm. a) VPP pojištění zaniká dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka vozidla; zjistí-li pojistitel, že oznámení o změně vlastníka vozidla bylo pouze účelové a ke změně vlastníka nedošlo, pojištění nezaniká (viz VPP). Dle sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění, s účinností od [datum], činí poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného 300 Kč a za pokus o smír po zániku pojištění 300 Kč (viz sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění). Žalobkyně předepsala žalovanému dne [datum] pojistné ve výši 2 038 Kč pro období od [datum] do [datum], které žalovaný uhradil dne [datum] (viz přehled inkasní bilance Pojistné smlouvy). A pro období od [datum] do [datum] předepsala pojistné dne [datum] ve výši 2 038 Kč (viz předpis pojistného). Dne [datum] žalovaný oznámil změnu vlastníka vozidla (viz oznámení zániku pojištění). Dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému zánik Smlouvy dnem [datum] ve 24:00 a vyzvala jej k uhrazení dlužného pojistného ve výši 494 Kč (viz zánik pojištění ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] nazvaným„ pokus o smír“ vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 794 Kč, sestávající se z pojistného ve výši 494 Kč a z poplatků za upomínání ve výši 300 Kč, s upozorněním, že v případě neuhrazení přistoupí k vymáhání dlužné částky (viz dopis ze dne [datum]). Žalovaný neuhradil částku 794 Kč ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně zaslanou mu dne [datum] (viz předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. podacího archu). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>7. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.</i> <i>8. Podle § 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (odst. 1 písm. a)). Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem (odst. 3).</i> <i>9. Podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>10. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. zaniká pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.</i> <i>11. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.</i> <i>12. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 15. Strany sporu uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb. Na základě Pojistné smlouvy se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a žalovaný, který s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel, se zavázal platit pojistné. Pojistné bylo sjednáno ve výši 2 038 Kč, splatné v souladu s čl. 4 odst. 2 větou první VPP půlročně ke 14. 12. a 14. 6. příslušného kalendářního roku. Pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. ke dni [datum], kdy žalovaný nahlásil změnu vlastnického práva k předmětnému vozidlu. Zánik pojištění nic nezměnil na právu žalobkyně požadovat pojistné za celou dobu trvání pojištění, tedy i pro období od [datum], to v souladu s § 13 odst. 2 větou první zákona č. 168/1999 Sb. do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, tj. do [datum]. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla činilo 1 575 Kč půl ročně a doplňkové pojištění - pojištění skel vozidla činilo 463 Kč půl ročně. Poměrná část pojistného odpovídající za období od [datum] do [datum] (celkem 48 dnů) činí částku 431 Kč (pojistné ve výši 1 575 Kč: 183 dnů v daném roce × 48 dnů) a doplňkového pojištění za období od [datum] do [datum] (celkem 32 dnů) činí částku 81 Kč (pojistné ve výši 463 Kč: 183 dnů × 32 dnů), celkem tedy 494 Kč. Jelikož žalovaný povinnost k úhradě dlužného pojistného ve výši 494 Kč nesplnil dobrovolně, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.).

16. Dále se žalobkyně žalobou domáhala zaplacení poplatků za upomínky v celkové výši 300 Kč; tento nárok neshledal soud oprávněným. Z dokazování provedeného u jednání dne [datum], vyplynulo, že povinnost žalovaného platit žalobkyni konkrétní poplatek za konkrétní upomínky nebyla v Pojistné smlouvě sjednána. Ve VPP, které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy, byla sjednána povinnost v případě prodlení s úhradou pojistného hradit náklady na jeho vymáhání, nicméně není stanoveno, o jaké konkrétní náklady, jakým způsobem konkretizované se má jednat, a není zřejmé, že by se mělo jednat právě o náklady konkretizované v Sazebníku. Jiné důkazy, z nichž by povinnost žalovaného platit žalobkyni poplatky za upomínky konkretizované v Sazebníku vyplývala, žalobkyně nedoložila a ani k důkazu neoznačila. Jelikož se žalobkyně uvedeného jednání se dobrovolně nezúčastnila, sama se připravila o možnost být soudem poučena (poté, co z provedeného dokazování vyplynulo, že listinami, které žalobkyně soudu k důkazu předložila, nebyl prokázán nárok žalobkyně na zaplacení výše uvedených poplatků) ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání tohoto svého tvrzení. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by jí vznikl nárok na poplatky v úhrnné výši 300 Kč, pročež soud žalobu co do částky 300 Kč zamítl (výrok II.).

17. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství, a to úrok z prodlení z celé žalované částky (tvořené dlužným pojistným i poplatkem), avšak tento požadavek na úrok z prodlení omezila pouze na období od [datum] do [datum]. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. Vzhledem k tomu, že úrok z prodlení jako příslušenství sleduje osud věci hlavní, mohl být žalobkyni přiznán pouze z částek, které byly v řízení shledány za důvodné, resp. nemohl být žalobkyni přiznán z částek, do kterých byla žaloba zamítnuta. Protože žaloba byla zamítnuta co do poplatků ve výši 300 Kč, nemohl být žalobkyni přiznán úrok z prodlení z této částky. Ve vztahu k úroku z prodlení z dlužného pojistného pak bylo nutno posoudit, zda a kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou tohoto nároku. Platba pojistného byla sjednána půlročně k 14. 12. a 14. 6. daného roku, kdy žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum]. Žádala-li žalobkyně úrok z prodlení z dlužného pojistného ve výši 79 Kč až ode dne následujícího po dni, kdy mělo dojít k tvrzenému zániku pojištění, žádala méně, než na co má nárok, a takový žalobní požadavek soud nemůže přestoupit. S ohledem na uvedené přiznal soud žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z částky 494 Kč od [datum] do [datum], který lze kapitalizovat na částku 48,89 Kč (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení, tj. co do částky 30,11 Kč, byla naopak žaloba pro nedůvodnost zamítnuta (výrok II.).

18. S ohledem na výše uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 494 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 48,89 Kč (výrok I.), naopak soud pro nedůvodnost zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 300 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 30,11 Kč (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 794 Kč s úrokem z prodlení ve výši 79 Kč, celkem se tak domáhala zaplacení částky 873 Kč. Žalobkyni byla přiznána částka 494 Kč (dlužné pojistné) a úrok z prodlení ve výši 48,89 Kč, celkem tak byla žalobkyni přiznána částka 542,89 Kč. Uvedené znamená, že žalobkyně měla ve věci 62,19 % úspěch a neúspěšná byla z 37,81 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má právo na náhradu 24,38 % svých nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého práva.

20. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v účinném znění, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 794 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 500 Kč; tři režijní paušály po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; DPH ve výši 21% ze základu 800 Kč, tedy DPH ve výši 168 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 24,38 % z částky 1 368 Kč, tedy částku 333,52 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

21. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.