35 C 348/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 43 870,69 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 410 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 410 Kč od 17. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 460,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 949 Kč od 17. 5. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 975,81 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 10. 2020 po žalovaném domáhala zaplacení částky 43 870,69 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 1. 8. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyni žalovaném úvěrový limit ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky a poplatky ve splátkách po 649 Kč, měsíčně vždy ke každému 15. dni v měsíci. Vedle toho žalovaný přistoupil ke smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr ve výši 0,65 % aktuálního dluhu žalovaného vůči žalobkyni. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 9. 8. 2019 sjednaný úvěr, naproti tomu žalovaný splátky úvěru nehradil, a proto žalobkyně ke dni 16. 5. 2020 od Smlouvy odstoupila. Dlužná částka 43 870,69 Kč se skládá z poskytnutých peněžitých prostředků (jistiny) ve výši 38 359 Kč, z dlužných splátek pojištění ve výši 875,58 Kč, z dlužných smluvních úroků ke dni odstoupení ve výši 3 136,11 Kč a z dlužných úhrad nákladů v případě ukončení smlouvy ze strany věřitele ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 3. 8. 2020.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

4. Žalobkyně a žalovaný si ujednali dne 31. 7. 2019 Smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým limitem ve výši 40 000 Kč, který má 2 části – účelovou a neúčelovou. První čerpání a splácení úvěru bude použito na nákup herního počítače Hráč AR-47h za kupní cenu ve výši 16 008 Kč, která bude splácena s úrokem ve výši 33,99 % p. a. v 48 měsíčních splátkách po 569 Kč a s pojistným ve výši 80 Kč, takže celková měsíční úhrada ve výši 649 Kč; první splátka je splatná k 15. dni měsíce následujícího po datu schválení smlouvy, splatnost dalších splátek je vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný souhlasil s přistoupením k pojištění JISTOTA – schopnost splácet úvěr, které pro žalovaného zajistí žalobkyně, a zavázal se hradit platby na pojistné ve výši dle všeobecných pojistných podmínek. Nedílnou součástí Smlouvy je sazebník, který je žalobkyně oprávněna jednostranně měnit. Žalovaný je povinen řádně a včas úvěr splácet, zejména dodržovat sjednanou výši a termíny splatnosti měsíčních splátek pod ztrátou výhody splátek, tj. žalobkyně může žádat zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky úvěru, přičemž toto právo může použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. V případě prodlení musí žalovaný zaplatit sankce za prodlení dle smlouvy a sazebníku (viz Smlouva, výpis ze systému žalobkyně o online podpisu smlouvy)

5. Dle Sazebníku žalobkyně činí v případě neúčelového čerpání úvěru a splácení formou minimálních měsíčních splátek zápůjční úroková sazba 24 % ročně pro úvěrové limity od 10 000 Kč do 60 000 Kč, měsíční platby na pojištění Jistota: ztráta zaměstnání + dočasná pracovní neschopnost + invalidita + smrt činí 0,5 % z počáteční výše čerpání úvěru pro účelové čerpání a 0,65 % z počáteční výše čerpání úvěru pro neúčelové čerpání. Náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením spotřebitele činí (i) 300 Kč za 1. písemnou upomínku při prodlení spotřebitele – zasílá se v měsíci následujícím po měsíci, v němž se spotřebitel dostal poprvé do prodlení, pokud prodlení trvá, (ii) 500 Kč za 2. písemnou upomínku při prodlení spotřebitele – zasílá se v měsíci následujícím po 1. upomínce, pokud prodlení trvá, a (iii) 1 000 Kč v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň 3 měsíce. (viz sazebník).

6. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z občanského průkazu a z řidičského průkazu (viz kopie občanského průkazu a řidičského průkazu), dále uvedla, že provedla lustraci v registru [příjmení], v insolvenčním rejstříku a v registru CRIF. Žalobkyně vycházeje z údajů uvedených žalovaným ve Smlouvě uvedla, že příjmy žalovaného činí mzda ve výši 23 000 Kč/měsíc, výdaje činí náklady na bydlení – nájemné: 0 Kč/měsíc, hypotéka/leasing 3 684 Kč/měsíc, splátky úvěrů 14 629 Kč/měsíc, tj. celkem 18 813 Kč (viz zpráva žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti, Smlouva). Žalobkyně ověřila výdaje žalovaného z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného na žalovaného u [právnická osoba] za období od 12. 6. 2019 do 12. 7. 2019, podle něhož počáteční zůstatek činil 18 960,88 Kč, konečný zůstatek činil 20 475,59 Kč, obrat kredit činil 136 273,15 Kč a obrat debet činil - 134 758,44 Kč. Na příjmové stránce byl úvěr od [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 80 000 Kč, dále čerpání blíže nespecifikovaného úvěru ve výši 36 000 Kč a příjem ze zaměstnání ve výši 20 273 Kč, na výdajové stránce byly patrné výdaje nejspíše za stavební materiál ([právnická osoba], [anonymizována čtyři slova], [právnická osoba]), dále blíže nespecifikované platby kartou a výběry hotovosti v bankomatech v celkové výši 52 000 Kč (viz výpis z účtu 7/2019).

7. Žalovaný čerpal celkově částku 39 008 Kč, a to dne 1. 8. 2019 částku 16 008 Kč a dne 8. 8. 2019 částku 23 000 Kč (viz potvrzení čerpání, výpis z účtu). Žalovaný uhradil celkově částku 6 598 Kč, a sice dne 21. 8. 2019 částku 649 Kč, kterou byla uhrazena jistina ve výši 649 Kč, dne 14. 10. 2019 částku 1 849 Kč, kterou byly uhrazeny pojištění ve výši 464,19 Kč, úroky ve výši 1 084,81 Kč a náklady ve výši 300 Kč, a dne 20. 1. 2020 částku 4 100 Kč, kterou byly uhrazeny pojištění ve výši 709,68 Kč, úroky ve výši 2 890,32 Kč a náklady ve výši 500 Kč; k tomuto okamžiku činil dluh 39 655,12 Kč. Následně ničeho neuhradil (viz rozklad splátek, výpis z účtu).

8. První upomínkou ze dne 1. 10. 2019 upozornila žalobkyně žalovaného na neuhrazení splátky v minulém měsíci, a proto jí naúčtovala náhradu nákladů spojených s vymáháním dluhu ve výši 300 Kč za 1. upomínku. S ohledem na uvedené ji vyzvala k úhradě splátky úvěru ve výši 3 997,08 Kč s upozorněním, že částka bude navýšena o další splátku úvěru a poplatek ve výši 500 Kč za 2. upomínku (viz první upomínka). Druhou upomínkou ze dne 1. 12. 2019 upozornila žalobkyně žalovaného na dlužnou částku 6 345,16 Kč, která zahrnuje již 2 splátky v prodlení, navýšené o náhradu nákladů za 1. upomínku ve výši 300 Kč a za 2. upomínku ve výši 500 Kč. S ohledem na uvedené ji vyzvala k úhradě splátky úvěru ve výši 6 345,16 Kč s upozorněním na dlužnou částku (viz druhá upomínka). Žalobkyně se dále žalovaného vyzvala k zaplacení řadou SMS zpráv a E-mailů, jakož i pokusy o telefonické spojení (viz databáze komunikace). Dopisem ze dne 4. 5. 2020 žalobkyně s ohledem na skutečnost, že žalovaný i přes předchozí výzvu nesplácí řádně úvěr, kdy je v prodlení s úhradou více než 2 úvěrových splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce, odstoupila od Smlouvy, kdy odstoupení nabývá účinnosti dnem doručení. Současně jej vyzvala k zaplacení částky 43 870,69 Kč a upozornila jej na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne 4. 5. 2020 včetně podacího archu). K tomuto dni činila dlužná částka 43 870,69 Kč, z toho jistina ve výši 38 359 Kč, úrok ve výši 3 136,11 Kč, pojistné za období 01–04/2020 ve výši 875,58 Kč, náhrada nákladů ve výši 1 500 Kč za náhradu nákladů spojených s vymáháním – převod do právního vymáhání; dlužná částka po splatnosti přitom činila 9 369,32 Kč (viz rozklad splátek, výpis z účtu). Obsahově shodný dopis jako ze dne 4. 5. 2020 zaslal rovněž zástupce žalobkyně dne 3. 8. 2020 (viz dopis ze dne 3. 8. 2020 vč. podacího archu). <b>Právní posouzení věci</b> <i>9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 15. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 31. 7. 2019 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do úvěrového limitu ve výši 40 000 Kč, kdy částka 16 008 Kč byla vázána na sjednaný účel – nákup herního počítače Hráč Ar-47h za kupní cenu 16 008 Kč a zbylá částka byla neúčelovým úvěrem. Žalovanému vznikla povinnost splatit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 33,99 % ročně (v případě účelového úvěru), resp. 24 % ročně (v případě neúčelového úvěru) s pojištěním ve výši 80 Kč měsíčně (v případě účelového úvěru), resp. 0,65 % z počáteční výše čerpání úvěru měsíčně (v případě neúčelového čerpání) a dalšími případnými poplatky dle Sazebníku, ve splátkách splatných 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po schválení Smlouvy.

16. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., respektive ze zjištěných údajů neučinila patřičné závěry. Konkrétně žalobkyně vyšla z deklarovaného příjmu žalovaného ve výši 23 000 Kč, avšak dle výpisu z účtu za měsíc 7/2019 vyplývalo, že žalovaný obdržel v měsíci červenci příjem toliko ve výši 20 273 Kč, tedy rozdíl ve výši 2 727 Kč zůstal toliko v rovině tvrzení. Co se pak týče výdajů, žalovaný hradil hypotéka/leasing 3 684 Kč/měsíc, splátky úvěrů 14 629 Kč/měsíc, tj. celkově 18 313 Kč. I kdyby vyšel soud z toho, že položka hypotéka/leasing ve výši 3 684 Kč/měsíc by byla ve skutečnosti platbou na nájemné, jak by se mohlo podávat ze Smlouvy, je patrno, že částka na ostatní běžné výdaje žalovaného (strava, hygienické potřeby, jízdné/pohonné hmoty, platby za internet či mobil) bez zohlednění přiměřené výše na neočekávané výdaje (rezervy) by činila toliko 1 960 Kč, což je částka nedosahující ani životního, ani existenčního minima. Stejně tak stranou pozornosti nemůže zůstat skutečnost, že byť žalovaný měl příjem na účtu ve výši 136 273,15 Kč, tak tato částka byla co do výši 116 000 Kč tvořena již dříve přijatými jistinami úvěrů či zápůjček. Pokud jde pak o výši skutečně předepsaných splátek, tak ty v daném případě činily 1 848,54 Kč/měsíc, z čehož je patrno, že žalovaný je zjevně nebyl dlouhodobě schopen splácet, což se ostatně následně v posuzovaném případě skutečně projevilo.

17. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

18. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z úvěrového vztahu založeného Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ve výši 38 359 Kč, dlužné pojistné ve výši 875,58 Kč, náklady v případě ukončení smlouvy o úvěru, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

19. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od žalobkyně celkově částku 39 008 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný na dluh uhradil celkově částku 6 598 Kč, takže bezdůvodné obohacení aktuálně činí 32 410 Kč.

20. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. stanovuje, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné Smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019).

21. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky 32 410 Kč nepochybně vyzván až odstoupením od smlouvy ze dne 4. 5. 2020, zaslaným dne 6. 5. 2020, která se dostala v souladu s § 573 o. z. do sféry žalovaného dne 12. 5. 2020 Lhůta bez zbytečného odkladu (s ohledem na výši dlužné částky) v trvání 3 kalendářních dnů tak uplynula dne 15. 5. 2020. Jelikož žalovaný dlužnou částku 32 410 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.

22. Vzhledem k tomu, že žalovaný do 15. 5. 2020 dlužnou částku 32 410 Kč řádně a včas nesplnil, dostal se dnem 16. 5. 2020 do prodlení (§ 1968 o. z.). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 10 % ročně. Soud tak v souladu s žalobním návrhem shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 410 Kč od 17. 5. 2020 do zaplacení.

23. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 32 410 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 410 Kč od 17. 5. 2020 do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 11 460,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 949 Kč od 17. 5. 2020 do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 37 906,38 Kč (jistina ve výši 32 410 Kč + úrok z prodlení od 17. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 5 496,38 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 50 375,96 Kč (jistina + pojistné + náklady + smluvní úroky ve výši 43 870,69 Kč + úrok z prodlení od 17. 5. 2010 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 6 505,27 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 75,25 % v poměru k neúspěchu 24,75 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má právo na náhradu 50,50 % svých nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého práva.

25. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v účinném znění, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 2 037 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši ½ za jeden úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 40 734,58 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 3 cit. vyhl. částku 500 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 1 250 Kč; tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání žaloby a výzvu k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; náhrada za 21% DPH ze základu 1 550 Kč, tedy DPH ve výši 325,50 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 50,50 % z uvedené částky 3 912,50 Kč, tedy částku 1 975,81 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

26. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.