35 C 349/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 32 091 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 900 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 15 191 Kč spolu</b> <b>-) s úrokem ve výši 4 125,09 Kč,</b> <b>-) s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 470,74 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 2 785,40 Kč,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 470,74 Kč od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 16 900 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení a</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 570,74 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 7. 2021 po žalované domáhala zaplacení částky 32 091 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne 30. 9. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla žalované zápůjčku ve výši 22 000 Kč v hotovosti v okamžiku podpisu Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, a žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 15 191 Kč, sestávajícím se z kapitalizovaného úroku ve výši 3 935 Kč (úroková sazba 29 % ročně), z odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a z poplatku za vedení uživatelského účtu a komfortní splácení ve výši 2 660 Kč, v 60 týdenních splátkách po 620 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 30. 3. 2020. Žalovaná uhradila toliko částku 5 100 Kč. Ke dni 22. 11. 2019 činila dlužná jistina 19 470,74 Kč a dlužný poplatek činil částku 12 620,26 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovanou vyplývající ze Smlouvy včetně příslušenství postoupena žalobkyni s účinností k témuž dni. Žalovaná částka 32 091 Kč představuje dlužnou jistinu ve výši 19 470,74 Kč a dlužné části poplatku ve výši 12 620,26 Kč. Příslušenství se sestává z úroku ve výši 29 % p. a. z částky 19 470,74 Kč od 31. 3. 2020 do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši 4 125,09 Kč a od 19. 12. 2020 do zaplacení a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 19 470,74 Kč od 23. 7. 2019 do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši 2 785,40 Kč a od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dlužná částka nebyla žalovanou do dnešního dne zaplacena navzdory zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

4. Dne 4. 2. 2019 si Společnost a žalovaná ujednaly Smlouvu, na jejímž základě Společnost poskytla žalované zápůjčku ve výši 22 000 Kč, a to tak, že částka bude žalované vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy, a žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti dlužnou jistinu a poplatek ve výši 15 191 Kč, sestávající se a) z úroku ve výši 3 935 Kč (roční úroková sazba ve výši 29 % je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek), b) z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a c) z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 660 Kč, celková dlužná částka tak činila 37 191 Kč (RPSN činilo 168,14 %), a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 620 Kč (poslední splátka ve výši 611 Kč) s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že v hotovosti převzala jistinu zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky o zápůjčce (viz Smlouva).

5. Společnost a žalovaná společně vyplnily dne 4. 2. 2019 zákaznickou kartu, podle níž Společnost ověřila totožnost žalované pomocí občanského průkazu. Žalovaná sdělila, že je spolubydlící, má základní vzdělání, je svobodná, má 1 vyživovací povinnost, je v domácnosti, kdy její čistý příjem činí 9 103 Kč, ostatní příjmy žadatele činí 2 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 22 000 Kč, tj. celkový příjem 33 103 Kč. Běžné měsíční výdaje činí 5 000 Kč, externí splátky zápůjček činí 250 Kč. Společnost ověřila následující dokumenty: výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky od 1. 1. 2018 dosud (viz zákaznická karta ze dne 4. 2. 2019).

6. Žalovaná uhradila celkově částku 5 100 Kč, kdy přesný rozpis plateb je patrný z tabulky umoření (viz tabulka umoření).

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupila Společnost žalobkyni své pohledávky za dlužníky podle specifikace uvedené v příloze č. 1 této smlouvy; v příloze č. 1 byla pod č. 5 551 uvedena pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020, potvrzení o zaplacení úplaty a příloha č. 1 k této smlouvě). Dne 25. 1. 2021 zaslala Společnost žalované dopis, v němž jí oznámila postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni (viz dopis ze dne 6. 1. 2021 vč. podacího lístku). Dne 28. 6. 2021 zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne 28. 6. 2021, v níž ji vyzval k úhradě dlužné částky 43 051,40 Kč nejpozději do 13. 7. 2021 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním, že pokud dluh nezaplatí ve stanoveném termínu, bude podána žaloba o zaplacení dluhu včetně nákladů řízení (viz předžalobní výzva ze dne 28. 6. 2021 vč. podacího lístku). <b>Právní posouzení věci</b> <i>8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>9. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 10. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze Smlouvy postoupila Společnost ke dni 18. 12. 2020 žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou, seznamem pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty za postupované pohledávky, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 6. 1. 2021, daným k poštovní přepravě 25. 1. 2021, čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti i ve vztahu k žalované. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>11. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>12. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 18. Společnost jako zapůjčitel a žalovaná coby vydlužitel uzavřely dne 4. 2. 2019 písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 15 191 Kč, sestávajícím se a) z úroku ve výši 3 935 Kč (roční úroková sazba ve výši 29 % je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek), b) z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a c) z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 660 Kč, celková dlužná částka tak činila 37 191 Kč (RPSN činilo 168,14 %), a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 620 Kč (poslední splátka ve výši 611 Kč) s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy.

19. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do zákaznické karty; doklady byly uvedeny do části„ ověřené dokumenty“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 19. 10. 2021, č. j. 35 C 349/2021-12, aby vysvětlila a osvědčila údaje uvedené v zákaznické kartě, žalobkyně uvedla, že ostatní příjmy žadatele představují např. výživné, alimenty, příjmy z podnájmu apod., odhadované měsíční výdaje ve výši 5 000 Kč včetně jejich struktury byly ověřovány na základě sdělení žalované, stejně jako splátky zápůjček a jiné dluhy. Soud se z řádným posouzením úvěruschopnosti žalované neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí sama provést patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přesto soud navíc přezkoumal předloženou zákaznickou kartu ze dne 4. 2. 2019, která měla prokazovat úvěruschopnost žalované. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaná měla mít čistý měsíční příjem ve výši 9 103 Kč, což Společnost měla ověřit prostřednictvím výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky, které však soudu nebyla schopná doložit, přičemž zůstalo nejasno, o jaký konkrétní příjem se jedná. Současně ještě měla mít žalovaná ostatní příjmy ve výši 2 000 Kč a další čisté příjmy domácnosti ve výši 22 000 Kč; o jaký příjem případně mělo jít, však Společnost dle části„ Ověřené dokumenty“ neověřovala a důkazním návrhem k tomu nedisponovala. Za zásadní pochybení Společnosti lze dále považovat to, že se spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované, tj. částkou 5 000 Kč, aniž by tyto výdaje Společnost řádným způsobem ověřila (viz část„ Ověřené dokumenty“). Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení; problematičnost částky 5 000 Kč, vyplývá i z toho, že dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, výše životního minima v roce 2019 činila pro 1 osobu 3 410 Kč a pro dvoučlennou domácnost (žalovaná uvedla, že má 1 vyživovací povinnost) minimálně 4 888 Kč a dle nařízení vlády č. 320/2018 Sb. výše částek normativních nákladů na bydlení v roce 2019 v případě bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků činila v městě od 10 000 do 49 999 obyvatel (pro město Otrokovice) v případě 1 osoby v domácnosti 4 670 Kč a v případě 2 osob v domácnosti 6 661 Kč. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost s výjimkou eventuálního nahlédnutí do insolvenčního rejstříku prováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI).

20. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

21. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ve výši 19 470,74 Kč s dlužnou částkou poplatku ve výši 12 620,26 Kč, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

22. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti v hotovosti částku 22 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná na dluh uhradila částku 5 100 Kč, takže bezdůvodné obohacení aktuálně činí 16 900 Kč.

23. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. stanovuje, že spotřebitel (žalovaná) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné Smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019).

24. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky 16 900 Kč nepochybně vyzvána až předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021, v níž byla žalované stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do 13. 7. 2021. Jelikož žalovaná dlužnou částku 16 900 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

25. Vzhledem k tomu, že žalovaná do 13. 7. 2021 dlužnou částku 16 900 Kč řádně a včas nesplnila, dostala se dnem 14. 7. 2021 do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 8,5 % ročně; žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, tedy více, než nač měla nárok. S ohledem na uvedené soud shledal nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 900 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení.

26. S ohledem na uvedené uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 900 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 15 191 Kč s úrokem v kapitalizované výši 4 125,09 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 470,74 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 785,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 470,74 Kč od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 16 900 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 570,74 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 17 643,83 Kč (jistina ve výši 16 900 Kč + úrok z prodlení od 14. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 743,83 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 47 240,01 Kč (jistina + poplatky ve výši 32 091 Kč + smluvní úrok v kapitalizované výši 4 125,09 Kč + smluvní úrok od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 6 126,08 Kč + úrok z prodlení v kapitalizované výši 2 785,40 Kč + úrok z prodlení od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 112,44 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 37,35 % v poměru k neúspěchu 62,65 %. S ohledem na uvedené má žalovaná nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 25,3 %. Jelikož žalovaná žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

28. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.