35 C 361/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 50 398 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 398 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 398 Kč od 3. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 503,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 398 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 398 Kč od 3. 12. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 9. 2020 ve 21:35 zavinil žalovaný jakožto řidič vozidla tov. zn. Renault Megane, [registrační značka] (dále jen„ Pojištěné vozidlo“), které bylo pojištěno u žalobkyně na základě pojistné smlouvy č. 2019 (dále jen„ Pojistná smlouva“), dopravní nehodu na parkovišti před panelovým domem v [obec], kpt. Jaroše [číslo], když se plně nevěnoval řízení Pojištěného vozidla a narazil levou přední boční částí Pojištěného vozidla vozidlo tov. zn. Ford Mondeo, [registrační značka] (dále jen„ Poškozené vozidlo“). Provedená dechová zkouška na přítomnost alkoholu v dechu byla pozitivní, přičemž žalovaný odmítl se podrobit lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu. Na základě nahlášené pojistné události č. [rok] [číslo] vyplatila žalobkyně poškozenému částku 50 398 Kč představující náhradu za opravu Poškozeného vozidla a za zapůjčení náhradního vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaný řídil při dopravní nehodě Pojištěné vozidlo pod vlivem alkoholu, vznikl žalobkyni nárok na náhradu toho, co za žalovaného plnila. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 16. 11. 2020.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

4. Žalobkyně jako pojistitel a paní [jméno] [příjmení] coby pojistník uzavřely Pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem Pojištěného vozidla (povinné ručení); pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 20. 2. 2019 (viz pojistka ze dne 6. 3. 2019).

5. Dne 21. 9. 2020 kolem 21:35 hod. v městě Otrokovice, ul. kpt. Jaroše, místní komunikace (parkoviště) před panelovým domem [adresa] došlo k dopravní nehodě mezi Pojištěným vozidlem, které řídil žalovaný, a zaparkovaným Pojištěným vozidlem, které zaparkoval a vlastní [jméno] [příjmení]. K dopravní nehodě došlo tím, že se žalovaný při jízdě ze směru od slepé části parkoviště ve směru k výjezdu na průjezdnou část ulice kpt. Jaroše plně nevěnoval řízení Pojištěného vozidla a narazil levou přední boční částí Pojištěného vozidla do zadní části zaparkovaného Poškozeného vozidla ve vlastnictví [jméno] [příjmení], který své vozidlo zaparkoval na kolmém parkovacím stání. Dopravní nehodu oznámila v čase 21:40 hodin hlídka Městské policie Otrokovice. V době šetření dopravní nehody byl žalovaný vyzván, aby se podrobil vyšetření ke zjištění, zde není ovlivněn alkoholem, a byl poučen, že je povinen podrobit se na výzvu policisty dechové zkoušce a v případě pozitivního zjištění i lékařskému vyšetření s odběrem biologického materiálu ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem. Žalovaný se podrobil odbornému měření provedenému přístrojem DRÄGER Alcotest výrobního čísla [anonymizována dvě slova] [číslo], kdy I. odborné měření v čase 21:54 hod. vykázalo pozitivní hodnotu 1,9 ‰ alkoholu v dechu a II. odborné měření v čase 22:00 hod. vykázalo pozitivní hodnotu 2,01 ‰ alkoholu v dechu. Vzhledem ke skutečnosti, že řidič uváděl požití alkoholu až po dopravní nehodě, byl u něho nařízen dvojitý odběr žilní krve, který po výzvě odmítnul. Žalovanému byl zadržen řidičský průkaz. Dle policie vznikla hmotná škoda na vozidlech v celkové výši asi 20 000 Kč Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. (viz Detail relace o dopravní nehodě [číslo jednací] včetně fotodokumentace).

6. Opravu Poškozeného vozidla provedla společnost [právnická osoba], která cenu za opravu ve výši 44 589,38 Kč následně vyúčtovala poškozenému [jméno] [příjmení] daňovým dokladem – Fakturou č. 22031057 ze dne 15. 10. 2020, s datem splatnosti dne 22. 10. 2020 (viz daňový doklad – faktura č. 22031057). [právnická osoba] coby pronajímatel a [jméno] [příjmení] coby nájemce si ujednali dne 12. 10. 2020 smlouvu o nájmu věci, v níž se strany dohodly na nájmu vozidla tov. zn. Ford Mondeo, [registrační značka], a to na dobu od 12. 10. 2020 do 16. 10. 2020, případně do vrácení vozidla, a to za nájem ve výši 1 200 Kč bez DPH s tím, že palivo bude plně hrazeno nájemcem. Částka za nájem bude uhrazena na základě daňového dokladu vystaveného po vrácení vozu dle skutečné doby nájmu (viz smlouva o nájmu věci). Dne 12. 10. 2020 došlo k předání uvedeného vozidla panu [jméno] [příjmení] se stavem tachometru 44 756 km a dne 15. 10. 2020 došlo k vrácení uvedeného vozidla zpět společnosti [právnická osoba] se stavem tachometru 45 025 km (viz předávací protokol). Daňovým dokladem – Fakturou č. 22031054 ze dne 15. 10. 2020 vyzvala společnost [právnická osoba] poškozeného [jméno] [příjmení] k úhradě ceny za poskytnutí náhradního vozidla ve výši 5 808 Kč do 25. 10. 2020 (viz daňový doklad – faktura č. 22031054). Krycím dopisem (plnou mocí) ze dne 15. 10. 2020 dal poškozený [jméno] [příjmení] žalobkyni neodvolatelný příkaz, aby odpovídající částku z pojistného plnění pojistitelem vypočteného z pojistné události č. [rok] [číslo] na Poškozeném vozidle vyplatila na základě vystavené faktury a maximálně do její výše na účet oprávce (společnosti [právnická osoba]), přičemž se zavázal případný rozdíl mezi fakturovanou cenou oprávce a pojistným plněním pojistitel opravci uhradit (viz krycí dopis ze dne 15. 10. 2020). Dne 21. 10. 2020 zaslala žalobkyně na účet společnosti [právnická osoba] částku 50 398 Kč (viz příkaz k platbě).

7. Výzvou k úhradě ze dne 16. 11. 2020, zaslanou téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě částky 50 398 Kč z titulu regresního nároku na zaplacení pojistného plnění, které žalobkyně vyplatila na základě žalovaným způsobené dopravní nehody (škodná událost č. [rok]), po níž se žalovaný odmítl podrobit zkoušce na přítomnost alkoholu či jiných návykových látek, nejpozději do 2. 12. 2020 s upozorněním na soudní vymáhání nároku (viz výzva ze dne 16. 11. 2020 vč. podacího archu). Žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>Právní posouzení věci</b> <i>8. Podle § 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (odst. 1 písm. a)). Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem (odst. 3).</i> <i>9. Podle § 2 zákona č. 168/1999 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje (písm. f)), a poškozeným ten, komu byla provozem vozidla způsobena újma a má právo na náhradu újmy (písm. g)).</i> <i>10. Podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>11. Podle § 6 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (odst. 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení (odst. 2).</i> <i>12. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo (písm. g)), řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo (písm. i)).</i> <i>13. Podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích.</i> <i>14. Podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu řidič nesmí požít alkoholický nápoj ani jinou látku obsahující alkohol (dále jen„ alkoholický nápoj“) nebo užít jinou návykovou látku během jízdy (písm. a)), řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; v případě jiných návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její množství v krevním vzorku řidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem (písm. b)).</i> <i>15. Podle § 20 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek (odst. 1 písm. a)). V případě, že povinná osoba podle odstavce 1 orientační vyšetření odmítne nebo takové vyšetření nelze provést nebo úspěšně dokončit, provede se odborné lékařské vyšetření. Pokud odborné lékařské vyšetření osoba odmítne, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky (odst. 2). Spočívá-li orientační vyšetření na ovlivnění alkoholem v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, který splňuje podmínky stanovené jiným právním předpisem8, odborné lékařské vyšetření se neprovede (odst. 3).</i> <i>16. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>18. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 21. Na základě Pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako pojistitelem a paní [jméno] [příjmení] coby pojistníkem vznikl mezi smluvními stranami na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 20. 2. 2019 právní poměr pojištění ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., jehož předmětem byl závazek žalobkyně pojistit odpovědnost za škodu způsobenou provozem Pojištěného vozidla a na druhé straně závazek pojistníka hradit za pojištění pojistné. V případě pojistné události pak byla žalobkyně povinna vyplatit namísto pojištěného pojistné plnění poškozené osobě.

22. Ačkoliv Pojistná smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a paní [jméno] [příjmení] coby pojistníkem, neznamená to, že by se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (tzv. povinné ručení) vztahovalo pouze na pojistníka. Podle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. se totiž pojištěným rozumí ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Odborná literatura přitom v této souvislosti zdůrazňuje, že pojištěné není vozidlo, nýbrž ten, kdo za újmu způsobenou provozem takového vozidla odpovídá a na jehož odpovědnost se toto pojištění vztahuje. Vymezení konkrétního subjektu pojištěného vyplývá z občanskoprávních předpisů upravujících povinnost nahradit újmu, která je s provozem vozidla spojena. Nejčastěji bude pojištěným provozovatel vozidla nebo řidič, případně oba tyto subjekty. U řidiče není rozhodné, zda se jedná o vlastníka vozidla, či nikoliv, o jeho rodinného příslušníka či jinak blízkou osobu, nebo o jinou osobu, jíž provozovatel vozidlo svěřil apod. Za určitých okolností může být pojištěným po určitou dobu například neoprávněný držitel (Jandová, L., Vojtek, P. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 26 a násl.).

23. Z uvedeného lze dovodit, že pojištěným byl v daném případě též žalovaný, který dne 21. 9. 2020 kolem 21:35 hod., tj. v průběhu trvání pojistného vztahu, způsobil dopravní nehodu tím, že se v městě Otrokovice, ul. kpt. Jaroše, místní komunikace (parkoviště) před panelovým domem [adresa] při jízdě ze směru od slepé části parkoviště ve směru k výjezdu na průjezdnou část ulice kpt. Jaroše plně nevěnoval řízení Pojištěného vozidla (srov. § 5 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu) a narazil levou přední boční částí Pojištěného vozidla do zadní části zaparkovaného Poškozeného vozidla ve vlastnictví [jméno] [příjmení], který své vozidlo zaparkoval na kolmém parkovacím stání. V přímé souvislosti s nesplněním povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu způsobil žalovaný škodu na Poškozeném vozidle, kterou představuje částka ve výši 44 589,38 Kč, kterou byl povinen [jméno] [příjmení] zaplatit společnosti [právnická osoba] za opravu Poškozeného vozidla. Vedle toho [jméno] [příjmení] vznikla škoda ve výši 5 808 Kč, která je představována nájemným za poskytnutí náhradního vozidla po dobu opravy Poškozeného vozidla. Soud shledal proto naplněny veškeré znaky vzniku nároku na náhradu škody způsobené porušením zákonné povinnosti ve smyslu § 2910 o. z. Na základě Pojistné smlouvy byla žalobkyně coby pojistitel Pojištěného vozidla povinná podle zákona č. 168/1999 Sb. uhradit poškozenému [jméno] [příjmení] škodu způsobenou provozem Pojištěného vozidla; žalobkyně svou smluvní povinnost splnila, když škodu v celkové výši 50 398 Kč skutečně dne 21. 10. 2020 uhradila v souladu s pokynem poškozeného na účet společnosti [právnická osoba]

24. Obecně pojistitel nemá vůči pojištěnému nárok na regres (postižní právo) ohledně toho, co plnil za pojištěného. Z tohoto pravidla nicméně zákon č. 168/1999 Sb. stanovuje výjimky, mezi něž patří situace, kdy pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo (§ 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb.), popř. situace, kdy se pojištěný bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo (§ 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb.).

25. Účelem výjimky dle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. je nepochybně negativní motivace řidiče, aby před jízdou nepožil alkohol, omamné nebo psychotropní látky, které mají nepochybně negativní vliv na psychiku řidiče (zvýšená agresivita, přeceňování řidičských schopností, vliv na periferní vidění, opožděné reakce, nevěnování se plně řízení etc.), a pro případ, že přesto za volant usednou, přenést na ně negativní důsledky jejich protiprávního jednání (k protiprávnosti viz § 5 odst. 2 písm. a) či b) zákona o silničním provozu). Účelem výjimky dle § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. je pak vedle zmíněného rovněž sankce za porušení povinnosti k poskytnutí součinnosti při odhalení příčin dopravní nehody.

26. Judikatura i odborná literatura zdůrazňují, že existence samotného porušení základní povinnosti spočívající v řízení vozidla osobou, která byla pod vlivem alkoholu, nezakládá automaticky nárok na náhradu toho, co pojistitel za pojištěného plnil, neboť pro přiznání nároku musí být postaveno najisto, že toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1583/2010). Může totiž například dojít k tomu, že řidič například sice řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, avšak nemohl zabránit vzniku škody, i kdyby byl střízlivý, jestliže způsob jeho jízdy nebyl nepřiměřený v daném úseku silnice a dohledovým podmínkám a jeho reakce na dopravní situaci byla včasná, takže střetu s jiným účastníkem provozu nemohl zabránit, ani kdyby nebyl ovlivněn požitým alkoholem (Jandová, L., Vojtek, P. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 302).

27. Soud má za to, že s ohledem na pravidla dělení důkazního břemene (tzv. teorie analýzy norem) je na žalobkyni, aby prokázala okolnosti rozhodné pro vznik svého regresního nároku, tedy že žalovaný způsobil dopravní nehodu pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky dopravní nehodu nebo že způsobil dopravní nehodu a následně se odmítl podrobit na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, že v důsledku způsobené dopravní nehody způsobil škodu (pojistnou událost), kterou za něj na základě sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla uhradil pojistitel. Naopak je na žalovaném, aby tvrdil případné okolnosti, které by vznik postižního práva (regresu) vylučovaly, zejména aby tvrdil a prokázal okolnosti, z nichž by se podávalo, že alkohol v krvi žalovaného neměl na průběh dopravní nehody vliv (např. neočekávaný vstup chodce do vozovky, kterému by nedokázal zabránit ani zcela střízlivý řidič), případně okolnosti, z nichž by se podával relevantní důvod pro odmítnutí podrobit se odběru biologického materiálu.

28. V daném případě bylo v dokazování zjištěno, že u žalovaného byla krátce po nehodě provedena celkově dvě odborná měření na zjištění alkoholu v dechu, kdy obě vyšetření vykázala pozitivní hodnotu 1,9 ‰ alkoholu v dechu, resp. 2,01 ‰ alkoholu v dechu, tedy hodnotu, která rozhodně není nijak bagatelní. Žalovaný sice tvrdil příslušníkům Policie ČR, že požil alkohol až po nehodě, avšak na výzvu příslušníků Policie ČR se odmítl podrobit odbornému lékařskému vyšetření odběru biologického materiálu, a proto lze mít v souladu s § 20 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb. za to, že žalovaný skutečně řídil pod vlivem alkoholu. Z dokazování dále vyplynulo, že žalovaný dopravní nehodu způsobil v důsledku nevěnování se plně řízení na parkovišti, které bylo podle fotodokumentace v daném místě dostatečně široké a Pojištěné vozidlo stálo v prostoru vymezeného parkovacího stání. Nevěnování se řízení je přitom jedním z přestupků často spojeným s negativním vlivem alkoholu na tělo řidiče. Nevyplynuly-li přitom v průběhu řízení najevo žádné skutečnosti, které by zpochybnily obvyklý průběh děje, lze učinit za pomoci důkazu prima facie závěr, že žalovaný, který byl v průběhu řízení pod vlivem alkoholu, způsobil dopravní nehodu v důsledku nevěnování se plně řízení, pak s nejvyšší mírou pravděpodobnosti byla dopravní nehoda způsobena právě v důsledku vlivu alkoholu na organismus žalovaného. Pro posuzovaný případ má uvedené za následek, že žalobkyni vzniklo vůči žalovanému podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. právo na náhradu toho, co za žalovaného poškozenému plnila.

29. Na uvedeném by ničeho nemohly změnit ani skutečnost, že by žalovaný relevantním způsobem zpochybnil provedené orientační vyšetření na přítomnost alkoholu, neboť za dané situace byl žalovaný povinen podstoupit odborné lékařské vyšetření, což odmítl, v důsledku čehož by žalobkyni opětovně vůči žalovanému vznikl podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. regresní nárok na náhradu toho, co za žalovaného poškozenému plnila.

30. Splatnost regresního nároku není zákonem stanoven, za den splatnosti se tak v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění; nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky nepochybně až výzvou k úhradě ze dne 16. 11. 2020, v níž stanovila žalovanému s pohledu přiměřenou lhůtu k plnění do 2. 12. 2020. Jelikož žalovaný žalobkyni doposud na dlužné částce 50 398 Kč dobrovolně ničeho neuhradil, zavázal jej k tomu při shledání oprávněnosti žalobního nároku soud svým rozhodnutím.

31. Žalobkyně se dále domáhala úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 398 Kč od 3. 12. 2020 do zaplacení. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. a výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením částky 50 398 Kč dne 3. 12. 2020, pročež od tohoto dne do zaplacení přiznal soud žalobkyni jí požadovaný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 398 Kč.

32. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 33. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva, které tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 2 016 Kč; odměna za zastoupení žalobce advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to v plné výši za tři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, v písemném podání žaloby a ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem; sazba mimosmluvní odměny za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a v písemném podání žaloby z tarifní hodnoty 50 398 Kč činí podle § 7 bod 5 cit. vyhl. částku 3 140 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobce advokátem činí částku 9 420 Kč; tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy 900 Kč; DPH ve výši 21 % ze základu 10 320 Kč, tedy DPH ve výši 2 167,20 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 14 503,20 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

34. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.