35 C 366/2020

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 959 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 883,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 883,13 Kč od 10. 12. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 75,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 75,87 Kč od 10. 12. 2018 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 5. 8. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 1 959 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 959 Kč od 10. 12. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou, která vyslovila souhlas zaplacením prvního pojistného, uzavřela dne 27. 10. 2017 pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva“), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Volkswagen Golf, [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“), s ročním pojistným ve výši 5 054 Kč, splatným čtvrtletně, a s počátkem pojištění ke dni 27. 10. 2017. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 27. 7. 2018. Dlužné pojistné za období od 27. 7. 2018 do 9. 12. 2018 činí 1 959 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila i přes předžalobní upomínku ze dne 14. 8. 2019.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Žalobkyně učinila žalované návrh pojistné smlouvy pro komplexní pojištění vozidla [název produktu] [anonymizováno] [číslo] jejímž předmětem bylo pojištěné odpovědnosti za újmu způsobenou provozem předmětného vozidla a doplňkové pojištěné okenních skel vozidla. Počátek pojištění byl stanoven na 27. 10. 2017 v 14:00, pojistné bylo sjednáno jako roční s pojistným ve výši 5 054 Kč, splatným v čtvrtletních splátkách ve výši 1 263 Kč k 27. 1., 27. 4., 27. 7. a 27. 10. daného roku (viz návrh pojistné smlouvy). Žalovaná uhradila dne 10. 11. 2017 částku 1 263 Kč, [variabilní symbol], tj. číslo smlouvy (viz výpis z účtu); to odpovídá i vnitřní evidenci žalobkyně, podle níž měla žalovaná uhradit pojistné splatné dne 27. 10. 2017, 27. 1. 2018 a 27. 4. 2018 vždy ve výši 1 263 Kč, naopak neuhradila pojistné ve výši 1 263 Kč, splatné dne 27. 7. 2018, a poměrnou část pojistného za období od 27. 10. 2018 do 9. 12. 2018 ve výši 696 Kč, splatnou dne 27. 10. 2018, takže celkový nedoplatek na pojistném činí 1 959 Kč (viz Přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy [číslo]). Dopisem ze dne 14. 8. 2019 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky 5 225 Kč nejpozději do 15 dnů ode dne odeslání výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne 14. 8. 2019 vč. podacího archu a sledování zásilky); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy případnou úhradu má tvrdit dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (odst. 1 písm. a)). Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem (odst. 3).</i> <i>7. Podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>8. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (odst. 1). Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou (odst. 2).</i> <i>9. Podle § 2774 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.</i> <i>10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 13. Na základě provedeného dokazování dospěl k následným právním závěrům: Dne 27. 10. 2017 nedošlo k uzavření Pojistné smlouvy, která měla být smlouvou o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k předmětnému vozidlu dle zákona č. 168/1999 Sb., leč pouze k učinění návrhu na uzavření Pojistné smlouvy, kdy na předložené listině není uveden souhlas žalované. Žalobkyně nepředložila žádnou listinu, z níž by vyplývalo, že by žalovaná písemně vyslovila souhlas s nabídkou, nicméně předložila výpis z účtu, z něhož bylo patrno, že žalovaná uhradila dne 10. 11. 2017 první splátku pojistného za sjednané pojistné období, kdy jako variabilní symbol platby uvedla číslo Pojistné smlouvy. Z toho lze učinit závěr, že žalovaná vyjádřila svým faktickým jednáním souhlas s Pojistnou smlouvou. I když pojištění založené Pojistnou smlouvou mělo trvat déle než 1 rok, takže k platnému uzavření Pojistné smlouvy se vyžadovala písemná forma, podle § 2758 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. se písemná forma považuje za zachovanou, dojde-li k včasnému zaplacení pojistného. Ostatně o jednání žalované v souladu s Pojistnou smlouvou svědčí též zaplacení dalších dvou splátek pojistného; byť tato skutečnost vyplývá toliko z vnitřní evidence žalobkyně, jeví se soudu tato evidence jako celek pravdivě vedena. Soud má tedy za to, že mezi stranami sporu došlo k platnému uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k předmětnému vozidlu dle zákona č. 168/1999 Sb., na jejímž základě se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a žalovaná, který s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, se zavázala platit pojistné. Pojistné bylo splatné čtvrtletně ve výši 1 263 Kč. Žalovaná neměla splnit svou povinnost k úhradě pojistného, když neuhradila pojistné ve výši 1 263 Kč, splatné dne 27. 7. 2018, a poměrnou část pojistného ve výši 696 Kč za období od 27. 10. 2018 do 9. 12. 2018 ve výši, splatnou dne 27. 10. 2018, kdy celkový nedoplatek na pojistném má činit 1 959 Kč.

14. Soud přezkoumal tento návrh a shledal jej důvodný toliko částečně. Dlužné pojistné za žalobkyní požadované období od 27. 7. 2018 do 9. 12. 2018 (celkem 136 dnů) činí 1 883,13 Kč (roční pojistné ve výši 5 054 Kč: 365 dnů v daném roce × 136 dnů). Jestliže žalobkyně na dlužném nájemném požadovala částku 1 959 Kč, požadovala více, než na co má nárok. S ohledem na uvedené soud přiznal žalobkyni částku 1 883,13 Kč, naopak žalobu co do částky 75,87 Kč pro nedůvodnost zamítl.

15. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství, a sice úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 959 Kč od 10. 12. 2018 do zaplacení. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalované s řádnou a včasnou úhradou jejích závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. Vzhledem k tomu, že úrok z prodlení jako příslušenství sleduje osud věci hlavní, mohl být žalobkyni přiznán pouze z částek, které byly v řízení shledány za důvodné, resp. nemohl být žalobkyni přiznán z částek, do kterých byla žaloba zamítnuta. Protože žaloba byla zamítnuta co do částky 75,87 Kč, nemohl být žalobkyni přiznán úrok z prodlení z této částky. Ve vztahu k úroku z prodlení z dlužného pojistného pak bylo nutno posoudit, zda a kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou tohoto nároku. Platba pojistného byla sjednána čtvrtletně ve výši 1 263 Kč k 27. 1., 27. 4., 27. 7. a 27. 10. daného roku, kdy žalovaná neuhradila pojistné ve výši 1 263 Kč splatné dne 27. 7. 2018 a poměrnou část pojistného ve výši 620,13 Kč splatnou dne 27. 10. 2018. Žádala-li tedy žalobkyně úrok z prodlení z celé dlužné částky 1 883,13 Kč až od 10. 12. 2018, žádala méně, než na co má nárok, a takový žalobní požadavek soud nemůže přestoupit. S ohledem na uvedené přiznal soud žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z částky 1 883,13 Kč od 10. 12. 2018 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 75,87 Kč od 10. 12. 2018 do zaplacení, naopak soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

16. S ohledem na výše uvedené uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 883,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 883,13 Kč od 10. 12. 2018 do zaplacení (výrok I.), naopak soud pro nedůvodnost zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 75,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 75,87 Kč od 10. 12. 2018 do zaplacení (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 17. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná toliko v nepatrném rozsahu, proto má podle § 142 odst. 3 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 1 959 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 500 Kč; tři režijní paušály po 100 Kč za výše učiněné úkony (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; DPH ve výši 21 % ze základu 800 Kč, tedy DPH ve výši 168 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 1 368 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.