Okresní soud ve Zlíně · Rozsudek

35 C 41/2022

č. j. 35 C 41/2022-90

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSZL:2022:35.C.41.2022.1

Citované zákony (15)

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 352 991,15 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 352 991,15 Kč s úrokem z prodlení</b> <b>- ve výši 9,75 % p.a. z částky 62 171 Kč od 6. 2. 2019 do zaplacení</b> <b>- ve výši 9,75 % p.a. z částky 41 447,30 Kč od 6. 5. 2019 do zaplacení</b> <b>- ve výši 9,75 % p.a. z částky 90 343,14 Kč od 9. 2. 2019 do zaplacení</b> <b>- ve výši 9,75 % p.a. z částky 126 181,12 Kč od 10. 5. 2019 do zaplacení</b> <b>- ve výši 10 % p.a. z částky 32 848,85 Kč od 12. 7. 2019 do zaplacení</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 18 550 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1) Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 4. 2. 2022 po žalované domáhal zaplacení částky 352 991,15 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce, který je vlastníkem pozemku p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Zlín pro obec Zlín, k.ú. [obec], uzavřel s žalovanou (pod původní obchodní firmou 1. zlínská soukromá základní škola, s.r.o.) dne 15. 8. 2018 smlouvu o nájmu [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejímž byl pronájem nebytových prostor o celkové výměře 630 m2 v 5. nadzemním podlaží budovy [adresa], která je součástí pozemku p.č.st. [číslo], ke vzdělávání žáků základní školy, pro činnost školní družiny, činnost školního klubu a provoz výdejny jídla. Nájemné bylo sjednáno ve výši 248 684 Kč/rok a mělo být hrazeno ve čtvrtletních splátkách ve výši po 62 171 Kč nejpozději do 5. dne druhého měsíce daného čtvrtletí na účet žalobce. Dále bylo mezi žalobcem a žalovanou dohodnuto, že žalovaná uhradí žalobci úhrady za energie a služby, jejichž plnění je s užíváním spojeno, a to na účet žalobce čtvrtletně na základě vystavené faktury. Pro případ prodlení s úhradou shora uvedených plateb, je žalovaná povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy. Dne [datum] žalobce zaslal žalované výpověď s tříměsíční výpovědní lhůtou. Předmět nájmu byl žalobci předán dne 30. 5. 2019. Žalovaná neuhradila nájemné za 1. čtvrtletí 2019 ve výši 62 171 Kč, nájemné za 2. čtvrtletí 2019 ve výši 41 447,30 Kč (nájemné bylo částečně poníženo vzhledem k ukončení smlouvy dne 30. 5. 2019) a energie a služby za období 10-12 2018 ve výši 90 343,14 Kč fakturované fakturou č. 419000068, splatnou 8. 2. 2019, za období 01-03 2019 ve výši 126 181,12 Kč fakturované fakturou č. 419000237 splatnou dne 9. 5. 2019 a za období a 04-05 2019 ve výši 32 845,85 Kč fakturované fakturou č. 419000330 splatnou dne 11. 7. 2019. Žádost žalované o prominutí dluhu byla opakovaně volenými orgány žalobce (Radou města Zlína a Zastupitelstvem města Zlína) zamítnuta. Přes opakované výzvy k úhradě dluhu žalovaná žalobci dlužnou částku neuhradila. 2) Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Potvrdila, že došlo k uzavření smlouvy o nájmu s uvedeným sjednaným nájemným, způsobem jeho platby doplněný i o platby za energie a služby uvedené ve smlouvě. Potvrdila, že dne 21. 2. 2019 obdržela výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní lhůtou. Prohlásila, že shoda panuje i na výši částek konkretizovaných v žalobě. Bránila se v podstatných skutečnostech tím, že: jednání o nájemní smlouvě přistoupila v první půli roku 2018 na základě záměru dlouhodobého pronájmu předmětných prostor, zveřejněného v souladu s § 39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve dnech 9.1. – 25. 1. 2018 žalobcem na úřední desce. Jak z uvedeného záměru, tak z pozdějšího jednání zástupců žalobce plynulo, že město stojí o dlouhodobý pronájem uvedených prostor za účelem výkonu činnosti školy a školských zařízení. V červnu téhož roku se žalovaná rozhodla otevření základní školy o rok odložit, tedy ji otevřít až od září 2019. Jedním z důvodů k tomuto rozhodnutí bylo to, že prostory, o nichž jednala s městem Zlínem a které byly v tu dobu v dezolátním stavu, bylo potřeba k výkonu činnosti školy uzpůsobit. Jelikož však žalovaná v souladu s § 147 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona), potřebovali za účelem nabytí účinnosti rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku do 31. 8. 2018 doložit, že disponuje prostory k výkonu činnosti školy, informovala žalobce o tom, že o pronájem prostor stojí, ale že zde v roce 2018 2019 školu neotevře, v průběhu roku je rekonstruuje a činnost školy v prostorách začne vykonávat ve školním roce 2019 /2020. Žalobce již v srpnu 2018, tedy před uzavřením předmětné smlouvy, prokazatelně věděl o tom, že první školní rok zde žalovaná nebude vykonávat činnost školy, ale že bude prostory uzpůsobovat a napravovat jejich dezolátní stav, a že zde začne činnost vykonávat od školního roku 2019 [číslo]. Zástupci žalobce žalované při uzavírání smlouvy v srpnu 2018 přislíbili, že počítají s tím, že nájemní smlouva poběží i v dalších letech, tedy, že investici do prostor učiněnou ve školním roce 2018 2019 dále“ odbydlí” v dalších letech, kdy zde bude vykonávat činnost školy. Z žádných okolností při uzavírání smlouvy tedy nešlo dovodit, že záměrem žalobce je smlouvu hned v průběhu prvního roku vypovědět. Pokud by žalovaná věděla, že taková výpověď hrozí či je byť jen možná, vůbec bych o uzavření takové smlouvy neuvažovala, když činnost školy je dlouhodobá záležitost, pouštět se do ní v takto nejistých podmínkách není smysluplné. Nájemné, jakož i poměrnou část plateb za služby, které žalovaná však v místě reálně nevyužívala (odvoz odpadu, revizi výměníkové stanice, deratizaci, čištění kanalizace a ostrahu objektu), a energií, které jsme nečerpali (elektřiny, vody a páry), žalovaná dle smlouvy řádně platila až do listopadu 2018 (v souhrnu 110 254 Kč). Platby za energie a služby byly v souladu s čl. 3 odst. 2 smlouvy účtovány v poměru 1:3 z celkového objemu účtovaného dodavateli mezi žalovanou a [anonymizováno] školu [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo], [obec], která vykonávala činnost v dalších patrech budovy. Reálně však veškeré služby a energie využívala pouze [anonymizováno] škola [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec]. V rámci příprav prostor na zahájení činnosti školy žalovaná část prostor vymalovala za 21 100 Kč. Na jednání dne 6. 12. 2018, kde byla ze strany města Zlín přítomna náměstkyně primátora města a vedoucí odboru školství magistrátu města byl žalované sdělen záměr žalobce vypovědět uvedenou smlouvu. Zároveň byla žalovaná přítomnými zástupci žalobce informována, že souhlasí s tím, že výpovědí z nájmu došlo ke zmaření jeho účelu, a proto již ze strany žalobce nebudou požadovány žádné další platby, a že ze strany žalobce dojde k finančnímu vyrovnání, aby investice žalované do vzniku ScioŠkoly spočívající v platbách za nájemné, energie a vymalování prostor, nebyla zcela zmařena. V následujících dnech žalovaná očekávala výpověď nájemní smlouvy a jednání o kompenzaci doposud investovaných prostředků, jak bylo přislíbeno v souvislosti s jejím ukončením. Dne 9. 1. 2019 byla žalovaná telefonicky kontaktována pracovnicí z odboru školství žalobce s žádostí o vyčíslení nákladů, které žalovaná v souvislosti s pronájmem budovy vynaložila, za účelem jejich kompenzace. Dne 22. 1. 2019 žalovaná městu Zlínu přehled těchto nákladů zaslala spolu s dotazem, kdy bude žalované zaslána písemná výpověď smlouvy, na což nebylo odpovězeno. Prostory v té době vůbec neužívala, ani v nich nespotřebovávala žádné energie, ani nevyužívala žádné služby. Prostory žalovaná za celou dobu nájmu využila pouze jednou, a to dne [datum], od 16:00 do 18:00 pro besedu se zájemci o její školu. V uvedené době žalovaná výpověď považovala pouze za formalitu a plně se spolehla na ústní vyjádření zástupců žalobce o tom, že žádnou další platbu již nebudou požadovat. Dne 5. 2. 2019 žalovaná obdržela fakturu za energie za období 10-12 2018, na což reagovala dotazem, zdali teda má smlouva být ukončena, nebo zdali žalobce počítá s dalším hrazením nájmu a energií. Na tento email žalovaná nedostala odpověď. Telefonicky se se zástupci města v danou dobu vůbec nedařilo spojit, na emaily poukazující na předchozí dohody a na vyjádření, že město smlouvu považuje za ukončenou, žalobce neodpovídal. Skutečnou, tedy písemnou výpověď žalovaná obdržela až v měsíci únoru 2019, s výpovědní dobou tři měsíce. Návrh dohody o narovnání žalovaná od žalobce obdržela až dne 14. 8. 2019 a s jejím zněním od počátku nesouhlasila zejména z toho důvodu, že žalobce v rozporu se svými předchozími přísliby požadoval uhradit nájemné za celé období do května 2019 a odmítal nahradit zmařenou investici žalovaného. Tím zcela popřel svá předchozí vyjádření o způsobu ukončení nájemního vztahu. Tyto pozice si žalobce a žalovaná vyjasnili i na vzájemném jednání dne 16. 9. 2019. Zde zástupci města v čele s náměstkyní primátora opět připustili, že žalovaná do věci investovala již množství času a peněž, a uznali to, že požadavky žalované mají reálný základ a doporučili žalované dále jednat s právním odborem žalobce. Dne 17. 10. 2019 se žalovaná setkala s právníkem žalobce, který vyjádřil plné pochopení pro situaci žalované a doporučil jí popsat postup událostí a obrátit se s oficiální žádostí na žalobce, aby byl žalované domnělý dluh odpuštěn. Žalovaná proto žalobce dvakrát, dne 8. 1. 2020 a 26. 5. 2020, s uvedením konkrétních důvodů, žádala o prominutí domnělého dluhu. Město ani jednou nevyhovělo. Zároveň žalovaná žalobci dne [datum] zaslala návrh dohody o narovnání, kterou zastupitelstvo žalobce odmítlo. Věc se tedy žalovaná pokoušela aktivně s žalobcem řešit. V důsledku komplikací s prostory žalované vznikly mnohem vyšší ztráty, a to zejména odchodem drtivé většiny rodičů, kteří plánovali své děti do [anonymizováno] zapsat. Ještě v březnu 2019, kdy byl uspořádán den otevřených dveří ScioŠkoly v náhradních prostorách, dorazilo na akci kolem 40 až 50 zájemců reálně uvažujících o umístění dětí do [anonymizováno]. Dále byl ve dnech 4. až 29. března 2019 realizován průzkum mezi potenciálními zájemci o [anonymizováno] z řad rodičů ze [obec] a okolí, v němž 22 rodičů na otázku“ Chtěli byste své děti dát do ScioŠkoly?” odpovědělo“ ano, jsem rozhodnut/a” 22 odpovědělo“ asi ano, ale potřeboval/a bych více informací” a 52 odpovědělo“ možná, až bychom viděli, jak funguje”. Nejistota, zda škola, s ohledem na prostory, vznikne nebo nevznikne, která trvala až do května 2019, vedla k tomu, že drtivá většina rodičů vyřešila situaci jiným způsobem a dítě do školy v průběhu zápisů, které v souladu s § 36 školského zákona probíhaly v dubnu, nezapsala. K 30. září 2019 se tak v naší škole vzdělávalo pouze 11 žáků. Ostatně rodiče prvňáčků ani nemohli jinak, neboť v dubnu, kdy probíhají zápisy, jsme jim nemohli garantovat, že se školu podaří otevřít. Ztráty, které žalovaná tímto utrpěla, jsou tak mnohem vyšší než pouze zmařené výdaje týkající se předmětných prostor. Žalovaná považuje jednání žalobce vzhledem ke shora popsaným okolnostem za nepoctivé a požadavek na zaplacení nájemného za prostory, které žalovaná využila pouze jednou, a požadavek na zaplacení služeb, které žalovaná nikdy nevyužívala, a energie, které nikdy nečerpala, za nemravný. Přiznáním plnění, které žalobce požaduje, by žalobce těžil ze svých nepoctivých činů zejména z prosince 2018 až srpna 2019, což by bylo v rozporu s § 6 dost. 2 občanského zákoníku. 3) Skutková tvrzení uvedená v žalobě byla nesporná, nadto prokázána smlouvou o nájmu č. 2000180133 uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne 14. 8. 2018 ve spojení s předávacím protokolem o předání předmětu nájmu žalované, dále výpovědí smlouvy ze dne 21. 2. 2019 s potvrzením o doručení do datové schránky žalované dne 22. 2. 2019 a předávacím protokolem ze dne 30. 5. 2019, na jehož základě byl předmět nájmu předán zpět žalobci. Byly doloženy též faktury č. 419000068, 419000237 a 419000330, kterými žalobce vyzval žalovanou k úhradě v žalobě konkretizovaných částek za služby a energie, splatnými k datům konkretizovaným v žalobě. Předložena byla též výzva k plnění ze dne 24. 6. 2021 a korespondence vedená před podáním žaloby ve vztahu k úhradě dlužných částek ve dnech 20. a 21. 12. 2021, výzva k úhradě ze dne 17. 1. 2022 s průkazem o doručení žalované dne 19. 1. 2022. 4) Pro účely meritorního rozhodnutí v dané věci pak soud považuje za potřebné zdůraznit ještě následující ujednání ve smlouvě: - podle čl. II. bod 1 je účelem nájmu užívání předmětu nájmu nájemcem ke vzdělávání žáků základní školy, pro činnost školní družiny, činnost školního klubu a provoz výdejny jídla; - podle čl. III. bod 2 nájemce uhradí pronajímateli úhrady za energie a služby, jejichž plnění je s užíváním předmětu nájmu spojeno. Stanovení výše těchto úhrad vyplývá ze smlouvy o nájmu nebytových prosto [rodné číslo] uzavřené mezi pronajímatelem a [anonymizováno] školou [anonymizováno] a obchodu [obec], [ulice a číslo], [obec], ve které je dohodnuta úhrada těchto služeb dle skutečnosti účtované dodavateli těchto služeb v poměru 1:3 (díl pronajímatel a 3 díly [anonymizováno] škola [anonymizováno] a obchodu Zlín). Tento jeden díl úhrad za služby přefakturuje pronajímatel nájemci; - podle čl. IV. bod 1 byl nájem sjednán na dobu neurčitou; - podle čl. IV. bod 3 smlouvu lze ukončit písemnou dohodou smluvních stran nebo výpovědí, kdy kterákoliv ze smluvních stran má právo vypovědět nájem v tříměsíční výpovědní době. Výpovědní lhůta začne běžet prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi; 5) Skutková tvrzení uvedená v písemném vyjádření žalovaného byla prokázána především listinnými důkazy předloženými spolu s tímto vyjádřením, konkrétně: -) interní e-mailovou komunikací žalované ze dne 22. 6. 2018, ze které vyplývá informace určená rodičům o otevření [anonymizováno] ve Zlíně nikoliv v září 2018, ale v září 2019 pro doposud malý zájem přihlášených (24 dětí ke dni vyhotovení emailu), -) e-mailovou zpráva [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kterou informoval ostatní zaměstnance žalované o výsledku jednání se žalobcem, jejímž důvodem bylo sdělení, že žalobce je nucen vypovědět nájemní smlouvu, -) fotodokumentací prostor z ledna roku 2018 dokumentující jejich tehdejší stav, -) fakturou ze dne [datum] vystavenou [jméno] [příjmení] jako dodavatelem žalované jako odběrateli, kterou dodavatel vyzval odběratele k úhradě částky 21 100 Kč za vymalování učeben [anonymizována dvě slova] v prostorách [anonymizováno] školy [anonymizováno] a obchodu [obec] na adrese [ulice a číslo] -) e-mailovou korespondencí mezi pracovníky žalované ze dne 9. 1. 2019, jejímž obsahem je informace o telefonickém hovoru s pracovnicí žalobce, která by potřebovala vyčíslit, jaké doposud byly s pronajatou budovou výdaje na drobné stavební úpravy, apod. -) fakturou ze dne 7. 11. 2018, č. 418000532, vystavenou žalobcem jako dodavatelem žalované jako odběrateli, kterou žalobce žalovanou vyzval k úhradě částky 16 321,87 Kč z titulu energií a služeb za 8-9/ 2018 dle smlouvy, jejíž přílohou je konkrétní vyčíslení fakturované částky, -) e-mailovou korespondencí mezi žalovanou (resp. jejím zřizovatelem) a žalobcem ze dne 5. 2. 2019, jejímž předmětem bylo zaslání faktury za období 10-12 2018 a dotaz pracovnice žalované, zda má dále hradit nájem, když měla za to, že nájemní smlouva byla vypovězena -) e-mailovou korespondencí mezi žalovanou (resp. jejím zřizovatelem) a žalobcem ze dne 10. 4. 2019, jejímž obsahem byl mj. dotaz na optimální postup pro refundaci uhrazeného nájmu a energií za prostory v SOŠ gastronomické, když platby byly od ledna 2019 zastaveny, nicméně od srpna byla uhrazena konkretizovaná částka za pronájem a energie, které žalovaný nespotřebovával, prostory byly po celou dobu prázdné, netopilo se, nespotřebovávala se voda ani elektřina, -) emailovou korespondencí mezi žalobcem a žalovanou ze dne [datum] a navazující interní e-mailová korespondence mezi zaměstnanci žalované, resp. jejího zřizovatele ze dní 14. a 15. 8. 2019, včetně návrhu dohody o narovnání, jejichž obsahem bylo zaslání ke komentování dohody o narovnání, a k tomu vzájemně vyměňované informace zaměstnanců žalované o tom, co se stalo a jak postupovat dál; -) zápisem ze schůzky ze dne 16. 9. 2019 pořízený jejím účastníkem [jméno] [příjmení] za žalovanou, obsahujícím informace o průběhu schůzky, názory jednotlivých stran, postřehy, poznámky a úvahy pořizovatele tohoto zápisu o dalším postupu, -) návrhem dohody o narovnání ve znění, které žalovaná zaslala žalobci dne 21. 8. 2019 -) interní emailovou komunikací pracovníků žalované z 16. září 2019 až 17. října 2019 s informacemi o vývoji situace při řešení vztahu mezi žalobcem a žalovanou s výsledkem prezentovaným jedním ze zaměstnanců žalovaného ostatním zaměstnancům žalovaného dne 17. 10. 2019 spočívajícím v tom, že na schůzce se zástupci města byl přijat závěr o odpuštění celé dlužné částky, o což je nutno oficiálně požádat, o přefakturaci malování, nikoli možnost vrácení již zaplaceného nájemného, ale vyjádřená lítost nad situací a snaha o vstřícnost ze strany žalobce vůči žalované -) žádostí žalované o prominutí dluhu ze dne 8. 1. 2020, -) odpovědí žalobce ze dne 28. 2. 2020 na žádost o prominutí dluhu ze dne 8. 1. 2020, -) žádostí žalované o prominutí dluhu ze dne 13. 5. 2020, -) odpovědí žalobce ze dne 24. 9. 2020 na žádost o prominutí dluhu ze dne 13. 5. 2020, -) dopisem žalované k návrhu dohody o narovnání ze dne 10. 8. 2021, -) návrh žalované dohody o narovnání ze dne 10. 8. 2021, -) odpověďmi v dotazníku mapujícím zájem o [anonymizováno] [obec], který byl realizován od 4. 3. do 29. 3. 2019, -) výkazem M3 o základní škole podle stavu k 30. 9. 2019. 6) Ve vztahu ke snaze vyřešit vzájemný vztah mimosoudně předložil žalobce ještě: -) návrh dohody o narovnání předloženým žalobcem žalované v srpnu 2019, ve které byl žalobce ochoten prominout dluh na nájemném ve výši 103 618,30 Kč s tím, že žalovaná uhradí částku ve výši 249 373,11 Kč za energie; -) emailovou korespondenci 21. 4. 2019 s revizemi návrhu dohody o narovnání, podle kterých by žalovaná na nájemném a energiích neuhradila ničeho, a žalobce by žalované uhradil platby, které žalovaná vynaložila ať už na náklady nebo na nájemné a energie za rok 2018, -) návrh dohody o narovnání vypracovaný žalovanou, podle kterého by nájemce zaplatil dlužné nájemné a nebyl by povinen platit částku za energie, přičemž žalobce by se zavázal spornou částku za energie a služby nevymáhat. 7) Návrhy na provedení dalšího dokazování soud zamítl jako pro věc irelevantní, konkrétně: -) návrh na výslech svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] k předsmluvním jednáním a ke skutečnosti, že žalobce věděl o tom, že v prvním roce trvání nájmu nebude vykonávána činnost školy a že počítají s tím, že nájemní smlouva poběží i v dalších letech. Šlo by o prokazování motivace k právnímu jednání, která pro posouzení merita věci není rozhodná, přičemž bylo zcela na žalované, zda se rozhodne vstoupit do nájemního vztahu a zavázat se k platbám nájemného a energií již v roce, o němž věděla, že v něm nebude činnost školy vykonávat. Dlouhodobost trvání nájmu vyplývá i ze smlouvy, která byla uzavřena na dobu neurčitou. Ze stejných důvodů nebyl vyžádán záměr pronájmu nemovitosti zveřejněný v souladu s § 39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve dnech 9.1. - [datum] statutárním městem Zlínem na úřední desce, kterým měl být prokázán deklarovaný zájem žalobce na dlouhodobosti pronájmu; -) návrh na výslech svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] o průběhu schůzky dne 6. 12. 2018, na níž žalobce informoval žalovanou o záměru ukončit nájemní smlouvu, a zároveň měli zástupci žalobce se vyjádřit tak, že žalobce již nebude požadovat žádné další platby a že dojde k finančnímu vyrovnání. Uskutečnění této schůzky a poskytnutí informace o záměru žalobce vypovědět nájemní smlouvu bylo nesporné. Mělo-li být prokázáno konkrétní vyjádření konkrétních zástupců města o konkrétním způsobu vyřešení vztahu mezi účastníky v souvislosti se zmařením účelu pronájmu, nelze pominout, že jednotliví pracovníci žalobce jako zaměstnanci zařazení do obecního úřadu, resp. v případě statutárního města do magistrátu, netvoří jeho vůli, ale v rámci samostatné působnosti obce plní úkoly, které obecnímu úřadu, resp. magistrátu uloží zastupitelstvo. Domáhá-li se aktuálně žalobce zaplacení všech dlužných částek, je irelevantní, jaká jednotlivá vyjádření poskytli jednotliví zaměstnanci v průběhu mimosoudního řešení vzájemného vztahu účastníků, když na finálním projevu vůle žalobce jako samosprávního celku směřujícího k zaplacení všech dlužných částek nemůže dílčí vyjádření jednotlivých zaměstnanců nic změnit; -) z obdobných důvodů byl zamítnut i návrh na výslech svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která za žalobce se žalovanou komunikovala v letech 2018 a 2019, když dne 9. 1. 2019 měla žádat žalovanou o vyčíslení nákladů vynaložených žalovanou za účelem jejich kompenzace; -) návrh na výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], kterým mělo být prokázáno, že žalovaná prostory využila za celou dobu nájmu jen jednou a nespotřebovávala žádné energie ani nevyužívala služby. V tomto směru je rozhodné, k čemu se žalovaná zavázala ve smlouvě, přičemž na povinnost platit nájemné nemá vliv intenzita ani rozsah užívání předmětu nájmu, a pokud se žalovaná zavázala platit určitý díl energií vyúčtovaných dodavateli, aniž by byla reflektována skutečná spotřeba žalované, pak je prokazování rozsahu a konkrétní spotřeby energií v souvislosti s rozsahem a intenzitou užívání předmětu nájmu pro rozhodnutí o meritu irelevantní, -) návrh na výslech svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] k průběhu a výsledkům mimosoudních jednání v návaznosti na dohodu o narovnání, kterou žalovaná od žalobce obdržela dne 14. 8. 2019, k jejímu obsahu a obsahu schůzky proběhlé dne 16. 9. 2019, na níž měly být vyjasňovány pozice, když výsledek této schůzky byl prokázán zápisem pořízeným jedním jejím účastníkem za stranou žalovanou (viz důkazy rozebrané shora u stanoviska žalované); -) návrh na výslech Mgr. [jméno] [příjmení] k průběhu mimosoudních jednání a žádostem o prominutí dluhu, když tyto skutečnosti byly prokázány listinami v řízení již předloženými, a osobní postoj navrhovaného svědka spočívající ve vyjádření pochopení nad situací žalovaného nemůže na rozhodnutí o meritu nic změnit. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 8) Po provedeném dokazování soud dospívá k závěru o skutkovém stavu, který je popsán v žalobě i ve vyjádření žalovaného, jak jsou rozebrány v úvodních pasážích tohoto odůvodnění, na které soud pro stručnost odkazuje, aniž by tento závěr o skutkovém stavu opakoval. 9) Nutno zdůraznit, že mezi účastníky nebylo sporné, co proběhlo, co se odehrálo v reálném světě, v řízení šlo především o právní posouzení proběhlého skutkového děje a posouzení jeho souladu s principy poctivosti a souladu s dobrými mravy. <b>Právní posouzení věci</b> <i>10) Podle § 2210 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>11) Podle § 2302 odst. 1 občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.</i> <i>12) Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.</i> <i>13) Podle § 6 odst. 1 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.</i> <i>14) Podle § 6 odst. 2 občanského zákoníku nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.</i> <i>15) Podle § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.</i> <i>16) Podle § 3 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že mj. daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.</i> <i>17) Podle § 1759 věta první občanského zákoníku smlouva strany zavazuje.</i> 18) Strany uzavřely dne 15. 8. 2018 písemnou smlouvu o nájmu ve smyslu § 2210 a násl. občanského zákoníku, konkrétně se jedná o nájem prostor sloužícího podnikání ve smyslu § 2302 občanského zákoníku, který je při absenci výslovné zvláštní úpravy podřízen obecným ustanovením o nájmu. Nicméně práva a povinnosti stran byla podrobně upravena ve smlouvě, a protože zákonná úprava nájmu a nájmu prostor sloužících podnikání je převážně úpravou dispozitivní, mohly strany ve smlouvě ujednat nejenom odchylná pravidla, pokud jde o délku výpovědní doby, např. absenci výpovědní doby, různou délku, počátek běhu nebo okamžik skončení běhu, ale také odchylná pravidla pro nezbytnost odůvodnění výpovědi. Nepřekročitelným limitem je nezbytné zachování určitosti výpovědi. Strany si však mohou ujednat i možnost výpovědi bez výpovědního důvodu. 19) Žalobce se ve smlouvě zavázal přenechat žalované do užívání ve smlouvě konkrétně vymezený nebytový prostor a žalovaná se zavázala platit nájemné a cenu za energie a služby. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Strany si sjednaly možnost ukončit smlouvy výpovědí, kdy kterákoliv ze smluvních stran má právo vypovědět nájem v tříměsíční výpovědní době. 20) Žalobce své povinnosti ze smlouvy vyplývající splnil, když dne 15. 8. 2018 předal žalované do užívání pronajaté prostory. 21) Nájemní vztah byl ukončen výpovědí ze dne 21. 2. 2019, předmět nájmu byl vrácen pronajímateli dne 30. 5. 2019. 22) V průběhu trvání nájemního vztahu, ani po jeho ukončení žalovaná nesplnila své povinnosti nájemce, když žalobci jako pronajímateli nezaplatila nájemné za 1. čtvrtletí 2019 ve výši 62 171 Kč splatné ke dni 5. 2. 2019 a nájemné za 2 čtvrtletí ve výši 41 447,30 Kč (takto vypočtené ke dni vrácení předmětu nájmu žalobci dne 30. 5. 2019) splatné dne 5. 5. 2019. Dále žalovaná nezaplatila žalobci cenu za energie a služby za období 10-12 2018 ve výši 90 343,14 Kč splatnou dne 8. 2. 2019, za 1-3/ 2019 ve výši 126 181,12 Kč splatnou dne 9. 5. 2019 a za období 4-5/ 2019 ve výši 32 848,85 Kč splatnou dne 11. 7. 2019. Výše dlužných částek byla nesporná. 23) Soud má za to, že argumenty žalovaného, pro které by nemělo být přiznáno nájemné a platba za energie, jsou irelevantní. 24) V prvé řadě je nutno zdůraznit princip pacta sunt servanda vyjádřený v § 1759 občanského zákoníku, které je legislativním vyjádřením zásady pacta sunt servanda a provedením § 3 odst. 2 písm. d), kde je tato zásada vyjádřena. 25) Smlouva je právní skutečnost, na jejímž základě vzniká závazek. Smlouvy jsou uzavírány s tím, že budou plněny a v konkrétní smlouvě si strany podrobně sjednaly vzájemná práva a povinnosti, které nejenže se zavázaly plnit (povinnosti), ale též je mohly využít (práva). 26) Jednání žalobce, který využil sjednané oprávnění (nutno podotknout, že oprávnění sjednané pro obě strany) vypovědět nájemní smlouvu kdykoliv bez udání důvodu s tříměsíční výpovědní lhůtou, který obě strany - a především žalovaná s ohledem na zamýšlený účel provozování školy - uvažovaly jako vztah dlouhodobý, byť tak žalobce učinil relativně krátce po vzniku nájemního vztahu (předání předmětu nájmu nájemci 15. 8. 2018, informace o uvažované výpovědi 6. 12. 2018, výpověď realizovaná dne 21. 2. 2019), není jednáním v rozporu s dobrými mravy ani zásadami poctivosti. 27) Žalobce se ve smlouvě nezavázal, že smlouvu nevypoví, z písemně uzavřené smlouvy nevyplývá jakýkoliv příslib neměnnosti či zaručení určité minimální délky trvání nájemního vztahu. 28) Povinnost k platbě nájemného pak stíhá nájemce bez ohledu na konkrétní intenzitu a rozsah využití předmětu nájmu po dobu jeho trvání, přičemž důvody, pro které předmět nájmu nevyužíval ke sjednanému účelu již od počátku účinnosti nájemního vztahu, jsou pro tuto platební povinnost nerozhodné. 29) Povinnost nájemce platit za energie byla sjednána způsobem, který zavazuje nájemce k jejich platbě, i když reálně služby nevyužívá – toho si musel být nájemce při uzavírání nájemní smlouvy vědom a v takovém znění nájemní smlouvu podepsal a na nastavené podmínky přistoupil. Zásada pacta sunt servanda ho pak k platbě zavazuje. 30) Prodleva s reálným podáním výpovědi z nájemního vztahu – od informace o záměru nájemní vztah vypovědět podané pronajímatelem dne 6. 12. 2018 až po realizaci výpovědi dne 21. 2. 2019 s běžící výpovědní dobou (nutno přitom poukázat na skutečnost, že předmět nájmu byl předán pronajímateli dříve a že nároky z nájemního vztahu žalobce vyčísluje za období kratší, než za jaké by mohl mít nárok, když tříměsíční výpovědní doba by v intencích čl. IV. bod 3 věta poslední smlouvy začala plynout 1. 3. 2019 a uplynula by k 30. 6. 2019, přitom nájemní vztah byl reálně ukončen ke dni 30. 5. 2019) a úvahy žalovaného o tom, že pokud by věděl, že pronajímatel bude otálet s realizací výpovědi, by vypověděl nájemní vztah sám dříve, aby se tak platební povinnosti snížily, jsou pro posouzení věci také irelevantní, když jde vlastně o motivaci k právnímu jednání, která je pro posouzení právního jednání nerozhodná. 31) Jednání, kdy zástupci žalobce - náměstkyně primátora či vedoucí příslušných odborů za žalobce jednající v právním vztahu s žalovanou měli v souvislosti se sdělením záměru vypovědět smlouvu a nájemní vztah ukončit i při následných jednáních žalované prezentovat zájem žalobce o kompenzaci za zmařený nájemní vztah, a následně došlo ke změně přístupu, zamítnutí žádostí o prominutí dluhu a vymáhání zaplacení celé dlužné částky, se sice jeví být jednáním nikoliv korektním, nicméně v situaci, kdy žalobce je samosprávnou územní korporací, jehož vůli netvoří jednotlivé fyzické osoby v zaměstnaneckém vztahu k žalobci, které pouze vykonávají vůli nejvyššího orgánu, zároveň nikoliv jednáním v rozporu s dobrými mravy či principem poctivosti, když relevantní je konečný projev vůle utvořený orgánem k tomu pravomocným, nikoliv jednotlivými výkonnými pracovníky. 32) Pro posouzení poctivosti jednání žalobce uplatňujícího oprávnění sjednaná smluvně není relevantní posouzení ztrát, které měly vzniknout žalované ukončením nájemního vztahu. Má-li žalovaná vůči žalobci nároky ze zaniklého nájemního vztahu, nic jí nebrání tyto nároky uplatnit procesně relevantním způsobem. 33) Následná jednání po ukončení nájemního vztahu o možnosti narovnání a jejich průběh a výsledky jsou pro věc irelevantní. 34) Lze souhlasit s žalovanou, že podle § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonu. 35) Nicméně důsledky porušení zákona i dobrých mravů upravují ustanovení § 580 odst. 1, § 586 a 588 občanského zákoníku, z nichž plyne, že právní jednání, které odporuje zákonu, může být absolutně neplatné, relativně neplatné či plně platné – konkrétní následek rozporu právního jednání se zákonem je třeba určit podle zákonných kritérií, kterými jsou smysl a účel porušeného zákona (§ 580 odst. 1), ochrana zájmu určité osoby (§ 586) a veřejný pořádek (§ 588). Pokud tak stanoví zákon, může být důsledkem rozporu právního jednání se zákonem i nicotnost. Rozpor právního jednání s dobrými mravy má za následek neplatnost právního jednání (§ 580 odst. 1), s ohledem na povahu dobrých mravů jako krajního korektivu platnosti právních jednání by se mělo jednat vždy o neplatnost absolutní (§ 588). 36) Z uvedeného vyplývá, že toto ustanovení stanoví korelativy pro vlastní právní jednání, kterým je nájemní smlouva a její obsah, přičemž v konkrétním případě nelze obsah nájemní smlouvy považovat jako rozporný s dobrými mravy a nájemní smlouvu z tohoto důvodu neplatnou. 37) Po zvážení všech shora rozebraných skutečností soud nárok žalobce vyhodnotil jako důvodný a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 38) Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jeho práva. Tyto náklady tvoří, v souladu s vyúčtováním žalobce, který se jiných, než účtovaných nákladů řízení vzdal: soudní poplatek ve výši 17 650 Kč tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč za předžalobní upomínku, písemné podání žaloby a účast u jednání konaného dne [datum] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 18 550 Kč (výrok II.). 39) Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.