35 C 411/2017

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 213 234 Kč s přísl. <b>I. Žalovaní 1) a 2) společně a nerozdílně jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 213 234 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 213 234 Kč od [datum] do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 2 196 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní 1) a 2) společně a nerozdílně jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] soudní poplatek ve výši 10 662 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 29.11.2017 po žalovaných společně a nerozdílně domáhala zaplacení částky 213 234 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, Česká republika je vlastníkem a příslušná organizační složka hospodaří s jejím majetkem podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen„ zákon“), konkrétně s nemovitými věcmi - podílem id. ½ pozemku parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 94 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jeho součástí je stavba [adresa], bytový dům, stavba stojí na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], a pozemku parc. [číslo] o výměře 695 m2, druh pozemku zahrada, které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a k.ú. [část obce] (dále jen předmětné nemovitosti). Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl id. ½ nemovitých věci uvedených v čl. I. rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18.7.2014 č.j. 43T 2/2014 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 4.12.2014 č.j. 8 To 90/2014 (právní moc dne [datum]), kterými bylo rozhodnuto podle § 66 odst. 1 trestního zákoníku o propadnutí majetku obžalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného]. Podle § 66 odst. 5 trestního zákoníku propadlý majetek připadá státu. Vlastnické právo k nemovitým věcem uvedeným v čl. I. (k podílu ½) přešlo na žalobkyni na základě zákona dnem právní moci rozsudku, kterým byl uložen trest propadnutí majetku, tj. dnem [datum]. Předmětné nemovitosti užívají žalovaní, kteří se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacují, když za užívání předmětných nemovitostí žalobkyni nic nehradí. Žalobkyně tak žádá náhradu za toto užívání, kterou stanovila jako cenu nájemného v daném místě a čase obvyklou. Výši náhrady za užívání nemovitých věcí uvedených v čl. I. žalobkyně odvodila z ceny nemovité věci, která je užívána. Cena v místě a čase obvyklá byla stanovena znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] 2017 ze dne [datum] ve výši 3 320 000 Kč. Náhradu za užívání pak žalobkyně stanovila ve výši 5% z této ceny. Vzhledem k tomu, že takto byla výše úhrady stanovena pro rok 2017, pro předcházející roky 2014 - 2016 byla částka snížena o inflaci pro dané období. Protože žalobkyně je vlastníkem pouze id. ½ nemovitých věcí, domáhá se úhrady za užívání nemovitých věcí ve výši ½, přičemž za období užívání bez právního důvodu v době od [datum] do [datum] požaduje -) částku 6 323 Kč za dobu od [datum] do [datum], tj. 28 dnů -) částku 82 752 Kč za rok 2015 -) částku 83 000 Kč za rok 2016 -) částku 41159 Kč za dobu od [datum] do [datum], tj. 181 dnů. Celkem se tedy žalobkyně domáhá po žalovaných zaplacení částky 213 234 Kč, a to s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po datu splatnosti stanoveného ve výzvě k plnění ze den [datum], v níž byla lhůta k plněn stanovena do [datum].

2. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby. V podstatných skutečnostech se bránili tím, že žalovaní byli v minulosti vlastníky předmětných nemovitostí, které převedli kupní smlouvou na své syny. Kupní cena uhrazena nebyla. V roce 2011 se žalovaní dohodli se svými syny na uzavření nájemní smlouvy, na jejímž základě jsou žalovaní oprávněni užívat předmětné nemovitosti bezplatně až do roku 2041, když kupní cena za prodej nemovitosti je uhrazena předplacením nájemného do roku 2041. V situaci, kdy žalovaní postavili nemovitost, pak ji prodali synům s tím, že kupní cena je uhrazena nájemným, pak požadování platby obvyklého nájemného žalobkyní hodnotili jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Bránili se také tím, že dlouhodobě užívají pouze jednu polovinu předmětných nemovitostí, když dům se skládá ze dvou bytových jednotek a je reálně rozdělitelný, i když dosud rozdělen nebyl. Poukazovali na svou sociální situaci, když ze svých příjmů představovaných starobními důchody nejsou schopni platit žalobci požadovanou náhradu za užívání. Poukazovali také na náklady, které jsou spojeny s údržbou nemovitosti, především náklady na vytápění a na údržbu zahrady, na kterých by se žalobkyně měla z titulu spoluvlastnického práva podílet a které nesou žalovaní sami, tyto náklady konkrétně vyčíslili za období od [datum] do [datum] a žádali započíst vůči žalobkyní žalované částce jednu polovinu nákladů na údržbu zahrady (konkrétně částku 24 723 Kč) a jednu polovinu nákladů na vytápění.

3. K námitce započtení nákladů na údržbu zahrady žalobkyně jednak namítla promlčení za období od [datum] do [datum] a jednak poukazovala na skutečnost, že žalovaní požadavek na zaplacení částek za údržbu nemovitosti dosud neuplatnili, takže pohledávka navrhovaná k započtení není dosud splatná. Dále poukazovala skutečnost, že pokud by žalovaní po žalobkyni nárok na údržbu zahrady vznesli, má žalobkyně uzavřenou rámcovou smlouvu na provádění prací při údržbě zahrady, na jejímž základě by takovou údržbu zahrady zajistila, a to za částky nižší, než které v této souvislosti vyčíslují žalovaní. Především však žalobkyně poukazovala, že s ohledem na ust. § 42 odst. 2 zákona je započtení vůči pohledávce státu přípustné pouze na základě dohody, a k takové nedošlo.

4. Výpisem z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín, [list vlastnictví] bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně s velikostí spoluvlastnického podílu ve výši ½, a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně spoluvlastnický podíl nabyla na základě rozsudku o propadnutí majetku Městského soudu v Praze ze dne 18.7.2014, 43T 2/2014 s právní mocí ke dni [datum].

5. Návrh žalobkyně na provedení dokazování i tímto rozsudkem soud zamítl, když má za to, že vlastnické právo žalobkyně i právní titul jeho nabytí je dostatečně prokázán výpisem z katastru nemovitostí.

6. Kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi žalovanými 1) a 2) jako prodávajícími a [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalovaného] jako kupujícími bylo prokázáno, že prodávající prodali předmětné nemovitosti kupujícím do jejich podílového spoluvlastnictví každému jednou polovinou za sjednanou kupní cenu ve výši 2 000 000 Kč, přičemž byly sjednány podmínky splacení kupní ceny - částečně při podpisu kupní smlouvy a částečně z hypotečního úvěru, o který kupující žádají.

7. Smlouvou o nájmu nemovitostí a věcí movitých uzavřenou dne [datum] mezi [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalovaného] jako pronajímateli a žalovanými 1) a 2) jako nájemci bylo prokázáno, že pronajímatelé pronajali nájemcům předmětné nemovitosti včetně jejich vybavení za účelem bydlení, a to za sjednané měsíční nájemné ve výši 13 000 Kč Smluvní strany se dohodly, že nájemné bude pronajímatelům hrazeno tak, že na úhradu každého měsíčního nájemného bude postupně započítávána pohledávka nájemců za pronajímateli z titulu dlužné kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne [datum], a to včetně nezaplacených úroků z prodlení, když ke dni podpisu nájemní smlouvy tato pohledávka činí cca 4 700 000 Kč v případě, že tato smlouva z nějakého důvodu zanikne před tím, než bude umořen celý dluh pronajímatelů vůči nájemcům, zavazují se pronajímatelé takový nedoplatek bez prodlení nájemcům uhradit. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že s ohledem na důvody uzavření nájemní smlouvy stanovené v preambuli smlouvy (že nájem je sjednán za účelem úhrady dlužného plnění pronajímatelů vůči nájemcům) se strany dohodly, že tuto smlouvu není možno vypovědět či jinak jednostranně ukončit.

8. V řízení bylo provedeno i dokazování usnesením Městského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum], sp. zn. KZV [číslo], kterým byl zajištěn majetek obviněných [jméno] a [jméno] [příjmení], a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19.6.2013, sp. zn. 44 To 324/2013, kterým bylo usnesení Městského státního zastupitelství v [obec] ze dne 20.5.2013, 1 KZV 83/2013 zrušeno, nicméně protože shora citovaná nájemní smlouva k předmětným nemovitostem, jejímiž byly tyto osoby vlastníky a touto smlouvou s nimi disponovaly, byla uzavřena dne [datum], tedy před tím, než bylo vydáno a posléze zrušeno usnesení o zajištění majetku, nebyli vlastníci nemovitosti k datu [datum] (uzavření nájemní smlouvy) nijak omezeni v dispozicích s majetkem, soud z těchto důkazů nečiní pro věc žádná relevantní skutková zjištění.

9. Úředním záznamem žalobkyně z [datum] bylo prokázáno, že tohoto dne byla provedena kontrola propadnutého majetku [jméno] [celé jméno žalovaného], a to předmětných nemovitostí, kdy na místě byl zastižen žalovaný 1), který žalobkyni provedení posouzení stavu a fotodokumentace neumožnil.

10. Úředním záznamem žalobkyně z [datum] bylo prokázáno, že dne [datum] byla provedeny prohlídka předmětných nemovitostí, která byla předem domluvena s žalovanou 2), a byla pořízena fotodokumentace.

11. Fotodokumentací bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti tvoří několikapatrový rodinný dům, do kterého je vstup pouze jedněmi vstupními dveřmi z ulice, ze zadní části domu (do zahrady) je prováděna přístavba. [příjmení] je oplocena plotem a je na ni přístup pouze přes dům a vstupní dveře.

12. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že předmětné nemovitosti užívají žalovaní (spor byl o rozsah užívání) a že žalobkyně nemá klíče od domu nebo zajištěný přístup do domu.

13. Znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení], bylo prokázáno, že obvyklá cena předmětných nemovitostí ke dni [datum] činila částku 3 320 000 Kč.

14. Úředním záznamem žalobkyně ze dne [datum] bylo prokázáno, že tohoto dne proběhlo jednání mezi žalobkyní a žalovanou 1), zastoupenou zástupcem JUDr. [jméno] [příjmení], jehož předmětem bylo jednání o částce za bezesmluvní užívání.

15. Výzvou k platbě ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalované 1) a 2) k úhradě částky celkem 213 234 Kč do [datum]. Výzva byla zaslána JUDr. [jméno] [příjmení] do jeho datové schránky, dne [datum], oprávněná osoba se do datové schránky přihlásila dne [datum].

16. Upomínkou o zaplacení dluhu ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně upomínala žalované 1) a 2) o zaplacení dlužné částky, výzvu zaslala právnímu zástupci JUDr. [jméno] [příjmení] do datové schránky.

17. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaní jsou starobní důchodci, žalovaný 1) má příjem 9 100 Kč měsíčně a žalovaná 2) má důchod ve výši 8 700 Kč měsíčně. Z toho se platí 8 500 inkaso každý měsíc – elektřina, voda, plyn, TV, rádio. Žalovaní splácí půjčky, které si vzali, aby měli na advokáta. Půjčili si 150 000 Kč od GE [příjmení] [příjmení], tuto půjčku splácí po 2 700 Kč měsíčně a dalších 1 500 Kč měsíčně je splátka na další půjčku od GE Money ve výši 30 000 Kč. Mají výdaje na léky v průměru 800 – 900 Kč měsíčně. Vyživovací povinnost k nikomu nemají. Mají běžné výdaje na telefon a provoz auta zn. Audi starého asi 15 let. Nemovitosti nevlastní. Vklady na VK a účtech nemají. Dávky od státu žádné nepobírají kromě důchodu. Vybavení domácnosti je jejich vlastní, staré 35 let.

18. Další dokazování soud neprováděl a důkazní návrhy zamítl.

19. Vzhledem k tomu, jak soud vyhodnotil možnost započtení pohledávek vůči pohledávce státu (jak bude podrobněji rozebráno dále), není pro meritum věci relevantní posouzení existence případné pohledávky žalovaných vůči žalobci, proto se soud posouzením existence a výší takových případných pohledávek žalovaných vůči žalobci nezabýval. V této souvislosti k započítávaným nákladům na vytápění nemovitosti žalovaní navrhovali provedení dokazování vyúčtováními a fakturami za dodávky plynu), k započítávaným nákladům na údržbu zahrady žalovaní navrhovali provedení dokazování ceníkem prací vystaveným [jméno] [příjmení] a žalobkyně navrhovala provedení dokazování rámcovou smlouvou o dílo, v jejímž rámci by údržbu zahrady zajistila žalobkyně za ceny v této smlouvě sjednané. Tyto důkazní návrhy soud zamítl.

20. Protože podle závěrů soudu, které budou podrobněji rozebrány dále, není pro rozhodnutí o vydání bezdůvodného obohacení relevantní rozsah užívání předmětných nemovitostí žalovanými, byl zamítnut návrh žalovaných na provedení dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které měly prokázat, v jakém skutečném rozsahu žalovaní předmětné nemovitosti užívají.

21. Pokud žalovaní pouze obecně namítli, že výše obvyklého nájemného, které by žalovaní měli žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení by měla být stanovena znaleckým posudkem, soud tento důkazní návrh zamítl, přičemž důvody, pro které výši bezdůvodného obohacení stanovil jiným způsobem než znaleckým posudkem, budou podrobněji rozebrány dále v pasáži právního hodnocení.

22. Okolnosti uzavření nájemní smlouvy mezi žalovanými a [jméno] a [jméno] [příjmení] nejsou pro věc relevantní, byl tedy zamítnut i návrh žalovaných na provedení výslechu [jméno] a [jméno] [příjmení] jako svědků.

23. Skutečnosti, zda to byli žalovaní, kteří nemovitost postavili, a zda žalobkyně do předmětných nemovitostí nic neinvestuje a nestará se o údržbu zahrady a vytápění, nejsou pro posouzení věci relevantní, proto soud zamítl návrh žalovaných na výslech účastníků - žalobkyně i žalovaných k těmto skutečnostem. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 24. Žalobkyně (a [jméno] [celé jméno žalovaného]) jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, spoluvlastnický podíl žalobkyně činí ½. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech ke dni [datum] v důsledku realizace trestu propadnutí majetku, který byl uložen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18.7.2014, sp. zn. 43T 2/2014, který nabyl právní moci dne [datum].

25. Předmětné nemovitosti tvoří několikapatrový rodinný dům, do kterého je vstup pouze jedněmi vstupními dveřmi z ulice, ze zadní části domu (do zahrady) je prováděna přístavba. [příjmení] je oplocena plotem a je na ni přístup pouze přes dům a vstupní dveře.

26. Předmětné nemovitosti užívají žalovaní, kteří za užívání nemovitostí žalobkyni nic nehradí, žalobkyně nemá klíče od domu nebo zajištěný přístup do domu.

27. Obvyklá cena předmětných nemovitostí ke dni [datum] činila částku 3 200 00 Kč.

28. Žalovaní jsou starobní důchodci, jejich sociální, majetková a příjmová situace je popsána v nálezové části tohoto odůvodnění, na kterou soud pro stručnost odkazuje.

29. Předmětné nemovitosti vlastnili žalovaní, kteří je kupní smlouvou ze dne [datum] prodali svým synům [jméno] a [jméno] [příjmení] každému jednou polovinou. Za účelem úhrady dluhu z kupní ceny pak [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] uzavřeli s žalovanými 1) a 2) dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě umožnili žalovaným užívání předmětných nemovitostí s tím, že sjednané nájemné ve výši 13 000 Kč měsíčně bude postupně započítáváno na pohledávku nájemců za pronajímateli z titulu dlužné kupní ceny z kupní smlouvy z [datum]. <b>Právní posouzení věci</b> 30. Podle § 13 odst. 1 zákona stát nabývá majetek též zákonem, na základě zákona, děděním, rozhodnutím příslušného orgánu a na základě mezinárodní smlouvy, kterou je stát vázán, popřípadě na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

31. Podle § 13 odst. 3 není-li den nabytí majetku státem podle odstavce 1 přímo stanoven, je jím den, kdy o nabytí majetku státem bylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto anebo kdy bylo toto nabytí příslušným orgánem pravomocně potvrzeno, popřípadě den, kdy rozhodná skutečnost platně nastala. Nelze-li rozhodný den ani takto určit, je jím den, kdy se příslušná organizační složka (§ 11) ujala výkonu povinností podle tohoto zákona.

32. Podle § 41 odst. 1 zákona ve znění účinném ke dni [datum] pokud stát nabyl majetek způsoby uvedenými v ustanovení § 13, závazky předchozího majitele na stát nepřecházejí a zástavní práva k věcem a právům, které stát takto nabyl, okamžikem přechodu na stát zanikají, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis, rozhodnutí příslušného orgánu nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán.

33. Podle § 42 odst. 1 zákona pohledávka dlužníka za státem zaniká započtením tehdy, kryje-li se vzájemně s pohledávkou, s níž je příslušná hospodařit (§ 9 a 11) organizační složka, která má plnit závazek státu (§ 38) odpovídající pohledávce dlužníka.

34. Podle § 42 odst. 2 zákona započtení proti pohledávce státu je přípustné pouze na základě dohody, nestanoví-li zvláštní právní předpis, že započtení proti pohledávce státu je vyloučeno.

35. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

36. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Podle § 2999 odst. 1 občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

38. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení založenou na tom, že mezi zúčastněnými subjekty chybí od počátku právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění, jež může spočívat například v tom, že bylo něco dáno nebo bylo ve prospěch někoho konáno. O obohacení lze hovořit tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv nebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Příkladem plnění bez právního důvodu je i užívání cizí nemovitosti bez nájemní smlouvy či jiného titulu opravňujícího užívat cizí věc; prospěch vzniká tomu, kdo realizuje uživatelská oprávnění, aniž by za to platil úhradu a aniž by se tedy jeho majetkový stav zmenšil o prostředky vynaložené v souvislosti s právním vztahem, který zakládá právo věc užívat.

39. Uživatel cizí nemovitosti bez nájemní smlouvy či jiného titulu opravňujícího užívat cizí věc, je uživatelem bez právního důvodu. Takový uživatel přirozeně není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci vrátit a je proto povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou; pokud její výše není předpisem stanovena, určí ji soud postupem podle § 136 o. s. ř. opírajícím se o jeho volnou úvahu. Tato úvaha musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který účastníku užíváním věci vznikl. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu (smluvního typu či věcného práva k věci cizí), kterým se zpravidla právo užívání věci vzhledem k jeho rozsahu a způsobu zakládá; nejčastěji jde o nájemní smlouvu, kdy se výše náhrady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy.

40. Jestliže uživatel cizí nemovitosti bez právního důvodu ovládá tuto nemovitost vlastníka natolik, že ač není vlastníkem, je to pouze on, kdo ji může využívat pro svoje potřeby, pak bez ohledu na to, nakolik intenzivně ji skutečně využívá (jakou plochu, jak často), vzniká mu prospěch, spočívající v tom, že - ačkoliv svým jednáním dosáhl na úkor vlastníka pozemku postavení detentora celé nemovitosti - jeho majetkový stav se nezmenšil, neboť žádnou úhradu odpovídající faktickému uchopení pozemku jeho vlastníkovi neposkytl. Výše bezdůvodného obohacení se v tomto případě musí odvíjet od výše nájemného odpovídajícího nájemní smlouvě obvyklé v daném místě a čase (aby mohl výlučně disponovat celou nemovitostí, musel by uživatel bez právního důvodu uzavřít s jeho vlastníkem nájemní smlouvu k nemovitosti a pak by také byl nucen hradit odpovídající nájemné z nemovitosti bez ohledu na to, jak často a v jakém rozsahu ji skutečně užíval).

41. Jestliže žalovaní 1) a 2) užívají nemovitost, jejímž podílovým spoluvlastníkem s velikostí spoluvlastnického podílu ½ je žalobkyně, aniž by k takovému užívání měli platný právní titul, a za takové užívání žalobkyni nic neplatí, obohacují se žalovaní bezdůvodně na úkor žalobkyně ve smyslu § 2291 občanského zákoníku a musí tedy žalobkyni vydat vše, o co se obohatili.

42. Protože v řízení bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti tvoří jeden funkční celek - rodinný dům s přilehlou zahradou, která je oplocená, do nemovitosti a na zahradu je vstup pouze přes jedny vstupní dveře a žalobkyně nemá do nemovitosti přístup, jsou žalovaní osobami, které ovládají předmětné nemovitosti natolik, že jsou to pouze oni, kteří ji mohou využívat pro svoje potřeby. Není tedy rozhodný rozsah, v jakém předmětné nemovitosti žalovaní skutečně užívají a jsou povinni vydat bezdůvodné obohacení odpovídající užívání předmětných nemovitostí v celém rozsahu (samozřejmě s přihlédnutím k výši spoluvlastnického podílu žalobkyně).

43. Není důvodná námitka žalovaných, že nemovitost užívají na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] s [jméno] a [jméno] [příjmení], na jejímž základě mají mít nájemné uhrazeno do roku 2041, když je započteno na dluh pronajímatelů vůči nájemcům z kupní smlouvy, kterou nájemci (v postavení prodávajících) převedli na pronajímatele (v postavení kupujících) předmětné nemovitosti, které jim později pronajímatelé pronajali. Jestliže žalobkyně je v důsledku realizace trestu propadnutí majetku právním nástupcem [jméno] [celé jméno žalovaného], nemohly v důsledku ustanoven § 41 odst. 1 zákona v rozhodném znění na žalobkyni přejít práva ani povinnosti z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanými a [jméno] a [jméno] [příjmení]. Tato nájemní smlouva nadále reguluje vztahy mezi žalovanými jako nájemci a [jméno] [celé jméno žalovaného] jako pronajímatelem, nicméně ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými se uplatnit nemůže. Žalobkyně tedy nevstoupila do postavení pronajímatele vůči žalovaným a žalovaní tak ve vztahu k žalobkyni předmětné nemovitosti užívají bez právního důvodu.

44. V této souvislosti se jako irelevantní jeví argumentace žalovaných, že žádný dluh nemohl přejít, když dluh neexistoval už od roku 2011, kdy zanikl„ předplatbou nájemného“. Z nájemní smlouvy totiž [jméno] [celé jméno žalovaného], jehož je žalobkyně právním nástupcem, žádný dluh nevznikl, z nájemní smlouvy mu vznikalo právo na nájemné vůči nájemcům, o kterém bylo dovozeno, že v důsledku ust. § 471 zákona nemohlo přejít na žalobkyni. Dluh z nájemní smlouvy mohl vznikat žalovaným v případě neplacení nájemného, nicméně žalovaní nejsou ti, jejichž právním nástupcem by se stala žalobkyně. Pokud pak byl míněn dluh z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými a [jméno] a [jméno] [příjmení] dne na kupní ceně za nemovitost, ten v důsledku § 41 odst. 1 zákona na žalobkyni přejít nemohl, a argumentace, zda dluh mohl či nikoli zaniknout„ předplatbou nájemného“ je tedy pro meritum věci irelevantní.

45. Jako irelevantní vyhodnotil soud také argumentaci žalovaných, že výkon práva žalobkyně žádající po žalovaných úhradu za užívání nemovitosti, je v rozporu s dobrými mravy. Na požadavku žalobkyně, aby jí jako spoluvlastníkovi předmětných nemovitostí žalovaní hradili úhradu za užívání, nelze spatřovat nic šikanózního ani v rozporu s obecně uznávanými pravidly morálky. Nelze pominout, že to byli žalovaní, kteří se sami zbavili svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem, když je prodali kupní smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně, která se spoluvlastníkem předmětných nemovitostí stala v důsledku realizace trestu propadnutí majetku uloženému, pak vykonává své vlastnické právo, když žádá náhradu za užívání nemovitosti osobami, které byly v minulosti jejími vlastníky a které ji stále užívají, ve vztahu k žalobkyni bez právního důvodu. Skutečnost, že žalovaní nemovitost postavili a hodlají v ní dožít, není z tohoto pohledu nijak relevantní.

46. Důvodem pro případné odepření ochrany výkonu práva žalobkyně není ani žalovanými namítaná nepříliš příznivá sociální a především majetková a příjmová situace.

47. Po zhodnocení těchto skutečností soud uzavřel, že nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitostí žalovanými bez právního důvodu v období od [datum] do [datum] je důvodný.

48. Výše bezdůvodného obohacení, které jsou žalovaní žalobkyni povinni vydat, má odpovídat nájemnému obvyklému za pronájem obdobných nemovitostí v daném místě a čase. Soud má za to, že výše obvyklého nájemného nemusí být nutně ve všech případech stanovena znaleckým posudkem. Není vyloučeno, aby výše obvyklého nájemného byla stanovena např. dohodou účastníků, do řízení promítnutou shodnými skutkovými tvrzeními. Ke stanovení výše obvyklého nájemného by bylo možno přistoupit, pokud by mezi účastníky o výši byl spor. Žalobkyně obvyklé nájemné pro rok 2017 vyčíslila procentem (5 %) z obvyklé ceny nemovitosti stanovené znaleckým posudkem (3 320 000) s tím, že pro předchozí roky (v celém žalovaném období) zohlednila při tomto způsobu vyčíslení nájemného inflaci. Žalovaní nevznesli žádné konkrétní výhrady, relevantní odůvodněné logické námitky vůči takto stanovené výši obvyklého nájemného, z nichž by vyplynulo, proč by takto žalobkyní vyčíslená výše obvyklého nájemného neměla být obvyklá a relevantní. Za této situace soud uzavřel, že není důvod zadávat znalecký posudek ke stanovení výše obvyklého nájemného, když žalobkyně odůvodnila svůj mechanismus výpočtu výše obvyklého nájemného a doložila podklady, z nichž vycházela (znalecký posudek stanovující obvyklou cenu nemovitostí, z níž žalobkyně výši obvyklého nájemného určila určitým procentem). Jestliže konkrétní výše takto vypočteného nájemného pro rok 2017 činí částku 166 000 ročně (5 % z 3 320 000), tzn. částku 13 833,33 Kč měsíčně (a pro předchozí období ponížené o inflaci), přičemž v nájemní smlouvě sjednané mezi žalovanými jako nájemci a [jméno] a [jméno] [příjmení] jako pronajímateli v roce 2011 bylo nájemné sjednáno na částku 13 000 Kč měsíčně, jde o částky srovnatelné a způsob výpočtu i výši obvyklého nájemného takto vypočtenou lze akceptovat.

49. Lze tedy výši bezdůvodného obohacení odpovídajícího výši obvyklého nájemného stanovit částkou 83 000 Kč ročně pro rok 2017 a 2016, částkou 82 752 Kč pro rok 2015 a částkou 82 422 Kč pro rok 2014.

50. Bezdůvodné obohacení, které jsou žalovaní povinni žalobkyni za období od [datum] do [datum] vydat, tak činí: -) částku 6 323 Kč za dobu od [datum] do [datum], tj. 28 dnů, -) částku 82 752 Kč za rok 2015, -) částku 83 000 Kč za rok 2016, -) částku 41159 Kč za dobu od [datum] do [datum], tj. 181 dnů, celkem částku 213 234 Kč.

51. Námitku započtení vznesenou žalovanými soud neshledal důvodnou. Podle ust. § 42 odst. 2 zákona započtení proti pohledávce státu je přípustné pouze na základě dohody. Vzhledem k tomu, že dohoda o započtení je v daném případě vyloučena, se soud nezabýval podrobněji naplněním podmínek pro započtení upravenými podrobně v § 1982 až 1991 občanského zákoníku, tzn. případnou existencí započitatelné pohledávky, zda a kdy vznikla, kdy dospěla a kdy se střetla s pohledávkou, vůči níž by mohla být započtena, aby v rozsahu, v němž se pohledávky kryjí, pohledávka žalobkyně zanikla, když ani v případě kladného závěru o naplnění těchto v občanském zákoníku stanovených podmínek pro započtení pohledávek by pro absenci naplnění podmínky dohody o započtení vyplývající ze zákona jako speciálního právního předpisu nebylo možno k započtení přihlédnout. S ohledem na tyto závěry se soud podrobněji nezabýval ani námitkou promlčení části započítávané pohledávky na údržbu zahrady, když v případě, že by pohledávka byla skutečně promlčena, nemohl by k ní přihlédnout a pokud by promlčena nebyla, nemohl by započtení zohlednit pro absenci dohody o započtení.

52. Spolu s jistinou žalobce požadoval také příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.

53. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

54. Doba plnění může být stanovena dohodou účastníků, může vyplývat ze zákona či z jiné právní skutečnosti.

55. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu.

56. Splatnost bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem ani dohodou účastníků. Splatnost tak v souladu s § 1958 odst. 2 občanského zákoníku nastává na výzvu věřitele. V daném případě lze za výzvu ke splnění dluhu považovat výzvu žalobkyně ze dne [datum], v níž žalobkyně žalovaným stanovila lhůtu k plnění do [datum]. Tato výzva byla zaslána JUDr. [jméno] [příjmení], o kterém dali žalovaní žalobkyni při jednání o projednání částky za bezesmluvní užívání dne [datum] najevo, že je zástupcem žalovaných. Jestliže byla tato výzva doručena do datové schránky tohoto zástupce, do které se oprávněná osoba přihlásila dne [datum], lze mít za to, že se výzva dostala do dispoziční sféry žalovaných. Jestliže v takto stanovené lhůtě k plnění žalovaní svou povinnost nesplnili, dostali se dnem následujícím po jejím marném uplynutí do prodlení s úhradu dlužné částky a tedy ode dne [datum] žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku přísluší i nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 57. Po posouzení všech shora rozebraných skutečností soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl. <b>Náklady řízení</b> 58. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění jeho práva. Tyto náklady řízení tvoří v souladu s vyúčtováním žalobce, který se jiných, než účtovaných nákladů řízení vzdal: 5 režijních paušálů po 300 Kč (vyhl. č. 254/2015Sb. v platném znění) související s výzvou k zaplacení, podáním žaloby, účastí žalobce u jednání konaných dne [datum] a [datum], písemným vyjádřením ze dne [datum], celkem 1 500 Kč; cestovné žalobce k jednání konanému dne [datum] a [datum], když jedna cesta byla konána vždy z [obec] do [obec] a zpět při celkem ujetém počtu 60 km osobním automobilem tovární značky Škoda Octavie, [registrační značka] s průměrnou spotřebou 5, [číslo] km; při sazbě základní náhrady 4 Kč/1km dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. činí paušální náhrada částku 240 Kč; při ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 30,50 Kč/1l dle vyhl. č. 463/2017 Sb. činí náhrada za spotřebované pohonné hmoty částku 107,97 Kč; cestovné pak celkem činí částku 347,97 Kč za jednu cestu, tedy částku 695,94 Kč, tedy částku 696 Kč po zaokrouhlení za dvě cesty. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 2 196 Kč.

59. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody. <b>Přenos poplatkové povinnosti</b> 60. Žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích osobně osvobozen od placení soudního poplatku, proto v souladu s § 2 odst. 3 zák. o soudních poplatcích přešla poplatková povinnost na žalované. Soud tedy uložil žalovaným společně a nerozdílně (§ 2 odst. 8 zákona o soudních poplatcích) povinnost k zaplacení soudního poplatku, jehož výše podle položky [číslo] odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí 10 662 Kč (odst. II. výroku).