35 C 418/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 038 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 038 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 565 Kč od 12. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 473 Kč od 30. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 473 Kč od 10. 12. 2021 do 29. 1. 2022.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Zlíně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 038 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 565 Kč od 12. 7. 2020 do zaplacení a z částky 473 Kč ode dne zahájení řízení do zaplacení. Žalobu odůvodnila zaprvé tím, že v souladu s § 89b odst. 1 a § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a s § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, byl žalovaný dopraven dne 20. 4. 2020 služebním vozidlem Policie ČR do protialkoholní záchytné stanice Kroměřížské nemocnice a. s., se sídlem [adresa] (dále jen„ PZS Kroměříž“). Převoz do PZS Kroměříž si vyžádal jízdu služebního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], na trase PEO Zlín – OOP Zlín – PZS Kroměříž – PEO Zlín, když služební vozidlo najelo celkem 85 km. Vyčíslení náhrad bylo provedeno na základě údajů z technického průkazu ve smyslu § 1 a § 4 vyhlášky č. 358/2019 Sb. na částku 565 Kč. Zaplacení uvedené částky se žalobkyně domáhá na základě § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. Dne 22. 6. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky 565 Kč, kterou si žalovaný převzal dne 27. 6. 2020. Zadruhé v souladu s § 89b odst. 1 a § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. a s § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb. byl žalovaný dopraven dne 1. 10. 2020 služebním vozidlem Policie ČR do PZS Kroměříž. Převoz do PZS Kroměříž si vyžádal jízdu služebního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], na trase OOP Zlín – PZS Kroměříž – PEO Zlín, když služební vozidlo najelo celkem 75 km. Vyčíslení náhrad bylo provedeno na základě údajů z technického průkazu ve smyslu § 1 a § 4 vyhlášky č. 358/2019 Sb. na částku 473 Kč. Zaplacení uvedené částky se žalobkyně domáhá na základě § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. Dne 25. 11. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení částky 473 Kč, avšak výzvu se žalovanému nepodařilo doručit.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Dne 20. 4. 2020 v 20:00 hod byla hlídka Policie ČR vyslána na autobusové nádraží ve Zlíně ke kontrole dodržování mimořádných opatření v souvislosti s nouzovým stavem, kdy si všimla ležící osoby (žalovaného) u zídky, vedle níž byly rozházeny odpadky, láhve s alkoholem a neměla zakrytý obličej žádnou ochranou. Žalovaný nereagoval na oslovení a z pusy mu tekla pěna, po probuzení byl žalovaný úplně mimo zjevně pod vlivem alkoholu, nebyl schopný chůze ani řeči. U žalovaného byla provedena dechová zkouška s výsledkem 3,91 ‰ alkoholu v dechu, přičemž ošetřující lékař ZZS rozhodl o převozu žalovaného na PZS Kroměříž (viz úřední záznam na č. l. 15p, záznam o dechové zkoušce na č. l. 17p v.), kde byl žalovaný v čase 23:00 předán ošetřujícímu lékaři (viz záznam o předání osoby do PZS na č. l. 18, rozhodnutí o eskortě na č. l. 16). Služební vozidlo najelo celkem 85 km (viz rozhodnutí o eskortě na č. l. 9, doprava osoby do záchytné stanice na č. l. 15). Vlastníkem a provozovatelem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], je žalobkyně, v technickém průkazu je uvedeno palivo motorová nafta, spotřeba 9,5; 6,7 a 7,7 l /100 km (viz technický průkaz na č. l. 14). Žalobkyně vyčíslila náklady za použití služebního vozidla na částku 565 Kč, která se sestává z částky 357 Kč představující náhradu za použití předmětného motorového vozidla (základní sazba za 1 km jízdy 4,20 Kč × 85 km) a z částky 208,13 Kč představující náhradu za spotřebované pohonné hmoty (průměrná spotřeba vozidla 7,7 l /100 km × průměrná cena motorové nafty ve výši 31,80 Kč × 85 km) – (viz protokol o vyčíslení nákladů na č. l. 23). Dopisem ze dne 22. 6. 2020, který si žalovaný převzal dne 27. 6. 2020, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 565 Kč do 14 dnů od doručení výzvy (viz dopis na č. l. 22 a dodejka na č. l. 12).

6. Dne 1. 10. 2020 v 20:59 hod byla hlídka Policie ČR vyslána před hostinec [anonymizováno] ve Zlíně z důvodu provedení asistence ZZS Zlín. Na místě byl ztotožněn žalovaný, u něhož byla provedena dechová zkouška s výsledkem 3,1 ‰ alkoholu v dechu a který nebyl schopen podat vysvětlení. Lékař ZZS sdělil, že na místo byli přivoláni, neboť žalovaný s ohledem na svůj podnapilý stav upadl na chodník, na němž zůstal nehybně ležet, nezpůsobil si nicméně žádné závažnější zranění, které by vyžadovalo hospitalizaci v nemocnici. Jelikož žalovaný nebyl schopný samostatné chůze ani schopný relevantně komunikovat, bylo rozhodnuto o převozu žalovaného do PZS Kroměříž (viz úřední záznam na č. l. 8p, záznam o dechové zkoušce na č. l. 10p v.), kde byl žalovaný v čase 23:20 předán ošetřujícímu lékaři (viz záznam o předání osoby do PZS na č. l. 11, rozhodnutí o eskortě na č. l. 9). Služební vozidlo najelo celkem 75 km (viz protokol o vyčíslení nákladů na č. l. 21). Vlastníkem a provozovatelem vozidla [anonymizováno], [registrační značka], je žalobkyně, v technickém průkazu je uvedeno palivo benzin natural 95, spotřeba 8,5; 5,5 a 6,6 l /100 km (viz technický průkaz na č. l. 7). Žalobkyně vyčíslila náklady za použití služebního vozidla na částku 473 Kč, která se sestává z částky 315 Kč představující náhradu za použití předmětného motorového vozidla (základní sazba za 1 km jízdy 4,20 Kč × 75 km) a z částky 158,4 Kč představující náhradu za spotřebované pohonné hmoty (průměrná spotřeba vozidla 6,6 l /100 km × průměrná cena benzinu natural 95 ve výši 32 Kč × 75 km) – (viz protokol o vyčíslení nákladů na č. l. 21). Dopisem ze dne 25. 11. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 473 Kč do 14 dnů od doručení výzvy (viz dopis ze dne 25. 11. 2020 vč. dodejky); výzvu se žalobkyni nepodařilo doručit (viz doručenka na č. l. 4). Žalovaný doposud ničeho dobrovolně neuhradil i poté, co mu byla dne 28. 1. 2022 za pomoci fikce doručení doručena do vlastních rukou žaloba (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy případné splnění dluhu má tvrdit dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 20 odst. 1 písm. b) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek.</i> <i>8. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.</i> <i>9. Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.</i> <i>10. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.</i> <i>11. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 14. Zaprvé žalobkyně dne 20. 4. 2020 zajistila žalovaného pod vlivem alkoholu, přičemž bezprostředně ohrožoval zdraví jiných osob, jakož i své zdraví a svůj život. Tím vznikla žalovanému v souladu s § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinnost podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Za tímto účelem byl žalovaný převezen žalobkyní do PZS Kroměříž. Na základě § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. vznikla žalovanému povinnost nahradit žalobkyni vzniklé náklady převozu, které žalobkyně v souladu s platnými právními předpisy vyúčtovala na částku 565 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil do 14 dnů ode dne doručení výzvy ze dne 22. 6. 2020, tj. do 11. 7. 2020, zavázal jej k tomu soud při shledání oprávněnosti nároku svým rozhodnutím (výrok I.).

15. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství, a to úrok z prodlení z žalované částky ode dne 12. 7. 2020 do zaplacení. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. a jeho výše je pak stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky dopisem ze dne 22. 6. 2020, který si žalovaný převzal dne 27. 6. 2020 s lhůtou splatnosti 14 dní ode dne doručení dopisu, a proto se dlužná částka stala splatnou dne 11. 7. 2020. Jelikož žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě nezaplatil, dostal se dnem 12. 7. 2020 do prodlení a žalobkyni od tohoto dne až do zaplacení přináleží nárok na úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 565 Kč od 12. 7. 2020 do zaplacení, který soud žalobkyni k jejímu návrhu přiznal (výrok I.).

16. Zadruhé žalobkyně dne 1. 10. 2020 zajistila žalovaného pod vlivem alkoholu, přičemž bezprostředně ohrožoval své zdraví a svůj život. Tím vznikla žalovanému v souladu s § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinnost podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Za tímto účelem byl žalovaný převezen žalobkyní do PZS Kroměříž. Na základě § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. vznikla žalovanému povinnost nahradit žalobkyni vzniklé náklady převozu, které žalobkyně v souladu s platnými právními předpisy vyúčtovala na částku 473 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku ani poté, co mu byla doručena žaloba, dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud při shledání oprávněnosti nároku svým rozhodnutím (výrok I.).

17. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství, a to úrok z prodlení z žalované částky ode dne podání žaloby do zaplacení. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. a jeho výše je pak stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se sice pokusila žalovaného vyzvat k zaplacení částky dopisem ze dne 25. 11. 2020, leč se jí výzvu nepodařilo doručit, a proto za řádnou výzvu k zaplacení je nezbytné považovat až žalobu, která byla žalovanému doručena dne 28. 1. 2022. Jelikož žalovaný dlužnou částku nezaplatil bez zbytečného odkladu, což s ohledem na výši dlužné částky je do dne následujícího, dostal se dnem 30. 1. 2022 do prodlení a žalobkyni od tohoto dne až do zaplacení přináleží nárok na úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 473 Kč od 30. 1. 2022 do zaplacení (výrok I.), naopak soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 473 Kč od 10. 12. 2021 do 29. 1. 2022 (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 18. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná toliko v nepatrném rozsahu, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady tvoří dvě paušální náhrady hotových výdajů á 100 Kč za předžalobní výzvu a za písemné podání žaloby dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 200 Kč (výrok III.).

19. Jelikož úspěšná žalobkyně podléhá osobnímu osvobození od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dochází podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. k přenosu poplatkové povinnosti za podání žaloby na procesně neúspěšného žalovaného. Soud proto žalovanému uložil podle položky č. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (výrok IV.).

20. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.