35 C 48/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně příjmení jméno , země zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 34 252,77 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení zastavuje se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 115,24 Kč s úrokem z prodlení od 24. 6. 2020 do 5. 3. 2021 ve výši 2 384,76 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 137,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 44,02 Kč a ve výši 10 % ročně z částky 32 137,53 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 634,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 252,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 34 252,77 Kč od 24. 6. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že dne 24. 1. 2018 uzavřela s žalovaným dohodu o uznání dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše v celkové výši 51 102,77 Kč a zavázal se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaný neuhradil splátky č. 26 a 27, a proto žalobkyně splátkový kalendář zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 36 752,77 Kč do 23. 6. 2020. Žalovaný ničeho na výzvu neuhradil.

2. Podáním ze dne 10. 3. 2021 žalobkyně vzala žalobu zpět v části, v níž se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 115,24 Kč s úrokem z prodlení od 24. 6. 2020 do 10. 3. 2021 v kapitalizované výši 2 384,76 Kč, když žalovaný po podání žaloby uhradil ve třech platbách celkem částku 4 500 Kč. Platby doložila přehledem své účetní evidence. Soud v souladu s § 96 odst. 1 a odst. 2 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí zastavil (výrok I.), aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí návrhu došlo dříve, než začalo jednání ve věci; nadto případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby pro splnění žalované povinnosti ze strany žalovaného by byl bez právního významu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 1999, sp. zn. 25 Cdo 1792/99).

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Dne 24. 1. 2018 si strany sporu ujednaly splátkovou dohodu, v níž žalobkyně prohlásila, že nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2017 od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pohledávku vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], kdy pohledávka ke dni podpisu dohody činila 51 102,77 Kč. Žalovaný prohlásil, že uznává svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše. Strany souhlasily s kapitalizací dluhu, tedy že uvedená částka se stává jistinou uznaného závazku. Strany se dohodly na uhrazení pohledávky v 85 měsíčních splátkách po 600 Kč (poslední ve výši 702,77 Kč), kdy první splátka byla splatná dne 15. 2. 2018 a další dle splátkového kalendáře uvedeného v dohodě. Pro případ prodlení se zaplacením alespoň 2 splátek má žalobkyně právo dluh učinit okamžitě splatným (viz splátková dohoda). Dopisem„ zesplatnění dluhu“ ze dne 15. 6. 2020, zaslaným dne 17. 6. 2020, sdělila žalobkyně žalovanému, že dle uzavřené dohody byl povinen splácet dluh ve výši 51 102,77 Kč formou měsíčních splátek, avšak dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 17. 2. 2020, a proto žalobkyně dluh v aktuální výši 36 752,77 Kč zesplatnila, přičemž jej vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 23. 6. 2020 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz zesplatnění dluhu vč. podacího archu). Výzvou před podáním žaloby ze dne 16. 11. 2020, zaslanou dne 19. 11. 2020, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 34 252,77 Kč s úrokem z prodlení z částky 34 252,77 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení, nejpozději do 23. 11. 2020 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva před podáním žaloby vč. podacího archu). Žalovaný po podání žaloby uhradil dne 28. 1. 2021, 17. 2. 2021 a 5. 3. 2021 vždy částku 1 500 Kč (viz přehledy došlých úhrad). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>7. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>8. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 11. Dne 24. 1. 2018 uzavřely žalobkyně jakožto věřitel a žalovaný jakožto dlužník splátkovou dohodu, v níž žalovaný uznal ve smyslu § 2053 o. z. svůj dluh ve výši 51 102,77 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným coby vydlužitelem a společností [právnická osoba], která tato pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, a proto se uplatní vyvratitelná právní domněnka, že dluh žalovaného vůči žalobkyni v rozsahu uznání v době uznání trval. Ve splátkové dohodě se smluvní strany dohodly na tom, že dlužná částka bude uhrazena v 85 splátkách po 600 Kč (poslední ve výši 702,77 Kč), kdy první splátka byla splatná dne 15. 2. 2018 a další dle splátkového kalendáře uvedeného ve splátkové dohodě. Žalovaný nicméně své povinnosti nedostál, když se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne 17. 2. 2020 a splátek následujících, tedy alespoň dvou měsíčních splátek, a proto žalobkyně dopisem ze dne 15. 6. 2020 ke dni 23. 6. 2020 celý dluh zesplatnila, kdy dluh ke dni zesplatnění činil 36 752,77 Kč, následně žalovaný do zesplatnění uhradil částku 2 500 Kč, což je patrné z výzvy před podáním žaloby, takže ke dni 24. 6. 2020 činila výše dluhu žalovaného 34 252,77 Kč.

12. Jelikož žalovaný dlužnou částku 34 252,77 Kč do 23. 6. 2020 neuhradil, dostal se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) a žalobkyni vznikl podle § 1970 o. z. od tohoto dne vedle dlužné jistiny též nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně (viz § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

13. Dne 28. 1. 2021, 17. 2. 2021 a 5. 3. 2021 uhradil žalovaný vždy částku 1 500 Kč, a proto soud tyto částky v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. započetl nejprve na dospělý úrok z prodlení a následně na dlužnou jistinu, načež dospěl k závěru, že platbami byl uhrazen úrok z prodlení od 24. 6. 2020 do 5. 3. 2021 v kapitalizované výši 2 384,77 Kč a jistina co do částky 2 115,24 Kč, zbylá výše dlužné jistiny činí 32 137,53 Kč a úrok z prodlení za období od 6. 3. 2021 do 10. 3. 2021 v kapitalizované výši činí 44,02 Kč Vedle toho má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 137,53 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení.

14. Jelikož žalovaný tyto nároky, které žalobkyně řádně uplatnila a přiléhavě též vzala svou žalobu z části zpět, doposud dobrovolně neuhradil, uložil mu soud jejich úhradu svým rozhodnutím.

15. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 16. Žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 371 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za 3 úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání žaloby a částečném zpětvzetí žaloby a ve výši ½ za úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bod 3 cit. vyhl. z tarifní hodnoty 34 252,77 Kč v případě úkonů právní pomoci spočívajících v 1) převzetí a přípravě zastoupení a 2) písemném podání žaloby činí částku 500 Kč; v případě jednoduché výzvy k plnění 250 Kč; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. z tarifní hodnoty 34 252,77 Kč v případě úkonu spočívajícího v částečném zpětvzetí žaloby činí 2 500 Kč, celkem tak žalobkyni na odměně za zastoupení advokátem přísluší celkem částka 3 750 Kč; tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč za úkony spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání žaloby a v jednoduché výzvě k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), a jedna paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč za částečné zpětvzetí žaloby (§ 14b odst. 5 písm. b) cit. vyhl.), celkem tedy 600 Kč; náhrada za DPH ve výši 21 % ze základu 4 350 Kč, tedy DPH ve výši 913,50 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 6 634,50 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

17. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.