35 C 66/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 109 950,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 944 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši po 2 400 Kč splatných ke každému 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 89 006,47 Kč - s úrokem ve výši 3 599,53 Kč a ve výši 12,75 % ročně z částky 18 622,24 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 2 796,44 Kč a ve výši 12,75 % ročně z částky 18 622,24 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, - s úrokem ve výši 6 056,94 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 23 273,30 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 5 225,50 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 23 273,30 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, - s úrokem ve výši 4 056,50 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 14 719,48 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 3 636,63 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 14 719,48 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 4. 3. 2026 ve znění jejího doplnění ze dne 23. 4. 2026 po žalované domáhala zaplacení částky 109 950,47 Kč s příslušenstvím, a to na základě celkem tří smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Konkrétně se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřenou dne 23. 11. 2022 (dále jen „Smlouva 1“), ze které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 38 806,30 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 796,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 599,53 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 18 622,24 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 18 622,24 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Dlužná částka 38 806,30 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 18 622,24 Kč a dlužné části poplatku ve výši 20 184,06 Kč. Tento nárok žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO:IČO, se sídlem adresa (dále jen „Společnost“), a žalovaná uzavřely dne 23. 11. 2022 Smlouvu 1, na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti částku ve výši 24 946 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 19 282 Kč s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, sjednanou ve Smlouvě, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 164 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit Společnosti v 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 8. 2024. Úvěruschopnost posoudila Společnost na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne 23. 11. 2022 a byly ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“. Společnost ověřila potvrzení o příjmu žalované a současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná uvedla, že pobírá starobní důchod, její měsíční příjem činí 46 717 Kč, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla Společnost k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 24. 7. 2023. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 5 650 Kč. Ke dni 11. 3. 2024 provedla Společnost vyčíslení a dlužná jistina činila částku 18 622,24 Kč a dlužný poplatek částku 20 184,06 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 18 622,24 Kč dále úrokem ve výši 12,75 % ročně, a to od 24. 8. 2024, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany Společnosti postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Dále se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřenou dne 21. 7. 2022 (dále jen „Smlouva 2“), ze které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 45 056,17 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 225,50 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 056,94 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 23 273,30 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 23 273,30 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Dlužná částka 45 056,17 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 23 273,30 Kč a dlužné části poplatku ve výši 21 782,87 Kč. Tento nárok žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – Společnost a žalovaná uzavřely dne 21. 7. 2022 Smlouvu 2, na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti částku ve výši 40 008 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 28 923 Kč s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně, sjednanou ve Smlouvě, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 246 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit Společnosti v 21 měsíčních splátkách po 3 334 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 4. 2024. Úvěruschopnost posoudila Společnost na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne 21. 7. 2022 a byly ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“. Společnost ověřila potvrzení o příjmu žalované a současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná uvedla, že pobírá starobní důchod, její měsíční příjem činí 80 166 Kč, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla Společnost k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 24. 7. 2023. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 24 548 Kč. Ke dni 11. 3. 2024 provedla Společnost vyčíslení a dlužná jistina činila částku 23 273,30 Kč a dlužný poplatek částku 21 782 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 23 273,30 Kč dále úrokem ve výši 14,75 % ročně, a to od 22. 4. 2024, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany Společnosti postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Konečně se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřenou dne 26. 5. 2022 (dále jen „Smlouva 3“), ze které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 088 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 636,63 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 056,50 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 14 719,48 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 14 719,48 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Dlužná částka 26 088 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 14 719,48 Kč a dlužné části poplatku ve výši 11 368,52 Kč. Tento nárok žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – Společnost a žalovaná uzavřely dne 26. 5. 2022 Smlouvu 3, na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti částku ve výši 24 946 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 19 282 Kč s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně, sjednanou ve Smlouvě, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 164 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit Společnosti v 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 2. 2024. Úvěruschopnost posoudila Společnost na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne 26. 5. 2022 a byly ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“. Společnost ověřila potvrzení o příjmu žalované a současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, zejména že pobírá starobní důchod, její měsíční příjem činí 18 777 Kč, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla Společnost k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 14. 11. 2023. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 18 858 Kč. Ke dni 26. 2. 2024 dlužná jistina činila částku 14 719,48 Kč a dlužný poplatek částku 11 368,52 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 14 719,48 Kč dále úrokem ve výši 14,75 % ročně, a to od 27. 2. 2024, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany Společnosti postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Závěr o skutkovém stavu 2. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. Ke Smlouvě 1:

3. Společnost a žalovaná uzavřely dne 23. 11. 2022 Smlouvu 1. Společnost se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Byla sjednána rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení, na což navazuje ustanovení smlouvy, že zákazník, který sjednal tuto službu, podpisem smlouvy stvrzuje, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti za tento spotřebitelský úvěr poplatek v částce 24 946 Kč, který se skládá z úroku ve výši 19 282 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 164 s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 1 714 Kč a částka za flexibilní splácení činí 2 450 Kč. Celková dlužná částka tedy činila 44 946 Kč. Úroková sazba činila 86 % a celková dlužná částka byla splatná formou 21 splátek splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž výše jedné splátky činí 2 141 Kč a poslední splátka činí 2 126 Kč (viz Smlouva č. hodnota).

4. Dne 23. 11. 2022 vyplatila Společnost žalované v hotovosti částku 20 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy, jak je uvedeno shora v bodě 3. odůvodnění (viz Smlouva č. hodnota).

5. Žalovaná uhradila dne 23. 1. 2023 částku 2 150 Kč, dne 20. 3. 2023 částku 2 000 Kč, dne 26. 4. 2023 částku 500 Kč, dne 23. 6. 2023 částku 500 Kč a dne 24. 7. 2023 částku 500 Kč, celkem tedy Společnosti uhradila 5 650 Kč (viz Tabulka umoření).

6. V dokumentu „ZÁKAZNICKÁ KARTA – ŽÁDOST O SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR“ jsou o žalované mimo běžných identifikačních údajů jako jméno, příjmení, rodné číslo, číslo dokladu, adresy trvalého pobytu, státního občanství apod. uvedeny také údaje o její situaci tak, že žalovaná pobírá starobní důchod, její čistý měsíční příjem činí 11 717 Kč a další čisté příjmy domácnosti činí 35 000 Kč, celkem tedy 46 717 Kč. Její nejvyšší dosažené vzdělání je základní. Rodinný stav žalované byl uveden jako vdaná bez vyživovací povinnosti. Odhadované měsíční výdaje žalované byly vyčísleny na 3 000 Kč. Je zde také uvedeno, že žalovaná nemá kreditní kartu, ani jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Žalovaná nemá vedený bankovní účet na její jméno. Čistý příjem žalované byl ověřen složenkami za říjen a listopad 2022 (viz Zákaznická karta-žádost o spotřebitelský úvěr). Ke Smlouvě 2:

7. Společnost a žalovaná uzavřeli dne 21. 7. 2022 Smlouvu 2. Společnost se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Byla sjednána rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení, na což navazuje ustanovení smlouvy, že zákazník, který sjednal tuto službu, podpisem smlouvy stvrzuje, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti za tento spotřebitelský úvěr poplatek v částce 36 669 Kč, který se skládá z úroku ve výši 28 923 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 246 Kč s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 2 571 Kč a částka za flexibilní splácení činí 3 675 Kč. Dále bylo sjednáno doplňkové pojištění ve výši 3 339 Kč. Celková dlužná částka tedy činila 70 008 Kč. Úroková sazba činila 86 % a celková dlužná částka byla splatná formou 21 splátek splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž výše jedné splátky činí 3 334 Kč a poslední splátka činí 3 328 Kč (viz Smlouva č. hodnota).

8. Dne 21. 7. 2022 vyplatila Společnost žalované v hotovosti částku 30 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy, jak je uvedeno shora v bodě 3. odůvodnění (viz Smlouva č. hodnota).

9. Žalovaná uhradila dne 23. 8. 2022 částku 3 350 Kč, dne 19. 9. 2022 částku 3 330 Kč, dne 17. 10. 2022 částku 3 334 Kč, dne 21. 11. 2022 částku 3 350 Kč, dne 19. 12. 2022 částku 3 334 Kč, dne 23. 1. 2023 částku 3 350 Kč, dne 28. 2. 2023 částku 1 000 Kč, dne 20. 3. 2023 částku 2 000 Kč, dne 26. 4. 2023 částku 500 Kč, dne 23. 6. 2023 částku 500 Kč a dne 24. 7. 2023 částku 500 Kč, celkem tedy Společnosti uhradila částku 24 548 Kč (viz Tabulka umoření).

10. V dokumentu „ZÁKAZNICKÁ KARTA – ŽÁDOST O SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR“ jsou o žalované mimo běžných identifikačních údajů jako jméno, příjmení, rodné číslo, číslo dokladu, adresy trvalého pobytu, státního občanství apod. uvedeny také údaje o její situaci tak, že žalovaná pobírá starobní důchod. Její čistý měsíční příjem činí 10 166 Kč a další čisté příjmy domácnosti činí 70 000 Kč, celkem tedy 80 166 Kč. Její nejvyšší dosažené vzdělání je základní. Rodinný stav žalované byl uveden jako vdaná a nemá žádnou vyživovací povinnost. Odhadované měsíční výdaje žalované byly vyčísleny na 1 500 Kč. Je zde také uvedeno, že žalovaná nemá kreditní kartu, ani jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Žalovaná nemá vedený bankovní účet na její jméno. Čistý příjem žalované byl ověřen složenkami za květen a červen 2022 (viz Zákaznická karta-žádost o spotřebitelský úvěr). Ke Smlouvě 3:

11. Společnost a žalovaná uzavřely dne 26. 5. 2022 Smlouvu 3. Společnost se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Byla sjednána rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení, na což navazuje ustanovení smlouvy, že zákazník, který sjednal tuto službu, podpisem smlouvy stvrzuje, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti za tento spotřebitelský úvěr poplatek v částce 24 946 Kč, který se skládá z úroku ve výši 19 282 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 064 Kč s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 1 714 Kč a částka za flexibilní splácení činí 2 450 Kč. Celková dlužná částka tedy činila 44 946 Kč. Úroková sazba činila 86 % a celková dlužná částka byla splatná formou 21 splátek splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž výše jedné splátky činí 2 141 Kč a poslední splátka činí 2 126 Kč (viz Smlouva č. hodnota).

12. Dne 26. 5. 2022 vyplatila Společnost žalované v hotovosti částku 20 000 Kč což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy, jak je uvedeno shora v bodě 3. odůvodnění (viz Smlouva č. hodnota).

13. Žalovaná uhradila dne 24. 6. 2022 částku 2 500 Kč, dne 21. 7. 2022 částku 2 500 Kč, dne 23. 8. 2022 částku 2 150 Kč, dne 19. 9. 2022 částku 2 070 Kč, dne 17. 10. 2022 částku 2 141 Kč, dne 21. 11. 2022 částku 2 150 Kč, dne 19. 12. 2022 částku 1 497 Kč, dne 20. 3. 2023 částku 1 600 Kč, dne 26. 4. 2023 částku 500 Kč, dne 23. 6. 2023 částku 1 000 Kč, dne 24. 7. 2023 částku 500 Kč a dne 14. 11. 2023 částku 250 Kč, celkem tedy Společnosti uhradila částku 18 858 Kč (viz Tabulka umoření).

14. V dokumentu „ZÁKAZNICKÁ KARTA – ŽÁDOST O SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR“ jsou o žalované mimo běžných identifikačních údajů jako jméno, příjmení, rodné číslo, číslo dokladu, adresy trvalého pobytu, státního občanství apod. uvedeny také údaje o její situaci tak, že žalovaná pobírá starobní důchod. Její čistý měsíční příjem činí 9 777 Kč a další čisté příjmy domácnosti činí 9 000 Kč, celkem tedy 18 777 Kč. Její nejvyšší dosažené vzdělání je základní. Rodinný stav žalované byl uveden jako vdaná a nemá žádnou vyživovací povinnost. Odhadované měsíční výdaje žalované byly vyčísleny na 2 000 Kč. Je zde také uvedeno, že žalovaná nemá kreditní kartu, ani jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Žalovaná nemá vedený bankovní účet na její jméno. Čistý příjem žalované byl ověřen složenkami za duben a květen 2022 (viz Zákaznická karta-žádost o spotřebitelský úvěr).

15. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2025 postoupila Společnost žalobkyni nezajištěné pohledávky za svými dlužníky na vrácení poskytnutých zápůjček, jejich příslušenství a práv s těmito pohledávkami spojenými vzniklé ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce, jakožto smluv o spotřebitelském úvěru specifikovaných v Příloze č. hodnota této smlouvy. Na straně 14 Přílohy č. hodnota je na řádku označeném číslem hodnota uvedeno jméno žalované a číslo smlouvy Anonymizováno, na straně 9 Přílohy č. hodnota je na řádku označeném číslem hodnota uvedeno jméno žalované a číslo smlouvy Anonymizováno a na straně 7 Přílohy č. hodnota je na řádku označeném číslem hodnota uvedeno jméno žalované a číslo smlouvy Anonymizováno (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025).

16. Žalobkyně žalovanou vyzvala výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě k úhradě dlužné částky 139 178,19 Kč, nejpozději do 31. 1. 2026. Výzva byla podána provozovateli poštovních služeb dne 16. 1. 2026 (viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, včetně podacího lístku). Právní posouzení věci 17. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 všechny tři výše uvedené smlouvy o spotřebitelských úvěrech, přičemž Společnost v této smlouvě vystupovala jako postupitel a žalobkyně jako postupník ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Smlouvou bylo postoupeno více pohledávek, a to konkrétně ty, které byly uvedeny v Příloze č. hodnota této smlouvy. V této příloze byly taktéž uvedeny pohledávky za žalovanou. Soud má tedy prokázáno, že došlo k řádnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. V důsledku toho je žalobkyně aktivně věcně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

20. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

21. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

22. Podle § 420 odst. 2 o. z. pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

23. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

24. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

29. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, s účinností do 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, s účinností od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

32. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

33. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 23. 11. 2022, dne 21. 7. 2022 a 26. 5. 2022 písemné smlouvy o spotřebitelských úvěrech.

34. Na základě Smlouvy 1 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem a dalšími poplatky v celkové výši 44 946 Kč, a to v celkem 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 2 126 Kč.

35. Na základě Smlouvy 2 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem a dalšími poplatky v celkové výši 70 008 Kč, a to v celkem 21 měsíčních splátkách po 3 334 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 3 328 Kč.

36. Na základě Smlouvy 3 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem a dalšími poplatky v celkové výši 44 946 Kč, a to v celkem 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 2 126 Kč.

37. Samotné označení smlouvy jako „smlouva o spotřebitelském úvěru“ není pro určení jejího soukromoprávního typu samo o sobě rozhodující, neboť spotřebitelským úvěrem se podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí mimo jiné jak peněžitá zápůjčka, tak úvěr. Bylo proto třeba zkoumat, zda obsah smlouvy odpovídá znakům zápůjčky podle § 2390 občanského zákoníku, nebo znakům úvěru podle § 2395 občanského zákoníku.

38. Obsah všech tří smluv je téměř totožný, přičemž se liší pouze ve výši poskytnutého úvěru a ve výši splátek.

39. Věřitel se ve smlouvách zavázal poskytnout žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, 30 000 Kč a 20 000 Kč. Současně je ve smlouvě výslovně uvedeno, že žalované vznikl již uzavřením smlouvy nárok na poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve sjednaných splátkách a zaplatit za ně sjednanou cenu, přičemž smlouvy výslovně uvádějí úrokovou sazbu 86 %. Takto sjednaný obsah odpovídá znakům smlouvy o úvěru, jejíž podstatou je závazek úvěrujícího poskytnout peněžní prostředky do určité částky a závazek úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Naproti tomu pro zápůjčku je typické přenechání zastupitelné věci k užití s povinností vrátit věc stejného druhu, přičemž smlouva zde není vystavěna primárně jako prosté odevzdání peněz, nýbrž jako závazek věřitele peněžní prostředky po uzavření smlouvy poskytnout za sjednaných podmínek. Soud proto uzavírá, že předmětné smlouvy jsou podle svého obsahu smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., nikoli smlouvy o peněžité zápůjčce.

40. Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost ze smluv vyplývající splnila, když dne 23. 11. 2022 vyplatila žalované v hotovosti částku 20 000 Kč, dne 21. 7. 2022 vyplatila žalované v hotovosti částku 30 000 Kč a dne 26. 5. 2022 vyplatila žalované v hotovosti částku 20 000 Kč.

41. Žalovaná své povinnosti ze smluv vyplývající splnila pouze částečně, když uhradila u Smlouvy 1 v pěti splátkách celkem částku 5 650 Kč, u Smlouvy 2 v 11 splátkách celkem částku 24 548 Kč a u Smlouvy 3 ve 12 splátkách celkem částku 18 858 Kč.

42. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být Smlouvami vázány, má soud za to, že všechny tři předmětné smlouvy jsou neplatnými právními jednáními podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem ani u jedné smlouvy neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 ve spojení s § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru.

43. Z provedených důkazů plyne, že podkladem pro posouzení úvěruschopnosti žalované byly zejména „Zákaznické karty - žádost o spotřebitelský úvěr“, ve kterých byly uvedeny osobní údaje žalované, údaj o zaměstnání (resp. o příjmu ze starobního důchodu), výše jejího čistého měsíčního příjmu, údaj o dalších příjmech domácnosti, rodinný stav, vyživovací povinnosti, odhadované měsíční výdaje a tvrzení, že žalovaná nemá kreditní kartu ani jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Čistý příjem žalované byl podle listin ověřen prostřednictvím složenek za měsíce říjen a listopad u Smlouvy 1, za měsíce květen a červen u smlouvy 2 a za měsíce duben a červen u Smlouvy 3. Konkrétně u výše příjmu žalované se výše pohybovala u všech tří smluv kolem 10 000 Kč, nicméně další příjmy domácnosti se u jednotlivých smluv výrazně lišily, i když všechny tři smlouvy byly uzavřeny v rozmezí května a listopadu 2022. U Smlouvy 1 činily další příjmy 35 000 Kč, u Smlouvy 2 činily 70 000 Kč a u Smlouvy 3 činily 9 000 Kč. Ohledně výdajů bylo uvedeno, že u Smlouvy 1 jsou ve výši 3 000 Kč u Smlouvy 2 jsou 1 500 Kč a u Smlouvy 3 jsou 2 000 Kč.

44. Takový skutkový podklad nelze považovat za dostatečný pro řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Ověřen byl pouze příjem žalované, a i přesto má soud pochybnosti o celkových příjmech žalované, když se její další příjmy v jednotlivých smlouvách výrazně liší. Společnost nijak neověřila celkové reálné výdaje žalované, další pravidelné platební povinnosti, náklady na bydlení, výživu a chod domácnosti ani skutečný stav jejích dalších závazků. Údaj o měsíčních výdajích ve výši 1 500 až 3 000 Kč byl zjevně převzat jen z tvrzení žalované, aniž by bylo doloženo, z čeho se tato částka skládá a zda odpovídá skutečné finanční situaci vdané osoby, u které jde navíc o údaj natolik nízký, že bez podrobného rozkladu jednotlivých nákladových položek nemohl obstát jako spolehlivý údaj o skutečných výdajích. Stejně tak údaj o dalších příjmech domácnosti nevypovídá bez dalšího o disponibilním příjmu žalované určeném ke splácení úvěru, pokud nebyl současně zjištěn a ověřen i rozsah společných nákladů domácnosti a skutečnost, zda tyto příjmy byly žalované reálně k dispozici. Pochybnosti o dalších příjmech domácnosti vyvolává také fakt, že se tyto další příjmy v jednotlivých smlouvách uzavřených v krátké časové souslednosti po sobě výrazně liší.

45. Nedostatečné bylo i zjištění dosavadní zadluženosti žalované. Samotné prohlášení spotřebitele, že nemá kreditní kartu ani jiný spotřebitelský úvěr, bez dalšího nepostačuje k závěru, že nemá jiné dluhy či pravidelné finanční závazky a že své dosavadní dluhy řádně plní. Zákon přitom výslovně předpokládá možnost využití databází a jiných zdrojů právě k ověření údajů významných pro posouzení úvěruschopnosti; z provedených důkazů však neplyne, že by žalobce takové ověření provedl nebo jeho výsledek doložil.

46. Soud proto uzavírá, že posouzení úvěruschopnosti žalované bylo založeno převážně na jejích vlastních tvrzeních a na ověření jediného údaje o příjmu, nikoliv na dostatečně zjištěném a ověřeném poměru jejích příjmů, výdajů a existujících závazků. Takový postup neodpovídá požadavku § 86 zákona o spotřebitelském úvěru na posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

47. Ohledně Smlouvy 3 je nutno vyhodnotit, že ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 29. 5. 2022 naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

48. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Ohledně Smlouvy 1 a Smlouvy 2, které byly uzavřeny až po tomto datu, se rovněž jedná o neplatnost absolutní.

49. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

50. Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.

51. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).

52. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

53. Poskytla-li Společnost žalované na základě Smlouvy 1) částku 20 000 Kč a žalovaná zaplatila částku 5 650 Kč, nesplnila dosud svoji povinnost ve vztahu k úhradě částky 14 350 Kč, proto ji k jejímu splnění zavázal svým rozhodnutím soud (odst. I. výroku).

54. Poskytla-li Společnost žalované na základě Smlouvy 2) částku 30 000 Kč a žalovaná zaplatila částku 25 548 Kč, nesplnila dosud svoji povinnost ve vztahu k úhradě částky 5 452 Kč, proto ji k jejímu splnění zavázal svým rozhodnutím soud (odst. I. výroku).

55. Poskytla-li Společnost žalované na základě Smlouvy 3) částku 20 000 Kč a žalovaná zaplatila částku 18 858 Kč, nesplnila dosud svoji povinnost ve vztahu k úhradě částky 1 142 Kč, proto ji k jejímu splnění zavázal svým rozhodnutím soud (odst. I. výroku).

56. Celkem je tak žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 20 944 Kč (odst. I. výroku).

57. Pokud jde splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím.

58. Při stanovení doby splatnosti soud postupoval dle ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a přihlédl k možnostem žalované a zájmu na spravedlivém uspořádáním práv a povinností obou smluvních stran.

59. V řízení sice pro nečinnost žalované nebyly zjištěny její současné sociální, majetkové a výdělkové poměry, aby mohlo o době přiměřené možnostem být rozhodnuto na základě aktuální situace. Vzhledem k tomu, že příjmy žalované doložené při sjednávání smluv představoval starobní důchod ve výši zhruba 10 000 Kč, lze mít za to, že na jejím statutu starobní důchodkyně se ke dni rozhodování soudu nic nezměnilo, přičemž výše starobního důchodu se zvýšila pouze v důsledku zákonných valorizací. Již pouze na základě této skutečnosti dospěl soud k závěru, že není v možnostech žalované splatit celou dlužnou částku najednou během krátkého časového horizontu a takové uspořádání práv a povinností by tedy ani nemohlo být spravedlivé. Soud tedy umožnil žalované splatit dlužnou částku žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách.

60. Při určení výše jednotlivé splátky soud vycházel ze splátek, ke kterým se žalovaná zavázala ve výše uvedených Smlouvách 1, 2 a 3, přičemž z těchto částek vypočetl aritmetický průměr, který činí 2 538,67 Kč, tzn. částku 2 540 Kč po zaokrouhlení. Při této výši splátek bude žalovaná dlužnou částku splácet cca 9 měsíců. Takové rozložení splátek naplňuje předpoklad doby přiměřené možnostem žalované při respektování spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran, tedy i s přihlédnutím k zájmu věřitele.

61. V zájmu ochrany spotřebitele pak nebyla stanovena ztráta výhody splátek. Ust. § 160 o.s.ř. neukládá povinnost spojit splátky vždy se ztrátou výhody splátek, tedy ztráta výhody splátek není automatická ani povinná. U režimu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud naopak považuje za racionální, aby splátky stanovil bez akcelerační sankce, pokud chce skutečně zachovat „dobu přiměřenou možnostem spotřebitele“. Takový postup je odůvodněn mj. tím, že smlouva je sankcionována pro pochybení věřitele a požadavkem na spravedlivém uspořádání poměrů stran. Okamžitá splatnost celého zbytku dluhu při prodlení s jedinou splátkou by za okolností dané věci vedla k nepřiměřeně tvrdému důsledku pro žalovanou a neodpovídala by požadavku spravedlivého uspořádání práv a povinností účastníků.

62. Současně soud zohlednil, že žalobkyně se do postavení oprávněné domáhat se pouze vráceni jistiny dostala v důsledku vlastního porušení povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. I tato okolnost podporuje závěr, že v dané věci není namístě spojovat povolení splátek se ztrátou jejich výhody.

63. Do prodlení s úhradou dlužné částky se pak žalovaná s ohledem na shora rozebrané skutečnosti dosud nedostala.

64. Soud proto zavázal žalovanou pouze k zaplacení částky 20 944 Kč (odst. I. výroku) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (odst. II. výroku). Náklady řízení 65. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

66. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení.

67. Žalobkyně se ke dni vydání rozhodnutí: u Smlouvy 1 domáhala zaplacení částky 38 806,30 Kč s úrokem ve výši 3 599,53 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 2 796,44 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 18 622,24 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku 1 769,36 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 622,24 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku 1 769,36 Kč. Celkem se tak ze Smlouvy 1 domáhala zaplacení částky vyčíslené ke dni vydání rozhodnutí na 48 740,99 Kč, u Smlouvy 2 domáhala zaplacení částky 45 056,17 Kč s úrokem ve výši 6 056,94 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 5 225,50 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 23 273,30 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku 2 558,15 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 273,30 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku 2 558,15 Kč. Celkem se tak ze Smlouvy 2 domáhala zaplacení částky vyčíslené ke dni vydání rozhodnutí na 61 454,91 Kč, u Smlouvy 3 domáhala zaplacení částky 26 088 Kč s úrokem ve výši 4 056,50 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 3 636,63 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 14 719,48 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku 1 617,93 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 719,48 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku 1 617,93 Kč. Celkem se tak ze Smlouvy 3 domáhala zaplacení částky vyčíslené ke dni vydání rozhodnutí na 37 016,99 Kč, Celkem se tedy žalobkyně po žalované domáhala částky 147 212,89 Kč.

68. Žalobkyni byla přiznána částka 20 944 Kč. Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činil 14,2 % v poměru k neúspěchu 85,8 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalovaná má právo na náhradu 71,6 % nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého práva. Žalovaná však náhradu nákladů řízení nepožadovala a ani žádné účelně vynaložená náklady nedoložila, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. III. výroku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.