35 C 69/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 43 209,42 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 209,42 Kč s úrokem z prodlení</b> <b>- ve výši 9 % ročně z částky 11 100 Kč od 16. 12. 2018 do zaplacení,</b> <b>- ve výši 9,75 % ročně z částky 11 100 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení,</b> <b>- ve výši 9,75 % ročně z částky 11 100 Kč od 16. 2. 2019 do zaplacení,</b> <b>- ve výši 9 % ročně z částky 2 000 Kč od 16. 12. 2018 do 18. 6. 2019,</b> <b>- ve výši 9,75 % ročně z částky 2 819 Kč od 19. 6. 2019 do zaplacení,</b> <b>- ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 16. 1. 2019 do 9. 7. 2020,</b> <b>- ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 16. 2. 2019 do 9. 7. 2020,</b> <b>- ve výši 8,25 % ročně z částky 4 940 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení,</b> <b>- ve výši 9,75 % ročně z částky 2 150,42 Kč od 19. 6. 2019 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 199,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 12. 2021, ve znění jejího doplnění ze dne 31. 3. 2022, po žalovaném domáhala zaplacení částky 43 209,42 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 11. 2018 uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu č. [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě přenechala žalovanému do užívání bytovou jednotku [číslo] nacházející se v 5. nadzemním podlaží domu [adresa], ul. [ulice], [obec], zapsanou na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] (dále též„ byt“ či„ předmětný byt“). Strany si sjednaly nájemné ve výši 11 100 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 000 Kč měsíčně, kdy tyto platby byly splatné vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Za celou dobu trvání smluvního vztahu žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho ani na nájemném, ani na zálohách na služby s užíváním bytu spojenými. Ke dni 28. 2. 2019 byl nájem ukončen a předmětný byt byl ke stejnému datu odevzdán zpět do dispozice žalobkyně. Celkový dluh na nájemném a zálohách na služby za dobu od 1. 12. 2018 do 28. 2. 2019 činí 39 300 Kč. Žalovaný dluh písemně uznal co do důvodu a výše, a to v rámci protokolu o předání bytu žalobkyni dne 28. 2. 2019. Skutečné náklady na dodávku služeb spojených s užíváním bytu za uvedené období činily 7 759 Kč, vyúčtování služeb za rok 2018 i za rok 2019 zaslala žalobkyně žalovanému spolu s výzvou k úhradě ve lhůtě 14 dnů Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní povinnost zajistit si smlouvu na dodávku elektrické energie, přičemž čerpal elektrickou energii dle stávající smlouvy žalobkyně k její tíži, požaduje žalobkyně za spotřebu elektrické energie po žalovaném částku 2 150,42 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek dopisem ze dne 12. 10. 2021, žalovaný však neuhradil ničeho. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení z dlužných částek, a to v zákonné výši.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

4. Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 28. 11. 2018 Smlouvu, na jejímž základě žalobkyně přenechala žalovanému k dočasnému užívání předmětný byt (čl. I.). Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 12. 2018 do 30. 11. 2019, nájemné si strany sjednaly ve výši 11 100 Kč/měsíc a zálohy za služby 2 000 Kč/měsíc s tím, že tyto částky jsou splatné do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, a to bez výzvy ze strany žalobkyně (čl. III.). Zálohy na služby spojené s užíváním předmětného bytu byla žalobkyně povinna zúčtovat vždy za období ke konci kalendářního roku a na základě podkladů správcem domu, v němž se předmětný byt nachází. Vyúčtování se žalobkyně zavázala zaslat či zabezpečit doručení žalovanému následujícího kalendářního roku dle platných zákonů nebo do jednoho měsíce od obdržení podkladů od správce domu. V případě ukončení smlouvy a zjištění nedoplatku je žalobkyně povinna vystavit na zjištěnou částku daňový doklad (fakturu) a zaslat jej spolu s výzvou k úhradě žalovanému; splatnost se stanoví 14 dnů od vystavení (čl. V.). Žalovaný je povinen si zajistit smlouvu na dodávku elektrické energie nejpozději následující pracovní dne po převzetí předmětu nájmu u příslušného dodavatele elektrické energie (čl. VI.) – (Smlouvou). Dne 30. 11. 2018 předala žalobkyně žalovanému předmětný byt. Stav elektroměru byl k tomuto datu 17 474,2 kWh (zápisem o předání a převzetí). Žalovaný neuhradil na nájemném a zálohách za služby za měsíce prosinec 2018 až únor 2019 ničeho (nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Předmětný byt byl předán zpět žalobkyni dne 28. 2. 2019, dlužná částka na nájemném činila 3x 11 100 Kč, dlužná částka na zálohách za služby činila 3x 2 000 Kč, tj. celkem 39 300 Kč. Stav elektroměru byl k tomuto datu 17 717,5 kWh (protokolem o předání a převzetí ze dne 28. 2. 2019). Dle vyúčtování energií a služeb za rok 2018 ze dne 14. 5. 2019 neuhradil žalovaný na zálohách ničeho, spotřebované energie a služby činily celkem částku 2 819 Kč, uvedená částka byla splatná do 14 kalendářních dní po marném uplynutí lhůty pro podání reklamací, která končí dne 4. 6. 2019, tedy nedoplatek byl splatný dne 18. 6. 2019 (vyúčtováním energií a služeb za rok 2018 ze dne 14. 5. 2019, fakturou [číslo]). Žalobkyně zaslala žalovanému vyúčtování e-mailem dne 17. 5. 2019 (e-mailovou zprávou ze dne 17. 5. 2019). Dle vyúčtování energií a služeb za rok 2019 ze dne 4. 6. 2020 neuhradil žalovaný na zálohách ničeho, spotřebované energie a služby činily celkem částku 5 662 Kč, uvedená částka byla splatná do 14 kalendářních dní po marném uplynutí lhůty pro podání reklamací, která končí dne 25. 6. 2020, tedy nedoplatek byl splatný dne 9. 7. 2020 (vyúčtováním energií a služeb za rok 2019 ze dne 5. 6. 2020). Žalobkyně zaslala žalovanému vyúčtování e-mailem dne 16. 7. 2020 (e-mailovou zprávou ze dne 17. 6. 2020). Dle vyúčtování energií a služeb za rok 2019 ze dne 15. 6. 2020 (opravné vyúčtování) neuhradil žalovaný na zálohách ničeho, spotřebované energie a služby činily celkem částku 4 940 Kč, uvedená částka byla splatná dne 9. 7. 2020 (vyúčtováním energií a služeb za rok 2019 ze dne 15. 6. 2020, fakturou [číslo]). Žalobkyně zaslala žalovanému vyúčtování e-mailem dne 16. 7. 2020 (e-mailovou zprávou ze dne 16. 7. 2020). Žalobkyně jakožto stávající zákazník a žalovaný jakožto nový zákazník požádali [právnická osoba] [právnická osoba], o změnu zákazníka (přepis) – (žádostí o změnu zákazníka ze dne 30. 11. 2018). Uvedená společnost informovala žalobkyni, že nelze dokončit požadovanou změnu zákazníka/přepis pro nesoučinnost nového zákazníka, pročež je nadále v platnosti původní smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená s žalobkyní (e-mailovou zprávou ze dne 21. 12. 2018). Totéž sdělila žalobkyni i dopisem ze dne 29. 1. 2019 (sdělením ze dne 29. 1. 2019). Spotřebovaná energie za období od 30. 11. 2018 do 31. 12. 2018 činila 574,06 Kč, za období od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019 činila 1 576,36 Kč (tabulkou„ spotřeba elektrické energie“). Fakturou [číslo] ze dne 31. 5. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému spotřebovanou elektrickou energii v celkové výši 2 150,42 Kč, splatnost byla stanovena dne 18. 6. 2019 (cit. fakturou). Předžalobní výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci ze dne 12. 10. 2021 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 43 209,42 Kč, která sestává z dlužného nájemného, z nedoplatku na vyúčtování služeb a z nevráceného bezdůvodného obohacení, a to do sedmi dnů od odeslání výzvy (předžalobní výzvou k dobrovolnému plnění ze dne 12. 10. 2021). Zásilka obsahující výzvu byla žalovanému odeslána dne 13. 10. 2021 jak prostřednictvím pošty, tak i elektronicky, a to e-mailovou zprávou, která byla žalovaným přečtena dne 14. 10. 2021 (dodejkou, e-mailovými zprávami). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>6. Podle § 2235 odst. 1 o. z., zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.</i> <i>7. Podle § 2252 odst. 1 a 2 o. z., požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.</i> <i>8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>10. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 13. Uzavřením předmětné smlouvy byl mezi žalobkyní coby pronajímatelem a žalovaným coby nájemcem založen nájemní vztah ve smyslu § 2201 a násl. o. z.; jelikož předmětem nájmu byl pronájem bytu k zajištění bytových potřeb žalovaného, vztahují se na nájemní vztah též § 2235 a násl. o. z. Na základě předmětného nájmu vznikla žalobkyni povinnost přenechat na dobu určitou od 1. 12. 2018 do 30. 11. 2019 žalovanému do dočasného užívání předmětný byt, poskytovat služby s užíváním bytu spojené a vyúčtovat zálohy na poskytnutých službách. Žalovanému naopak vznikla povinnost hradit za užívání bytu žalobkyni nájemné ve výši 11 100 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 000 Kč měsíčně, splatné 15. dne příslušného kalendářního měsíce, za který se nájemné a zálohy za služby platí. Nájem předmětného bytu skončil předčasně ke dni 28. 2. 2019, což si strany potvrdily v protokolu o předání a převzetí ze dne 28. 2. 2019.

14. Žalobkyně uplatnila nárok na nájemné za měsíce 12/ 2018 – 2/ 2019 ve výši 33 300 Kč; tento nárok je zcela důvodný. Uzavřením Smlouvy byl mezi žalobkyní a žalovaným založen nájemní vztah ve smyslu § 2235 a násl. o. z., na jehož základě vznikla žalobkyni povinnost přenechat žalovanému do dočasného užívání předmětný byt, poskytovat služby s užíváním bytu spojené a vyúčtovat zálohy na poskytnutých službách. Žalovanému naopak vznikla mj. povinnost hradit za užívání bytu žalobkyni nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, splatné 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Jelikož žalovaný nesplnil svou smluvní povinnost k úhradě nájemného za měsíce 12/ 2018 – 2/ 2019 (3 měsíce) ve výši 11 100 Kč měsíčně, ve sjednané lhůtě k plnění, tj. do 15. dne příslušného měsíce, za který se nájemné platí, celkem tak žalovanému na nájemném vznikl dluh ve výši 33 300 Kč, k jehož úhradě zavázal soud žalovaného svým rozhodnutím.

15. Žalobkyně dále uplatnila nárok na nedoplatek vyúčtování služeb ve výši 7 759 Kč; tento nárok je rovněž zcela důvodný. Uzavřením Smlouvy byl mezi žalobkyní a žalovaným založen nájemní vztah ve smyslu § 2235 a násl. o. z., na jehož základě vznikla žalobkyni povinnost přenechat žalovanému do dočasného užívání předmětný byt, poskytovat služby s užíváním bytu spojené a do konce 4. měsíce od skončení předchozího zúčtovacího období vyúčtovat zálohy na poskytnutých službách. Žalovanému naopak vznikla mj. povinnost případný nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu žalobkyni uhradit, přičemž v případě ukončení Smlouvy a zjištění nedoplatku je žalobkyně povinna vystavit na zjištěnou částku daňový doklad (fakturu) a zaslat jej spolu s výzvou k úhradě žalovanému, přičemž splatnost se stanoví 14 dnů od vystavení (čl. V. Smlouvy). Žalovanému bylo dne 14. 5. 2019 zasláno podrobné vyúčtování jednotlivých služeb za období od 30. 11. do 31. 12. 2018 s uvedením výše započtených záloh (ve výši 0 Kč) a celkového nedoplatku ve výši 2 819 Kč. Ve vyúčtování, resp. ve faktuře, kterým byl nedoplatek vyúčtován, bylo uvedeno datum splatnosti do 18. 6. 2019. Žalovanému bylo dále dne 15. 6. 2020 zasláno podrobné vyúčtování jednotlivých služeb za období od 1. 1. do 28. 2. 2019 s uvedením výše započtených záloh (ve výši 0 Kč) a celkového nedoplatku ve výši 4 940 Kč. Ve faktuře, kterým byl nedoplatek vyúčtován, bylo uvedeno datum splatnosti do 9. 7. 2019. Jelikož žalovaný uvedené nedoplatky žalobkyni dobrovolně neuhradil ve stanovených termínech ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.

16. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení částky 2 150,42 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný byl dle smluvního ujednání povinen si zajistit smlouvu na dodávku elektrické energie nejpozději následující pracovní den po převzetí předmětu nájmu u příslušného dodavatele elektrické energie. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, když smlouvu s dodavatelem elektrické energie na dodávku elektrické energie po celou dobu trvání nájemního vztahu neuzavřel, byla elektrická energie žalovaným čerpána na základě stávající smlouvy, tj. smlouvy uzavřené mezi dodavatelem elektrické energie a žalobkyní. Žalovaný se tím, že mu bylo poskytováno plnění (elektrická energie) bez právního důvodu, bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z., a proto žalobkyni přináleží nárok na bezdůvodné obohacení ve výši tohoto poskytnutého plnění. Spotřebovaná energie za období od 30. 11. 2018 do 31. 12. 2018 činila 574,06 Kč, za období od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019 činila 1 576,36 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení v celkové výši 2 150,42 Kč fakturou ze dne 31. 5. 2019 se splatností do 18. 6. 2019. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě, ostatně ani doposud dlužnou částku neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.

17. Jelikož žalovaný dlužné částky neuhradil k datu jejich splatnosti, tj. v případě měsíčního nájemného a záloh za služby vždy do 15. dne daného měsíce a v případě nedoplatku na vyúčtování poskytnutých služeb a bezdůvodného obohacení vždy k datu splatnosti uvedeného v jednotlivých vyúčtováních, tj. v případě částky 2 819 Kč do 18. 6. 2019 (nedoplatek služeb za rok 2018), v případě částky 4 940 Kč do 9. 7. 2020 (nedoplatek služeb za rok 2019) a v případě částky 2 150,42 Kč (bezdůvodné obohacení) do 18. 6. 2019, dostal se vždy dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.) a v souladu s § 1970 o. z. přísluší žalobkyni – k jejímu žalobnímu návrhu – také úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., který při shledání oprávněnosti tohoto nároku a při dobrovolném nesplnění ze strany žalovaného soud žalobkyni rovněž přiznal. <b>Náklady řízení</b> 18. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva, které tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 729 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to v plné výši za tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, v písemném podání žaloby a ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem (za písemné doplnění žalobních tvrzení ze dne 31. 3. 2022 soud zástupci žalobkyně odměnu nepřiznal, neboť takto doplněná tvrzení měla být již součástí návrhu na zahájení řízení (§ 79 odst. 1 o. s. ř.)); sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 43 209,42 Kč činí podle § 7 bod 5 cit. vyhl. částku 2 860 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobce advokátem činí částku 8 580 Kč; tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy 900 Kč; DPH ve výši 21 % ze základu 9 480 Kč, tedy DPH ve výši 1 990,80 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 13 199,80 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.