36 C 153/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobce Jméno žalobce A , IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A , a.s., IČO IČO žalobce B sídlem Adresa žalobce B zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A , narozený 12. 5. 1973 bytem Adresa žalovaného A (dále jen 1. žalovaný) o zaplacení částky 1 000 000 Kč s přísl. a ve věci žalobce Jméno žalobce A , IČO IČO žalobce A sídlem Bubenská 328/25, 170 00 Praha 7 insolvenční správce dlužníka Jméno žalobce C ., IČO IČO žalobce C sídlem Adresa žalobce C zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B , narozený 11. 4. 1971 bytem Adresa žalovaného B (dále jen 2. žalovaný) o zaplacení částky 1 000 000 Kč s přísl.

I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, za dobu od , datumdo zaplacení po 1. žalovaném.

II. Ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovaným je žalobce povinen nahradit 1. žalovanémunáklady řízení ve výši , částka, , přičemž lhůtu k uspokojení nákladů řízení a která část majetkové podstaty dlužníka bude k uspokojení nákladů řízení použita, určísvým rozhodnutím insolvenční soud.III. 2. žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem ve výši 1 % ročněz částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení do tří dnů odprávní moci rozsudku.

IV. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobce vůči 2. žalovanému domáhal zaplacení úrokuz prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a dále ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, dozaplacení.

V. Ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovaným je 2. žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní mocirozsudku.VI. 2. žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve , adresa, soudnípoplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se jako insolvenční správce dlužníka , Jméno žalobce C, . (dále jen dlužník), na jehož majetek byl prohlášen konkurs, domáhal zaplacení žalované částky, která byla dne , datum, na pokyn dlužníka poukázána správkyní konkurzní podstaty dlužníka na účet 1. žalovaného č. , č. účtu, , ačkoliv k tomu nebyl žádný právní důvod. V průběhu řízení žalobce reagoval na předloženou smlouvu o zápůjčce, kterou se dlužník zavázal zapůjčit žalovanou částku 2. žalovanému poukázáním na účet 1. žalovaného, a podal žalobu na zaplacení částky, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, Kč i vůči 2. žalovanému. V řízení tak uplatnil nárok vůči dvěma žalovaným, přičemž po každém se domáhal zaplacení částky , Anonymizováno, . Kč z jiného právního důvodu.

2. Byť žalobce návrh, kterým uplatnil nárok na zaplacení částky , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Kč vůči 2. žalovanému z titulu zápůjčky, označil jako návrh na přistoupení 2. žalovaného do řízení, soud ho podle jeho obsahu posoudil jako novou žalobu. Právním posouzením žalobce není soud vázán (§ 41 odst. 2 o.s.ř.), proto nebyl ani důvod rozhodovat o návrhu na připuštění 2. žalovaného do řízení. Podal-li žalobce žalobu vůči 2. žalovanému v projednávané věci, určil obě věci ke společnému projednání (objektivní kumulace nároků v jednom řízení). Projednat obě žaloby společně bylo účelné, neboť jednání o žalobě vůči 1. žalovanému nebylo v době podání žaloby vůči 2. žalovanému zahájeno a obě věci spolu skutkově souvisely, proto je soud projednal ve společném řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

3. Žalovaní shodně tvrdili, že dlužník žalovanou částku poskytl jako zápůjčku , Jméno žalovaného B, , přičemž platebním místem pro vyplacení zápůjčky byl účet , Jméno žalovaného A, . , Jméno žalovaného B, potvrdil, že peníze z účtu vybral.

4. Na majetek dlužníka (společnost , Jméno žalobce C, .) byl prohlášen konkurs usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. MSPH , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Prohlášení konkursu potvrdil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Insolvenčním správcem dlužníka byl ustanoven žalobce (usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. MSPH , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ).

5. Dle § 246 odst. 1 z. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, v platném znění (dále jen INSZ) prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.

6. Dle § 294 odst. 1 INSZ je insolvenční správce povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy pohledávky.

7. Dle § 249 odst. 1 INSZ je osobou oprávněnou k podání žaloby k vymožení nároku dlužníka, který se týká majetkové podstaty, po prohlášení konkursu pouze insolvenční správce.

8. Žalobce soupisem majetkové podstaty prokázal, že pohledávka na 1 mil. Kč poukázaná na účet 1. žalovaného je sepsána v majetkové podstatě dlužníka. Její právní posouzení žalobcem není významné. Okolnost, že se jejího zaplacení domáhal po dvou žalovaných, po každém z jiného právního důvodu, nic nemění na tom, že se stále jedná o jednu pohledávku (1×1 mil. Kč).

9. Po prohlášení konkursu na majetek dlužníka je dle § 249 odst. 1 INSZ dána aktivní legitimace žalobce k podání žaloby, jejímž cílem je vymoci ve prospěch majetkové podstaty dlužníka žalovanou částku. Žalobce tak uplatnil pohledávku dlužníka v soudním řízení v souladu s insolvenčním zákonem a nejedná se o žádnou šikanu. Ani 2. žalovaný, který se zákazu zneužití práva dovolával, nic, v čem by bylo možné spatřovat zneužití práva, netvrdil.

10. Žalobce v řízení činí úkony svým jménem na účet dlužníka (§ 40 odst. 3, 4 INSZ), což je odpověď na dotaz 1. žalovaného, na čí účet žalobce jedná.

11. Žalobce tvrdil, že na účet 1. žalovaného byla dne , datum, z konkurzní podstaty dlužníka poukázána částka , částka, , aniž by k tomu byl právní důvod, proto je ji 1. žalovaný povinen dlužníkovi vrátit.

12. Dle § 2991 odst. 1, 2 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Z citované právní úpravy vyplývá, že o vztah bezdůvodného obohacení se jedná, pokud obohacený získá majetkový prospěch, aniž by k tomu byl právní důvod. Pokud jsou oba předpoklady naplněny, je obohacený povinen osobě, na jejíž úkor se obohatil, obohacení vydat.

14. Na žalobci bylo, aby prokázal, že dlužník 1. žalovanému žalovanou částku předal. 1. žalovaný byl povinen prokázat tvrzený právní důvod pro přijetí částky a že podle dohody není povinen finanční prostředky vracet. Neprokáže-li žalovaný právní titul k ponechání peněžitého plnění, je povinen ho vrátit, neboť v takovém případě právní důvod chybí a plnění bylo přijato bez právního důvodu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, ).

15. V řízení bylo prokázáno, že na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs v minulosti již jednou, a to , datum, (viz výpis z evidence úpadců) a konkursní řízení bylo u Městského soudu v Praze vedeno pod sp. zn. , spisová značka, až do , datum, , kdy byl konkurs zrušen, protože bylo zjištěno, že dlužník není v úpadku (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ). Podle odůvodnění usnesení, kterým byl konkurs zrušen, bylo v konkursní podstatě dlužníka více než 12 mil. Kč. Usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, byla zproštěna funkce správkyně konkursní podstaty dlužníka , tituly před jménem, , jméno FO, , která dne , datum, dala příkaz k převodu , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Kč z konkursní podstaty dlužníka na účet č. , č. účtu, (viz příkaz k úhradě). Na uvedený účet byla částka , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Kč připsána , datum, , přičemž majitelem tohoto účtu a jediným disponentem byl 1. žalovaný (viz sdělení , právnická osoba, .). Na účet 1. žalovaného správkyně konkursní podstaty poukázala finanční prostředky z konkursní podstaty dlužníka ve výši 1 mil. Kč na pokyn statutárního ředitele dlužníka , právnická osoba, (viz jeho dopis z , datum, ), který byl oprávněn samostatně dlužníka zastupovat (viz výpis z obchodního rejstříku dlužníka).

16. Žalobce tak prokázal, že na účet 1. žalovaného byla připsána částka , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Kč z konkursní podstaty dlužníka.

17. Na 1. žalovaném bylo, aby prokázal právní důvod převodu této částky na jeho účet. Od počátku řízení tvrdil, že jeho bratr (2. žalovaný) se písemně dohodl s dlužníkem na poskytnutí zápůjčky, která měla být dle dohody smluvních stran poskytnuta na jeho účet. Jeho účet byl jen platebním místem. K prokázání tohoto tvrzení byla v řízení předložena smlouva o zápůjčce ze dne , datum, , z níž vyplývá závazek dlužníka poskytnout 2. žalovanému , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Kč na účet , Anonymizováno, (nepovinné předčíslí) - , č. účtu, s 1% p.a. úrokem a se splatností do , datum, , která byla dodatkem ke smlouvě prodloužena do , datum, . 2. žalovaný zápůjčku od dlužníka potvrdil a vysvětlil, že účet 1. žalovaného (jeho bratra) byl dohodnutým platebním místem. V řízení tak bylo prokázáno, že právním důvodem převodu částky 1 mil. Kč na účet 1. žalovaného byla zápůjčka od dlužníka pro 2. žalovaného. Nejednalo se tak o plnění bez právního důvodu a povinnost 1. žalovaného vracet žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení tak nevznikla.

18. V řízení bylo prokázáno, že částka , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Kč byla v souladu se smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi dlužníkem a 2. žalovaným připsána na dohodnutý účet, byly tak naplněny předpoklady reálné smlouvy o zápůjčce dle § 2390 o. z. a povinnost vrátit částku 1 mil. Kč tak stíhá 2. žalovaného (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

19. Dle § 2390 z. č. 89/202 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Jelikož právo dlužníka na zaplacení částky 1 mil. Kč vůči 1. žalovanému nevzniklo, nemohlo se promlčet. Promlčecí lhůta u práva dlužníka na zaplacení vůči 2. žalovanému začala běžet den následující po splatnosti zápůjčky (, datum, ), kdy mohlo být právo uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 o. z.). Jelikož promlčecí lhůta je tříletá (§ 629 odst. 1 o. z.), před uplatněním práva u soudu dne , datum, neuplynula a právo promlčeno není. Námitky promlčení tak nebyly vzneseny důvodně.

21. V řízení byla prokázána povinnost 2. žalovaného vrátit žalovanou částku, proto ho soud k jejímu zaplacení zavázal, a vůči 1. žalovanému žalobu zamítl.

22. Vedle jistiny se žalobce domáhal po 2. žalovaném i zaplacení dohodnutého , Anonymizováno, , Anonymizováno, p.a. úroku z jistiny od , datum, do zaplacení. Ve smlouvě o zápůjčce byl dohodnut , Anonymizováno, , Anonymizováno, p.a. úrok ze zápůjčky. Smluvený úrok byl 2. žalovaný povinen platit od poskytnutí zápůjčky, t.j. od , datum, , kdy byla zápůjčka připsána na dohodnutý účet. Žalobce požadoval úrok až od , datum, . Vázán jeho návrhem, zavázal soud 2. žalovaného k zaplacení úroku ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, ročně z částky , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Kč od , datum, do zaplacení.

23. Vedle smluvního úroku se smluvní strany v souladu s § 1970 o. z. dohodly na placení úroku z prodlení ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Splatnost zápůjčky byla prodloužena dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, do , datum, . Nevrátil-li 2. žalovaný zápůjčku ani v prodloužené lhůtě splatnosti, byl povinen počínaje dnem , datum, až do zaplacení zaplatit ze zápůjčky dohodnutý úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, ročně, k čemuž ho soud též zavázal. Dispozitivní zákonná úprava úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) se v daném případě, kdy se smluvní strany na výši úroku z prodlení dohodly, neuplatní, proto soud v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení vyššího úroku z prodlení a za delší období, žalobu zamítl.

24. Ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovaným byl úspěšný žalovaný, proto mu byl žalobce povinen nahradit veškeré účelně vynaložené náklady řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Jako nezastoupenému účastníku přísluší 1. žalovanému paušální náhrada hotových výdajů ve výši 4×, částka, dle § 1 odst. 3 písm. a), c), § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za tyto úkony:a) vyjádření k žalobě z , datum, , b) doplnění vyjádření k žalobě z , datum, , c) účast u jednání , datum, , d) podání z , datum, .

25. Při jednání soudu dne , datum, , ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, , v jeho doplnění z , datum, a v podání ze , datum, vznesl 1. žalovaný všechny své věcné i procesní námitky:a) žalovaná částka byla zápůjčkou pro 2. žalovaného, b) jeho účet byl jen platebním místem, c) nárok je promlčen, d) námitka věcně nepříslušnost soudu – jedná se o incidenční spor a věcně příslušný je insolvenční soud.

26. Ve všech dalších podáních 1. žalovaný již jen tyto své námitky opakoval nebo svými procesními návrhy mařil soudní jednání – opakovaně žádal o ustanovení zástupce nebo o odročení jednání, odvolával se proti usnesení o nepřipuštění dlužníka jako vedlejšího účastníka. Podání, v nichž účastník jen opakuje své věcné námitky nebo zneužívá svých procesních práv k jinému účelu, než k němuž jsou určeny, nejsou účelná a náklady s nimi spojené nejsou účelně vynaloženy a nepřísluší za ně náhrada (blíže k obstrukcím žalovaných v řízení v bodech 33-36 rozsudku).

27. Přiznané náklady řízení zaplatí žalobce 1. žalovanému z majetkové podstaty dlužníka. Po právní moci rozhodnutí rozsudku určí insolvenční soud lhůtu, ve které budou náklady řízení 1. žalovanému nahrazeny, a jaká část majetkové podstaty dlužníka k jejich náhradě bude použita (§ 203 odst. 5 INSZ).

28. Ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovaným byl žalobce ohledně jistiny úspěšný a příslušelo mu tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Přestože žalobce je advokát s advokátní praxí, shledal soud jeho zastoupení advokátem v projednávané věci účelným, neboť jako insolvenční správce vystupuje v řadě insolvenčních řízení a vede řadu incidenčních sporů a není v jeho možnostech činit veškeré úkony osobně. V řízení o žalobě vůči 2. žalovanému, které bylo zahájeno žalobou doručenou do datové schránky soudu dne , datum, , požadoval žalobce důvodně náhradu nákladů řízení za 4 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, žaloba, podání ze dne , datum, a účast u jednání dne , datum, . Podání ze dne , datum, , v němž žalobce vyjádřil nesouhlas se vstupem dlužníka do řízení jako vedlejšího účastníka na straně 1. žalovaného, se netýkalo sporu s 2. žalovaným, proto mu za tento úkon náhrada nákladů řízení vůči 2. žalovanému nepřísluší. Odměnu za zastoupení advokátem přiznal soud žalobci z 1 mil. Kč, jejíhož zaplacení se po 2. žalovaném domáhal. Za vyjádření z , datum, a účast u jednání přiznal soud žalobci náhradu hotových výdajů pouze ve výši , částka, (polovina z , částka, ), neboť tyto úkony se týkaly obou projednávaných věcí. Náhradu jízdních výdajů a náhradu za promeškaný čas za cestu k jednání přiznal soud žalobci též ve výši jedné poloviny, neboť u jednání byly projednány žaloby vůči oběma žalovaným.

29. Přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši , částka, představuje odměnu advokáta dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 4×, částka, (z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Kč) za shora uvedené čtyři úkony právní služby, paušální náhradu hotových výdajů ve výši 2×, částka, za převzetí a přípravu zastoupení a žalobu a 2×, částka, za podání ze , datum, a účast u jednání dne , datum, dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu jízdních výdajů ve výši , částka, /2 dle § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 156 odst. 1 písm. a), § 158 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, za cestu z , adresa, k jednání a zpět (595 km) vozidlem Škoda Superb RZ , SPZ, při spotřebě pro kombinovaný provoz 4,6l/100 km a ceně motorové nafty , částka, /l (viz pokladní doklad o nákupu pohonných hmot ze dne , datum, ) a sazbě základní náhrady , částka, /km (§1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb.), náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 vyhl č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, (12×100/2) za 12 započatých půlhodin strávených na cestě z , adresa, a zpět k jednání. Přiznanou náhradu nákladů řízení je 2. žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

30. Žalobce byl v řízení osvobozen od placení soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. n) z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, a poplatková povinnost se dle § 2 odst. 3 téhož zákona přenáší na žalovaného podle výsledku řízení.

31. Vůči 1. žalovanému žalobce neuspěl, takže v tomto řízení poplatková povinnost nevznikla.

32. V řízení vůči 2. žalovanému se poplatková povinnost přenáší na 2. žalovaného, který v řízení neuspěl a je povinen zaplatit soudní poplatek z přiznané částky , částka, . Výrokem III proto soud zavázal 2. žalovaného k zaplacení soudního poplatku ve výši , částka, [5 % z přiznané částky dle Položky č. , hodnota, bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků].

33. Žalovaní se konání každého jednání pokoušeli zmařit svými procesními návrhy - žádostmi o ustanovení zástupce, o odročení jednání, námitkami věcné nepříslušnosti soudu, návrhem na přerušení řízení nebo iniciovali vstup dlužníka do řízení na straně 1. žalovaného. Tím, že tyto procesní úkony činili opakovaně a vždy v bezprostřední časové souvislosti před jednáním, bylo po několika takových úkonech evidentní, že jimi chtějí jen zmařit jednání a oddálit rozhodnutí ve věci, proto k těmto procesním návrhům již soud dle § 41a odst. 3 o.s.ř. nepřihlížel (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

34. První námitku věcné nepříslušnosti vznesenou 1. žalovaným soud předložil Vrchnímu soudu v Olomouci, který rozhodl, že k projednání žaloby na zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení je věcně příslušný okresní soud, neboť se jedná o žalobu na plnění, pouze pohledávku vzhledem ke konkurzu dlužníka uplatňuje insolvenční správce. Jiná vazba na insolvenční řízení tady není a nejedná se ani o žádný ze sporů dle § 9 odst. 2 o.s.ř., kde je dána věcná příslušnost krajského soudu. Totéž lze bez výjimky zopakovat o sporu vůči 2. žalovanému, vůči němuž se žalobce domáhal zaplacení žalované částky z titulu zápůjčky. 2. žalovanému je třeba přisvědčit, že věcnou příslušnost soudu je třeba posuzovat pro každý z nároků samostatně, ale i k projednání žaloby na vrácení zápůjčky je příslušný okresní soud. I kdyby byl akcionářemsvou námitkou věcné nepříslušnosti soudu již 2. žalovaný zjevně obstruoval a vznášel ji jen, aby mařil projednání žaloby, soud k ní nepřihlížel a Vrchnímu soudu v Olomouci ji nepředkládal (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

35. Zjevně obstrukční charakter měl i vstup dlužníka do řízení jako vedlejšího účastníka na podporu 1. žalovaného, neboť dlužník nemohl mít z povahy věci právní zájem na vítězství 1. žalovaného v řízení, který byl zažalován na plnění do majetkové podstaty dlužníka. Obstrukční charakter návrhu je zřejmý i z toho, že dlužník je podával v jiných soudních sporech (viz řízení u Okresního soudu , adresa, -západ sp. zn. , spisová značka, ).

36. Pro zjevný obstrukční charakter nepřihlížel soud ani k opětovné žádosti 1. žalovaného o ustanovení zástupce z řad advokátů. Oběma žalovaným soud advokáta pravomocně neustanovil, protože věc není skutkově ani právně obtížná, aby odůvodňovala ustanovení advokáta. Oba žalovaní svá stanoviska ve věci vyjádřili dříve, než o advokáta požádali, a všemi svými procesními návrhy dokazovali, že se orientují i v procesním právu. Spolu s dlužníkem koordinovali své procesní návrhy tak, aby mařili projednání věci, a svých procesních obstrukcí se následně dovolávali jako komplikace v řízení odůvodňující ustanovení zástupce. Obstrukční procesní návrhy žalovaných koordinované od počátku dlužníkem nemohou nic změnit na tom, že věc není skutkově ani právně složitá a pro ustanovení advokáta není důvod. Naopak ten, kdo svá procesní práva zneužívá k obstrukcím v řízení, nemůže ustanovení bezplatného zástupce požadovat.