36 C 181/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného místem podnikání Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno o zaplacení 39 200,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 10. 5. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 29 200,75 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 035 Kč za dobu od 30. 5. 2024 do 9. 5. 2025, úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 10. 5. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 035 Kč za dobu od 10. 5. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Česká republika – Okresní soud ve Zlíně je povinna vrátit žalobkyni soudní poplatek ve výši 608,50 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné pohledávky ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené účastníky datum distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Žalovaná částka 39 200,75 Kč představuje dlužnou jistinu ve výši 20 000 Kč (částka ze dne datum ve výši částka byla žalovanému poskytnuta bezhotovostním převodem na bankovní účet č. 436864390277/0100 a částka ze dne datum ve výši částka byla žalovanému vyplacena omylem a žalobkyně ji požaduje z titulu bezdůvodného obohacení), poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč, poplatek za službu SMS servis ve výši 35 Kč Anonymizováno a smluvní úrok z prodlení ve výši 12 165,75 Kč. Dále žalobkyně požadovala 14,75% p.a. úrok z prodlení z částky 27 035 Kč od 30. 5. 2024 do zaplacení. Žalovaný se jednání nezúčastnil, aniž by svou účast omluvil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím jejích internetových stránek www.Anonymizováno.cz, na kterých se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Následně zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, čímž dokončil kroky ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný přistoupil k podpisu smlouvy kliknutím na pole „podepsat smlouvu o úvěru“, po kliknutí na příslušné pole žalobkyně odeslala na telefonní číslo tel. číslo uvedené v žádosti unikátní SMS kód. Žalovaný tento kód zadal do klientské sekce, čímž došlo k propsání podpisu žalovaného do textu smlouvy. K prokázání svých tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy popsaným způsobem však žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Předložená nepodepsaná smlouva o úvěru nemůže být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že s žalovaným smlouvu o úvěru uzavřela. V řízení bylo prokázáno, že na účet žalovaného č. č. účtu byla od žalobkyně připsána částka 10 000 Kč dne datum, přičemž žádná další částka ve výši částka v období od datum do datum nebyla připsána [sdělení právnická osoba. ze dne datum]. Žalobkyně tedy žalovanému plnila bez právního důvodu, čímž se žalovaný neoprávněně obohatil a žalobkyni vzniklo právo, aby jí žalovaný vydal to, oč byl ochuzen. Žalovaný byl povinen vrátit poskytnutých 10 000 Kč, k jehož zaplacení jej soud zavázal (výrok I.), a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru, žalobu zamítl (výrok II.). Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky do tří dnů výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum odeslanou dne datum (výzva k úhradě včetně detailní informace k zásilce) a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. Splatnost pohledávky nastala třetí den po doručení výzvy, tj. datum (pokud poslední den lhůty připadl na sobotu, neděli nebo svátek, byl posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den). Ode dne následujícího se tedy žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od datum nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 12 % ročně). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 035 Kč od 30. 5. 2024 do zaplacení, proto soud ve zbývajícím rozsahu žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl (výrok II.). Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobkyně k úhradě soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dne datum zaplatila na účet soudu částku 1 569 Kč. Jelikož soud elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, doměřil žalobkyni poplatek do výše položky 1 Sazebníku poplatků. Žalobkyně dne datum zaplatila doplatek soudního poplatku ve výši 391,50 Kč. Poplatková povinnost žalobkyně spojená s podáním tohoto návrhu však podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků činila pouze částku 1 352 Kč (základem pro výpočet soudního poplatku je částka 27 035 Kč představující žalovanou jistinu pohledávky poplatek za poskytnutí úvěru a poplatek za SMS servis; příslušenství pohledávky se v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění, do základu soudního poplatku nezahrnuje). Podle ustanovení § 10 odst. 1 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZoSP“), v účinném znění, bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Protože žalobkyně zaplatila soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 1 960,50 Kč, ač její poplatková povinnost spojená s podáním tohoto návrhu představovala pouze částku 1 352 Kč, rozhodl soud ve smyslu citovaného ustanovení § 10 odst. 1 ZoSP o vrácení přeplatku na soudním poplatku ve výši 608,50 Kč (1 960,50 Kč – 1 352 Kč) po právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.