36 C 188/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce ; zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o náhradu nemajetkové újmy na zdraví <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 108 687 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně částky 96 687 Kč za dobu od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 10 744 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 744 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 38 333 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice - Okresnímu soudu ve [obec] náklady řízení ve výši 2 531 Kč představující znalečné za výslech znalce [celé jméno znalce], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žalovaný je do tří dnů od právní moci rozhodnutí povinen nahradit České republice - Okresnímu soudu ve [obec] náklady řízení představující znalečné [celé jméno znalce], za doplnění znaleckého posudku, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení.</b> <b>VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu ve [obec] soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 1. 5. 2020 č. j. 18 T 208/2019-180 byl žalovaný shledán vinným, že dne [datum] napadl žalobce a způsobil mu mimo jiné zhmoždění levého lokte a pravého ramene. Žalobce se na základě znaleckého posudku [celé jméno znalce], domáhal zaplacení náhrady ztížení společenského uplatnění ve výši 107 431 Kč, nákladů ve výši 12 000 Kč za vypracování znaleckého posudku, kterým bylo ztížení společenského uplatnění bodově ohodnoceno, a zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty ([datum]) stanovené výzvou z [datum] k dobrovolnému zaplacení.

2. Žalovaný namítal, že následky na zdraví, které žalobce požadoval odškodnit, nesouvisejí s napadením a žalobce je musel mít již před napadením, protože při prvním ošetření bolest lokte vylučoval a volně s ním hýbal. Pokud by byl loket čerstvě poraněný byl by oteklý a žalobce by měl bolesti.

3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 11. 5. 2020 č. j. 18 T 208/2019-180 byl žalovaný shledán vinným, že [datum] napadl žalobce tak, že ho udeřil pěstí do čela, což žalobce vykryl rukama, další údery mířil do oblasti ramen, hrudníku a žeber a po ráně do oblasti hrudníku spadl žalobce zády na vyvýšený obrubník. Žalobce při napadení utrpěl zhmoždění hrudníku vlevo, infrakci 6. žebra vlevo, zhmoždění a oděrku levého lokte, zhmoždění pravého bérce a zhmoždění hýždě vlevo.

4. Soud je v civilním řízení dle § 135 odst. 1 o.s.ř. vázán skutkovými zjištěními, která naplňují skutkovou podstatu trestného činu a nemůže přezkoumávat závěry trestního soudu, že se žalovaný úmyslně dopustil útoku na žalobcovu tělesnou integritu v oblasti hlavy, ramen a hrudníku, a je dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a ve výroku trestního rozsudku popsanou újmou na zdraví. <i>5. Dle § 2910 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> 6. Zásah do tělesné integrity, je zásahem do osobnostního práva (§ 81 odst. 1 o. z.), tedy do absolutního práva, přičemž odpovědnost škůdce je dána za těchto předpokladů: 1. protiprávní jednání, kterým je porušeno absolutní právo jiného 2. vznik újmy 3. příčinná souvislost 4. zavinění, přičemž § 2911 o. z. zakládá vyvratitelnou právní domněnku nedbalostního zavinění.

7. V trestním řízení tak bylo pro soud a účastníky závazným způsobem vyřešeno, že žalovaný zaviněným (úmyslným) jednáním popsaným ve výrokové části trestního rozsudku způsobil žalobci újmu na zdraví popsanou tamtéž. Dle § 2910 o. z. jsou tak naplněny předpoklady jeho odpovědnosti za zjištěnou újmu.

8. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaný odškodnil žalobci vytrpěnou bolest. V projednávané věci se žalobce domáhal náhrady ztížení společenského uplatnění, protože po napadení má trvale poškozen levý loket a pravé rameno, což ho limituje při používání rukou. V lokti mu při ohybu v loketním kloubu lupe a zvedá-li těžší břemena (např. 10kilovou plynovou bombu pro gril), loket ho po takové zátěži bolí. Rameno ho naopak bolí ve strnulé poloze (u televize, v noci) a musí ho rozhýbat. Musí se vyhýbat manipulaci s těžšími břemeny a namáhání rukou, má bolesti při delším řízení nebo delší jízdě na kole.

9. Ztížení společenského uplatnění (překážka lepší budoucnosti) představuje do budoucna omezené nebo zcela ztracené možnosti seberealizace poškozeného ve sféře rodinného, společenského, profesního či sportovního života. Smyslem náhrady ztížení společenského uplatnění je poskytnout poškozenému odškodnění za to, že nemůže žít plnohodnotný život jako před úrazem. Předmětem odškodnění v rámci náhrady ztížení společenského uplatnění jsou omezení poškozeného v životě způsobená trvalými následky na zdraví, proto předpokladem vyčíslení této náhrady je ustálený zdravotní stav po ukončení poúrazové léčby.

10. K posouzení v projednávané věci zůstalo, zda je žalobce následkem napadení z [datum] poškozen na zdraví trvale a zda ho tato poškození omezují v životě, neboť jen tak je dán nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění, které se odškodňuje podle § 2958 o. z. <i>11. Dle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.</i> 12. Ustanovení § 2958 o. z. je vystavěno na zásadě plného odčinění nemajetkové újmy na zdraví, resp. na určení výše náhrady podle slušnosti. V souvislosti s účinností zákona č. 89/2019 Sb., občanského zákoníku, byla k [datum] zrušena vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Stávající právní úprava postrádá jakákoliv bližší kritéria pro stanovení výše náhrady. Spravedlivý a rozumný výklad takové právní úpravy proto vyžaduje podrobnější konkretizaci a nastavení základních východisek, aby soudní praxe mohla dospět ke vzájemně souměřitelným a zároveň předvídatelným rozhodnutím (§ 13 o. z.). Právě za tímto účelem byla Nejvyšším soudem ve spolupráci se zástupci Společnosti medicínského práva, zástupci pojistitelů a dalších právnických a lékařských profesí vypracována Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.), kterou vzalo na vědomí Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu svým stanoviskem sp. zn. Cpjn 14/2014 ze dne [datum].

13. Výše zmíněná metodika vytváří systém, jak v konkrétním posuzovaném případě zjistit míru omezení poškozeného v možnosti se společensky uplatnit a naplnit tak zákonem předvídanou podmínku„ lepší budoucnosti“. [jméno] závažnosti trvalého zdravotního postižení je v metodice pojata jako procentní vyjádření ztráty životních příležitostí na škále 0 – 100 % pro jednotlivé položky v devíti oblastech společenského zapojení, což umožňuje zjistit i výsledné procentní omezení poškozeného ve všech oblastech společenského uplatnění. Jednotlivé položky, v nichž lékař vyjadřuje míru omezení poškozeného v důsledku zdravotního postižení, umožňují vykreslit velmi plastický obraz nejen funkčních tělesných postižení, ale i jejich praktický dopad do všech sfér života poškozeného.

14. Při úvaze o výši peněžité náhrady ztížení společenského uplatnění, která by plně vyvážila míru, v jaké je žalobce v důsledku trvale zhoršeného zdravotního stavu omezen v možnosti společensky se uplatnit, se soud plně ztotožnil s úvahami obsaženými ve výše uvedené metodice.

15. Z poúrazové zdravotnické dokumentace žalobce soud zjistil, že po napadení žalovaným byl žalobce v období od 2. 6. do [datum] léčen v traumatologické ambulanci v Krajské nemocnici T. [příjmení] ve [obec], přičemž bylo u něj zjištěno poranění hrudníku, levé kyčle, pravého bérce, pravého ramene a levého lokte. Následně byl pro bolesti levého lokte od [datum] do [datum] dále léčen v ortopedické ambulanci. a. hrudník: [datum] proveden rentgen hrudníku a vysloveno podezření na prasklinu 6. žebra, zjištěna bolestivost v oblasti 4.-7 žebra. V oblasti hrudníku měl žalobce modřinu (lékařská zpráva z [datum]). Vážnější poranění dutiny hrudní bylo vyloučeno (lékařská zpráva z 2. a [datum]). b. levá kyčel: hematom vnější strany levé kyčle citlivý na dotek bez omezení pohybu (lékařská zpráva, fotografie žalobcovy levé kyčle) c. pravý bérec: otok pravého bérce bez poškození kostí (rentgen [datum], lékařská zpráva z 5. a [datum]). d. pravé rameno: bolestivé na dotek v oblasti lopatky (lékařská zpráva z [datum]), bolestivost v oblasti střetu klíční kosti a nadpažku lopatky, vyloučeno vykloubení zevního kličkového kloubu (lékařská zpráva z [datum]), rameno volně pohyblivé, avšak svaly ztuhlé, předepsána rehabilitace (lékařská zpráva z [datum]), po rehabilitaci zlepšení (lékařská zpráva z [datum]). e. levý loket: při pokrčení levé ruky v lokti v místě, kde končí pažní kost na palcové straně, v lokti přeskočí (ve všech lékařských zprávách po úrazu), pohyb volný, vnější vazy a kosti neporušeny, [datum] nebolestivé, 5. a [datum] hematom, 10. 7. a 6 9. 2019 bolestivé, proto odeslán na ortopedii, po třech ostřicích zůstává jen zátěžová bolest, pohyb není omezen, dne [datum] operace nedoporučena a léčba ukončena s tím, že loket je třeba šetřit.

16. Soud nepovažoval za důvodný výslech lékařů, kteří žalobce po napadení dne 2. a [datum] vyšetřili. Žalovaný jejich výslech navrhl, aby popsali, jaká zranění u žalobce zjistili. Objektivní nález po napadení však lékaři popsali v lékařských zprávách a s odstupem dvou let po vyšetření, kdy žalobce byl jen jedním z řady jejich pacientů vyšetřených v traumatologické ambulanci, by mohli jen zopakovat obsah lékařských zpráv. K objektivnímu nálezu by nic více uvést nemohli. Výslech lékařů proto soud zamítl jako nadbytečný.

17. Žalobce opíral nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění o znalecký posudek [celé jméno znalce], znalce z odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví a současně z odvětví úrazové chirurgie a traumatologie, který vypracoval znalecký posudek podle metodiky a vzhledem ke své odbornosti chirurga a traumatologa byl schopen posoudit i příčinnou souvislost mezi přetrvávajícími zdravotními potížemi žalobce a napadením z [datum].

18. Znalec prostudoval kompletní zdravotnickou dokumentaci (včetně předúrazové) a dne [datum] žalobce vyšetřil. Při svém vyšetření zjistil, že u žalobce přetrvává bolestivost kloubu, který spojuje vřetenní a pažní kost, v němž přeskakuje zvětšená nitrokloubní řasa (radiohumerální plika). Pohyb lokte omezen není a postranní vazy jsou pevné. Současně zjistil zhojené částečné vykloubení v hrudně-kličkovém skloubení. Místo je bolestivé na dotek, bolí trapézový sval a bolest prostupuje ke krční páteři. Ostatní zranění, která žalobce při napadení utrpěl, se zhojila, což potvrdil ve své výpovědi i žalobce.

19. Při výslechu znalec uvedl, že všichni lékaři od prvního vyšetření, k němuž došlo den po napadení, popisují přeskakování v lokti při rotačním pohybu. Znalec ve shodě s ošetřujícím ortopedem potvrdil, že příčinou je radiohumerální plika, která se nachází mezi hlavicemi vřetenní a pažní kosti. Když se plika při úrazu skřípne, oteče. Při pohybu potom kost musí přes tuto zvětšenou pliku přeskočit, což je bolestivé a projevuje se to lupáním a přeskakováním v lokti. Otok po čase odezní, avšak v některých případech, což je případ žalobce, otok přejde v chronický, kdy plika nateče vždy při zátěži, potom po nějakou dobu, než otok odezní, ohyb v lokti bolí.

20. Žalovaný zpochybňoval příčinnou souvislost mezi poraněním lokte a napadením, protože při prvním vyšetření žalobce bolestivost lokte negoval a na lokti nebyl ani otok. K tomu znalec vysvětlil, že po úrazu trvá několik hodin, než plika nateče, a vně na lokti žádný otok vidět není. Vytvoří se jen hematom, protože při nárazu popraskají cévky. Jakmile plika nateče, začne v lokti přeskakovat. Moment, kdy kost přeskakuje přes zvětšenou pliku, je bolestivý. Den po napadení však u žalobce převažovala bolest jiných zhmožděnin, proto není ničím mimořádným, že při prvním ošetření nebyla bolest lokte popsána. Lékař však přeskakování v lokti druhý den po napadení popsal, což znamená, že plika byla zvětšená. Otok pliky je vždy následek úrazu, nevznikne samovolně. Jelikož ve zdravotnické dokumentaci žalobce není žádný jiný úraz lokte popsán, ani s ním spojené potíže, a zmíněn byl poprvé den po úrazu, je přetrvávající přeskakování v levém lokti a s ním spojená bolestivost lokte po zátěži následek napadení z [datum] (viz znalecký posudek, jeho doplnění a výslech znalce).

21. Na pravém rameni znalec při vyšetření zjistil polovykloubení na vnitřní straně klíční kosti v místě, kde se klíční kost potkává s hrudní kostí, které se projevuje bolestivostí místa skloubení a trapézového svalu, přičemž bolest postupuje až do krční páteře. Žalobce je navíc omezen v pohybu ramenního kloubu v krajních polohách (viz znalecký posudek). Znalec uvedl, že vykloubení vnitřní části klíční kosti je výjimečné a vždy vzniká jako následek úrazu, když pacient spadne tak, že váhu svého těla přenese na horní končetinu, která je vytočená. Místo, kde došlo u žalobce k vykloubení klíční kosti, je pevné a chráněné svaly a vazy, proto vykloubení může vznikat postupně a nebylo po napadení patrné. Na bolesti v oblasti klíční kosti si však žalobce po úrazu dne [datum] stěžoval a lékař vyloučil vykloubení vnějšího kličkového kloubu, které je po úrazu mnohem častější (viz výslech znalce).

22. Znalec obě poškození horních končetin, která se u žalobce nezhojila bez následků, označil za následky napadení z [datum]. Obě poškození vznikají jen úrazem a odpovídají pádu žalobce dozadu po napadení žalovaným. Jak přeskakování v lokti, tak citlivost v oblasti klíční kosti byly popsány lékaři v průběhu poúrazové léčby. [příjmení] i věcná souvislost je tedy zřejmá. Obě poškození horních končetin jsou v příčinné souvislosti s napadením a žalovaný odpovídá za újmu, která je s nimi spojena. Je mylné se domnívat, že následkem úrazu jsou jen zranění zjištěná bezprostředně po úrazu. Zranění se může projevit bolestivostí či jinak i s odstupem času a je třeba brát v potaz, že žalobce utrpěl při napadení vícero zranění, která se projevila postupně a s odlišnou intenzitou a podle toho jim byla také věnována pozornost.

23. O tom, že přeskakování v levém lokti a bolesti pravého ramene souvisejí s napadením z [datum], nepochybovali ani lékaři ošetřující žalobce po napadení, kteří zjištěná poškození v lékařských zprávách považovali za následek napadení a kontinuálně je jako následky napadení léčili (viz lékařské zprávy z poúrazové léčby). Léčba ramene byla ukončena dne [datum] v traumatologické ambulanci, když bylo konstatováno zlepšení po rehabilitacích. S levým loktem se žalobce léčil dále v ortopedické ambulanci až do [datum], kdy léčbu ukončil MUDr. [jméno] [příjmení] se závěrem, že se jedná o poúrazový stav radiohumerální pliky sice bez omezení pohybu, ale s drážděním při pohybu loketního kloubu a zátěžovými bolestmi.

24. Podle znalce i podle ošetřujícího ortopeda není na místě chirurgické řešení levého lokte, neboť nemusí přinést požadovaný efekt, tj. vyřešit potíže, které žalobce má. Dráždění radiohumerální pliky při pohybu lokte projevující se zátěžovými bolestmi je tedy trvalé.

25. Nález na levém rameni znamenající omezení hybnosti levého ramene v krajních polohách a bolestivost trapézového svalu postupující do oblasti krční páteře (viz objektivní nález vyšetření znalce z [datum]) znalec též označil jako trvalý (viz znalecký posudek).

26. Znalec uvedl, že kvůli poškození pravého ramene a levého lokte žalobce pociťuje bolest, která přetrvává i po zátěži, při přenesení váhy na horní končetiny, při zapírání se o ruce, při zvedání větších a těžších břemen, při přitahování se rukama, při dlouhodobém ustrnutí rukou v jedné poloze.

27. Uvedené koresponduje s potížemi, které žalobce popsal ve své výpovědi, když uvedl, že v lokti mu přeskakuje pokaždé, když ho pokrčí a vytočí dlaň, což samo o sobě bolestivé není. Pokud však ruku zatíží a něco těžšího zvedá, ucítí bolest a loket ho potom bolí dalších 14 dní. Pravé rameno má tendenci tuhnout a pociťuje v něm napětí, zůstane-li delší dobu ve stejné poloze (v noci, u televize, na kole). Pomůže, když ho rozhýbe.

28. Znalec vysvětlil, že bolest, kterou žalobce pociťuje není zanedbatelná a omezuje ho. Žalobce pohyb zvládne, ale pociťuje při něm bolest, která přetrvává i po zátěži, přičemž čím větší zátěž bude, tím větší bude pozátěžová bolest. Mírným potížím, které sice nejsou zanedbatelné, ale jsou snesitelné, je v metodice přiřazen kvalifikátor omezení 1 s omezením v rozpětí 5 % - 24 %. Podle znalce míře žalobcových potíží odpovídá 5% omezení, protože byť se jedná o mírnou obtíž, nelze ji popřít a úplně ignorovat. Při větší zátěži, čemuž odpovídá větší bolest a větší obtíž, stanovil znalec omezení v rozsahu 10 %.

29. Omezení se projevilo v několika položkách znaleckého posudku – D410 měnění základní pozice těla (5% obtíž při zvednutí se ze sedu s nutností se zapřít o ruce), D430 zvedání a nošení předmětů (10% obtíž při zvedání a nošení těžších předmětů), D445 využití ruky a paže (10% obtíž při přitahování se, vyvíjení tlaku rukou, rotačním pohybu rukou, házení či chytání), D455 pohyb (5% obtíž při lezení), D475 řízení (5% obtíž při dlouhodobém řízení vozidla), D650 péče o předměty domácnosti (10% obtíž při používání rukou při opravách, malování, větším úklidu), D920 rekreace a volný čas (10% omezení v rekreačních sportovních aktivitách). Ve výsledku je žalobce podle znalce v životě omezen z 0,787037037 % (viz znalecký posudek).

30. Znalec prostudoval celou žalobcovu zdravotnickou dokumentaci, byť tu z doby před napadením až dodatečně. Žádné nové pro své závěry významné skutečnosti v ní ale nezjistil. Žalobce vyšetřil a své závěry přesvědčivě vysvětlil ve své výpovědi. Tyto korespondují nejen s výslechem žalobce, ale i s obsahem lékařských zpráv. Soud o znalcových odborných závěrech neměl žádnou pochybnost, a proto z nich vycházel. Důvody pro zpracování revizního znaleckého posudku shledány nebyly, proto soud tento důkazní návrh zamítl.

31. V souladu s metodikou soud přepočítal procentní podíl odpovídající zjištěnému stupni omezení žalobce pomocí výchozí rámcové částky, která pro účely výpočtu náhrady ztížení společenského uplatnění představuje hodnotu zmařeného života člověka 100% omezeného ve všech sférách svého života. Pro rok 2020, kdy se dle zjištění znalce ustálil zdravotní stav žalobce (ukončena poúrazová léčba), je třeba vycházet z výše průměrné hrubé měsíční nominální mzdy přepočtené na počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok 2019, která činila 34 125 Kč. Výchozí rámcová částka představuje její 400násobek – 13 650 000 Kč. Výše náhrady za ztížení společenského uplatnění tak v případě žalobce činí 13 650 000×0, 00787037037 107 430,50 Kč.

32. Žalobce byl poškozen na zdraví v 60 letech, když slavil šedesáté narozeniny a odchod do důchodu. V době napadení tedy ukončil produktivní část svého života a věnuje se svým zálibám a volnočasovým aktivitám (viz jeho výpověď). Jak již bylo uvedeno, výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví musí plně vyvažovat omezení, jež žalobci zhoršený zdravotní stav způsobuje v životě. Popsaná omezení žalobce bezesporu limitují v důchodovém věku méně než v produktivní fázi života. Na druhou stranu však nelze říct, že ho vzhledem k jeho věku neomezují vůbec. Žalobce i v důchodovém věku žije aktivně a jsou-li pro něj některé pohyby a polohy horních končetin bolestivé, a to i po zátěži, v aktivním způsobu života ho omezují. Metodika při stanovení míry omezení kvůli poškození zdraví nezohledňuje, v jaké životní etapě k poškození zdraví došlo. Věk poškozeného však hraje nezanedbatelnou roli v tom, jaké aktivity bude poškozený vykonávat a do jaké míry je tedy v životě omezen. Vzhledem k uvedenému provedl soud korekci zjištěného procentního podílu omezení o 10 % směrem dolů, což plně zohledňuje postproduktivní, ale stále aktivní fázi žalobcova života. Výsledná výše náhrady ztížení společenského uplatnění tak po 10% snížení činí 107 430,5×0,9= 96 687 Kč.

33. Výsledná výše náhrady ztížení společenského uplatnění odpovídá zamýšlené snaze zákonodárce odškodnit podle zásad slušnosti veškerou újmu na zdraví. Dosud byl žalobce, co se újmy na zdraví týče, odškodněn za bolesti, kterými trpěl po napadení, a za strádání související s poúrazovou léčbou. Ty však byly pouze dočasné. Žalobce však je následkem napadení omezen v životě trvale. Jakákoliv větší zátěž rukou a manipulace s těžšími břemeny pro něj znamená bolesti, nejen při zátěži samotné, ale i několik dní poté. V delší dobu strnulé poloze pociťuje bolesti ramene. Popsané obtíže vedou k tomu, že žalobce přestane vykonávat činnosti, při nichž bolest pociťuje, a bude se jim vyhýbat. Přiznaná výše náhrady ztížení společenského uplatnění tomuto omezení odpovídá. Soud tak zavázal žalovaného k zaplacení náhrady ztížení společenského uplatnění ve výši 96 687 Kč a ve zbytku žalované náhrady, tj. 10 744 Kč, žalobu zamítl.

34. V základu nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění byl žalobce úspěšný, protože bylo prokázáno, že i po ukončení léčby u něj v příčinné souvislosti s napadením přetrvávají bolesti. Základ nároku tak je dán. Výše náhrady závisela na znaleckém posouzení. Na znalce se tedy žalobce obrátil důvodně, jinak by nemohl nárok na ztížení společenského uplatnění u žalovaného ani u soudu uplatnit. Má tak právo na náhradu na náhradu nákladů na vypracování znaleckého posudku [celé jméno znalce], i na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 3 o.s.ř.) Náklady účelně vynaložené v souvislosti s uplatněním pohledávky, mezi něž náklady soudního řízení i náklady na vypracování znaleckého posudku patří, tvoří příslušenství pohledávky (§ 513 o. z.) a je-li nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění důvodný, hradí je škůdce (osoba odpovědná za újmu na zdraví).

35. Žalobce v řízení prokázal, že za posudek Mgr. MUDr. [celé jméno znalce], [příjmení], který se stal podkladem pro rozhodnutí soudu, zaplatil 12 000 Kč (faktura [číslo] potvrzení o provedení platby). Tyto náklady byly vynaloženy účelně, proto soud žalovaného k jejich zaplacení zavázal. <b>Úrok z prodlení</b> 36. K zaplacení náhrady ztížení společenského uplatnění vyzval žalobce žalovaného dopisem ze dne [datum] a stanovil mu lhůtu k dobrovolnému zaplacení do [datum]. Neuhradil-li ve stanovené lhůtě, je počínaje [datum] v prodlení a žalobci dle § 1970 o. z. přísluší od tohoto data právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,25 %), proto soud žalovaného k zaplacení tohoto úroku z prodlení z přiznané náhrady ztížení společenského uplatnění zavázal.

37. Soud nepřiznal žalobci úrok z prodlení z nákladů za znalecký posudek ve výši 12 000 Kč, které představují náklad spojený s uplatněním náhrady za ztížení společenského uplatnění a jsou svou povahou příslušenstvím pohledávky (§ 513 o. z.), z něhož úrok z prodlení nepřísluší (§ 1806 o.z.). <b>Náklady řízení</b> 38. Výše náhrady ztížení společenského uplatnění závisela na znaleckém posudku a dle § 142 odst. 3 o.s.ř. žalobci příslušelo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, přičemž základem pro stanovení výše odměny jeho advokáta je přiznaná částka (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 941/2017 a sp. zn. 25 Cdo 3974/2015). Jelikož přiznaná náhrada nákladů na vypracování znaleckého posudku je příslušenstvím pohledávky, k němuž se při určení tarifní hodnoty nepřihlíží (§ 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), vycházel soud při určení odměny z částky 96 687 Kč, čemuž dle § 7 bod 5 téže vyhlášky odpovídá odměna ve výši 4 980 Kč za jeden úkon právní služby.

39. Přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 38 333 Kč představuje odměnu za zastupování žalobce advokátem ve výši 29 880 Kč (6× 4 980 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění ze dne [datum], návrh a účast u jednání konaného dne [datum] od 9:00 do 16:21 hod s přestávkou od 11:35 do 13:12 hod (5 hod 44 min; 3 úkony právní služby), paušální náhradu hotových výdajů ve výši 1 800 Kč, tj. 6× 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za shora uvedených 6 úkonů právní služby a 21 % DPH ve výši 6 653 Kč z přiznané odměny a náhrad. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). <b>Náhrada nákladů řízení státu</b> 40. V průběhu řízení bylo z rozpočtových prostředků soudu uhrazeno znalečné ve výši 2 531 Kč za výslech znalce [celé jméno znalce] Náklady státu hradí účastníci podle výsledku řízení (§ 148 odst. 1 o.s.ř.). Ve sporném řízení se rozumí výsledkem řízení úspěch účastníka v řízení. Žalobce byl v řízení úspěšný (výše plnění závisela na znaleckém posudku) a byla mu přiznána náhrada nákladů řízení, povinnost k náhradě nákladů státu tak stíhá v řízení neúspěšného žalovaného, který je povinen náklady řízení státu uhradit.

41. Ke dni rozhodnutí soudu nebylo vyplaceno znalečné za dopracování znaleckého posudku, neboť rozhodnutí o něm dosud nenabylo právní moci, proto soud rozhodl jen o základu nároku s tím, že jeho výše bude určena v samostatném usnesení (§ 155 odst. 1 o.s.ř.). <b>Přenos poplatkové povinnosti</b> 42. Žalobce byl osvobozen od placení soudního poplatku dle § 11 odst. 2 písm. d) z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, přičemž dle § 2 odst. 3 téhož zákona se poplatková povinnost podle výsledku řízení přenáší na žalovaného. Žalovaný tak byl povinen zaplatit soudní poplatek z částky, která byla žalobci přiznána, vyjma nákladů na znalecký posudek, které jsou svou povahou příslušenstvím nemajetkové újmy na zdraví a do základu pro výpočet soudního poplatku se nezapočítávají (§ 6 odst. 1 z. č. 549/1991 Sb.). Základem pro výpočet soudního poplatku je tedy částka 96 687 Kč. Z náhrady nemajetkové újmy (ztížení společenského uplatnění) do 200 000 Kč činí soudní poplatek 2 000 Kč (Položka č. 3 písm. a) Sazebníku poplatků), k jehož zaplacení soud žalovaného zavázal.