36 C 19/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným 1. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno .o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem JUDr. Adamem Rakovským sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 2. Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 3. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení neplatnosti nedobrovolné dražby

I. Soud určuje neplatnost nedobrovolné elektronické dražby č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, organizované dne , datum, 1. žalovanou, při níž 3. žalovaný vydražil pozemek p. č. st. 225/2, jehož součástí je stavba č. p. 102, v k. ú. , adresa, .

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby, při níž 3. žalovaný (vydražitel) vydražil její nemovitost specifikovanou ve výroku I rozsudku (dále jen nemovitost), protože 1. žalovaná (dražebník) dražila nemovitost, přestože měla od dražby upustit kvůli:a) probíhajícímu insolvenčnímu řízení žalobkyněb) neplatnosti zástavní smlouvy, kterou bylo zřízeno zástavní právo na nemovitosti žalobkyně k zajištění její úvěrové pohledávky, neboť úvěrová smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy kvůli nepřiměřené výši smluvních pokut a poplatkůc) neplatnosti smlouvy o provedení dražby, protože 1. a 2. žalovaní jednali ve shodě, přičemž jejich společným cílem bylo uspokojit z výtěžku dražby lichevní úvěrové pohledávky.Konáním dražby bylo podstatně zasaženo do práv žalobkyně, protože udělením příklepu v dražbě přišla o svou nemovitost, přičemž výtěžek z jejího prodeje bude použit pouze k uspokojení jediného jejího věřitele, namísto aby byl použit k poměrnému uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení.2. 1. žalovaná vytýkala žalobkyni, že podala insolvenční návrh pět minut před zahájením dražby. Přestože o konání dražby věděla, podání insolvenčního návrhu plánovala, o čemž svědčí dne , datum, udělená plná moc k jeho podání, 1. žalovanou o záměru podat insolvenční návrh, ani o jeho podání, neinformovala. 1. žalovaná tak neměla možnost dozvědět se o insolvenčním řízení před zahájením dražby, přestože insolvenční rejstřík kontrolovala , datum, v 11.55 hod. Načasování podání insolvenčního návrhu svědčí o tom, že cílem žalobkyně bylo zmařit konání dražby. Jednalo se tak o zneužití práva. Navíc provedení dražby podstatně nezasáhlo do práv žalobkyně, protože o nemovitost by stejně v insolvenčním řízení přišla.3. 2. žalovaný (navrhovatel dražby) se připojil k námitkám 1. žalované. Dodal, že žalobkyně neuvedla žádné relevantní důvody, které by zakládaly neplatnost smlouvy o provedení dražby.4. 3. žalovaný potvrdil, že nemovitost vydražil a veškeré své povinnosti si splnil. Žádné důvody pro vyslovení neplatnosti dražby neshledával. Dražba dle něj proběhla, jak měla. Spor ostatních účastníků však pro něj znamená, že nemovitost nemůže užívat, proto preferoval navrácení původního stavu a vrácení finančních prostředků. Z účasti na jednání se omluvil s tím, že nemá zájem vést soudní řízení.

5. Dne , datum, bylo zahájeno insolvenční řízení žalobkyně (vyhláška Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. KSHK , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ). Dne , datum, byl usnesením Krajského soudu v , adresa, č. j. KSHK , spisová značka, -, právnická osoba, zjištěn úpadek žalobkyně a insolvenční soud jí povolil oddlužení. Do rozhodnutí soudu v projednávané věci oddlužení nebylo schváleno (viz detail insolvenčního řízení žalobkyně).

6. Řízení o neplatnost dražby se týká věcného práva, které se do insolvenčního řízení nepřihlašuje, proto rozhodnutí o úpadku žalobkyně řízení v projednávané věci nepřerušilo [§ 140a odst. 1 z. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, v platném znění (dále jen z. č. 182/2006 Sb.)]. Žalobkyně je i po povolení oddlužení stále osobou s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě [§ 229 odst. 3 písm. e) z. č. 182/2006 Sb.]. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že dražená nemovitost byla zahrnuta insolvenčním správcem do majetkové podstaty (soupis majetkové podstaty žalobkyně). Avšak o vyloučení nemovitosti z majetkové podstaty je oprávněn rozhodnout jen insolvenční soud v incidenčním sporu, takže rozhodnutí o neplatnosti dražby této nemovitosti na tom, že nemovitost byla zahrnuta do majetkové podstaty žalobkyně, nic nezmění.

7. Jelikož řízení nebylo v důsledku rozhodnutí o úpadku žalobkyně přerušeno a žalobkyně je osobou s dispozičním oprávněním, soud žalobu bez ohledu na insolvenční řízení žalobkyně projednal a rozhodl i s přihlédnutím k tomu, že neplatnost dražby lze dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, vyslovit jen v řízení o neplatnost dražby dle § 48 z. č. o veřejných dražbách, v platném znění (dále jen z. č. 26/2000 Sb.) a v jiném řízení nelze neplatnost dražby řešit ani jako otázku předběžnou.

8. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne , datum, v době od 12:00 do 12:42 hod. provedla 1. žalovaná nedobrovolnou elektronickou dražbu nemovitosti, a to na návrh 2. žalovaného jakožto zástavního věřitele, který měl za žalobkyní úvěrovou pohledávku vykonatelnou na základě dohody o přímé vykonatelnosti zajištěnou zástavním právem na nemovitosti (protokol o provedené dražbě). Nemovitost vydražil 3. žalovaný, jemuž byl udělen příklep (notářský zápis , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o osvědčení průběhu dražby) a byl následně zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti (výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, k. ú. , adresa, ).

9. Dne , datum, v 11:55 hod. bylo zahájeno insolvenční řízení žalobkyně (vyhláška Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. KSHK , spisová značka, -A-3). Insolvenční soud na návrh 1. žalované nejprve předběžným opatřením omezil účinek insolvenčního řízení tak, že dražba , datum, proběhnout mohla, přičemž její výtěžek bude deponován u 1. žalované pro účely insolvenčního řízení (usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. KSHK , spisová značka, -A-6). Usnesení o nařízení předběžného opatření změnil Vrchní soud v Praze, který návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, když neshledal insolvenční návrh žalobkyně účelovým s cílem mařit dražbu. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že z podání insolvenčního návrhu pět minut před zahájením dražby nelze bez dalšího usuzovat na nepoctivý záměr žalobkyně a spatřovat v tom důvody zvláštního zřetele hodné pro nařízení předběžného opatření zejména za situace, kdy žalobkyně podala řádný insolvenční návrh doložený listinami osvědčujícími její úpadek. 1. žalovaný byl povinen upustit od konání dražby, bylo-li zahájeno insolvenční řízení, bez dalšího. Odvolací soud odmítl, že nebylo v možnostech 1. žalované podání insolvenčního návrhu zjistit, a to i v průběhu konání dražby. Odmítl názor 1. žalované, že žalobkyně nebyla konáním nezákonné dražby jakkoliv dotčena, protože průběh a výsledek insolvenčního řízení nelze předjímat. Přitakal námitce žalobkyně, že účinky předběžného opatření působí do budoucna, nikoliv zpětně a nelze jím zhojit nezákonně proběhlou dražbu a udělení příklepu.

10. Dle § 48 odst. 3 z. č. 26/2000 Sb., každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

11. Dle § 46 odst. 1 písm. f) z. č. 26/2000 Sb., dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení, bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka, nebo byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu, není-li navrhovatelem insolvenční správce.

12. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně byla dlužníkem ve smyslu § 36 odst. 5 z. č. 26/2000 Sb. a zástavcem, neboť předmětem dražby byla nemovitost v jejím vlastnictví, kterou zatížila zástavním právem k zajištění uspokojení pohledávky za její osobou. Byla tak dle § 48 odst. 3 z. č. 26/2000 Sb. osobou oprávněnou k podání žaloby na určení neplatnosti dražby, přičemž žalobu včas podala , datum, , tj. v tříměsíční lhůtě od konání dražby.

13. Současně namítala zákonem přípustný důvod neplatnosti dražby, která proběhla po zahájení insolvenčního řízení žalobkyně, pročež měla 1. žalovaná od konání dražby upustit (§ 46 odst. 1 písm. f) z. č. 26/2000 Sb.), ale neučinila tak.

14. Mezi účastníky nebylo současně sporné, že insolvenční návrh žalobkyně podala dne , datum, v 11:00 hod. a v 11:55 hod. bylo zahájeno insolvenční řízení žalobkyně. 1. a 2. žalovaní namítali, že žalobkyně podala insolvenční návrh účelově ve snaze dražbu zmařit, a proto by insolvenční řízení žalobkyně nemělo způsobit její neplatnost, protože zneužití práva nepožívá ochrany.

15. Žalovaní argumentovali totožně jako v insolvenčním řízení v řízení o předběžném opatření, kterým se 1. žalovaná neúspěšně domáhala, aby se účinky insolvenčního řízení na dražbu nevztahovaly. Odvolací soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl (usnesení Vrchního soudu č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).

16. Podle žalovaných o účelové snaze žalobkyně zabránit dražbě vypovídala skutečnost, že insolvenční návrh podala hodinu před zahájením dražby (insolvenční řízení bylo zahájeno pět minut před konáním dražby). Načasováním zahájení insolvenčního řízení pět minut před zahájením dražby de facto znemožnila 1. žalované, aby se o insolvenčním řízení dozvěděla a včas od dražby upustila, přitom žalobkyni nic nebránilo, aby 1. žalovanou o záměru podat insolvenční návrh vyrozuměla.

17. O účelovém podání insolvenčního návrhu a o zneužití práva by bylo možné hovořit pouze za předpokladu, že by zmaření konání dražby bylo jediným cílem insolvenčního návrhu žalobkyně, aniž by ve skutečnosti byla v úpadku. Jedině tak by bylo možné tvrdit, že žalobkyně, aniž by byla v úpadku, zneužila zákonného zákazu upokojit po zahájení insolvenčního řízení pohledávku ze zajištění, které se týká majetku dlužníka, jinak než za podmínek stanovených insolvenčním zákonem (§ 109 odst. 1 písm. b) z. č. 189/2006 Sb., insolvenčního zákona, v platném znění). To však není projednávaný případ, neboť úpadek žalobkyně byl insolvenčním soudem pravomocně zjištěn (usnesení Krajského soudu v , adresa, č. j. KSHK , spisová značka, -, právnická osoba, ), přičemž insolvenční soud se v odůvodnění rozhodnutí vypořádal i s námitkou 2. žalované, která namítala, že žalobkyně v úpadku není, protože rozsah jejího majetku převyšuje výši dluhů.

18. I námitka žalovaných, že žalobkyně již , datum, udělila plnou moc k podání insolvenčního návrhu, ale 1. žalovanou o záměru zahájit insolvenční řízení neinformovala, je irelevantní. Dražebník je povinen od dražby upustit až, je-li insolvenční řízení zahájeno. Záměr návrh podat by k upuštění od dražby nevedl ani vést nemohl, takže informace ze strany žalobkyně, které se žalovaní dovolávají, by byla bez právního významu a na konaní dražby by nic neměnila. Naopak 1. žalované nic nebránilo insolvenční rejstřík zkontrolovat.19. 1. žalovaná se odvolávala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1679/2005, v němž Nejvyšší soud v případě, kdy dražebník nezveřejnil konání dražby na veřejné adrese, protože nefungovala, konstatoval, že dražebník poruší svou povinnost pouze tehdy, neměl-li, objektivně vzato, možnost ji splnit. Kontrola insolvenčního rejstříku, o niž šlo v projednávané věci, je možná i v okamžiku zahájení dražby, protože insolvenční rejstřík je přístupný online. Současně mohla 1. žalovaná kontrolu provést kdykoliv v průběhu konání dražby až do udělení příklepu ve 12:42 hod. (záznam o průběhu elektronické dražby), a to bez ohledu na to, jestli zaznamenala email, kterým jí zástupce žalobkyně v průběhu dražby o podání insolvenčního návrhu informoval (email z , datum, ). Argumentace žalovaných, že nebylo na 1. žalované, aby tak činila, nota bene neměla-li informaci od žalobkyně, že insolvenční návrh hodlá podat, není na místě, protože zákon ukládá povinnost upustit od dražby jí a objektivně vzato této povinnosti byla schopna dostát a o zahájení insolvenčního řízení se z insolvenčního rejstříku přístupného online ještě před zahájením dražby dozvědět, protože v 11.55 hod. v něm byla tato informace zveřejněna.

20. Je třeba přisvědčit žalovaným, že dle § 48 odst. 3 z. č. 26/2000 Sb. pro vyslovení neplatnosti dražby nestačí, aby se oprávněná osoba včas neplatnosti dovolala s poukazem na porušení povinnosti dražebníka, ale je nezbytné, aby současně tvrdila a prokázala, že vytýkané porušení povinnosti znamenalo podstatný zásah do jejích práv.

21. Žalobkyně poukazovala na to, že byla příklepem zbavena svého vlastnického práva k nemovitosti, přičemž výtěžek z jejího prodeje v dražbě bude použit pouze k uspokojení jediného jejího věřitele, namísto aby byl použit k poměrnému uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení.

22. Žalobkyně pozbývá dražbou vlastnické právo k nemovitostem, neboť vlastnické právo nabývá příklepem vydražitel. Byla-li provedena dražba přes zákonný zákaz, byla žalobkyně zbavena vlastnického práva v rozporu se zákonem, což je významný zásah do jejích práv. Zákon č. 26/2000 Sb. v § 46 odst. 1 písm. f) zakazuje provést dražbu po zahájení insolvenčního řízení, protože právní řád upřednostňuje kolektivní uspokojení věřitelů dle pravidel insolvenčního řízení před individuálním uspokojováním věřitelů a zakazuje po zahájení insolvenčního řízení právní jednání a výkony rozhodnutí, které vedou k omezení rozsahu majetkové podstaty dlužníka.

23. Namítali-li žalovaní, že zbavení vlastnického práva není podstatným zásahem do práv žalobkyně, protože v insolvenčním řízení by o nemovitost stejně přišla a na jejím postavení by se nic nezměnilo, nelze této námitce přisvědčit. V insolvenčním řízení slouží majetková podstata k rovnoměrnému uspokojení všech přihlášených pohledávek, které navíc podléhají přezkumu a výsledkem může být za splnění podmínek oddlužení dlužníka. Dlužníkův majetek je sice zpeněžen a pozbývá vlastnického práva k němu, ale výtěžek je použit k rovnoměrnému uspokojení věřitelů, nikoliv k uspokojení jediného věřitele. Dlužník je tedy v jiném právním postavení.

24. Pokud by byl přijat právní závěr žalovaných, že je ve výsledku nerozhodné, zda byla nemovitost prodána v dražbě k uspokojení pohledávky zajištěné zástavním právem, nebo v insolvenčním řízení k rovnoměrnému uspokojení věřitelů za podmínek stanovených insolvenčním zákonem, pozbyla by úprava insolvenčního řízení svůj smysl.

25. Nezákonný prodej nemovitosti v nedobrovolné dražbě po zahájení insolvenčního řízení namísto jejího zahrnutí do majetkové podstaty za účelem jejího zpeněžení k uspokojení věřitelů v režimu insolvenčního zákona má tedy významný dopad nejen do právního postavení věřitelů žalobkyně, ale i žalobkyně samotné. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována k podání žaloby na vyslovení neplatnosti dražby, učinila tak včas a ze zákonem předpokládaného důvodu, proto soud její žalobě vyhověl, aniž by se z důvodu procesní ekonomie řízení zabýval dalšími tvrzenými důvody, protože na výsledku řízení nemohly nic změnit.

26. Žalobkyně byla v řízení úspěšná a příslušelo jí tak vůči žalovaným právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovaní vystupovali v řízení jako nerozluční společníci (§ 91 odst. 2 o.s.ř.) a byli povinni nahradit žalobkyni náklady řízení společně a nerozdílně (§ 140 odst. 1 o.s.ř.) (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1037/2017).

27. Požadavek 3. žalovaného, aby nebyl zavázán k náhradě nákladů řízení, protože žádné své povinnosti neporušil a na vedení sporu neměl zájem, vyložil soud jako návrh na aplikaci § 150 o.s.ř., který umožňuje odstranit nepřiměřenou tvrdost a nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení, pokud jsou na straně povinné osoby dány důvody zvláštního zřetele hodné. 3. žalovaný musel být účasten na řízení, neboť výsledek sporu má dopad do jeho práv a povinností (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 569/2005). Dražby se účastnil a nemovitost vydražil s rizikem, že platnost dražby může být ze zákonných důvodů, které jsou nezávislé na jeho chování, napadena u soudu. Nenastaly tak a 3. žalovaný ani netvrdil žádné mimořádné zvláštního zřetele hodné okolnosti, pro které by se neměl spolu s ostatními žalovanými podílet na náhradě nákladů řízení.

28. Předmětem sporu bylo určení neplatnosti dražby nemovitosti, tzn. určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je nemovitá věc. Předmětem sporu tak nebyla nemovitost sama, ale posouzení, zda byly splněny zákonné podmínky pro její dražbu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1037/2017). Při určení tarifní hodnoty je tak třeba vycházet z § 9 odst. 3 písm. a), 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. Tarifní hodnotou tak byla částka , částka, a odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. , částka, za jeden úkon právní služby.

29. Žalobkyně, jako osoba samostatně výdělečně činná (viz živnostenský rejstřík), uplatila vedle nákladů právního zastoupení k náhradě i ztrátu na svém výdělku, aniž by však předložila přiznání k dani z příjmu fyzických osob za účelem zjištění základu daně z příjmu. V souladu s § 29 odst. 3 vyhl. č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, v platném znění, soud proto vycházel z hodinové minimální mzdy ve výši , částka, dle n. v. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, v platném znění, a za účast u jednání přiznal žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku za jí požadované tři hodiny (3×, částka, ). Jednání se konalo od 9:00 hod. 11:31 hod. a žalobkyni v souvislosti s účasti na jednání ušel výdělek za delší než požadované tři hodiny.

30. Náhrada nákladů řízení ve výši , částka, přiznaná žalobkyni představuje náhradu za ztrátu na výdělku žalobkyně ve výši 3×, částka, , zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměnu advokáta za zastupování ve výši , právnická osoba, 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a účast u jednání, které trvalo od 9:00 do 11:31 hod. (dva úkony právní služby), náhradu hotových výdajů ve výši 3×, částka, dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za uvedené tři úkony právní služby, náhradu jízdních výdajů ve výši , částka, dle § 156 a násl z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, za cestu z , adresa, k jednání a zpět (188 km) vozidlem Škoda Octavia RZ , SPZ, při spotřebě pro kombinovaný provoz 5,6l/100 km a ceně motorové nafty , částka, /l [§ 4 písm. c) vyhl. č. 398/2023 Sb.] a sazbě základní náhrady , částka, /km [§1 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb.] a náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 vyhl č. 177/1996 Sb. ve výši 6×, částka, za šest započatých půlhodin strávených na cestě z , adresa, a zpět.

31. Za doplnění žaloby ze dne , datum, soud žalobkyni náhradu nákladů řízení pro neúčelnost nepřiznal, neboť právní zástupkyně v něm nereagovala na výzvu soudu k vysvětlení důvodů vytýkané neplatnosti smlouvy o provedení dražby, nýbrž se omezila pouze na citace z rozhodnutí Vrchního soudu č. j. VSPH 1353/2023-A-18. Takový právní úkon nelze považovat za účelný.