36 C 198/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 22 125 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Česká republika – Okresní soud ve adresa je povinna vrátit žalobkyni soudní poplatek ve výši částka do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou dle tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli dne datum distančním způsobem prostřednictvím internetu. Žalovaná částka částka je tvořena jistinou ve výši částka, poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka a smluvní pokutou ve výši částka.

2. Žalovaná uzavření smlouvy o zápůjčce nerozporovala, dovolávala se však její neplatnosti z důvodu, že žalobkyně nedostatečně zkoumala její úvěruschopnost a současně výše RPSN 740 % je v rozporu s dobrými mravy. Smlouvu dále považuje za neplatnou z důvodu, že nebyla splněna písemná forma, když byla podepsána pouze prostřednictvím SMS zprávy.

3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky ve výši částka představující poplatek za poskytnutí zápůjčky, částky ve výši částka představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky ve výši částka představující smluvní pokutu. Nadále požadovala jistinu ve výši částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka za dobu od datum do zaplacení. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě došlo téhož dne k připsání částky ve výši částka na účet žalované [smlouva o zápůjčce, výpis z běžného účtu žalobkyně, odeslané SMS, sdělení právnická osoba. ze dne datum].

5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že žalovaná uvedla, že je zaměstnaná na plný úvazek a její čistý měsíční příjem činí částka. V tomto směru předložila výplatní pásky žalované za období 12/2024 a 01/2025, ze kterých vyplývá, že čistá mzda žalované v prosinci 2024 činila částka a v lednu 2025 činila částka. Žalovaná dále dle žalobkyně uvedla, že je vdaná, nemá nezletilé děti, bydlí ve vlastním a její měsíční výdaje činí částka. Žalovanou tvrzené výdaje byly nižší než částka nezabavitelného minima, která ke dni podání žádosti o zápůjčku činila částka, žalobkyně proto v rámci vyhodnocení úvěruschopnosti vycházela z částky uvedené žalovanou. Současně uvedla, že věřitel může logicky a legitimně očekávat, že žadatel o úvěr během splácení úvěru přiměřeně omezí svou spotřebu na fakultativní záležitosti jako např. výdaje spojené s trávením volného času jako cestování nebo kultura. Žalobkyně dále předložila interní záznam o provedené kontrole žalované nahlédnutím do Centrální evidence exekucí a do Insolvenčního rejstříku, kde ke dni podání žádosti o zápůjčku žalovaná neměla žádný záznam. V rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalované tedy žalobkyně od příjmy ve výši částka odečetla výdaje žalované ve výši částka a zjistila, že volné zdroje ke splácení činí částka. Na základě uvedené byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši částka s poplatkem částka za poskytnutí zápůjčky. Žalovaná měla žalobkyni vrátit celkem částku částka, což je částka, která se s rezervou částka nachází v limitu částka. Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji a mírou zadlužení žalované však ani na výzvu soudu předloženy nebyly.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Povinností poskytovatele úvěru je řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni) před uzavřením smlouvy, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila a žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy.

12. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně si od žalované vyžádala informace a doklady týkající se pouze jejích příjmů, nicméně podstatné výdaje žalované a míra jejího zadlužení nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Žalobkyně k výdajové stránce žalované uvedla, že vycházela z částky uvedené žalovanou. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, čj. spisová značka). Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně si od žalované vyžádala pouze výplatní pásky za období dvou měsíců před poskytnutím projednávané zápůjčky. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované a k údajům o její finanční a ekonomické situaci, v daném případě nemohlo dojít.

13. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalované, neboť při odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se není možné spokojit s tvrzením o měsíčních výdajích ve výši částka. Na základě neúplných a neověřených zjištění ohledně výdajů žalované dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaná má disponibilní prostředky na splácení zápůjčky s poplatkem za její poskytnutí.

14. K námitce žalobkyně, že při posouzení úvěruschopnosti předpokládala, že během splácení úvěru žalovaná přiměřeně omezí svou spotřebu, aby byla schopna úvěr splácet, je třeba uvést, že při posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr nelze vycházet z předpokladů, které nemají žádnou oporu v jejím dosavadním chování.

15. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, aniž by byla patrná snaha o posouzení reálné situace žalované a její reálné možnosti úvěr splácet. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni jistinu ve výši částka, k jejíž zaplacení soud žalovanou zavázal a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

16. Vzhledem k závěru soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodu, že žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., se soud již nezabýval námitkou žalované týkající se způsobu sjednání (neplatné) smlouvy a toho, že smluvní sankce byly sjednány v rozporu s dobrými mravy.

17. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

18. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky částka coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

19. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši částka (částka + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne datum ve výši částka + náklady spojené s uplatněním pohledávky částka + smluvní pokuta částka). Žalobkyně uspěla s částkou částka, tj. z 59 %. Žalovaná měla ve věci úspěch v převažující míře, proto by jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. (žalobkyně procesně zavinila zastavení řízení, když vzala žalobu částečně zpět, aniž by žalovaná plnila) příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Jelikož se žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

20. Podle § 6a odst. 3 věty třetí a čtvrté ZoSP, bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží současně soud poplatek o odpovídající část. Pokud byl poplatek již zaplacen, vrátí soud vzniklý přeplatek poplatníkovi.

21. Žalobkyně k úhradě soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu zaplatila částku částka. Jelikož bylo řízení zčásti zastaveno před prvním jednáním, soud podle ustanovení § 6a odst. 3 věty třetí a čtvrté zákona o soudních poplatcích rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku žalobkyni ve výši částka (základem pro výpočet soudního poplatku je částka částka představující žalovanou jistinu pohledávky). V souladu s ustanovením § 10a odst. 1 téhož zákona bude poplatek žalobkyni vrácen do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobce) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.