36 C 203/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 3 778 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 778 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 3 478 Kč za dobu od 28. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 28. 10. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 5 108 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení příspěvku ve výši 3 478 Kč za dobu od 20. 3. 2020 do 1. 6. 2020 (dále jen posuzované období), po kterou bylo provozováno vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], VIN [číslo] (dále jen vozidlo), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a dále náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. <i>2. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>3. Podle § 4 odst. 1,2 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že</i> <i>a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a</i> <i>b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.</i> 4. Z citovaných ustanovení vyplývá, že po dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). [stát. instituce] potvrdil, že vozidlo bylo v posuzovaném období v registru silničních vozidle evidováno, přičemž jako jeho vlastník a provozovatel byl zapsán žalovaný. Na něj tedy dopadá vyvratitelná právní domněnka upravená v § 4 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb., že je povinen platit příspěvek za porušení povinnosti sjednat k vozidlu v posuzovaném období pojištění odpovědnosti.

5. Žalovaný nerozporoval, že vozidlo bylo v posuzovaném období registrováno v registru silničních vozidel a on byl zapsán v registru jako jeho vlastník a provozovatel. Tvrdil však, že to neodpovídalo skutečnosti, protože vozidlo 30. 11. 2017 prodal slovenské společnosti [právnická osoba] Ten den si ho i odvezli a zaplatili mu 30 000 Kč, což doložil výdajovým pokladním dokladem.

6. Žalovaný připustil, že na pojištění odpovědnosti k vozidlu v té době nemyslel. Vozidlo chtěl prodal, aniž by ho vyřadil z registru silničních vozidel, protože„ bez značek“ by ztratilo na hodnotě. Protože vozidlo musí při prodeji do zahraničí projít evidenční kontrolou, při níž musí být kompletní, což vozidlo nebylo, ocitl se v neřešitelné situaci, která však podle informací kupujícího na Slovensku řešitelná je, protože tam platí jiné zákony. To byl důvod, proč bylo vozidlo vyvezeno na Slovensko.

7. Poukazoval-li žalovaný na to, že vozidlo prodával v nepojízdném stavu a nebylo provozováno, je třeba uvést, že stav vozidla a zda je provozováno, nemá u pohledu povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti žádný právní význam. Není podstatný faktický stav, ale stav zapsaný v registru silničních vozidel a dokud není v registru zapsáno vyřazení vozidla z provozu, povinnost sjednat k němu pojištění odpovědnosti trvá (§ 1 odst. 2 písm. a) z. č. 168/1999 Sb.).

8. Žalovaný tak mohl uspět pouze s námitkou, že v posuzovaném období vozidlo ani nevlastnil, ani neprovozoval, protože ho 30. 11. 2017 prodal a předal novému vlastníkovi. Byl-li však v posuzovaném období v registru jako vlastník a provozovatel stále zapsán, bylo na něm, aby své tvrzení prokázal a vyvrátil tak zákonnou domněnku (§ 4 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb.).

9. Žalovaný k tvrzenému prodeji vozidla předložil kupní smlouvu z [datum], z níž vyplývá, že kupujícím by měla být společnost [právnická osoba] se sídlem v Bratislavě. Kdo za tuto společnost při koupi vozidla jednal, není ze smlouvy zřejmé. Z obchodního rejstříku Slovenské republiky vyplývá, že jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba] je od [datum] syn žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], s nímž má žalovaný podle svého vyjádření špatné vztahy. Žalovaný tvrdil, že se kupující přihlásil na inzerát zveřejněný na webovém portálu [webová adresa] a pro vozidlo si přijeli dva jemu neznámí muži, kteří s sebou přivezli návrh kupní smlouvy, kterou jeden z nich za kupujícího podepsal. Předal jim doklady od vozidla a převzal kupní cenu v hotovosti. Dále žalovaný předložil zařazovací protokol, podle něhož bylo vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka] zařazeno do majetku [právnická osoba] s.r.o.

10. Žalobkyně poukazovala na to, že žalovaný sjednal pojištění odpovědnosti k předmětnému vozidlu i po datu tvrzeného prodeje, neboť bylo u [právnická osoba] [část názvu právnické osoby] pojištěno ještě v období od 12. 12. 2018 do 19. 3. 2020.

11. Dotazem na [právnická osoba] [část názvu právnické osoby] soud zjistil, že po tvrzeném prodeji vozidla bylo u ní k němu ještě dvakrát sjednáno pojištění odpovědnosti, a to od 16. 4. 2018 do 26. 7. 2018 a od 12. 12. 2018 do 19. 3. 2020 (viz pojistné smlouvy [číslo] upomínky a oznámení o zániku pojištění ze dne [datum] a ze dne [datum]). Z předložených pojistných smluv vyplývá, že v obou byl žalovaný označen jako vlastník a provozovatel vozidla. Obě pojištění zanikla pro neplacení pojistného a obě upomínky byly zaslány žalovanému a převzala je osobně jeho manželka. Na smlouvách není sice podpis žalovaného, ale u obou je uveden [jméno] [celé jméno žalovaného] jako distributor pojištění.

12. Zjištěné skutečnosti vedou soud k závěru, že ve skutečnosti v listopadu 2017 k prodeji vozidla nedošlo. Žalovaný se snažil přesvědčit soud, že v posuzovaném období již neměl s vozidlem nic společného. Pokud by tomu tak ale skutečně bylo, oznámil by převod vlastnického práva k vozidlu i jeho vývoz na Slovensko do registru silničních vozidel, aby s vozidlem nebyl nadále spojován. Nic takového se nestalo, naopak k vozidlu bylo i poté za asistence jeho syna sjednáno v České republice pojištění odpovědnosti, přičemž žalovaný v pojistné smlouvě nadále ve shodě s registrem silničních vozidel figuroval jako vlastník a provozovatel vozidla. Upomínky o neplacení pojistného byly doručovány jemu a byly mu i prostřednictvím jeho manželky doručeny (viz doručenky). Neobstojí tedy jeho obrana, že o tom nevěděl.

13. Byť žalovaný tvrdil, že jeho vztahy se synem jsou špatné, předložil protokol o zařazení vozidla do majetku [právnická osoba] s.r.o., který mohl mít k dispozici jen s vědomím svého syna.

14. Za popsaných okolností, kdy vyjma kupní smlouvy prodej a vývoz vozidla na Slovensko nic dalšího nepotvrdilo, kupní smlouva sama o sobě jako důkaz o převodu vlastnického práva k vozidlu neobstojí, protože kupujícím je podle ní právnická osoba, za niž jedná syn žalovaného, s nímž mohl smlouvu uzavřít kdykoliv.

15. Žalovanému se tak nepodařilo vyvrátit zákonnou domněnku, že byl v posuzovaném období vlastníkem a provozovatelem vozidla a je tedy povinen dle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. zaplatit příspěvek za porušení povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti. Na tomto závěru nemohl nic změnit ani žalovaným navržený výslech [jméno] [celé jméno žalovaného], protože žalovaný jeho účast na prodeji vozidla netvrdil, ani zjištění, kdo ve skutečnosti hradil pojistné v období od 12. 12. 2018 do 19. 3. 2020. Informace o tom, kdo pojistné platil, nic nevypoví o vlastníkovi vozidla v tomto období, proto soud tuto skutečnost nezjišťoval.

16. Dle upomínky k zaplacení dlužného pojistného upozorňující na možnost zániku pojištění dle pojistné smlouvy [číslo] oznámení o zániku této pojistné smlouvy soud zjistil, že pojistná smlouva [číslo] na pojištění odpovědnosti k předmětnému vozidlu zanikla dne 19. 3. 2020 pro neplacení pojistného a počínaje dnem 20. 3. 2020 nebylo k vozidlu s objemem válců nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [příjmení] [číslo] sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem.

17. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhala zaplacení příspěvku za porušení povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti k předmětnému vozidlu za posuzované období důvodně. <i>18. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>19. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.</i> <i>20. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</i> <i>21. Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> <i>22. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč.</i> <i>23. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> 24. Za období od 20. 3. 2020 do 1. 6. 2020 (74 dnů) nesjednaného pojištění odpovědnosti k vozidlu s objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 (47 Kč denně) má žalobkyně podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. právo na zaplacení příspěvku ve výši 3 478 Kč (denní sazba 47 Kč × 74 dní bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vynaložila náklady ve výši 300 Kč (výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. za zaslání výzvy z [datum] a první a druhé upomínky z [datum] a [datum]). Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne [datum], která byla podle § 573 o. z. žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 17. 8. 2020 (pokud poslední den lhůty připadl na sobotu, neděli nebo svátek, byl posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den). V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy k úhradě. Splatnost příspěvku a nákladů na jeho uplatnění v celkové výši 3778 Kč (3 478+300) tedy nastala dne 16. 10. 2020 po uplynutí lhůty 60 dnů od doručení výzvy k úhradě dlužné částky.

25. Protože žalovaný neuhradil dlužný příspěvek k datu splatnosti, dostal se s jejím zaplacením dne 17. 10. 2020 do prodlení, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 % ročně). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení od 28. 10. 2020 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období.

26. Vzhledem k tomu, že úrok z prodlení z přiznaných nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, které svou povahou představují příslušenství pohledávky (náklady spojené s uplatněním pohledávky) ve smyslu § 513 o. z., přiznat nelze, soud žalobu zamítl ohledně úroku z prodlení z této částky.

27. Přestože měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, přiznal jí soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení v plné výši, neboť neúspěch ohledně části požadovaného úroku z prodlení se v poměru k celkovému předmětu řízení jeví jako neúspěch nepatrný. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 5 108 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 1 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění ze dne [datum] a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu; 1× 1 000 Kč dle § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za účast u jednání), náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za první tři úkony právní služby a 1× 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. za účast u jednání), náhradu za promeškaný čas ve výši 6× 100 Kč dle § 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 6 započatých půlhodin strávených na cestě k jednání z [obec] do [obec] a zpět, náhradu jízdních výdajů ve výši 1 091 Kč za cestu k jednání z [obec] do [obec] a zpět (194 km) vozidlem Hundai i30 s kombinovanou spotřebou 4,5,1 l /100 km při ceně motorové nafty 27,20 Kč (§ 4 písm. c) vyhl. č. 589/2020 Sb. a sazbě základní náhrady 4,40 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb.) a 21% DPH ve výši 817 Kč z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

28. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.