36 C 226/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 056 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 005 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 005 Kč za dobu od 15. 6. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 51 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 51 Kč za dobu od 15. 6. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužného pojistného ve výši žalované částky za období od 7. 3. 2020 do 14. 6. 2020 na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] distančním způsobem s počátkem pojištění ke dni 7. 3. 2018. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi [právnická osoba] jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Škoda Octavia [registrační značka] s počátkem pojištění k 7. 3. 2018. Pojistná smlouva byla uzavřena akceptací návrhu zaplacením prvního pojistného. Ve smlouvě se žalovaný zavázal za sjednané pojištění žalobkyni hradit pojistné ve výši 3 669 Kč za roční pojistné období. Pohledávka na zaplacení dlužného pojistného z této pojistné smlouvy byla pojišťovnou postoupena žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznam postoupených pohledávek). <i>Podle § 1 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v účinném znění, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.</i> <i>Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>Dle § 2758 o.z. není-li sjednáno pojištění na pojistnou dobu kratší jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma za zachovanou.</i> <i>Dle § 2759 odst. 1 o.z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se přijetí do jednoho měsíce od doručení nabídky druhé straně. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.</i> <i>Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva distančně zaplacením prvního pojistného (§ 2758 odst. 2, § 2759 odst. 1 o.z.). Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 14. 6. 2020 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 7. 3. 2020 do 14. 6. 2020 pojistné v poměrné výši 1 005 Kč (3 669 Kč/365 dní). Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni, na niž byla žalovaná pohledávka postoupena. Žalobkyně se domáhala zaplacení vyšší částky s tvrzením, že pojistné na pojistné období s počátkem k 7. 3. 2020 bylo navýšeno na 3 919 Kč ročně. Odkazovala na výroční dopis, kterým měl být žalovaný na navýšení pojistného upozorněn. Nepředložila však žádný důkaz o tom, že tento výroční dopis pojišťovna žalovanému odeslala. Navýšení pojistného je dle čl. 5 pojistných podmínek vázáno na včasné oznámení nové výše pojistného pojistníkovi, přičemž žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce navýšení pojistného žalovanému řádně oznámil. Soud proto vycházel z výše pojistného dohodnutého v pojistné smlouvě a ohledně částky 51 Kč žalobu zamítl. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. ke dni 7. 3. 2020). Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se následujícím dnem s úhradou dlužné částky do prodlení, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 10 % ročně). Soud v souladu s návrhem přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznané částky až od jí požadovaného data 15. 6. 2020. Žalobkyně v řízení neuspěla jen v nepatrné části (5 % předmětu sporu), proto jí soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Částka 1 368 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. 2,5× 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění ze dne [datum] (chybí právní rozbor) a návrh, náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. MSp č. 177/1996 Sb., v platném znění, tzn. 3× 100 Kč za uvedené úkony právní služby a 21% DPH ve výši 168 Kč, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad dle z. č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Náhradu nákladů řízení za doplnění návrhu soud žalobkyni z důvodu jejich neúčelnosti nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly a mohly být uvedeny již v návrhu. Současně soud nepřiznal žalobkyni ani náhradu poplatku za lustraci žalovaného v Centrálním registru exekucí, protože žalobkyně úhradu takového poplatku neprokázala.