Okresní soud ve Zlíně · Rozsudek

36 C 248/2025

č. j. 36 C 248/2025-102

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-11-19 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSZL:2025:36.C.248.2025.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 25 000 Kč představující podle žaloby zesplatněnou jistinu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 12. 8. 2025 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 750 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná se však dostala do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 3. 2025, proto došlo k zesplatnění úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaná uhradila částku ve výši 7 500 Kč, kterou žalobkyně započetla na úrok.

2. Žalovaná uvedla, že uznává, že si od žalobkyně v prosinci 2024 půjčila částku ve výši 25 000 Kč, několik měsíčních splátek ve výši 3 750 Kč však uhradila. Poté se dostala do finanční tísně, proto žalobkyni několikrát formou emailu o své finanční situaci informovala a nabídla jim jiný splátkový kalendář, který by zvládla splácet. Reakce žalobkyně však byla negativní. Proto žádá soud o splátkový kalendář, který by zvládla splácet dle jejích možností.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalované, kopii řidičského průkazu žalované, potvrzení o odeslání částky , částka, ze dne , datum, s , IBAN, a poznámkou „, Jméno žalované, “ z bankovního účtu žalované na bankovní účet žalobkyně a výpisy z účtu žalované za období od , datum, do , datum, . Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovanou písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). Žalovaná prokázala svou totožnost občanským průkazem, řidičským průkazem, předložila výpis ze svého účtu a zasláním částky ve výši , částka, ze svého bankovního účtu projevila svou vůli být vázána úvěrovou smlouvou [smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , výpis z účtu žalované za období od , datum, do , datum, , kopie občanského průkazu, kopie řidičského průkazu, potvrzení o odeslání , částka, , nesporná tvrzení žalované].

4. Na účet žalované byla dne , datum, připsána částka 25 000 Kč [detail pohybu – bezhotovostní platba, nesporná tvrzení žalované], na kterou žalovaná dle žalobkyně uhradila částku , částka, .

5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalované v registru SOLUS, Centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku. Žalovaná neměla v registrech ani v rejstříku žádný záznam. Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené příloze č. , hodnota, - posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplněno, že žalovaná je vdaná, u počtu vyživovaných dětí je uvedeno 1, příjem žalované činil, Anonymizováno, 40 000 Kč. Žalobkyně z výpisu z běžného účtu žalované za období 09-11/2024 zjistila, že žalovaná za uvedené období obdržela mzdu v průměrné výši 26 624 Kč. Žalovaná mezi svými výdaji uvedla náklady na bydlení ve výši 3 500 Kč, náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti ve výši 5 000 Kč a finanční závazky 5 000 Kč. Žalobkyně s přihlédnutím k údajům z , právnická osoba, počítala s náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč a s náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti ve výši 4 101 Kč. Žalobkyně soudu předložila výpisy z účtu žalované za období od , datum, do , datum, , ze kterého vyplývá, že počáteční zůstatek ke dni 1. 9. 2024 činil 314,27 Kč a konečný zůstatek ke dni 30. 9. 2024 činil 0 Kč. Na účet žalované v tomto období celkem přišlo 16 992 Kč a odešlo 17 306,27 Kč. Dne 12. 9. 2024 z účtu uhradila nájem ve výši 13 000 Kč. Ke dni 31. 10. 2024 činil konečný zůstatek na účtu žalované 622,99 Kč. Na účet v období od 1. 10. 2024 do 31. 10. 2024 celkem přišlo 68 339 Kč a odešlo 67 716,01 Kč. Dne 15. 10. 2024 z účtu žalovaná uhradila nájem ve výši 13 000 Kč. Dne 24. 10. 2024 čerpala úvěr ve výši 17 000 Kč. Ke dni 30. 11. 2024 činil zůstatek na účtu 941,39 Kč. Od 1. 11. 2024 do 30. 11. 2024 na účet celkem přišlo 42 947 Kč a odešlo 42 628,60 Kč. Dne 26. 11. 2024 čerpala úvěr ve výši 5 000 Kč a ve výši 18 004 Kč.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

12. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalované za období tří měsíců před poskytnutím projednávaného úvěru, ověřila z něj však pouze příjem žalované ve výši 26 624 Kč, ale výdaje žalované nijak blíže nezjišťovala a neověřovala. Žalobkyně k výdajové stránce žalované uvedla, že s přihlédnutím k údajům z , právnická osoba, byly stanoveny částkou ve výši 4 000 Kč na bydlení a částkou ve výši 4 101 Kč na náklady domácnosti. Zcela však pominula skutečnost, která byla zřejmá z výpisu z účtu za období od , datum, do , datum, , který předložila, že výdaje žalované za bydlení ve skutečnosti činí 13 000 Kč a její celkové výdaje dosahují jejích příjmů. Její účet vykazuje nulový disponibilní zůstatek a fakticky neměla disponibilní finanční prostředky na splácení poskytnutého úvěru, což by žalobkyně zjistila, pokud by řádně vyhodnotila veškeré zjištěné skutečnosti a neomezila se pouze na zjištění příjmů a další skutečnosti ignorovala. Žalobkyně tak žalované poskytla úvěr, přestože neměla disponibilní prostředky na jeho splácení.

13. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni jistinu úvěru ve výši 25 000 Kč poníženou o provedené úhrady v celkové výši 7 500 Kč. Soud tak žalovanou zavázal k zaplacení částky 17 500 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

14. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

15. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 17 500 Kč coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož žalovaná, ačkoliv k tomu byla soudem vyzvána, nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry a žalobkyně souhlasila s plněním dluhu ve splátkách v minimální výši 1 000 Kč, uložil soud žalované povinnost splácet dluh splátkami ve výši 1 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Soud proto upozorňuje žalovanou, že nehradí-li včas a řádně byť jedinou splátku, nastane splatnost celého dluhu.

16. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši , částka, (, částka, + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne , datum, ve výši , částka, + náklady uplatnění , částka, ). Žalobkyně uspěla s částkou , částka, , tj. z 65 %. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. jí příslušelo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 % (65 % - 35 %). V řízení žalobkyně účelně vynaložila náklady ve výši , částka, , což představuje žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměnu za zastupování žalobkyně advokátem ve výši , částka, [2,5×, částka, dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., jednoduchá výzva k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.] a náhradu hotových výdajů ve výši , částka, (tj. 3×, částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby). Soud tak zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení ve výši , částka, (30 % z , částka, ). Náhradu nákladů řízení je žalovaná v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

17. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne , datum, a ze dne , datum, , jimiž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.