36 C 262/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 1 335 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 335 Kč za dobu od 10. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Předmětem řízení je zaplacení nákladů ve výši 1 335 Kč vzniklých žalobkyni v souvislosti s převozem žalované služebním vozem Městské policie obec k ošetření do Protialkoholní záchytné stanice v obec dne datum. Z žalované částky požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení za dobu od 10. 9. 2020 do zaplacení. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalobkyně i žalované na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. Z žalobcem předložených listin soud zjistil, že dne datum se dostavila hlídka Městské policie obec na ulici ulice ve obec, kde se pohybovala po cestě opilá žalovaná, která hlídce uvedla, že kromě alkoholu také pravidelně užívá pervitin. Orientačním vyšetřením byla zjištěna hodnota 1,37 promile alkoholu v těle. Přivolaná lékařka rychlé záchranné služby na místě zjistila, že žalovaná není ohrožena na životě a doporučila její převoz do Protialkoholní záchytné stanice v obec. Převoz se uskutečnil služebním vozidlem Volkswagen Transporter, registrační značka, přičemž bylo ujeto 73,8 km. Vlastníkem a provozovatelem vozidla je žalobkyně. Průměrná spotřeba nafty činila 9,6 litru na 100 km. Žalovaná byla žalobkyní vyzván k úhradě částky ve výši 1 335 Kč fakturou číslo s datem splatnosti 9. 9. 2020. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., v účinném znění, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Podle § 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Žalovaná byla dne datum zajištěna hlídkou žalobkyně ve stavu, kdy pod zjevným vlivem alkoholu nekontrolovala své chování, a tím bezprostředně ohrožovala sebe a narušovala veřejný pořádek, proto byla v souladu s § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinna podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. V souladu s převozem žalované na základě § 89c odst. 1 a § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. vznikla povinnost nahradit žalobkyni vzniklé náklady. Průměrná cena jednoho litru nafty činila podle vyhl. č. 358/2019 Sb. částku ve výši 31,80 Kč a náhrada za opotřebování vozidla činila dle této vyhlášky 4,20 Kč za 1 km. Celkem tak s převozem žalované uvedeného dne při spotřebě pro kombinovaný provoz 9,6 l /100 km a ujeté vzdálenosti 73,8 km vznikly žalobkyni náklady ve výši 535 Kč a náklady na čištění vozidla ve výši 800 Kč, celkem tedy náklady ve výši 1 335 Kč, které jí byla žalovaná podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinna zaplatit. Žalobkyně ji k tomu vyzvala fakturou číslo splatnou dne 9. 9. 2020. Ode dne 10. 9. 2020 je tak žalovaná povinna platit z uvedené pohledávky také úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 % ročně). Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a žalovaná tak je podle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinna nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady řízení. Ty jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a paušální náhradou za dva úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. výzva k plnění a sepis a podání žaloby. Paušální náhradu přiznal soud žalobkyni ve výši 100 Kč za úkon podle § 2 odst. 1 cit. vyhl., neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru používaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.