36 C 275/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně Česká republika – Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o výživném zletilého dítěte

I. Rozsudek Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, se ve výroku V mění tak, že pro období od , datum, do , datum, se vyživovací povinnost žalovaného k , jméno FO, zvyšuje z částky , částka, měsíčně na částku , částka, měsíčně a pro období od , datum, do , datum, na částku , částka, měsíčně, splatnou vždy do 15. dne v daném měsíci k rukám žalobkyně.

II. Dluh na výživném za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.

III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zvýšení výživného o dalších , částka, měsíčně v období od , datum, do , datum, a o dalších , částka, měsíčně v období od , datum, do , datum, .

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně, na niž dle § 50u z. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění (dále jen z. č. 359/1999 Sb.) přešlo právo syna žalovaného , jméno FO, , narozeného dne , datum, (dále jen syn žalovaného) na výživné, se pro období od , datum, do , datum, domáhala zvýšení výživného na částku , částka, měsíčně. O vyživovací povinnosti žalovaného k jeho synovi , jméno FO, naposledy rozhodl zdejší soud rozsudkem citovaným ve výroku I, když stanovil výživné částkou , částka, měsíčně. Od té doby se příjem žalovaného zvýšil, proto je dle žalobkyně odůvodněno výživné zvýšit.

2. Žalovaný uvedl, že výživné na syna , jméno FO, dobrovolně nikdy neplatil žalobkyni, ani , jméno FO, . Nějaké výživné je mu sráženo ze mzdy exekučně, ale neví na které z jeho dětí. Žije v pronajatém bytě v , Anonymizováno, s družkou a dcerami , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . , Anonymizováno, navštěvuje 3. třídu základní školy a , Anonymizováno, chodí do mateřské školy. Družka je nezaměstnaná. Za bydlení rodina platí , částka, měsíčně včetně nákladů na energie. Žalovaný je zaměstnán u , právnická osoba3. Zdejší soud svým rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nařídil synovi žalovaného ústavní výchovu a žalovanému stanovil výživné ve výši , částka, měsíčně. Syn žalovaného měl v době rozhodnutí 15 let. Jelikož matka jeho výchovu nezvládala, byla mu nařízena ústavní výchova, kde nastoupil na , právnická osoba, a podnikání v , adresa, obor kadeřník. Žalovaný měl pět vyživovacích povinností a byl zaměstnán u , právnická osoba, Se synem se žalovaný téměř nestýkal.

4. Ústavní výchova byla synovi žalovaného nařízena již rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a to prozatímně do , datum, . Již v tomto rozsudku byl žalovaný zavázán hradit počínaje , datum, na syna , jméno FO, výživné ve výši , částka, k rukám dětského domova, do něhož byl , adresa, umístěn.

5. V období od , datum, do , datum, , za které žalobkyně požadovala zvýšit výživné (dále jen posuzované období), byl synovi žalovaného vyplácen zaopatřovací příspěvek ve výši , částka, měsíčně (viz rozhodnutí , právnická osoba, – Krajské pobočky ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. 330942/24/ZL, rozhodnutí , právnická osoba, – Krajské pobočky ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přehled vyplacených dávek). Ve výchovném ústavu , adresa, pobýval od , datum, do , datum, (viz sdělení výchovného ústavu z , datum, ). Od , datum, do , datum, studoval na Střední průmyslové škole , adresa, . Bez omluvy se neúčastnil výuky, proto bylo jeho vzdělávání ukončeno (sdělení ředitele školy z , datum, ). Od , datum, měl syn žalovaného vypracován individuální plán mladého dospělého (potvrzení , právnická osoba, , adresa, ).

6. V posuzovaném období byl žalovaný zaměstnán u , právnická osoba, stejně jako v srpnu 2021, kdy mu zdejší soud stanovil výživné na syna ve výši , částka, měsíčně. V období květen až srpen 2021 činil jeho průměrný čistý výdělek , částka, . V období říjen až prosinec 2024 činil jeho průměrný čistý výdělek , částka, a v období leden až červen 2025 činil jeho průměrný čistý výdělek , částka, včetně dávek nemocenského pojištění ve výši , částka, , které mu byly vyplaceny za pracovní neschopnost od 17. 2. do , datum, (viz mzdové listy žalovaného a potvrzení o výši dávek nemocenského pojištění).

7. Dle § 50b odst. 1 z. č. 359/1999 Sb. zletilá osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak,a) jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti, šlo-li o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku,b) je nezaopatřeným dítětem,c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, ad) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.

8. Dle § 50u odst. 1, 2 z. č. 359/1999 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

9. Synovi žalovaného byla v roce 2021 nařízena ústavní výchova, v níž setrval až do své zletilosti, které dosáhl , datum, . Dne , datum, nastoupil na Střední průmyslovou školu , adresa, . Dne , datum, s ním byl zpracován individuální plán a splnil podmínky pro přiznání zaopatřovacího příspěvku (§ 50b odst. 1 z. č. 359/1999 Sb.). Po dobu, od , datum, do , datum, , kdy mu byl zaopatřovací příspěvek vyplácen, přešlo právo na výživné vůči žalovanému na stát, a to až do výše vyplácené částky , částka, měsíčně.

10. Za dobu, kdy byl synovi žalovaného vyplácen zaopatřovací příspěvek, byl stát prostřednictvím Krajské pobočky Úřadu práce ve , adresa, oprávněn uplatnit nárok na výživné u soudu. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována k podání žaloby na zvýšení výživného na syna žalovaného.

11. Dle § 911 o.z. lze výživné na dítě přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

12. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 téhož ustanovení je třeba při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

13. Dle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

14. Dle § 922 odst. 1 o.z. lze výživné , právnická osoba, přiznat i za dobu nejdéle tří let od data zahájení soudního řízení.

15. Dle § 163 o.s.ř. v platném znění rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

16. Již stanovené výživné na dítě lze zvýšit, odůvodňuje-li to podstatná změna poměrů na straně oprávněného či povinného za předpokladu, že oprávněný není schopen sám se živit.

17. V posuzovaném období byl syn žalovaného studentem Střední průmyslové školy a nebyl schopen sám se živit. Vyživovací povinnost žalovaného k synovi tak v posuzovaném období trvala a žalovaný byl povinen přispívat na jeho výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů.

18. Po provedeném dokazování lze konstatovat, že u syna žalovaného od poslední úpravy výživného v roce 2021 k podstatné změně poměrů došlo. Opustil výchovný ústav, kde měl zajištěno bydlení, stravu a další životní potřeby. Tyto si v posuzovaném období již musel zajišťovat sám. Požadavek na zvýšení výživného tak byl zcela důvodný.

19. I průměrný měsíční příjem žalovaného se zvýšil z , částka, v roce 2021 na , částka, v posledním čtvrtletí 2004 a na , částka, v 1. pololetí 2025.

20. Předpoklady pro zvýšení výživného v posuzovaném období tak byly splněny a soud se tak dále zabýval výší výživného.

21. Ve své úvaze o výši výživného vzal soud v potaz doporučující tabulky pro stanovení výše výživného zveřejněné na webovém portálu Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz), dle nichž by měla výše výživného u zletilého dítěte odpovídat 14 % příjmu povinného rodiče, má-li čtyři vyživovací povinnosti. Více vyživovacích povinností tabulky nezohledňují, proto soud vycházel z údajů pro čtyři vyživovací povinnosti a další vyživovací povinnost zohlednil ve výsledné výši výživného.

22. Soud vycházel z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši , částka, v době od října do prosince 2024 a ve výši , částka, v 1. pololetí 2025. Soud dále zjistil tzv. kontrolní částku. Tato částka odpovídá nezabavitelné částce v případě srážek ze mzdy, přičemž měla by povinnému rodiči zůstat po zaplacení výživného, aby byl schopen uspokojovat své potřeby. V případě příjmu žalovaného ve výši , částka, v roce 2024 představuje nezabavitelná částka , částka, a při příjmu , částka, v roce 2025 představuje tato částka , částka, (viz kalkulátor splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře a na webovém portálu Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz). Odečtením nezabavitelné částky od příjmu získáme částku určenou na výživné na všechny děti, které jsou výživou na povinného rodiče odkázány. V případě žalovaného by výživné nemělo v období od října do prosince 2024 překročit , částka, měsíčně (19 638 – 15 016) a v 1. pololetí 2025 částku , částka, měsíčně (19 433 – 15 163). Tuto částku je třeba rozdělit na výživné pro pět žalobcových dětí – , jméno FO, , nar. 2006, a , Anonymizováno, , nar. 2008, u nichž výživné odpovídá 14 % příjmu žalovaného, , Anonymizováno, , nar. 2011, u níž výživné odpovídá 12 % příjmu žalované, , Anonymizováno, , nar. 2014, u níž výživné odpovídá 10 % příjmu žalovaného, a , Anonymizováno, , nar. 2019, u níž výživné odpovídá 8 % příjmu žalovaného (14+14+12+10+8=58). Výše výživného na , jméno FO, by v roce 2024 měla činit , částka, (4 622/58×14) a v roce , částka, . Jelikož žalovaný má vyživovacích povinností pět, stanovil soud pro poslední čtvrtletí roku 2024 výživné na , jméno FO, ve výši , částka, měsíčně a pro 1. pololetí 2025 ve výši , částka, . Nad rámec této částky žalobu výrokem III zamítl.

23. Ke dni rozhodnutí již bylo výživné za celé posuzované období splatné. Za posuzované období byl žalovaný povinen zaplatit na výživném , částka, , a to , částka, za období od , datum, do , datum, (900/31×18+2×900) a , částka, za období od , datum, do , datum, (5×800+800/30×23).

24. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovanému bylo ze mzdy sráženo výživné na syna , jméno FO, jen za dobu do , datum, , tj. když byl v péči matky, než mu byla nařízena ústavní výchova (viz rozsudek zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy žalovaného pro dlužné výživné od , datum, do , datum, byl nařízen usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Výživné na syna , jméno FO, za dobu od , datum, již exekučně sráženo nebylo. Žalovaný současně tvrdil, že dobrovolně výživné na syna , jméno FO, nehradil. Na výživném za posuzované období tak nic nezaplatil, proto ho soud výrokem II zavázal, aby uhradil dluh na výživném ve výši , částka, , přičemž v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. mu povolil uhradit částku , částka, v měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, s čímž žalobkyně souhlasila. Splátky byly žalovanému povoleny pod ztrátou výhody splátek. Soud tedy upozorňuje žalovaného, že nezaplatí-li řádně byť jedinou splátku, pozbývá výhody splátek a bude povinen uhradit nesplacenou část dluhu jednorázově.

25. Žalobkyně byla v řízení ve větší míře neúspěšná, protože navrhovala zvýšit výživné o , částka, měsíčně a uspěla s částkou , částka, , resp. , částka, . Byla tak povinna nahradit žalovanému náklady řízení v poměrné výši (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.