36 C 303/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 161 107,92 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a úroku ve výši 59,64 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.

III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, úroku ve výši 8,7 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a úroku ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Česká republika – Okresní soud ve adresa je povinna vrátit žalobkyni soudní poplatek ve výši částka do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka představující podle žaloby jistinu ve výši částka, smluvní pokutu do zesplatnění ve výši částka a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, dále částky ve výši částka představující smluvní pokutu po zesplatnění, úroku ve výši 68,34 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a úroku ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru číslo hodnota, na jejímž základě byl žalované na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 68,34 % p.a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2024. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši částka, proto došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru.

2. Žalovaná se dovolávala neplatnosti úvěrové smlouvy, která je dána rozporem parametrů smlouvy (výše úrokové sazby a RPSN) s dobrými mravy a současně nesplněním povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Smlouva se uzavírala na dálku. Žádost proběhla prostřednictvím internetového formuláře, do kterého zadala své rodné číslo a jaký úvěr požaduje. Nabídli jí částka a měla zatrhnout, jak dlouho chce splácet a v jaké výši. Vybrala si z nabídky jednu variantu a souhlasila. Ještě ten den se jí SMS zprávou ozvala paní s tím, že jestli pořád souhlasí, tak musí ještě udělat nějaká další ověření. Poslala jí kopii občanského průkazu. Chtěla doložit mzdu, tak jí poslala potvrzení o výplatě mzdy. Dále chtěli znát její výdaje, tak jim popsala výdaje na domácnost a další úvěry. Spláceli s manželem dvě hypotéky, jedna na částka a druhá na částka, pak bankovní úvěry se splátkou částka měsíčně a dva nebankovní úvěry se souhrnnou splátkou částka měsíčně. Bydlí v domě manžela, tedy nájem neplatí. Náklady na energie jsou částka, ty do formuláře uvedla taky. Poté jí přišel e-mailem návrh smlouvy s výši částka, měsíční splátkou kolem částka, úrok 68 % a RPSN 94 %. Souhlasila a napsala kód, který jí přišel SMS zprávou. Odsouhlasila smlouvu a potvrdila i výdaje. Pak přišly peníze na účet. Žalovaná uvedla, že mechanismus uzavření smlouvy nezajišťuje, že dochází opravdu k podpisu té totožné smlouvy ve znění, která byla žalované doručena na e-mail.

3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to ohledně částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a smluvního úroku ve výši 59,64 % p.a. z částky částka od datum do datum. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil. Přitom podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci (výrok I.).

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalované, potvrzení o odeslání částky částka ze dne datum s VS var. symbol a poznámkou „Pojistena pujcka Anonymizováno. Podpisovy kod a identifikace klienta pro poskytnuti spotrebitelského uveru. právnická osoba. IC: IČO“ na bankovní účet žalované. Dne datum byla žalované na telefonní číslo tel. číslo zaslána SMS „PojistenaPujcka: Vazeny kliente, na jméno FO jsme odeslali platbu ve vysi 1 Kc. VS této platby pouzijte jako podpisovy kod pro odpovedni SMS na tuto zpravu ve tvaru: Souhlasim Jmeno Prijmeni PodpisovyKod“. Dne datum byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru: „Souhlasim Jméno žalované Anonymizováno“ z telefonního čísla hodnota. Jedinečným kódem Anonymizováno byla poté smlouva o úvěru dne datum v 9:20 hod. podepsána. Žalovaná u jednání potvrdila, že žalobkyní předložená smlouva odpovídá návrhu, který jí byl před uzavřením smlouvy zaslán emailem. Popsaným způsobem dostatečně určitě projevila vůli být vázána předloženou smlouvou a smlouva o úvěru byla uzavřena. Žalovaná komunikovala s žalobkyní prostřednictvím SMS zpráv a u jednání potvrdila, že vůli projevila ona. Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovanou písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). Žalovaná prokázala svou totožnost občanským průkazem, předložila potvrzení o příjmu a zasláním SMS kódu projevila svou vůli být vázána úvěrovou smlouvou [smlouva o úvěru, potvrzení o provedení transakce, kopie občanského průkazu, potvrzení o odeslání částka, potvrzení o zaslané SMS a potvrzení o přijaté SMS, výpis z účtu žalované].

5. Na účet žalované byla dne datum připsána částka částka [výpisu z účtu žalované], na kterou žalovaná uhradila částku částka [shodná tvrzení účastníků].

6. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalované v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činil počet bank a finančních institucí, u kterých si žalovaná žádala o úvěr 4. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy s žádnou částkou po splatnosti. Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání činil částka, přičemž z potvrzení o příchozích úhradách předložených žalobkyní vyplývá, že žalovaná obdržela dne datum mzdu ve výši částka a dne datum mzdu ve výši částka. V kolonce výdaje žalované je v hodnotícím formuláři uvedena částka částka s poznámkou „životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula, u počtu a výdajích na děti v domácnosti je uvedeno 0, stejně jako u spoření, splátek, konsolidovaných splátek 3. stran a splátek Jméno žalobkyně. Žalovaná mezi svými výdaji uvedla částku ve výši částka na náklady na bydlení a ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.) byla uvedena 0. Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji žalované však ani na výzvu soudu předloženy nebyly.

7. Z výpisu z účtu žalované vyžádaného soudem za období od datum do datum vyplývá, že žalovaná nebyla schopná úvěr řádně splácet. Žalované byla na účet pravidelně poukazována mzda v průměrné výši částka, čerpala a splácela další úvěr, platby v celkové výši částka odeslala na sazka.cz [výpis z účtu žalované za období od datum do datum].

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nadto námitku neplatnosti smlouvy uplatnila i žalovaná.

14. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně si od žalované vyžádala informace a doklady týkající se pouze jejích příjmů, nicméně podstatné výdaje žalované nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Žalobkyně k výdajové stránce žalované uvedla, že by měly zcela postačovat údaje, které poskytuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, které byly stanoveny na částku částka a dále vycházela z údajů uvedených žalovanou v kartě hodnocení klienta, přičemž pokud jde o náklady na bydlení, nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalované souvisejících s bydlením. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, čj. spisová značka). Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně si od žalované vyžádala pouze potvrzení o příchozí mzdě, přestože jí nic nebránilo v tom, aby si od žalované vyžádala kompletní výpis z jejího účtu za období alespoň 3 měsíců před poskytnutím úvěru. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít. S ohledem na uvedené, soud považuje v daném případě za neopodstatněnou argumentaci žalobkyně rozhodnutím Nejvyššího soudu v Brně ze dne datum, sp. zn. spisová značka, týkající se otázky přiměřenosti a obezřetnosti při posuzování schopnosti dlužníka úvěr splácet ve vztahu k výši poskytnutého úvěru, neboť poskytovatel úvěru by měl přesvědčivě zkoumat, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit (viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18).

15. Na základě neúplných a neověřených zjištění ohledně výdajů žalované dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaná má disponibilní prostředky na splácení úvěru, což však vyvrací výpis z jejího účtu za období červen 2024 až září 2024, z něhož vyplývá, že žalovaná nebyla schopná úvěr řádně splácet. Přestože na něj byla pravidelně poukazována mzda a opakovaně čerpala další úvěr (kontokorent), své příjmy prosázela, zadlužovala se a fakticky neměla disponibilní finanční prostředky na splácení poskytnutého úvěru, což by žalobkyně zjistila, pokud by řádně vyhodnotila veškeré zjištěné skutečnosti a neomezila se pouze na zjištění příjmů a další skutečnosti ignorovala.

16. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni jistinu úvěru ve výši částka poníženou o provedené úhrady ve výši částka. Soud tak žalovanou zavázal k zaplacení částky částka (výrok II.) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok III.).

17. K námitce žalobkyně, že žalovaná si nese odpovědnost za to, v jakém rozsahu popíše své poměry při žádosti o úvěr, přičemž v hodnocení klienta se neobjevily informace o poměrech, které žalovaná uvedla u jednání soudu, tudíž si žalovaná nezaslouží právní ochranu, soud uvádí, že zákon o spotřebitelském úvěru vychází z toho, že žalobkyně je zodpovědná jako úvěrující subjekt za to, komu úvěr poskytne a za tímto účelem musí v dostatečné míře posoudit úvěruschopnost žadatele, a to jak příjmy, tak i výdaje a míru zadlužení a následně zjištěné skutečnosti i ověřit, tzn. ověřovat nejen příjmy, jak žalobkyně učinila, ale ověřovat i výdaje. Jak posoudila výdaje, tedy odpovídá žalobkyně, nikoliv žalovaná.

18. Vzhledem k závěru soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodu, že žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., se soud již nezabýval námitkou žalované týkající se neplatnosti uvedené smlouvy z důvodu sjednání nemravného úroku a RPSN.

19. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

20. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky částka coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení. Jelikož mezi účastníky byl spor o to, v jaké lhůtě je žalovaná povinna jistinu zaplatit, když žalobkyně navrhovala splátky ve výši částka měsíčně a žalovaná splátky ve výši maximálně částka měsíčně, bude-li však práce schopná, určil její splatnost po zhodnocení možností žalované soud (§ 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.).

21. K poměrům žalované soud zjistil, že je vdaná, žije s manželem v rodinném domě, který je zatížen hypotékou. Dále vlastní ½ bytu, který je rovněž zatížen hypotékou. Žádné úspory, vozidlo ani jiné movité věci vyšší hodnoty nemá. Vyživovací povinnost nemá. S manželem mají příjem každý částka měsíčně, přičemž mzda žalované v podstatě pokryje splátky úvěrů. Manžel žalované kromě společné hypotéky dluhy nemá. Oba splácí společně hypotéky celkovou částkou částka měsíčně, úvěr u Anonymizováno, který splácí částkou ve výši částka měsíčně. Dále splácí tři nebankovní úvěry – dva u právnická osoba a jeden u Anonymizováno, a to částkou v celkové výši částka. Se společností Anonymizováno se dohodla, že zaplatím jen jistinu částka ve splátkách po částka měsíčně. Se společností Anonymizováno se také dohodla na zaplacení jistiny ve výši částka, kterou splácí částkou částka měsíčně. Kontokorent u Anonymizováno splácí částkou částka měsíčně. Na energie hradí částka měsíčně. Žalovaná je momentálně v pracovní neschopnosti s krční páteří. Zatím nemá jasnou prognózu a neví, jak dlouho bude v pracovní neschopnosti. S ohledem na výši dluhu částka, povinnost splácet další výše popsané dluhy a pracovní neschopnost, kvůli které je žalovaná odkázaná jen na dávky podezřelý výraz pojištění, vyhodnotil soud její majetkovou situaci tak, že je schopna splácet dluh splátkami ve výši částka měsíčně, k čemuž pod ztrátou výhody splátek žalovanou zavázal. Soud proto upozorňuje žalovanou, že neuhradí-li včas a řádně byť jedinou splátku, nastane splatnost celého dluhu.

22. Předmětem řízení byl na jedné straně spor o zaplacení dluhu a vedle toho spor o jeho splatnost dle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb., přičemž jejich význam byl rovnocenný. Pro povinnost zaplatit je stejnou měrou určující výše dluhu jako lhůta stanovená k jeho zaplacení.

23. Žalobkyně procesně zavinila zastavení řízení. Předmětem sporu o částku tak byly nároky v souhrnné výši částka (částka + úrok vyčíslený dle žaloby do dne datum ve výši částka + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne datum ve výši částka). Žalobkyně uspěla s částkou částka, tj. ze 41 %.

24. Ve sporu o splatnost dluhu žalobkyně neuspěla s návrhem splátek ve výši částka měsíčně.

25. Ve věci v převažující míře uspěla žalovaná, proto by jí podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty první a druhé o. s. ř. příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Jelikož se žalovaná práva na náhradu nákladů řízení vzdala, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok IV.).

26. Žalobkyně k úhradě soudního poplatku za žalobu zaplatila částku částka. Jelikož bylo řízení zčásti zastaveno před prvním jednáním, soud podle ustanovení § 6a odst. 3 věty třetí a čtvrté zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku žalobkyni ve výši částka (základem pro výpočet soudního poplatku je částka částka). V souladu s ustanovením § 10a odst. 1 téhož zákona bude poplatek žalobkyni vrácen do třiceti dnů od právní moci rozsudku (výrok V.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.