36 C 328/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalobce a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalobce a žalované zastoupení advokátkou JUDr. jméno příjmení adresa o zrušení služebnosti (dále jen 1. věc) a ve věci: žalobců: a) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného, žalobce a žalované b) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného, žalobce a žalované oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci o zdržení se zásahů do výkonu služebnosti (dále jen 2. věc) <b>v 1. věci:</b> <b>I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení služebnosti zřízené darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene s právními účinky vkladu ke dni [datum] a spočívající v právu žalovaných až do své smrti</b> <b>a) užívat v přízemí domu [adresa], který je součástí pozemku p. č. st. 297 v k. ú. [obec] I, dva pokoje, WC, koupelnu</b> <b>b) spoluužívat chodbu, kotelnu, garáž a zahradu na pozemku [číslo] v k. ú. [obec] I</b> <b>c) brát ze zahrady užitky pro svoji potřebu</b> <b>d) přijímat v domě [adresa] návštěvy</b> <b>e) přistupovat a přijíždět k domu včetně návštěv.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným k jejich ruce společné a nerozdílné náklady řízení ve výši 46 953,50 Kč, a to k rukám jejich zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>ve 2. věci:</b> <b>I. Žalovaný je povinen zdržet se bránění žalobcům v přístupu do domu [adresa], který je součástí pozemku p. č. st. 297 v k. ú. [obec] I, a umožnit žalobcům výkon služebnosti zřízené darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene s právními účinky vkladu ke dni [datum] spočívající v právu žalovaných až do své smrti</b> <b>a) užívat v přízemí domu [adresa], který je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] I, dva pokoje, WC, koupelnu</b> <b>b) spoluužívat chodbu, kotelnu, garáž a zahradu na pozemku [číslo] v k. ú. [obec] I</b> <b>c) brát ze zahrady užitky pro svoji potřebu</b> <b>d) přijímat v domě [adresa] návštěvy</b> <b>e) přistupovat a přijíždět k domu včetně návštěv.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům k jejich ruce společné a nerozdílné náklady řízení ve výši 48 953,50 Kč, a to k rukám jejich zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. [celé jméno žalovaného] mladší (dále jen [celé jméno žalovaného] či syn) je synem manželů [příjmení] (dále jen manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] či rodiče). Ve smlouvě s právními účinky vkladu k [datum] se účastníci dohodli, že manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] darují svému synovi pozemek [anonymizována dvě slova], jehož součástí je rodinný dům [adresa], a pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] I (dále jen nemovitosti), přičemž stejnou smlouvou zřídil [celé jméno žalovaného] svým rodičům služebnost spočívající v právu užívat přízemí domu [adresa] a pozemek [parcelní číslo] v rozsahu popsaném ve výrocích tohoto rozsudku. S tvrzením, že vztahy účastníků se zhoršily natolik, že nelze spravedlivě požadovat, aby strpěl výkon služebnosti, se [celé jméno žalovaného] domáhal jejího zrušení. Poukazoval na to, že manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] služebnost nepotřebují a nevykonávají ji, protože bydlí v domě jeho sestry, kde mají též zřízenu služebnost. Protože služebnost nevykonávali od jejího vzniku [datum], po deseti letech se promlčela.

2. Manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] promlčení služebnosti odmítli s tím, že až do [datum] v domě [adresa] bydleli a i potom dům užívali k návštěvám, při hlídání vnuků nebo, když byla synova rodina na dovolené. Potvrdili konfliktní vztah se synem a jeho rodinou, který přerostl v bránění ve vstupu do domu [adresa], v němž mají zřízenu služebnost, kterou tak nemohou vykonávat. V červnu [rok] [celé jméno žalovaného] vyměnil zámek u vchodových dveří, aniž by jim dosud předal klíče, přestože ho k tomu opakovaně vyzývali. Proto se negatorní žalobou domáhali, aby jim syn umožnil výkon služebnosti a umožnil jim za tímto účelem vstup do svého domu.

3. Rozhodný skutkový stav byl mezi účastníky nesporný. Mezi účastníky nebylo sporu, že manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] darovali v roce [rok] svým dětem nemovitosti, a to svému synovi pozemek [anonymizována dvě slova], jehož součástí je rodinný dům [adresa], a pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] I a své dceři [jméno] [příjmení] spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je budova [adresa], a na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] I. Oba sourozenci v souvislosti s darováním nemovitostí zřídili svým rodičům služebnosti spočívající v obou případech v právu užívat vymezenou část přízemí v domě a přístupový pozemek. Rozsah služebnosti zřízené [celé jméno žalovaného] manželům [příjmení] je vymezen ve výrocích I rozsudku. Rodiče se rozhodli bydlet v domě [adresa], kam se nejdříve v červenci [rok] přestěhovali. [příjmení] [celé jméno žalovaného] bydlí v bytové jednotce v patře domu [adresa]. Až do listopadu roku [rok] byly vztahy účastníků přátelské a vzájemně si pomáhali. Oba domy jsou v sousedství, proto se rodiny často navštěvovaly.

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že se do konfliktu dostali v listopadu [rok] kvůli financím a péči o babičku. Byť se účastníci vzájemně obviňovali, že původcem či rozdmýchávačem konfliktu je ta druhá strana, je z provedeného dokazování zřejmé, že konflikt je vzájemný a obě strany mají zásluhu na tom, že stále trvá a vyústil až v soudní spor. V dubnu [rok] vyzval [celé jméno žalovaného] manžele [celé jméno žalovaného a žalobce], aby se jeho rodině vyhýbali, aby se vzájemně nenakazili Covidem-19 (SMS zpráva z [datum]). Když manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] nebyli dne [datum] po jejich předchozím konfliktu se snachou [jméno] [celé jméno žalované] (manželka [celé jméno žalovaného]), k němuž došlo [datum], vpuštěni do domu [adresa], vyhrožovali dne [datum] Policií ČR (SMS z [datum]) a dne [datum] ji přivolali (shodná tvrzení). Na to [celé jméno žalovaného] reagoval [datum] oznámením rodinného konfliktu na Policii ČR (úřední záznam z [datum]), které doplnil o nové informace ještě [datum] (úřední záznam z [datum]). Oznámení bylo postoupeno na [stát. instituce] k projednání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit [celé jméno žalovaného] starší tím, že [datum] verbálně i fyzicky napadl [jméno] [celé jméno žalované], kterou vedle vulgárních nadávek vyvedl za rameno násilím z domu, čímž ji podvrkl krční páteř. Přestupková komise po projednání a výslechu všech zúčastněných přestupkové řízení zastavila, neboť nebylo prokázáno, že se popsaný skutek stal (usnesení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]). Dne [datum rozhodnutí] [celé jméno žalovaného] reagoval na výzvu rodičů k předání klíčů od domu [adresa], aby mohli realizovat služebnost (výzva odeslaná [datum]), předáváním klíčů od domu za asistence šesti svědků, což manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] odmítli (čestné prohlášení [celé jméno žalovaného], shodná tvrzení účastníků). Na opětovnou výzvu z [datum] reagoval [celé jméno žalovaného] výzvou, aby se manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] vstupu zdrželi, protože konflikt se vyhrotil, psychický nátlak je pro něj a jeho rodinu neúnosný, a aby svůj přístup přehodnotili (dopis ze dne [datum]).

5. Nedostatek odhodlání věcně řešit rodinný spor, kvůli kterému [celé jméno žalovaného] brání manželům [příjmení] při vstupu do domu [adresa] (nesporná tvrzení), a absence vůle obou stran ke kompromisům byla zřejmá i během jednání o smíru. S nabídkou možného řešení přišla jen dcera manželů [příjmení].

6. Z toho, jak účastníci popsali skutkový děj, je zřejmé, že od června [rok], kdy [celé jméno žalovaného] vyměnil zámek u vchodových dveří (nesporná tvrzení) se jejich střet soustředí na služebnost a její potenciální výkon. Jelikož [celé jméno žalovaného] obávaje se dalšího konfliktu nechce manžele [celé jméno žalovaného a žalobce] pustit do domu [adresa], domáhají se vstupu na základě služebnosti (viz vzájemná korespondence z května a června [rok]).

7. Protože výkon služebnosti vytváří příležitost k potkávání účastníků a tím i potenciálně k dalšímu konfliktu, domáhal se [celé jméno žalovaného] jejího zrušení, protože konflikty s rodiči ho i jeho rodinu stresují, již dvakrát při konfliktu omdlel (záznam o výjezdu zdravotnické záchranné služby z [datum]) a rád by se jim do budoucna vyvaroval.

8. Mezi účastníky bylo sporné, zda jejich vzájemný konflikt je takovou trvalou změnou, která zakládá nepoměr mezi zatížením [celé jméno žalovaného] jako povinného ze služebnosti a výhodou manželů [příjmení] jako oprávněných ze služebnosti, a jsou tak naplněny předpoklady pro zrušení služebnosti (§ 1299 odst. 2 o. z.).

9. Kromě naplnění předpokladů pro zrušení služebnosti měl [celé jméno žalovaného] i za to, že se právo ze služebnosti promlčelo dle § 632 o. z. <b>Promlčení služebnosti</b> 10. [celé jméno žalovaného] namítal promlčení s tvrzením, že služebnost vznikla zavkladováním do katastru nemovitostí dne [datum] (viz výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k. ú. [obec] I) a manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] ji od počátku nevykonávají. Služebnost se tak [datum] promlčela. <i>11. Dle § 632 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.) bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí.</i> <i>12. Dle § 633 o. z. brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.</i> 13. Ustanovení § 632 dopadá na situace, kdy zapsané právo (např. služebnost) není vykonáváno pro okolnosti na straně oprávněného, nikoli povinného (na rozdíl od § 633). Jakmile dojde k rušení zapsaného práva z věcného břemene ze strany povinného, aktivuje se režim promlčení dle § 633 a § 632 se nadále neuplatní. Jestliže tedy již započala, avšak neskončila promlčecí lhůta podle § 632 a poté povinná osoba začala bránit průchodu tohoto práva (§ 633), běží na základě této právní skutečnosti zcela nová promlčecí lhůta podle § 633.

14. Primárně nelze souhlasit s tím, že manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] služebnost nikdy nevykonávali. Mezi účastníky nebylo sporu, že do roku [rok], než se opravil dům [adresa], v domě [adresa] bydleli a dům výlučně užívali. Okolnost, že bydleli v bytové jednotce v patře, kterou aktuálně obývá rodina [celé jméno žalovaného], nic nemění na tom, že užívali dům jako celek, tj. minimálně zčásti museli užívat i přízemí (přístupovou chodbu, garáž, kotelnu) a přístupový pozemek [parcelní číslo]. Až do odstěhování do domu [adresa] tak služebnost vykonávali. Z tvrzení účastníků, kdy manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] tvrdili, že se odstěhovali [datum], a [celé jméno žalovaného] tvrdil, že se odstěhovali v červenci [rok] vyplývá, že přinejmenším do července [rok] služebnost vykonávali. Desetiletá promlčení lhůta tak mohla uplynout nejdříve [datum] [celé jméno žalovaného] však prokazatelně manželům [příjmení] brání v užívání domu [adresa] od [datum], kdy mu zaslali výzvu, v níž ho vyzývají ke zpřístupnění domu [adresa] a k předání klíčů, aby mohli služebnost realizovat, což dopisem z [datum] s poukazem na konfliktní vztah odmítl. [celé jméno žalovaného] u jednání potvrdil, že manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] skutečně klíče od domu nemají od června [rok]. Kdyby měli přístup přes garáž, jak [celé jméno žalovaného] tvrdil, vydání klíčů by se od května 2021 nedomáhali. Na klíč v zámku garážových dveří, který brání odemknutí, manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] poukazovali již ve výzvě [datum]. Bráněním v přístupu do domu tak [celé jméno žalovaného] ukončil běh promlčecí lhůty dle § 632 o. z. dříve, než mohla v červenci 2021 uplynout desetiletá promlčecí lhůta a k promlčení práv ze služebnosti nedošlo.

15. Jelikož promlčecí lhůta uplynout nemohla, neprováděl soud dokazování k tvrzení manželů [příjmení], že i po vystěhování z domu [adresa] v roce [rok] místnosti v přízemí domu [adresa] příležitostně užívali, které by jen potvrzovalo závěr, že k promlčení práv ze služebnosti nedošlo. <b>Zrušení služebnosti</b> <i>16. Dle § 1299 odst. 2 o. z. při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.</i> 17. Z citovaného ustanovení vyplývá, že služebnost lze omezit nebo zrušit za těchto předpokladů: a) nastane trvalá změna poměrů b) hrubý nepoměr mezi výhodou panující věci a zatížením služebné věci c) příčinná souvislost mezi trvalou změnou a hrubým nepoměrem.

18. Změna poměrů znamená, že se musí změnit podmínky, za kterých služebnost vznikla, a to trvale. Judikatura dospěla k závěru, že změna může spočívat nejen v objektivních okolnostech, ale i v osobních poměrech účastníků a za určitých okolností může vzniknout i změnou v chování účastníků (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2165/98, sp. zn. 22 Cdo 82/2008, 22 Cdo 1624/2002). Je-li zjištěna trvalá změna poměrů, je třeba se zabývat tím, jaký má trvalá změna dopad do obsahu a trvání služebnosti (22 Cdo 1624/2002), což znamená, jak trvalá změna ovlivňuje výkon práva ze služebnosti, nakolik do výkonu práva ze služebnosti zasahuje. Současně je třeba posoudit, jak se trvalá změna projevila na užívání nemovitosti. Jak se v důsledku trvalé změny oproti období, kdy byla služebnost sjednána, změnilo zatížení vlastníka služebné nemovitosti a výhoda oprávněného ze služebnosti. Na základě porovnání dopadů změny poměrů na výkon práva ze služebnosti a na užívání služebné věci je třeba vyhodnotit poměr mezi výhodou plynoucí z výkonu služebnosti a zatížením, které znamená pro užívání služebné věci. Pokud díky změně poměrů nastal mezi výhodou oprávněného a zatížením povinného hrubý nepoměr, jsou zákonné předpoklady naplněny a je třeba se zabývat otázkou, zda zatížení povinného nezmírní omezení služebnosti. Nelze-li zmírnění zatížení dosáhnout omezením služebnosti, lze služebnost zrušit, a to vždy za přiměřenou náhradu.

19. Z uvedeného je zřejmé, že zrušení služebnosti, kterého se [celé jméno žalovaného] domáhal, je krajním řešením po vyčerpání ostatních možností, které na jedné straně umožňuje reagovat na změny, ale současně vybízí k maximálnímu možnému šetření práv.

20. Je třeba mít na paměti, že služebnost byla zřízena recipročně oproti darování nemovitostí, přičemž měla manželům [příjmení] až do smrti zajistit právo bydlení v darovaném domě. Zřízení dvojí služebnosti (i v domě [adresa] ve vlastnictví jejich dcery) mělo manželům [příjmení] poskytnout jistotu, že bydlení budou mít skutečně zajištěno až do konce života. Dvojí služebnost tak byla zřizována záměrně s vědomím všech zúčastněných. Tato okolnost zde tedy je od počátku a nemohla založit změnu poměrů a nemohla být zohledněna jako výhoda manželů [příjmení] oproti zatížení [celé jméno žalovaného], protože při posuzování, zda nastal hrubý nepoměr ve smyslu § 1299 odst. 2 o.z. lze vzít v potaz jen zvýhodnění oprávněného, k němuž došlo v příčinné souvislosti se změnou poměrů. Námitka [celé jméno žalovaného], že jeho rodiče mají kde bydlet, protože mají služebnosti dvě, proto byla pro rozhodování o omezení resp. zrušení služebnosti bez významu.

21. Podle [celé jméno žalovaného] trvalá změna zakládající důvod ke zrušení služebnosti spočívala ve vyhrocení vztahu účastníků, který je natolik konfliktní – hádky, psychický nátlak, fyzický útok - že se děti manželů [příjmení] bojí a [celé jméno žalovaného] konflikty s rodiči stresují natolik, že omdlévá, když dojde ke konfliktu. Konfliktní vztah účastníků natolik psychicky zatížil jeho rodinu, že výkon služebnosti znamená významně zvýšenou zátěž oproti době, kdy byla služebnost zřízena, a vztahy účastníků byly nekonfliktní.

22. Účastníci se shodli na tom, že konflikt se mezi nimi odehrává ve verbální rovině (hádky, osočování, výčitky). [celé jméno žalovaného] tvrdil, že jeho otec při jedné z hádek napadl jeho manželku i fyzicky, proto z manželů [příjmení] mají děti i manželka strach, a proto se před nimi zamykají. K napadení mělo dojít [datum]. Tento konflikt byl projednáván jako přestupek a nebyl prokázán (usnesení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]). Tvrzený strach členů rodiny z manželů [příjmení] tak nebyl ničím podložen.

23. Nevyřešený konflikt účastníků je změnou oproti stavu, kdy byla služebnost zřízena, protože v té době byly vztahy účastníků podle jejich shodných tvrzení bezproblémové. Účastníci byli ve shodě, že konflikt vznikl v roce [rok] a doposud se ho mírnit nepodařilo, proto je na něj třeba nahlížet jako na konflikt trvalý. Vzhledem k nespornosti tvrzení účastníků nebylo třeba existenci konfliktu a jeho vývoj prokazovat výslechem svědků a výslechem [celé jméno žalovaného].

24. Jelikož služebnost dosud vykonávána nebyla, ať už proto, že se manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] rozhodli užívat dům [adresa], nebo proto, že [celé jméno žalovaného] výkonu služebnosti bránil, nelze hovořit o dopadech konfliktu účastníků na realizaci práv ze služebnosti ani na zatížení vlastníka služebných nemovitostí. Proto [celé jméno žalovaného] stavěl důvody pro zrušení služebnosti jen na svých obavách a domněnkách.

25. Je však zřejmé, že manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] s ohledem na možné promlčení práva ze služebnosti a svůj zájem na jejím zachování začnou práva ze služebnosti vykonávat. Soud však nesdílí názor [celé jméno žalovaného], že díky vzájemnému konfliktu mu výkon služebnosti manžely [příjmení] ztíží užívání domu natolik, že je jeho užívání prakticky vyloučeno. Právo užívat dům [adresa] z titulu služebnosti je omezeno na dvě místnosti a sociální zařízení v přízemí, přičemž rodina [celé jméno žalovaného] bydlí v bytové jednotce v patře domu. Každá ze stran sporu tak má v domě svoji samostatnou bytovou jednotku. Ke spoluužívání jsou určeny prostory (garáž, chodba, kotelna, pozemek [parcelní číslo]), které nejsou určení k bydlení, tvoří technické zázemí domu a lze v nich vzájemný kontakt omezit na minimum. Příležitostí ke konfliktu účastníků je vzájemná komunikace. Služebnost je však vymezena tak, že její výkon nenutí účastníky spolu žít ani komunikovat a lze ji realizovat, aniž by se spolu účastníci museli potkávat. Bytové jednotky umožňují nerušené užívání, aniž by bylo nutné jitřit vzájemný konflikt. Přestože již samotná existence konfliktního vztahu v nejužší rodině vyvolává obavy a stres, neztěžuje výkon vlastnického práva natolik, aby zakládal hrubý nepoměr mezi zatížením [celé jméno žalovaného] a výhodou manželů [příjmení], proto není dán důvod služebnost omezit natož zrušit, jak se [celé jméno žalovaného] domáhal.

26. Byť je zřejmé, že [celé jméno žalovaného] prožívá vzniklou rodinnou situaci velmi intenzivně a nese ji velmi úkorně, nelze dopady konfliktu na výkon práv ze služebnosti a na výkon vlastnického práva posuzovat subjektivně pohledem jedné či druhé strany konfliktu. Ani intenzita, s jakou vnímají konflikt synové [celé jméno žalovaného], nemohla odůvodnit zrušení služebnosti, už jenom proto, že jak synové konflikt vnímají, je rozhodující měrou ovlivněno tím, jak ho vnímají jejich rodiče, a jak jim byly vysvětleny okolnosti a důvody konfliktu. Proto soud zamítl důkazní návrh na zpracování znaleckého posudku, který by posuzoval dopady konfliktu na psychiku synů [celé jméno žalovaného].

27. V daném případě změna, která ve vztahu účastníků od okamžiku zřízení služebnosti nastala, při objektivním posouzení není důvodem ke změně obsahu služebnosti, neboť i při konfliktním vztahu účastníků je užívání domu [adresa] a výkon služebnost slučitelný a konflikt účastníků nezakládá hrubý nepoměr mezi zatížením vlastníka služebné věci a výhodou oprávněného ze služebnosti. Proto soud žalobu na zrušení služebnosti zamítl. <b>Negatorní žaloba</b> <i>28. Dle § 1259 o. z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § [číslo] až [číslo] se použijí obdobně.</i> <i>29. Dle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.</i> 30. Negatorní žaloba zakotvená ve výše citovaných ustanoveních občanského zákoníku je nástrojem obrany oprávněného ze služebnosti vůči každému, kdo neoprávněně zasahuje do jeho práva ze služebnosti. Lze ji uplatnit i vůči vlastníku služebné věci. Manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] se negatorní žalobou domáhali, aby se [celé jméno žalovaného] zdržel bránění v přístupu do domu [adresa] a umožnil jim výkon služebnosti v souladu se smlouvou, kterou byla zřízena, přičemž popisovali situaci, kdy jim [celé jméno žalovaného] dlouhodobě brání ve vstupu do domu [adresa], protože vyměnil zámek a nedal jim klíč.

31. Jak bylo již výše uvedeno, mezi účastníky nebylo sporu, že [celé jméno žalovaného] odmítá vpustit manžele [celé jméno žalovaného a žalobce] do domu, v němž mají zřízenu služebnost. Bráněním ve vstupu do domu porušuje smlouvu o zřízení věcného břemene a žalovaní se bránili negatorní žalobou důvodně, proto jí soud vyhověl. Žalovaní mají smluvně založené právo užívat bytovou jednotku v přízemí domu [adresa] [celé jméno žalovaného] proto musí být připraven umožnit jim výkon služebnosti a za tímto účelem je do domu vpustit. Nic na tom nemění, že mají zřízenu obdobnou služebnost v jiném domě, kde bydleli doposud. Obě služebnosti byly zřízeny současně a manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] mají právo realizovat obě. Záleží pouze na jejich rozhodnutí. Námitka [celé jméno žalovaného], že služebnost v jeho domě vykonávat nepotřebují, protože bydlí v domě jeho sestry, byla i pro posouzení důvodnosti negatorní žaloby bez významu.

32. V obou věcech byl žalobce neúspěšný a byl povinen nahradit žalovaným náklady řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovaní byli zastoupeni společným zástupcem, který za oba činil společné úkony a náleží mu za zastupování jedné osoby odměna ponížená o 20 % (§ 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Dle § 9 odst. 3 písm. c) vyhl. č 177/1996 Sb. činí odměna za jeden úkon právní služby v obou věcech shodně 2 500 Kč. Při společném projednání věcí se výše odměny sčítá (§ 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), proto dokud nebyly věci spojeny, činí odměna 2 000 Kč (80 % z 2 500 Kč) za jeden úkon a jednu osobu a po spojení věcí 4 000 Kč (2× 2 000 Kč) za jeden úkon a jednu osobu. Po spojení věcí přiznal soud v každé věci náhradu ve výši jedné poloviny nákladů vynaložených na obě věci společně (hotové výdaje, jízdní výdaje a promeškaný čas). Manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] byli jako oprávnění ze služebnosti nerozlučnými společníky, tudíž náklady jim je třeba hradit k jejich ruce společné a nerozdílné (§ 140 odst. 1 o.s.ř. a contrario).

33. V první věci byla žalovaným přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 46 953,50 Kč, což představuje odměnu advokáta ve výši 36 000 Kč (9 úkonů×2 žalovaní× 2 000 Kč) za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum] (za vyjádření ze dne [datum] soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly a mohly být uvedeny již v prvním vyjádření k žalobě), za účast u jednání konaného [datum] od 9:00 hod do 12:44 hod (2 úkony první služby) a [datum] od 9:00 hod do 11:53 hod (2 úkony právní služby) a za účast u jednání konaného [datum] od 9:00 hod do 13:10 hod (tři úkony právní služby), paušální náhradu hotových výdajů ve výši 2× 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a vyjádření k žalobě a 7×300/ 2 Kč za účast u tří jednání (jednání se týkala obou věcí) náhradu jízdních výdajů ve výši 554,50 Kč (1 109 Kč, protože jednání se týkala obou věcí) dle § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 156 odst. 1 písm. a), § 158 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, za cestu z [obec] do [obec] k jednání konanému [datum] a zpět (2×30 km) vozidlem BMW [registrační značka] při spotřebě pro kombinovaný provoz 4,7l [číslo] km a ceně motorové nafty 27,20 Kč (§ 4 písm. c) vyhl. č. 589/2020 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,40 Kč/km (§1 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb.), za cestu z [obec] do [obec] ke dvěma jednáním konaným v roce 2022 a zpět (2×30 km×2) vozidlem BMW [registrační značka] při spotřebě pro kombinovaný provoz 4,7l [číslo] km a ceně motorové nafty 36,10 Kč (§ 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km (§1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb.), náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 vyhl č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (12× [číslo]) za 12 započatých půlhodin strávených na cestě z [obec] do [obec] a zpět ke třem jednáním a 21% DPH ve výši 8 149 Kč z přiznané odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Přiznanou náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalovaných.

34. Ve druhé věci manželé [celé jméno žalovaného a žalobce] tentokráte v roli žalobců též uspěli a i zde jim příslušelo právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Přiznaná náhrada ve výši 48 953,50 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu advokáta ve výši 36 000 Kč (9 úkonů×2 žalovaní× 2 000 Kč) za předžalobní výzvu, žalobu a za účast u jednání konaného [datum] od 9:00 hod do 12:44 hod (2 úkony první služby) a [datum] od 9:00 hod do 11:53 hod (2 úkony právní služby) a za účast u jednání konaného [datum] od 9:00 hod do 13:10 hod (tři úkony právní služby), paušální náhradu hotových výdajů ve výši 2× 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a žalobu a 7× 150 Kč za účast u tří jednání (jednání se týkala obou projednávaných věcí) náhradu jízdních výdajů ve výši 554,50 Kč (1 109 Kč, protože jednání se týkala obou věcí) dle § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 156 odst. 1 písm. a), § 158 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, za cestu z [obec] do [obec] k jednání konanému [datum] a zpět (2×30 km) vozidlem BMW [registrační značka] při spotřebě pro kombinovaný provoz 4,7l [číslo] km a ceně motorové nafty 27,20 Kč (§ 4 písm. c) vyhl. č. 589/2020 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,40 Kč/km (§1 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb.), za cestu z [obec] do [obec] ke dvěma jednáním konaným v roce 2022 a zpět (2×30 km×2) vozidlem BMW [registrační značka] při spotřebě pro kombinovaný provoz 4,7l [číslo] km a ceně motorové nafty 36,10 Kč (§ 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km (§1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb.) náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 vyhl č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (12× [číslo]) za 12 započatých půlhodin strávených na cestě z [obec] do [obec] a zpět ke třem jednáním a 21% DPH ve výši 8 149 Kč z přiznané odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Přiznanou náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobců.