36 C 35/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce ; zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, IČO sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa o zaplacení částky 150 000 Kč s přísl.

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum.

II. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 105 732 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, protože žalovaný se zavázal, že opraví střechu a dne datum převzal na realizaci této opravy zálohu, dílo však nezrealizoval, proto je povinen zálohu vrátit. Objednatel díla jméno příjmení žalovanou pohledávku na žalobce postoupil. Počínaje dnem datum až do zaplacení se žalobce vedle jistiny domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Před jednáním vzal žalobce žalobu zpět ohledně 10% p.a. úroku z prodlení z žalované částky za dobu od datum do datum, proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí výrokem I zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného (§ 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř.).

3. Žalovaný připustil, že na opravě střechy pracoval, ale pro jméno příjmení, nikoliv pro objednatele jméno příjmení. Zálohu na zhotovení střechy od objednatele nikdy nepřevzal a nic mu nedluží. Namítl promlčení žalované pohledávky.

4. Jelikož žalovaný popřel existenci žalované pohledávky, zabýval se soud nejprve její existencí, neboť postoupit je možné pouze existující pohledávku, stejně jako se pouze existující právo může promlčet.

5. Žalobce svou právní argumentaci postavil na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 861/2001, z něhož vyplývá, že žaluje-li žalobce vrácení peněžitého plnění, je povinen prokázat pouze předání žalované částky, což žalobce prokazoval příjmovým pokladním dokladem z datum, na němž podle něj žalovaný potvrdil jméno příjmení převzetí částky částka, a svědeckými výpověďmi objednatele díla jméno příjmení, který žalovanou částku žalovanému předal, a jméno příjmení, který předání přihlížel. Na žalovaném podle citovaného rozhodnutí naopak bylo, aby prokázal právní důvod k převzetí peněžitého plnění. Žádný právní důvod převzít žalovanou částku žalovaný podle žalobce neměl.

6. Stěžejním důkazem, který podle žalobce prokazoval předání žalované částky žalovanému, byl příjmový pokladní doklad z datum. Údaje na příjmovém pokladním dokladu však byly natolik vnitřně rozporné, že doklad sám o sobě předání zálohy ve výši 150 000 Kč na opravu střechy žalovanému neprokazoval. Doklad byl totiž vyplněn tak, že jméno příjmení jako podnikající fyzická osoba stvrzuje, že přijal od žalovaného částku 150 000 Kč jako zálohu placenou na základě zálohové faktury číslo. V kolonce“ Přijal:“ měl jméno příjmení v souladu s obsahem dokladu svým podpisem stvrdit přijetí částky, avšak namísto toho je v kolonce“ Přijal:“ podpis a razítko žalovaného.

7. Žalobce rozpory na příjmovém pokladním dokladu vysvětlil tak, že doklad vyplňoval žalovaný a je to jeho chyba v psaní. Právní důvod k předání a přijetí částky 150 000 Kč však byl jediný – záloha na zhotovení díla, kterou platil jméno příjmení žalovanému, proto měl být příjmový pokladní doklad vyplněn tak, že žalovaný stvrzuje svým podpisem přijetí částky 150 000 Kč od jméno příjmení.

8. Nejenže z příjmového pokladního dokladu jednoznačně nevyplývá, kdo předával a kdo přijímal částku 150 000 Kč, ale ani důvod platby z něj nelze vyčíst, protože jen odkazuje na zálohovou fakturu. Proto pouze na základě příjmového pokladního dokladu nelze vzít za prokázané, kdo komu z jakého důvodu platil 150 000 Kč. K odstranění rozporů nemohlo přispět ani zjištění, kdo doklad vyplnil, proto soud navržený znalecký posudek z oboru písmoznalectví k důkazu neprováděl.

9. Soud dále vyslechl žalobcem navržené svědky, avšak žádný z nich nepotvrdil žalobní tvrzení, která byla sama o sobě vnitřně rozporná.

10. Žalobce nejprve v žalobě tvrdil, že žalovaný uzavřel s jméno příjmení smlouvu o dílo, převzal zálohu ve výši 150 000 Kč na zhotovení díla, dílo však neprovedl.

11. Následně v podání z datum doplnil, že zakázku žalovanému zprostředkoval příjmení příjmení, který zpracoval cenovou nabídku. Byla připravena písemná smlouva o dílo, která nebyla uzavřena, ani dílo nebylo zhotoveno, přestože žalovaný převzal zálohu ve výši 200 000 Kč. Jelikož žalovaný částečně plnil, požadoval po něm žalobce vrátit jen 150 000 Kč.

12. V podání ze dne datum už žalobce tvrdil, že se na opravě střechy s jméno příjmení ústně dohodli jak žalovaný, tak příjmení příjmení. Přestože zálohu na materiál převzal žalovaný, materiál zaplatil příjmení příjmení, který zrealizoval i dílo. Žalovaný plnil jen částečně a k tomu vadně, je tedy povinen zálohu vrátit.

13. U prvního jednání žalobce tvrdil, že žalovaný převzal zálohu na opravu střechy ve výši 200 000 Kč, aniž by se na realizaci díla dohodl a aniž by dílo realizoval.

14. Jediným společným bodem jinak rozporných žalobních tvrzení bylo tvrzení, že žalovaný převzal od jméno příjmení zálohu na opravu střechy, a to nejprve 150 000 Kč, a pak dalších 50 000 Kč. 15. jméno příjmení sice povětšinou zcela účelově odpovídal, že si nevzpomíná, nakonec však přeci jen rozhodné skutečnosti vysvětlil. 16. jméno příjmení k věci uvedl, že se po dvaceti letech rozhodl udělat novou krytinu na střeše domu, který vlastní s manželkou. Poptával položení šindele, nové svody, hromosvod, okenní vikýře, oplechování oken a komínů. Na zhotovení díla se dohodl s jméno příjmení, který po prohlídce domu zpracoval cenovou nabídku, v níž vyčíslil cenu za rekonstrukci kolem 400 000 Kč. 17. příjmení nabídku z datum žalobce soudu k důkazu předložil. Soud z ní zjistil, že ji zpracoval příjmení příjmení a montáž a demontáž střešní krytiny na domě v obec, ulice ulice, včetně oplechování, odvětrávacích prvků, svodů a opravy střešních vikýřů nacenil ve třech verzích v rozpětí 402 600 – 406 400 Kč bez DPH podle toho, zda budou zvoleny plastové nebo měděné odvětrávací prvky.

18. Tuto cenovou nabídku svědek jméno příjmení po nahlédnutí odsouhlasil a uvedl, že podle ní začal příjmení příjmení střechu opravovat.

19. Svědek dále uvedl, že příjmení příjmení opravoval střechu s žalovaným, kterého mu představil jako svého spolupracovníka či kolegu. Nedělal proto mezi nimi rozdíl, když byli kolegové. Až v průběhu rekonstrukce se svědek s jméno příjmení dohodl, že na rekonstrukci střechy zaplatí zálohu ve výši 150 000 Kč. Peníze přivezl na stavbu a na popud jméno příjmení je předal žalovanému. příjmení příjmení byl v okamžiku předání na střeše poblíž. Předali si s žalovaným i doklad o zaplacení, k němuž svědek přes dotazy soudu nic bližšího neuvedl. Předložený příjmový pokladní doklad z datum s ním však neztotožnil, vyloučil, že by ho vyplnil, a poukázal na to, že na dokladu není jeho podpis. Vyloučil, že by si s žalovaným vystavovali faktury, byť doklad na zálohovou fakturu odkazuje. 20. jméno příjmení dále uvedl, že následně poptávali žalovaný a příjmení příjmení další zálohu, proto předal žalovanému dalších 50 000 Kč. Rekonstrukce střechy se časově protáhla, jinak byl svědek s realizací spokojen. Po zhotovení díla mu střechu předal a konečnou fakturu vystavil příjmení příjmení, kterému zaplatil v souladu s cenovou nabídkou cenu přes 400 000 Kč. Zaplacené zálohy byly v konečném vyúčtování ceny díla zohledněny.

21. Žalobce k důkazu předložil konečnou fakturu na 426 951 Kč včetně 21% DPH. příjmení ji jméno příjmení jako fyzické osobě příjmení příjmení. Svědek potvrdil, že vyúčtovaná částka nejspíše odpovídá tomu, co za rekonstrukci střechy zaplatil.

22. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že mu příjmení příjmení nabídl, aby s ním udělal střechu. Dohodli se spolu, že si cenu po odečtení nákladů na materiál rozdělí napůl. příjmení příjmení nacenil rekonstrukci, nakoupil ze zálohy od objednatele jméno příjmení materiál a jednal s objednatelem. Žalovaný tam byl na práci a na střeše pracoval s jméno příjmení.

23. Žalovaný neuměl vysvětlit, proč mu příjmení příjmení vystavil zálohovou fakturu číslo na materiál na rekonstrukci střechy v obec, ulice, ve výši 80 000 Kč, kterou předložil. Uvedl, že k ní patří příjmový pokladní doklad z datum, který nevyplňoval a prázdný ho podepsal jméno příjmení, který ho k tomu vyzval s tím, že se to potom dořeší s konečnou fakturou. Potom mu poslal fakturu číslo na 80 000 Kč.

24. Žalovaný popřel, že by od jméno příjmení převzal zálohu na opravu střechy. Tvrdil, že přestože s jméno příjmení udělal 70- 80 % práce, zaplaceno nedostal. jméno příjmení mu řekl, že už chodit nemusí, že střechu příjmení příjmení dodělá sám. 25. příjmení příjmení na rozdíl od žalovaného a jméno příjmení uvedl, že zakázku se souhlasem objednatele jméno příjmení nabídl žalovanému. Byl se na dům pouze podívat, zjistil, že je potřeba položit novou šindel, na což neměl čas, proto zakázku nabídl žalovanému, který ji vzal. Opravu střechy s žalovaným nedělal, jen mu dodal materiál.

26. Žalobce k důkazu předložil objednávku, dle které příjmení příjmení u právnická osoba dne datum objednal 402 m2 šindele, což s nezbytnou rezervou odpovídá 393 m2 šindele naceněné v cenové nabídce ze datum právnická osoba vyúčtovaly jméno příjmení částkou 61 290,48 Kč včetně DPH (zálohová faktura ze dne datum číslo). 27. příjmení příjmení vysvětlil, že cenovou nabídku na opravu střechy jméno příjmení vypracoval, přestože zakázku nerealizoval, aby žalovanému ušetřil práci. Byl následně u toho, když jméno příjmení předával žalovanému 150 000 Kč jako zálohu na opravu střechy a od jméno příjmení věděl, že žalovanému předal jako zálohu dalších 50 000 Kč. Tvrdil, že žalovaný střechu opravit neuměl, postupoval v rozporu s technologickým postupem a položil šindel vadně. Nechtěl však přijmout jeho pomoc ani rady. Nakonec s žalovaným jméno příjmení na popud jméno příjmení ukončil spolupráci a střechu dokončil a vady po žalovaném opravil příjmení příjmení. Chtěl od žalovaného získat zpět zálohu 150 000 Kč, proto mu opravu střechy vyfakturoval. Žalovaný platit odmítl, protože spolu neměli žádnou smlouvu. 28. příjmení fakturu na 92 000 Kč, o níž příjmení příjmení hovořil, žalobce soudu předložil. příjmení ji žalovanému příjmení příjmení za materiál na opravu střechy obec, ulice.

29. Žalobce předložil soudu i nepodepsaný návrh smlouvy o dílo. Ani podstatné náležitosti tohoto návrhu smlouvy o dílo jako předmět díla (izolace střechy) a jeho cena (375 000 Kč bez DPH) neodpovídaly skutečnostem zjištěným z výpovědi svědka příjmení a z cenové nabídky. Návrh smlouvy nebyl na rozdíl od cenové nabídky odsouhlasen objednatelem jméno příjmení, proto z údajů uvedených v návrhu smlouvy nebylo možné vycházet.

30. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že na rekonstrukci střechy podle cenové nabídky z datum se jméno příjmení ústně dohodl s jméno příjmení, který se následně nezávisle na jméno příjmení dohodl s žalovaným, že střechu opraví spolu s ním.

31. Uvedené vyplývá z výpovědi žalovaného i jméno příjmení. Jen příjmení příjmení vypovídal odlišně a tvrdil, že na rekonstrukci střechy se jméno příjmení nedohodl s ním, ale pouze s žalovaným. příjmení jméno příjmení a žalovaného však potvrzuje i skutečnost, že příjmení příjmení vypracoval cenovou nabídku a v návaznosti na ni objednal šindel na celou střechu. příjmení nabídku ani objednávku materiálu by příjmení příjmení nedělal, pokud by již po prohlídce domu věděl, že opravu střechy nemůže z časových důvodů realizovat, jak tvrdil.

32. Soud neuvěřil jeho vysvětlení, že cenovou nabídku vytvořil, aby žalovanému ušetřil práci. Podmínky, za kterých zhotovitel hodlá pro objednatele dílo realizovat, které se promítají do cenové nabídky, jsou natolik individuální, že si je musí určit sám zhotovitel díla. Jen ten ví, za jakou cenu nakoupí materiál, za jakou cenu ho objednateli prodá a s jakým ziskem hodlá zakázku zrealizovat. Vytvořením cenové nabídky tak příjmení příjmení žalovanému jistě práci nešetřil.

33. Pokud se týká nákupu materiálu, příjmení příjmení tvrdil, že nejprve dodal žalovanému pouze 150 m2 šindele, která mu zůstala na skladě, a až později nakoupil zbytek, přičemž žalovanému měl šindel vyúčtovat až najednou, ale k tomu nedošlo, protože žalovaný skončil a šindel mu zaplatil jméno příjmení. Podle objednávky materiálu, kterou žalobce předložil k důkazu, však příjmení příjmení nakoupil šindel na celou střechu najednou už datum za 61 290,48 Kč a následně zaslal žalovanému zálohovou fakturu za materiál na 80 000 Kč, přestože tvrdil, že žalovanému šindel vůbec nefakturoval.

34. Objednal-li příjmení příjmení po vlastním zpracování cenové nabídky šindel v množství nezbytném na opravu celé střechy, činil tak, aby mohl opravu provést. Soud neuvěřil jeho vysvětlení o prodeji šindele žalovanému na etapy, protože toto tvrzení je v rozporu s objednávkou a fakturou o nákupu šindele. Současně nedává smysl, aby žalovaný, pokud by opravu střechy realizoval sám, kupoval šindel od zprostředkovatele příjmení s marží, a snižoval si tak vlastní zisk. 35. jméno příjmení se s jméno příjmení ústně dohodl, že mu opraví střechu na základě cenové nabídky z datum, čímž spolu uzavřeli ústní smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. o. z.

36. Dle § 2586 odst. 1 z. č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o.z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpeční pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 37. jméno příjmení netvrdil, že by příjmení příjmení musel opravu střechy provádět sám. Naopak popisoval, že příjmení příjmení s jeho vědomím realizoval opravu střechy s pomocí dalších osob včetně žalovaného.

38. Dle § 2590 odst. 1 o.z. zhotovitel buď provede dílo osobně nebo je nechá provést pod svým osobním vedením. 39. jméno příjmení ve své výpovědi uvedl, že mu příjmení příjmení na stavbě představil žalovaného jako svého spolupracovníka či kolegu, což odpovídá tvrzení žalovaného, že se dohodl s jméno příjmení, že střechu opraví spolu. Žalovaný tak pracoval na opravě střechy pro jméno příjmení pod jeho vedením (§ 2590 odst. 1 o.z.) a je mu třeba přisvědčit, že byl ve smluvním vztahu s jméno příjmení, nikoliv s jméno příjmení.

40. Uvedené potvrzuje i email, který zaslal příjmení příjmení žalovanému dne datum, v němž shrnul, jak sám potvrdil, co žalovaný na střeše odpracoval a jaká odměna mu za to přísluší, což odpovídá tomu, že žalovaný pracoval pro něj. 41. jméno příjmení dále popsal, že se s jméno příjmení dohodl na záloze na realizaci díla, kterou v hotovosti na stavbu přivezl. příjmení příjmení byl v tu dobu právě na střeše a dole byl žalovaný, kterému s vědomím jméno příjmení zálohu 150 000 Kč předal. V popsaném případě dal příjmení příjmení konkludentně dostatečně jasně najevo, že částku 150 000 Kč může jméno příjmení předat i žalovanému. Zejména za situace, když mu ho předtím představil jako kolegu, který s ním pracuje. příjmení způsobem předal jméno příjmení žalovanému další zálohu ve výši 50 000 Kč.

42. Dle § 430 odst. 1 o.z. pověří-li podnikatel někoho při provozu podniku obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

43. Ustanovení § 430 odst. 1 o. z. upravuje zastoupení podnikatele pověřenou osobou. Pověření může být učiněno i ústně či konkludentně. Za situace, kdy jméno příjmení po dohodě s jméno příjmení přivezl zálohu a v jeho přítomnosti s jeho vědomím ji předal žalovanému, který s ním na rekonstrukci střechy pracoval, byl žalovaný jméno příjmení minimálně konkludentně k převzetí zálohy pověřen a přebíral zálohu jako jeho zástupce. jméno příjmení předáním částky 150 000 Kč žalovanému důvodně předpokládal, že tím splnil svou povinnost zaplatit zálohu na rekonstrukci střechy. I napodruhé, když na výzvu jméno příjmení předával zálohu ve výši 50 000 Kč opět žalovanému, jednal žalovaný při převzetí zálohy jako zástupce jméno příjmení, tedy jeho jménem a na jeho účet (§ 436 odst. 1 o. z.).

44. I bez příjmového pokladního dokladu z datum bylo v řízení na základě výpovědi jméno příjmení prokázáno, že předal žalovanému částku 150 000 Kč a následně částku 50 000 Kč. Žalobce tak prokázal své tvrzení o předání žalované částky žalovanému.

45. Provedeným dokazováním však bylo současně vyvráceno, že by žalovaný převzal částku 200 000 Kč bez právního důvodu. Jak bylo vysvětleno výše, jméno příjmení předáním částky 200 000 Kč splnil svou smluvní povinnost dohodnutou se svým smluvním partnerem, zhotovitelem díla jméno příjmení, zaplatit zálohu na opravu střechy. Žalovaný převzal zálohu s vědomím jméno příjmení jako jím pověřený zástupce, přičemž jednal při tom jeho jménem a na jeho účet. Není tedy pravdou, že by přijal žalovanou částku bez právního důvodu a sám sebe obohatil.

46. Jak žalovaný s touto částkou naložil, není již z pohledu jméno příjmení, potažmo žalobce jakožto postupníka, významné. Pokud by žalovaný jméno příjmení částku 200 000 Kč nepředal nebo s ní nenaložil v souladu s jejich dohodou, zakládalo by to nárok jméno příjmení vůči žalovanému, nikoliv jméno příjmení vůči žalovanému.

47. Z uvedeného vyplývá, že zaplacení částky 200 000 Kč nebylo plněním bez právního důvodu dle § 2991 o. z.

48. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

49. Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že předpokladem vzniku povinnosti vydat bezdůvodného obohacení a je: a) obohacení na straně obohaceného b) ochuzení na straně ochuzeného c) absence právního důvodu d) příčinná souvislost mezi obohacením a ochuzením (na úkor).

50. Nejenže, jak z odstavce 46 tohoto rozsudku vyplývá, byl dán právní důvod k přijetí částky 200 000 Kč a nejedná se tak o plnění bez právního důvodu, ale současně tím, že jméno příjmení zaplatil zálohu na rekonstrukci střechy ve výši 200 000 Kč nebyl ochuzen a na jeho úkor se nikdo neobohatil. Sám ve své výpovědi uvedl, že se dohodl s jméno příjmení, že mu opraví střechu podle cenové nabídky a za opravenou střechu částku odpovídající cenové nabídce zaplatil, protože zaplacené zálohy ve výši 150 000 Kč a 50 000 Kč byly v konečném vyúčtování ceny díla zohledněny. Za dohodnuté finanční plnění tak jméno příjmení získal dohodnuté dílo odpovídající cenové nabídce. Nebyl tedy ochuzen a zaplacením částky 200 000 Kč k žádnému bezdůvodnému obohacení na jeho úkor nedošlo, protože byla zaplacena jako záloha na cenu díla podle dohody objednatele a zhotovitele díla, tedy po právu. Předpoklady pro vznik nároku na vrácení bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. tedy nebyly naplněny a žalovanému povinnost vrátit žalovanou částku jméno příjmení nevznikla. 51. příjmení jméno příjmení na základě výsledků provedeného dokazování nevzniklo právo na vrácení žalované částky, nemohl ho účinně postoupit žalobci postupní smlouvou ze dne datum, protože postoupit lze jen existující pohledávku. Postoupení pohledávky proto nebyly pro rozhodnutí ve věci významné, a soud se jím blíže nezabýval.

52. Totéž platí i pro namítané promlčení práva na zaplacení žalované částky. Pokud právo na zaplacení žalované částky nevzniklo, nemohlo se promlčet, neboť promlčet se opět může jen existující právo. Proto se soud ani námitkou promlčení blíže nezabýval.

53. Dospěl-li soud na základě výsledků provedeného dokazování k závěru, že předpoklady pro vrácení žalované částky nebyly naplněny, žalobu v celém rozsahu zamítl.

54. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný. Procesní zavinění za částečné zastavení řízení je třeba dle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. přičítat žalobci, protože vzal žalobu částečně zpět, aniž by mu žalovaný cokoliv zaplatil. Žalovanému tak příslušelo vůči žalobci právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř.). Přiznaná částka 105 732 Kč představuje odměnu za zastupování žalovaného advokátem ve výši 78 100 Kč, tj. 11× 7 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, odpor, účast u jednání konaných datum od 9:01 hod. do 12:57 hod. (2 úkony právní služby), dne datum od 9:06 hod. do 15:44 hod. (4 úkony právní služby), datum od 9:03 hod. do 11:54 hod. (2 úkony právní služby) a datum od 9:03 hod. do 10:26 hod. (1 úkon právní služby), paušální náhradu hotových výdajů ve výši 3 300 Kč, tj. 11× 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. číslo sb. za uvedených jedenáct úkonů právní služby, náhradu jízdních výdajů ve výši 4 382 Kč dle § 156 a násl z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, za cestu z obec (sídla advokátní kanceláře obec, ulice, číslo) do sídla soudu (obec obec, obec obec a číslo) k jednání a zpět ke čtyřem soudním jednáním (4×2×58 km=464 km dle www.mapy.cz) vozidlem Lexus registrační značka při spotřebě pro kombinovaný provoz 10,3 l číslo km a ceně automobilového benzinu 95 oktanů 41,20 Kč (§ 4 písm. a) vyhl. č. 467/2022 Sb.) a sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhl. č. 467/2022 Sb.), náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2×2×4× 100 Kč za šestnáct započatých půlhodin strávených na cestě z obec do obec a zpět (dvě půlhodiny jedna cesta z obec do obec dle www.mapy.cz) ke čtyřem soudním jednáním a 21% DPH ve výši 18 350 Kč z přiznané odměny a náhrad. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.