36 C 35/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce ; zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o zaplacení částky 150 000 Kč s přísl. <b>I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum].</b> <b>II. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 105 732 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, protože žalovaný se zavázal, že opraví střechu a dne [datum] převzal na realizaci této opravy zálohu, dílo však nezrealizoval, proto je povinen zálohu vrátit. Objednatel díla [jméno] [příjmení] žalovanou pohledávku na žalobce postoupil. Počínaje dnem [datum] až do zaplacení se žalobce vedle jistiny domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Před jednáním vzal žalobce žalobu zpět ohledně 10% p.a. úroku z prodlení z žalované částky za dobu od [datum] do [datum], proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí výrokem I zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného (§ 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř.).

3. Žalovaný připustil, že na opravě střechy pracoval, ale pro [jméno] [příjmení], nikoliv pro objednatele [jméno] [příjmení]. Zálohu na zhotovení střechy od objednatele nikdy nepřevzal a nic mu nedluží. Namítl promlčení žalované pohledávky.

4. Jelikož žalovaný popřel existenci žalované pohledávky, zabýval se soud nejprve její existencí, neboť postoupit je možné pouze existující pohledávku, stejně jako se pouze existující právo může promlčet.

5. Žalobce svou právní argumentaci postavil na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 861/2001, z něhož vyplývá, že žaluje-li žalobce vrácení peněžitého plnění, je povinen prokázat pouze předání žalované částky, což žalobce prokazoval příjmovým pokladním dokladem z [datum], na němž podle něj žalovaný potvrdil [jméno] [příjmení] převzetí částky [částka], a svědeckými výpověďmi objednatele díla [jméno] [příjmení], který žalovanou částku žalovanému předal, a [jméno] [příjmení], který předání přihlížel. Na žalovaném podle citovaného rozhodnutí naopak bylo, aby prokázal právní důvod k převzetí peněžitého plnění. Žádný právní důvod převzít žalovanou částku žalovaný podle žalobce neměl.

6. Stěžejním důkazem, který podle žalobce prokazoval předání žalované částky žalovanému, byl příjmový pokladní doklad z [datum]. Údaje na příjmovém pokladním dokladu však byly natolik vnitřně rozporné, že doklad sám o sobě předání zálohy ve výši 150 000 Kč na opravu střechy žalovanému neprokazoval. Doklad byl totiž vyplněn tak, že [jméno] [příjmení] jako podnikající fyzická osoba stvrzuje, že přijal od žalovaného částku 150 000 Kč jako zálohu placenou na základě zálohové faktury [číslo]. V kolonce“ Přijal:“ měl [jméno] [příjmení] v souladu s obsahem dokladu svým podpisem stvrdit přijetí částky, avšak namísto toho je v kolonce“ Přijal:“ podpis a razítko žalovaného.

7. Žalobce rozpory na příjmovém pokladním dokladu vysvětlil tak, že doklad vyplňoval žalovaný a je to jeho chyba v psaní. Právní důvod k předání a přijetí částky 150 000 Kč však byl jediný – záloha na zhotovení díla, kterou platil [jméno] [příjmení] žalovanému, proto měl být příjmový pokladní doklad vyplněn tak, že žalovaný stvrzuje svým podpisem přijetí částky 150 000 Kč od [jméno] [příjmení].

8. Nejenže z příjmového pokladního dokladu jednoznačně nevyplývá, kdo předával a kdo přijímal částku 150 000 Kč, ale ani důvod platby z něj nelze vyčíst, protože jen odkazuje na zálohovou fakturu. Proto pouze na základě příjmového pokladního dokladu nelze vzít za prokázané, kdo komu z jakého důvodu platil 150 000 Kč. K odstranění rozporů nemohlo přispět ani zjištění, kdo doklad vyplnil, proto soud navržený znalecký posudek z oboru písmoznalectví k důkazu neprováděl.

9. Soud dále vyslechl žalobcem navržené svědky, avšak žádný z nich nepotvrdil žalobní tvrzení, která byla sama o sobě vnitřně rozporná.

10. Žalobce nejprve v žalobě tvrdil, že žalovaný uzavřel s [jméno] [příjmení] smlouvu o dílo, převzal zálohu ve výši 150 000 Kč na zhotovení díla, dílo však neprovedl.

11. Následně v podání z [datum] doplnil, že zakázku žalovanému zprostředkoval [příjmení] [příjmení], který zpracoval cenovou nabídku. Byla připravena písemná smlouva o dílo, která nebyla uzavřena, ani dílo nebylo zhotoveno, přestože žalovaný převzal zálohu ve výši 200 000 Kč. Jelikož žalovaný částečně plnil, požadoval po něm žalobce vrátit jen 150 000 Kč.

12. V podání ze dne [datum] už žalobce tvrdil, že se na opravě střechy s [jméno] [příjmení] ústně dohodli jak žalovaný, tak [příjmení] [příjmení]. Přestože zálohu na materiál převzal žalovaný, materiál zaplatil [příjmení] [příjmení], který zrealizoval i dílo. Žalovaný plnil jen částečně a k tomu vadně, je tedy povinen zálohu vrátit.

13. U prvního jednání žalobce tvrdil, že žalovaný převzal zálohu na opravu střechy ve výši 200 000 Kč, aniž by se na realizaci díla dohodl a aniž by dílo realizoval.

14. Jediným společným bodem jinak rozporných žalobních tvrzení bylo tvrzení, že žalovaný převzal od [jméno] [příjmení] zálohu na opravu střechy, a to nejprve 150 000 Kč, a pak dalších 50 000 Kč. 15. [jméno] [příjmení] sice povětšinou zcela účelově odpovídal, že si nevzpomíná, nakonec však přeci jen rozhodné skutečnosti vysvětlil. 16. [jméno] [příjmení] k věci uvedl, že se po dvaceti letech rozhodl udělat novou krytinu na střeše domu, který vlastní s manželkou. Poptával položení šindele, nové svody, hromosvod, okenní vikýře, oplechování oken a komínů. Na zhotovení díla se dohodl s [jméno] [příjmení], který po prohlídce domu zpracoval cenovou nabídku, v níž vyčíslil cenu za rekonstrukci kolem 400 000 Kč. 17. [příjmení] nabídku z [datum] žalobce soudu k důkazu předložil. Soud z ní zjistil, že ji zpracoval [příjmení] [příjmení] a montáž a demontáž střešní krytiny na domě v [obec], ulice [ulice], včetně oplechování, odvětrávacích prvků, svodů a opravy střešních vikýřů nacenil ve třech verzích v rozpětí 402 600 – 406 400 Kč bez DPH podle toho, zda budou zvoleny plastové nebo měděné odvětrávací prvky.

18. Tuto cenovou nabídku svědek [jméno] [příjmení] po nahlédnutí odsouhlasil a uvedl, že podle ní začal [příjmení] [příjmení] střechu opravovat.

19. Svědek dále uvedl, že [příjmení] [příjmení] opravoval střechu s žalovaným, kterého mu představil jako svého spolupracovníka či kolegu. Nedělal proto mezi nimi rozdíl, když byli kolegové. Až v průběhu rekonstrukce se svědek s [jméno] [příjmení] dohodl, že na rekonstrukci střechy zaplatí zálohu ve výši 150 000 Kč. Peníze přivezl na stavbu a na popud [jméno] [příjmení] je předal žalovanému. [příjmení] [příjmení] byl v okamžiku předání na střeše poblíž. Předali si s žalovaným i doklad o zaplacení, k němuž svědek přes dotazy soudu nic bližšího neuvedl. Předložený příjmový pokladní doklad z [datum] s ním však neztotožnil, vyloučil, že by ho vyplnil, a poukázal na to, že na dokladu není jeho podpis. Vyloučil, že by si s žalovaným vystavovali faktury, byť doklad na zálohovou fakturu odkazuje. 20. [jméno] [příjmení] dále uvedl, že následně poptávali žalovaný a [příjmení] [příjmení] další zálohu, proto předal žalovanému dalších 50 000 Kč. Rekonstrukce střechy se časově protáhla, jinak byl svědek s realizací spokojen. Po zhotovení díla mu střechu předal a konečnou fakturu vystavil [příjmení] [příjmení], kterému zaplatil v souladu s cenovou nabídkou cenu přes 400 000 Kč. Zaplacené zálohy byly v konečném vyúčtování ceny díla zohledněny.

21. Žalobce k důkazu předložil konečnou fakturu na 426 951 Kč včetně 21% DPH. [příjmení] ji [jméno] [příjmení] jako fyzické osobě [příjmení] [příjmení]. Svědek potvrdil, že vyúčtovaná částka nejspíše odpovídá tomu, co za rekonstrukci střechy zaplatil.

22. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že mu [příjmení] [příjmení] nabídl, aby s ním udělal střechu. Dohodli se spolu, že si cenu po odečtení nákladů na materiál rozdělí napůl. [příjmení] [příjmení] nacenil rekonstrukci, nakoupil ze zálohy od objednatele [jméno] [příjmení] materiál a jednal s objednatelem. Žalovaný tam byl na práci a na střeše pracoval s [jméno] [příjmení].

23. Žalovaný neuměl vysvětlit, proč mu [příjmení] [příjmení] vystavil zálohovou fakturu [číslo] na materiál na rekonstrukci střechy v [obec], [ulice], ve výši 80 000 Kč, kterou předložil. Uvedl, že k ní patří příjmový pokladní doklad z [datum], který nevyplňoval a prázdný ho podepsal [jméno] [příjmení], který ho k tomu vyzval s tím, že se to potom dořeší s konečnou fakturou. Potom mu poslal fakturu [číslo] na 80 000 Kč.

24. Žalovaný popřel, že by od [jméno] [příjmení] převzal zálohu na opravu střechy. Tvrdil, že přestože s [jméno] [příjmení] udělal 70- 80 % práce, zaplaceno nedostal. [jméno] [příjmení] mu řekl, že už chodit nemusí, že střechu [příjmení] [příjmení] dodělá sám. 25. [příjmení] [příjmení] na rozdíl od žalovaného a [jméno] [příjmení] uvedl, že zakázku se souhlasem objednatele [jméno] [příjmení] nabídl žalovanému. Byl se na dům pouze podívat, zjistil, že je potřeba položit novou šindel, na což neměl čas, proto zakázku nabídl žalovanému, který ji vzal. Opravu střechy s žalovaným nedělal, jen mu dodal materiál.

26. Žalobce k důkazu předložil objednávku, dle které [příjmení] [příjmení] u [právnická osoba] dne [datum] objednal 402 m2 šindele, což s nezbytnou rezervou odpovídá 393 m2 šindele naceněné v cenové nabídce ze [datum] [právnická osoba] vyúčtovaly [jméno] [příjmení] částkou 61 290,48 Kč včetně DPH (zálohová faktura ze dne [datum] [číslo]). 27. [příjmení] [příjmení] vysvětlil, že cenovou nabídku na opravu střechy [jméno] [příjmení] vypracoval, přestože zakázku nerealizoval, aby žalovanému ušetřil práci. Byl následně u toho, když [jméno] [příjmení] předával žalovanému 150 000 Kč jako zálohu na opravu střechy a od [jméno] [příjmení] věděl, že žalovanému předal jako zálohu dalších 50 000 Kč. Tvrdil, že žalovaný střechu opravit neuměl, postupoval v rozporu s technologickým postupem a položil šindel vadně. Nechtěl však přijmout jeho pomoc ani rady. Nakonec s žalovaným [jméno] [příjmení] na popud [jméno] [příjmení] ukončil spolupráci a střechu dokončil a vady po žalovaném opravil [příjmení] [příjmení]. Chtěl od žalovaného získat zpět zálohu 150 000 Kč, proto mu opravu střechy vyfakturoval. Žalovaný platit odmítl, protože spolu neměli žádnou smlouvu. 28. [příjmení] fakturu na 92 000 Kč, o níž [příjmení] [příjmení] hovořil, žalobce soudu předložil. [příjmení] ji žalovanému [příjmení] [příjmení] za materiál na opravu střechy [obec], [ulice].

29. Žalobce předložil soudu i nepodepsaný návrh smlouvy o dílo. Ani podstatné náležitosti tohoto návrhu smlouvy o dílo jako předmět díla (izolace střechy) a jeho cena (375 000 Kč bez DPH) neodpovídaly skutečnostem zjištěným z výpovědi svědka [příjmení] a z cenové nabídky. Návrh smlouvy nebyl na rozdíl od cenové nabídky odsouhlasen objednatelem [jméno] [příjmení], proto z údajů uvedených v návrhu smlouvy nebylo možné vycházet.

30. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že na rekonstrukci střechy podle cenové nabídky z [datum] se [jméno] [příjmení] ústně dohodl s [jméno] [příjmení], který se následně nezávisle na [jméno] [příjmení] dohodl s žalovaným, že střechu opraví spolu s ním.

31. Uvedené vyplývá z výpovědi žalovaného i [jméno] [příjmení]. Jen [příjmení] [příjmení] vypovídal odlišně a tvrdil, že na rekonstrukci střechy se [jméno] [příjmení] nedohodl s ním, ale pouze s žalovaným. [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovaného však potvrzuje i skutečnost, že [příjmení] [příjmení] vypracoval cenovou nabídku a v návaznosti na ni objednal šindel na celou střechu. [příjmení] nabídku ani objednávku materiálu by [příjmení] [příjmení] nedělal, pokud by již po prohlídce domu věděl, že opravu střechy nemůže z časových důvodů realizovat, jak tvrdil.

32. Soud neuvěřil jeho vysvětlení, že cenovou nabídku vytvořil, aby žalovanému ušetřil práci. Podmínky, za kterých zhotovitel hodlá pro objednatele dílo realizovat, které se promítají do cenové nabídky, jsou natolik individuální, že si je musí určit sám zhotovitel díla. Jen ten ví, za jakou cenu nakoupí materiál, za jakou cenu ho objednateli prodá a s jakým ziskem hodlá zakázku zrealizovat. Vytvořením cenové nabídky tak [příjmení] [příjmení] žalovanému jistě práci nešetřil.

33. Pokud se týká nákupu materiálu, [příjmení] [příjmení] tvrdil, že nejprve dodal žalovanému pouze 150 m2 šindele, která mu zůstala na skladě, a až později nakoupil zbytek, přičemž žalovanému měl šindel vyúčtovat až najednou, ale k tomu nedošlo, protože žalovaný skončil a šindel mu zaplatil [jméno] [příjmení]. Podle objednávky materiálu, kterou žalobce předložil k důkazu, však [příjmení] [příjmení] nakoupil šindel na celou střechu najednou už [datum] za 61 290,48 Kč a následně zaslal žalovanému zálohovou fakturu za materiál na 80 000 Kč, přestože tvrdil, že žalovanému šindel vůbec nefakturoval.

34. Objednal-li [příjmení] [příjmení] po vlastním zpracování cenové nabídky šindel v množství nezbytném na opravu celé střechy, činil tak, aby mohl opravu provést. Soud neuvěřil jeho vysvětlení o prodeji šindele žalovanému na etapy, protože toto tvrzení je v rozporu s objednávkou a fakturou o nákupu šindele. Současně nedává smysl, aby žalovaný, pokud by opravu střechy realizoval sám, kupoval šindel od zprostředkovatele [příjmení] s marží, a snižoval si tak vlastní zisk. 35. [jméno] [příjmení] se s [jméno] [příjmení] ústně dohodl, že mu opraví střechu na základě cenové nabídky z [datum], čímž spolu uzavřeli ústní smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. o. z. <i>36. Dle § 2586 odst. 1 z. č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o.z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpeční pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.</i> 37. [jméno] [příjmení] netvrdil, že by [příjmení] [příjmení] musel opravu střechy provádět sám. Naopak popisoval, že [příjmení] [příjmení] s jeho vědomím realizoval opravu střechy s pomocí dalších osob včetně žalovaného. <i>38. Dle § 2590 odst. 1 o.z. zhotovitel buď provede dílo osobně nebo je nechá provést pod svým osobním vedením.</i> 39. [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že mu [příjmení] [příjmení] na stavbě představil žalovaného jako svého spolupracovníka či kolegu, což odpovídá tvrzení žalovaného, že se dohodl s [jméno] [příjmení], že střechu opraví spolu. Žalovaný tak pracoval na opravě střechy pro [jméno] [příjmení] pod jeho vedením (§ 2590 odst. 1 o.z.) a je mu třeba přisvědčit, že byl ve smluvním vztahu s [jméno] [příjmení], nikoliv s [jméno] [příjmení].

40. Uvedené potvrzuje i email, který zaslal [příjmení] [příjmení] žalovanému dne [datum], v němž shrnul, jak sám potvrdil, co žalovaný na střeše odpracoval a jaká odměna mu za to přísluší, což odpovídá tomu, že žalovaný pracoval pro něj. 41. [jméno] [příjmení] dále popsal, že se s [jméno] [příjmení] dohodl na záloze na realizaci díla, kterou v hotovosti na stavbu přivezl. [příjmení] [příjmení] byl v tu dobu právě na střeše a dole byl žalovaný, kterému s vědomím [jméno] [příjmení] zálohu 150 000 Kč předal. V popsaném případě dal [příjmení] [příjmení] konkludentně dostatečně jasně najevo, že částku 150 000 Kč může [jméno] [příjmení] předat i žalovanému. Zejména za situace, když mu ho předtím představil jako kolegu, který s ním pracuje. [příjmení] způsobem předal [jméno] [příjmení] žalovanému další zálohu ve výši 50 000 Kč. <i>42. Dle § 430 odst. 1 o.z. pověří-li podnikatel někoho při provozu podniku obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.</i> 43. Ustanovení § 430 odst. 1 o. z. upravuje zastoupení podnikatele pověřenou osobou. Pověření může být učiněno i ústně či konkludentně. Za situace, kdy [jméno] [příjmení] po dohodě s [jméno] [příjmení] přivezl zálohu a v jeho přítomnosti s jeho vědomím ji předal žalovanému, který s ním na rekonstrukci střechy pracoval, byl žalovaný [jméno] [příjmení] minimálně konkludentně k převzetí zálohy pověřen a přebíral zálohu jako jeho zástupce. [jméno] [příjmení] předáním částky 150 000 Kč žalovanému důvodně předpokládal, že tím splnil svou povinnost zaplatit zálohu na rekonstrukci střechy. I napodruhé, když na výzvu [jméno] [příjmení] předával zálohu ve výši 50 000 Kč opět žalovanému, jednal žalovaný při převzetí zálohy jako zástupce [jméno] [příjmení], tedy jeho jménem a na jeho účet (§ 436 odst. 1 o. z.).

44. I bez příjmového pokladního dokladu z [datum] bylo v řízení na základě výpovědi [jméno] [příjmení] prokázáno, že předal žalovanému částku 150 000 Kč a následně částku 50 000 Kč. Žalobce tak prokázal své tvrzení o předání žalované částky žalovanému.

45. Provedeným dokazováním však bylo současně vyvráceno, že by žalovaný převzal částku 200 000 Kč bez právního důvodu. Jak bylo vysvětleno výše, [jméno] [příjmení] předáním částky 200 000 Kč splnil svou smluvní povinnost dohodnutou se svým smluvním partnerem, zhotovitelem díla [jméno] [příjmení], zaplatit zálohu na opravu střechy. Žalovaný převzal zálohu s vědomím [jméno] [příjmení] jako jím pověřený zástupce, přičemž jednal při tom jeho jménem a na jeho účet. Není tedy pravdou, že by přijal žalovanou částku bez právního důvodu a sám sebe obohatil.

46. Jak žalovaný s touto částkou naložil, není již z pohledu [jméno] [příjmení], potažmo žalobce jakožto postupníka, významné. Pokud by žalovaný [jméno] [příjmení] částku 200 000 Kč nepředal nebo s ní nenaložil v souladu s jejich dohodou, zakládalo by to nárok [jméno] [příjmení] vůči žalovanému, nikoliv [jméno] [příjmení] vůči žalovanému.

47. Z uvedeného vyplývá, že zaplacení částky 200 000 Kč nebylo plněním bez právního důvodu dle § 2991 o. z. <i>48. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> 49. Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že předpokladem vzniku povinnosti vydat bezdůvodného obohacení a je: a) obohacení na straně obohaceného b) ochuzení na straně ochuzeného c) absence právního důvodu d) příčinná souvislost mezi obohacením a ochuzením (na úkor).

50. Nejenže, jak z odstavce 46 tohoto rozsudku vyplývá, byl dán právní důvod k přijetí částky 200 000 Kč a nejedná se tak o plnění bez právního důvodu, ale současně tím, že [jméno] [příjmení] zaplatil zálohu na rekonstrukci střechy ve výši 200 000 Kč nebyl ochuzen a na jeho úkor se nikdo neobohatil. Sám ve své výpovědi uvedl, že se dohodl s [jméno] [příjmení], že mu opraví střechu podle cenové nabídky a za opravenou střechu částku odpovídající cenové nabídce zaplatil, protože zaplacené zálohy ve výši 150 000 Kč a 50 000 Kč byly v konečném vyúčtování ceny díla zohledněny. Za dohodnuté finanční plnění tak [jméno] [příjmení] získal dohodnuté dílo odpovídající cenové nabídce. Nebyl tedy ochuzen a zaplacením částky 200 000 Kč k žádnému bezdůvodnému obohacení na jeho úkor nedošlo, protože byla zaplacena jako záloha na cenu díla podle dohody objednatele a zhotovitele díla, tedy po právu. Předpoklady pro vznik nároku na vrácení bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. tedy nebyly naplněny a žalovanému povinnost vrátit žalovanou částku [jméno] [příjmení] nevznikla. 51. [příjmení] [jméno] [příjmení] na základě výsledků provedeného dokazování nevzniklo právo na vrácení žalované částky, nemohl ho účinně postoupit žalobci postupní smlouvou ze dne [datum], protože postoupit lze jen existující pohledávku. Postoupení pohledávky proto nebyly pro rozhodnutí ve věci významné, a soud se jím blíže nezabýval.

52. Totéž platí i pro namítané promlčení práva na zaplacení žalované částky. Pokud právo na zaplacení žalované částky nevzniklo, nemohlo se promlčet, neboť promlčet se opět může jen existující právo. Proto se soud ani námitkou promlčení blíže nezabýval.

53. Dospěl-li soud na základě výsledků provedeného dokazování k závěru, že předpoklady pro vrácení žalované částky nebyly naplněny, žalobu v celém rozsahu zamítl.

54. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný. Procesní zavinění za částečné zastavení řízení je třeba dle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. přičítat žalobci, protože vzal žalobu částečně zpět, aniž by mu žalovaný cokoliv zaplatil. Žalovanému tak příslušelo vůči žalobci právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř.). Přiznaná částka 105 732 Kč představuje odměnu za zastupování žalovaného advokátem ve výši 78 100 Kč, tj. 11× 7 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, odpor, účast u jednání konaných [datum] od 9:01 hod. do 12:57 hod. (2 úkony právní služby), dne [datum] od 9:06 hod. do 15:44 hod. (4 úkony právní služby), [datum] od 9:03 hod. do 11:54 hod. (2 úkony právní služby) a [datum] od 9:03 hod. do 10:26 hod. (1 úkon právní služby), paušální náhradu hotových výdajů ve výši 3 300 Kč, tj. 11× 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. [číslo] sb. za uvedených jedenáct úkonů právní služby, náhradu jízdních výdajů ve výši 4 382 Kč dle § 156 a násl z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, za cestu z [obec] (sídla advokátní kanceláře [obec], [ulice], [číslo]) do sídla soudu ([obec] [obec], [obec] [obec a číslo]) k jednání a zpět ke čtyřem soudním jednáním (4×2×58 km=464 km dle www.mapy.cz) vozidlem Lexus [registrační značka] při spotřebě pro kombinovaný provoz 10,3 l [číslo] km a ceně automobilového benzinu 95 oktanů 41,20 Kč (§ 4 písm. a) vyhl. č. 467/2022 Sb.) a sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhl. č. 467/2022 Sb.), náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2×2×4× 100 Kč za šestnáct započatých půlhodin strávených na cestě z [obec] do [obec] a zpět (dvě půlhodiny jedna cesta z [obec] do [obec] dle www.mapy.cz) ke čtyřem soudním jednáním a 21% DPH ve výši 18 350 Kč z přiznané odměny a náhrad. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).