36 C 351/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobce Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta, s.r.o., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 40 500 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Česká republika – Okresní soud ve adresa je povinen vrátit žalobci soudní poplatek ve výši částka do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení odstupného ve výši měsíční hrubé mzdy s tvrzením, že se účastníci dohodli na rozvázání pracovního poměru k datum pro jeho nadbytečnost.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Dle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako řidič automobilu skupiny C od datum do datum. Pracovní poměr účastníků byl rozvázán dohodou pro nadbytečnost žalobce k datum. V dohodě o rozvázání pracovního poměru byl potvrzen nárok žalobce na odstupné (pracovní smlouva, dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne datum). Účastníci se dohodli v pracovní smlouvě na měsíční hrubé mzdě ve výši částka při 40hodinové týdenní pracovní době rovnoměrně rozvržené do pěti pracovních dnů. Výplatní termín byl účastníky sjednán k 20. dni v měsíci (pracovní smlouva). V 1. kalendářním čtvrtletí 2025 žalobce v lednu 2025 odpracoval 18 dní (144 hodin) a k výplatě mu žalovaná zúčtovala hrubou mzdu ve výši částka (výplatní lístek za leden 2025). V únoru 2025 žalobce odpracoval 160 hodin (20 dní) a k výplatě mu byla zúčtována hrubá mzda ve výši částka (výplatní lístek za únor 2025). Za březen žalobce výplatní lístek nedostal.

4. Dle § 67 odst. 1 písm. a), 3, 4 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do datum (dále jen zákoník práce) zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než rok. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

5. Pracovní poměr účastníků by rozvázán dohodou pro nadbytečnost žalobce [z důvodu uvedeného v § 52 písm. c) zákoníku práce)] a žalobci vznikl dle § 67 odst. 1 písm. a) zákoníku práce nárok na odstupné ve výši jednonásobku průměrného měsíčního výdělku, protože jeho pracovní poměr netrval ani rok. Předchozím kalendářním čtvrtletím a rozhodným obdobím pro určení průměrného výdělku bylo 1. kalendářní čtvrtletí roku 2025 (§ 354 odst. 1 zákoníku práce). Žalobce předložil výplatními lístky za leden a únor 2025. Za březen 2025 výplatní lístek nedostal a žalovaná mzdový list žalobce nepředložila. Soud tedy vypočetl průměrný výdělek v souladu s § 353 odst. 1 ve spojení s § 355 odst. 1 zákoníku práce a contrario zákoníku práce ze mzdy zúčtované k výplatě a odpracovaných hodin v lednu a únoru 2025, ve kterých žalobce odpracoval více než 21 dní, celkem hodnota dní (304 hodin), za které mu byla zúčtována mzda ve výši částka (31 696+40 500). Průměrný hrubý hodinový výdělek žalobce v tomto období činil částka (72 196/304). Dle § 356 odst. 2 zákoníku práce přepočítal soud průměrný hodinový výdělek na průměrný měsíční výdělek, který je základem pro stanovení odstupného dle § 67 odst. 3 zákoníku práce, a dospěl k částce částka (průměrný hodinový výdělek částka×40hodinová týdenní pracovní doba = částka -průměrný týdenní výdělek × 4,348 - koeficient dle § 356 odst. 2 zákoníku práce = částka). Výše náhrady mzdy odpovídající jednonásobku průměrného měsíčního výdělku žalobce tak činí částka. Požadoval-li žalobce zaplacení částky částka, soud vázán jeho návrhem zavázal žalovanou k zaplacení této nižší částky. Na tomto místě soud upozorňuje účastníky, že mzdové nároky jsou soudem vždy přiznávány v hrubém, přičemž je na žalobci, aby z nich učinil zákonné odvody, neučiní-li tak žalovaná.

6. Vedle jistiny žalobce požadoval úrok z prodlení v zákonné výši za dobu od datum do zaplacení. Odstupné byla žalovaná dle § 67 odst. 4 zákoníku práce povinna vyplatit v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru účastníků, tedy datum (viz dohodnutý výplatní termín v pracovní smlouvě). Počínaje dnem následujícím je tedy žalovaná v prodlení a žalobci dle § 1970 o. z. ve spojení s § 4 zákoníku práce vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (12 % ročně). Soud tak zavázal žalovanou, aby z přiznané částky částka zaplatila žalobci úrok z prodlení ve výši 12 % ročně za období požadované žalobcem, tj. za kratší období, než činil jeho zákonný nárok.

7. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a příslušelo mu vůči žalované právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši částka představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměnu za zastupování žalobce advokátem ve výši 4×částka dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění ze dne datum, žalobu a účast u jednání; za doplnění žaloby z datum soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť skutečnost v něm uvedené měly a mohly být uvedeny již v žalobě, paušální náhradu hotových výdajů ve výši 4×částka dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za výše uvedené čtyři úkony právní služby. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

8. Dle § 10 odst. 1 z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, soud rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku, neboť žalobce na výzvu soudu k doplacení soudního poplatku uhradil doplatek dvakrát. Dle § 10a odst. 1 citovaného zákona bude soudní poplatek ve výši částka vrácen ve třicetidenní lhůtě od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.