36 C 372/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně a žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované příjmení agro, a.s., IČO sídlem adresa žalobkyně a žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO číslo sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky 614 000 Kč s přísl. <b>I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 614 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 27 525 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala náhrady škody ve výši žalované částky, která představuje náklady vynaložené za stavební dozor a koordinaci stavby jejího administrativního a skladovacího objektu v době, kdy tuto práci nemohl vykonávat její jednatel a společník [jméno] [příjmení], protože byl zraněn při dopravní nehodě, k níž došlo [datum], když zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] vjížděl z louky na pozemní komunikaci, aniž by dal přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po pozemní komunikaci, které řídil [jméno] [příjmení].

2. Žalovaná a vedlejší účastník, který na její podporu v řízení vystupoval, odpovědnost za žalovanou újmu odmítli pro absenci příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a tvrzenou újmou, protože tato újma nebyla v době protiprávního jednání objektivně předvídatelná.

3. Žalobkyně se domáhala náhrady žalované újmy z titulu odpovědnosti řidiče za škodu způsobenou porušením zákonné povinnosti dle § 2910 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.).

4. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

5. Občanský zákoník v § 2910 vymezuje dva typy protiprávního jednání, se kterým spojuje právo na náhradu škody. V obou případech je odpovědnost spojena s porušením zákonné povinnosti. Dle první věty § 2910 o. z. je protiprávním jednáním porušení zákonné povinnosti zasahující do absolutního práva a dle druhé věty § [číslo] musí být jednání, aby ho bylo možné považovat za protiprávní, porušením zákonné povinnosti zasahujícím do relativního práva a současně musí porušovat i ochranný účel právní normy, z níž povinnost vyplývá. Další předpoklady odpovědnosti za újmu jsou již pro obě skutkové podstaty stejné: a) vznik újmy b) příčinná souvislost c) zavinění, přičemž § 2911 o. z. zakládá vyvratitelnou právní domněnku nedbalostního zavinění.

6. Mezi účastníky nebylo sporu, že [jméno] [příjmení] utrpěl újmu na zdraví při dopravní nehodě, kterou způsobil řidič traktoru [jméno] [příjmení] - zaměstnanec žalované -, a to při výkonu pracovní činnosti pro žalovanou spočívající ve svážení sena a slámy, když při vjíždění z louky na pozemní komunikaci nedal přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po pozemní komunikaci řízenému [jméno] [příjmení].

7. Dle § 2914 o. z. odpovídá za škodu způsobenou třetí osobě zaměstnancem při výkonu pracovní činnosti jeho zaměstnavatel. Za škodu způsobenou při dopravní nehodě [jméno] [příjmení] tak odpovídá žalovaná jako zaměstnavatel.

8. Škoda, kterou žalobkyně uplatnila k náhradě, představuje podle žaloby odměnu ve výši 594 000 Kč, kterou vyplatila ing. arch. [jméno] [příjmení], který pro ni v období od [datum] do [datum] koordinoval stavbu jejího sídla namísto zraněného [jméno] [příjmení]. Dále škoda představuje navýšení odměny pro [právnická osoba] o 10 000 Kč měsíčně za výkon stavebního dozoru v měsících říjen a listopad 2020 namísto zraněného [jméno] [příjmení]. Podle žalobkyně [jméno] [příjmení] vykonával koordinátora stavby a stavební dozor jako její jednatel v rámci obchodního vedení. Na řádném zhotovení díla měl zájem i jako většinový společník žalobkyně. Při stavbě sídla komunikoval s dodavateli, dohlížel na řádné provedení díla a koordinoval stavební činnost tak, aby byla provedena v termínu stanoveném pro čerpání úvěrů na výstavbu sídla.

9. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je jedním ze dvou jednatelů žalobkyně a jedním ze čtyřech společníků s 60% obchodním podílem.

10. Řidič, který vjel na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, aniž by dal přednost v jízdě vozidlu řízenému [jméno] [příjmení] jedoucímu po pozemní komunikaci, porušil svou povinnost upravenou v § 23 odst. 1 z. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, tedy zákonnou povinnost vyplývající z právní normy, jejímž předmětem je úprava pravidel provozu na pozemních komunikacích a stanovení práv a povinností účastníků provozu (§ 1 z. č. 361/2000 Sb.) s cílem zajistit na pozemních komunikacích bezpečný provoz tak, aby nedocházelo k újmě na životě, zdraví a majetku.

11. Žalobkyně u jednání tvrdila, že řidič porušil ještě další povinnosti, když vjel na pozemní komunikaci, aniž by měl kvůli adaptéru na nakládání balíků slámy a sena dostatečný rozhled a vzhledem k charakteru vozidla měl být při jízdě na pozemní komunikaci doprovázen vozidlem s majákem.

12. Z usnesení Okresního státního zastupitelství ve [obec] [číslo jednací], kterým byl podmíněně odložen návrh na potrestání řidiče traktoru, vyplývá, že [jméno] [příjmení] se doznal, že při vjíždění na pozemní komunikaci nedal přednost, protože se nesoustředil a vozidlo řízené [jméno] [příjmení] přehlédl.

13. Pokud by řidič neměl při vjíždění na pozemní komunikaci dostatečný přehled, byl povinen si dle § 23 odst. 2 z. č. 361/2000 Sb. zajistit bezpečné vjetí pomocí třetí osoby. Bližší skutečnosti, z nichž by bylo možné usuzovat na povinnost být doprovázen vozidlem s majákem, žalobkyně neuvedla. Jednalo by se však o porušení další povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích a na závěrech soudu by to nic nezměnilo, proto se soud těmito skutečnostmi blíže nezabýval.

14. Mezi účastníky nebylo sporu, že řidič porušením své zákonné povinnosti způsobil [jméno] [příjmení] újmu na zdraví, tedy zasáhl do jeho absolutního práva (1. věta § 2910 o. z.).

15. Jakou majetkovou újmu lze nahradit v souvislosti s újmou na zdraví, upravuje občanský zákoník v § 2960 až § 2965 o. z. Většinově tyto náhrady přísluší poškozenému, který utrpěl újmu na zdraví. Výjimkou je náhrada újmy, kterou předpokládá § 2965 o. z.

16. Dle § 2965 o. z. konal-li poškozený bezplatně práci pro jiného v jeho domácnosti nebo závodu, nahradí škůdce této jiné osobě peněžitým důchodem, oč přišla.

17. Občanský zákoník v § 2965 o. z. zakládá právo na finanční odškodnění sekundárních obětí, tedy osob, které nebyly přímo poškozeny protiprávním jednáním, ale újma jim vzniká sekundárně v důsledku újmy na zdraví poškozeného, protože pro ně nemůže bezplatně konat práci. Toto ustanovení zakládá právo na náhradu nákladů za práci, kterou poškozený vykonával bezplatně nikoliv na trhu práce, ale v rodině či v občanské společnosti, přičemž v důsledku újmy na zdraví ji vykonávat nemůže.

18. Byť § 2965 o. z. zmiňuje nejen práce v domácnosti, ale i v závodě, nelze toto ustanovení aplikovat v projednávaném případě, přestože žalobkyně tvrdila, že [jméno] [příjmení] za samotné dozorování a koordinaci stavby sídla žádnou zvláštní odměnu nepobíral a byl nadále jako doposud odměňován pouze mzdou, která činila do [datum] [částka] a od [datum] [částka] měsíčně (viz mzdové výměry a mzdové listy [jméno] [příjmení]). Uvedené však neznamená, že [jméno] [příjmení] pracoval pro žalobkyni bezúplatně, tj. bez nároku na protiplnění. [jméno] [příjmení] se v žalobkyni majetkově účastní a vykonává její podnikatelskou činnost, ať již v obchodním vztahu jako jednatel či společník (viz obchodní rejstřík) nebo v pracovním vztahu jako obchodní manager (viz pracovní smlouva a její dodatek z [datum]). Za odvedenou práci pobírá mzdu a podílí se na zisku žalobkyně. Jeho práce není bezúplatná, a proto za ni nepřísluší náhrada dle § 2965 o. z., nemohl-li ji [jméno] [příjmení] v důsledku újmy na zdraví vykonávat. Vztah žalobkyně a [jméno] [příjmení] má obchodní povahu a je založen na vytváření zisku, z něhož profitují oba. Na uvedeném nic nemění ani to, že [jméno] [příjmení] podle žalobkyně neměl za dozorování a koordinaci stavby jejího sídla výslovně dohodnutu zvláštní odměnu.

19. Ekonomická škoda, která žalobkyni vznikla tím, že splnila svoji smluvní povinnost a vyplatila odměnu třetím osobám konajícím práci namísto zraněného [jméno] [příjmení], není újmou na absolutním právu a nemohla být nahrazena v rámci první skutkové podstaty upravené v první větě § 2910 o. z. Druhá věta § 2910 o. z. sice předpokládá i náhradu újmy na jiném právu (relativním právu), ale pouze za předpokladu, že účelem normy, která byla porušena, je takové újmě zabránit. Jak již bylo konstatováno výše, škůdce porušil zákon č. 361/2000 Sb., jehož cílem je zabránit újmě na životě, zdraví a vlastnictví, nikoliv prosté ekonomické škodě, kterou vyplacená odměna za práci při koordinaci a dozorování stavby je.

20. Porušení zákonné povinnosti vyplývající ze zákona č. 361/2000 Sb. tak nezakládá právo na náhradu újmy tvrzené žalobkyní, neboť není dán předpoklad protiprávnosti tak, jak ho vymezuje § 2910 o. z. Jelikož nebyl naplněn ani první předpoklad odpovědnosti žalované za žalovanou újmu, nebylo možné žalobě vyhovět.

21. Pro úplnost odůvodnění soud uvádí, že nebyl dán ani druhý z předpokladů odpovědnosti za tvrzenou újmu, a to příčinná souvislost mezi vytýkaným jednáním řidiče, který způsobil dopravní nehodu, a tvrzenou újmou.

22. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikne-li škoda následkem jednání, tj. jednání a škoda jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku a nebýt jednání, ke škodě by nedošlo.

23. K následku často vede několik po sobě následně působících příčin (řetězec postupně nastupujících příčin a následků) a stejně tak tomu bylo i v projednávaném případě. Již z příčiny, která nastala jako první, však musí být objektivně možné důvodně dovozovat věcnou souvislost se škodným následkem. Právně relevantní příčinou, není kterákoliv faktická příčina, která vedla ke škodnému následku, byť od něj byla sebevíce vzdálená. Je třeba vždy izolovat jen ty příčiny, které jsou pro způsobení následku významné a které mají podle obvyklého chodu věcí i obecné zkušenosti zpravidla za následek způsobení určité škody (adekvátní příčinná souvislost). Příčinná souvislost tak je dána jen tehdy, pokud je škoda objektivně předvídatelným následkem protiprávního jednání.

24. Příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a škodným následkem není dána ani tehdy, když do řetězce příčin a následků vstoupí skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující, ale je na jednání škůdce zcela nezávislá. V takovém případě je příčinná souvislost přerušena.

25. V projednávaném případě z tvrzení žalobkyně vyplýval následující řetězec příčin a následků: Příčinou vzniku nákladů, které žalobkyně za stavební dozor a koordinaci stavební činnosti vynaložila, byl smluvní závazek žalované uhradit [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] odměnu za dohodnutou práci. Příčinou uzavření smluvního vztahu s nimi byla potřeba koordinovat a dozorovat stavební práce, která vyvstala, když tyto práce nemohl vykonávat jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] v rámci obchodního vedení žalobkyně. Důvodem, proč [jméno] [příjmení] nedostál své povinnosti vyplývající z funkce jednatele, byla jeho pracovní neschopnost, jejíž příčinou bylo zranění, které utrpěl při dopravní nehodě způsobené zaměstnancem žalované porušením povinnosti dát přednost v jízdě při vjíždění na pozemní komunikaci.

26. Bezprostřední a rozhodující příčinou vyplacení odměny za koordinaci a dozorování stavby byl smluvní vztah žalobkyně, z něhož povinnost uhradit odměnu za vykonanou práci vyplývala. Porušení zákonné povinnosti dát přednost v jízdě při vjíždění na pozemní komunikaci nebylo bezprostřední příčinou vzniku těchto nákladů, přičemž judikatura neshledává příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a smluvními závazky poškozeného, natož tak smluvními závazky třetích osob (žalobkyně nebyla přímo poškozena při dopravní nehodě). Judikatura opakovaně dospěla k závěru, že není dána příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a újmou, která vznikla poškozenému, protože musel po škodné události dostát svým smluvním závazkům ze smluv uzavřených s třetími osobami nebo jim naopak kvůli dopravní nehodě dostát nemohl, s odůvodněním, že smluvní povinnosti mají základ ve smlouvě nikoliv v protiprávním jednání škůdce (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 267/2005 a sp. zn. 25 Cdo 1520/2001). V projednávané věci vznikla újma v důsledku splnění smluvní povinnosti žalobkyně, která ani nebyla přímo poškozená jednáním škůdce. Povinnost žalobkyně zaplatit odměny za výkon stavebního dozoru a koordinování stavby nelze považovat za adekvátní následek porušení povinnosti zaměstnance žalované dát přednost v jízdě při vjíždění na pozemní komunikaci.

27. Jelikož nebyly naplněny předpoklady odpovědnosti žalované za tvrzenou újmu, soud žalobu zamítl.

28. Žalobkyně v řízení neuspěla a byla povinna nahradit žalované i vedlejšímu účastníku, který na podporu žalované v řízení vystupoval, účelně vynaložené náklady řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

29. Náhrada nákladů řízení ve výši 27 525 Kč přiznaná žalované představuje odměnu za její zastupování advokátkou ve výši 2× 10 780 Kč dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. za účast u jednání v době od 9:03 do 11:46 hod. (dva úkony právní služby), paušální náhradu hotových výdajů ve výši 2× 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za účast u jednání, náhradu jízdních výdajů ve výši 388 Kč dle § 156 a násl z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, za cestu z [obec] do [obec] k jednání a zpět (2×27 km) vozidlem Škoda Octavia při spotřebě pro kombinovaný provoz 4,5l /100 km a ceně motorové nafty 44,10 Kč (§ 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb.) a sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhl. č. 467/2022 Sb.), náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 vyhl č. 177/1996 Sb. ve výši 2× 100 Kč za dvě započaté půlhodiny strávené na cestě z [obec] do [obec] a zpět a 21% DPH ve výši 4 777 Kč z přiznané odměny a náhrad. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

30. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za převzetí a přípravu zastoupení a za vyjádření k žalobě, neboť za tyto úkony byla žalované přiznána náhrada nákladů již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 36 C 211/2022, ve kterém byl zažalován totožný nárok, avšak řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. V totožné věci projednávané původně pod sp. zn. 36 C 211/2022 převzala zastoupení žalované tatáž zástupkyně, která se k žalobě vyjádřila shodně jako v projednávané věci. Jelikož se zástupkyně žalované nemusela po zahájení řízení v projednávané věci seznamovat s novou věcí a ve vyjádření k žalobě neuvedla žádné nové skutečnosti, žalované v souvislosti s těmito dvěma úkony žádné další náklady nevznikly.

31. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ani za návrh vstupu vedlejšího účastníka do řízení, neboť se nejedná o návrh ve věci samé.

32. Náhrada nákladů řízení přiznaná vedlejšímu účastníku představuje paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za úkon dle vyhl. 254/2015 Sb. za čtyři úkony – vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast u jednání konaného od 9:03 do 11:46 hod. (dva úkony, neboť jednání přesáhlo dvě hodiny).