36 C 55/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 22 906,03 Kč s příslušenstvím

I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do zaplacení,úroku ve výši 78,09 % ročně z částky, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do , datum, částka, za dobu od , datum, do , datuma úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, představující podle žaloby jistinu ve výši , částka, , smluvní pokutu do zesplatnění ve výši , částka, a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, dále částky ve výši , částka, představující smluvní pokutu po zesplatnění, úroku ve výši 78,09 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 78,09 % p.a. splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2024. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši , částka, , proto došlo ke dni , datum, k zesplatnění úvěru. Po zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil částku , částka, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalovaného, potvrzení o odeslání částky , částka, ze dne , datum, s VS , var. symbol, a poznámkou „Pojistena pujcka , Anonymizováno, . Podpisovy kod a identifikace klienta pro poskytnuti spotrebitelského uveru. , právnická osoba, . IC: , IČO, “ na bankovní účet žalovaného. Dne , datum, byla žalovanému na telefonní číslo , tel. číslo, zaslána SMS „PojistenaPujcka: Vazeny kliente, na , jméno FO, jsme odeslali platbu ve vysi 1 Kc. VS této platby pouzijte jako podpisovy kod pro odpovedni SMS na tuto zpravu ve tvaru: Souhlasim Jmeno Prijmeni PodpisovyKod“. Dne , datum, byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru: „Souhlasím , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, “ z telefonního čísla , hodnota, . Jedinečným kódem , Anonymizováno, byla poté smlouva o úvěru dne , datum, v 19:11 hod. podepsána. Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). Žalovaný prokázal svou totožnost občanským průkazem, předložil částečný výpis ze svého účtu o příchozí mzdě a zasláním SMS kódu projevil svou vůli být vázán úvěrovou smlouvou [smlouva o úvěru, vybrané pohyby na účtu, kopie občanského průkazu, potvrzení o odeslání , částka, , potvrzení o zaslané SMS a potvrzení o přijaté SMS].

4. Na účet žalovaného byla dne , datum, připsána částka , částka, [výpisu z účtu žalovaného], na kterou žalovaný uhradil celkem částku , částka, [karta klienta].

5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalovaného v nebankovním registru klientských informací (NRKI) a registru SOLUS. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činil počet bank a finančních institucí, u kterých si žalovaný žádal o úvěr 2. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době uzavření úvěrové smlouvy s žádnou částkou po splatnosti. Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činil , částka, , přičemž z vybraných pohybů na účtu žalovaného předložených žalobkyní vyplývá, že žalovaný obdržel dne , datum, mzdu ve výši , částka, , dne , datum, mzdu ve výši , částka, , dne , datum, mzdu ve výši , částka, a dne , datum, mzdu ve výši , částka, . V kolonce výdaje žalovaného je v hodnotícím formuláři uvedena částka , částka, s poznámkou „životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula, u počtu a výdajích na děti v domácnosti je uvedeno 0, stejně jako u spoření, splátek, konsolidovaných splátek 3. stran, u splátek , Jméno žalobkyně, . a ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.). Žalovaný mezi svými výdaji uvedl pouze náklady na bydlení ve výši , částka, , což obvyklým výdajům samostatně žijící osoby za bydlení neodpovídá, proto měly být tyto výdaje zdůvodněny a doloženy. Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji žalovaného však ani na výzvu soudu předloženy nebyly.

6. Z výpisu z účtu žalovaného vyžádaného soudem za období od , datum, do , datum, vyplývá, že žalovaný neměl disponibilní prostředky ke splácení projednávaného úvěru. Žalovanému byla na účet vyplácena měsíční mzda v průměrné výši , částka, za posuzované období a měl i další příjmy. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni , datum, činil -, částka, . V období od , datum, do , datum, na účet žalovaného celkem přišlo , částka, a celkem odešlo , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil , částka, . V období od , datum, do , datum, na účet žalovaného celkem přišlo , částka, a celkem odešlo , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil , částka, . V období od , datum, do , datum, na účet žalovaného celkem přišlo , částka, a celkem odešlo , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil , částka, [výpis z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, ].

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr smí být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel přitom musí vycházet zejména z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

13. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Žalobkyně sice provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI a SOLUS a vyžádala si od žalovaného doklady týkající se jeho příjmů, nicméně výdaje žalovaného nezjišťovala a neověřovala. Žalobkyně k výdajové stránce žalovaného uvedla, vychází z životního minima ve výši , částka, stanoveného zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a z informací sdělených žalovaným v kartě hodnocení klienta, které neověřuje. Vychází z toho, že každý jedná poctivě a z nepoctivého jednání nelze těžit. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ). Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala pouze potvrzení o příchozí mzdě, přestože jí nic nebránilo v tom, aby si vyžádala úplný výpis z účtu žalovaného alespoň za relevantní období před poskytnutím úvěru. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. S ohledem na uvedené, soud považuje v daném případě za neopodstatněnou argumentaci žalobkyně rozhodnutím Nejvyššího soudu v Brně ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , týkající se otázky přiměřenosti a obezřetnosti při posuzování schopnosti dlužníka úvěr splácet ve vztahu k výši poskytnutého úvěru, neboť poskytovatel úvěru by měl přesvědčivě zkoumat, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit (viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18).

14. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného, byť současně prohlásil, že jsou „pravdivé a úplné.“ U nákladů na stravu lze obecně vycházet z částky životního minima, nicméně tvrzený výdaj na bydlení ve výši , částka, neodpovídá obvyklým výdajům na bydlení v České republice, přesto nebyl nijak prověřován. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky), lze doložit poměrně snadno. Při odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se není možné spokojit s tvrzením o výdajích ve výši , částka, na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky, dopravu atd. Na základě neúplných a neověřených zjištění ohledně výdajů žalovaného dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný má disponibilní prostředky na splácení úvěru, což však vyvrací výpis z jeho účtu za období březen 2024 až červen 2024, z něhož vyplývá, že skutečné výdaje žalovaného byly mnohem vyšší než životní minimum. Žalovaný každý měsíc posuzovaného období utratil veškeré příjmy a nedisponoval volnými prostředky, z nichž by mohl dlouhodobě hradit sjednanou měsíční splátku , částka, .

15. Pokud jde o argument žalobkyně, že účet žalovaného před poskytnutím úvěru nevykazoval záporné zůstatky a nebyl tak důvod domnívat se, že nebude úvěr splácet, je třeba uvést, že okolností vyvolávající pochybnost, zda bude žalovaný úvěr splácet, není jen záporný zůstatek na účtu, ale i vykazuje-li jeho účet dlouhodobě minimální zůstatky, které by nepostačovaly na úhradu úvěrových splátek. V posuzovaném období příjmy žalovaného prakticky odpovídaly jeho odchozím platbám, takže mu nevznikala reálná finanční rezerva. Za této situace existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet.

16. Pokud jde o námitku, že žalovaný splátky po určitou dobu hradil, byť s pomocí jiné osoby, soud uvádí, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného znamená posouzení možnosti žalovaného splácet úvěr před jeho poskytnutím, takže rozhodné jsou skutečnosti, které byly v době, kdy byl úvěr poskytnut. Úvěruschopnost žalovaného nelze hodnotit zpětně z okolností, které nastaly až po poskytnutí úvěru. Jestli žalovaný později hradil splátky jen díky pomoci paní , jméno FO, , jde spíše o okolnost, která svědčí o tom, že žalovaný nebyl schopen splátky dlouhodobě hradit ze svých vlastních disponibilních prostředků. Navíc to, že žalovaný platil splátky, ještě neznamená, že byl úvěruschopný, neboť tak mohl činit za cenu postupného zadlužování.

17. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. K této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit pouze poskytnutou jistinu úvěru. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku , částka, , zatímco žalovaný na tuto částku celkem uhradil , částka, . Jistina poskytnutého úvěru tak byla žalovaným zcela vrácena, proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

18. Zamítl-li soud žalobu zcela, příslušelo žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Jelikož žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.