36 C 60/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 504 686,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , úroku v kapitalizované výši , částka, , úroku ve výši 8,99 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „banka“) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o , právnická osoba, č. , hodnota, , na jejímž základě banka žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 8,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto banka přistoupila dne , datum, k zesplatnění dluhu. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka , částka, představuje podle žaloby zůstatek neuhrazené jistiny ve výši , částka, a dlužné poplatky ve výši , částka, . Vedle jistiny a poplatků se žalobkyně domáhala zaplacení 8,99% p.a. smluvního úroku za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a dále úroku ve výši 8,99 % p.a. z jistiny , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a dále úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o , právnická osoba, č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , kdy částka ve výši , částka, byla poskytnuta na splacení dluhu z úvěru, který banka poskytla na základě smlouvy o úvěru číslo , hodnota, a který je bankou evidován na účtu pro splácení úvěru č. , č. účtu, . Část úvěru ve výši , částka, byla poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného [žádost o úvěrový produkt, návrh na uzavření smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, , akceptace návrhu o , právnická osoba, ze dne , datum, , souhrnný výpis pohybů na účtu, sdělení , právnická osoba, .]. Žalovaný ke dni , datum, uhradil částku , částka, [souhrnný výpis pohybů na účtu]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy vyzván prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne , datum, [prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, včetně přehledu podacích čísel]. Společnost , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a.s. a ta následně žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla, smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla].

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že banka vycházela z příjmu žalovaného ve výši , částka, , namodelovaných výdajů ve výši , částka, a dluhového zatížení ve výši , částka, a ve výši , částka, (prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti vysvětlené zástupkyní žalobkyně u soudního jednání). V žalobkyní předloženém návrhu na uzavření smlouvy o , právnická osoba, bylo vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem , částka, . V kolonce nezbytné měsíční výdaje je uvedeno , částka, , limity KK a kontokorentů je uvedeno , částka, a u splátek úvěrů je uvedeno , částka, . Žalobkyně dále uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze , právnická osoba, . Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Žalobkyně dále předložila dokument nazvaný souhrn žádosti o úvěrových produkt, ze kterého vyplývá, že banka z registru BRKI zjistila pravidelné měsíční splátky úvěrů , částka, a celkovou výši kreditních karet a kontokorentů , částka, . Žalovaný však uvedl, že výše uvedené částky skutečným závazkům neodpovídají a vyplnil vlastní, a to , částka, pravidelné měsíční splátky úvěrů, , částka, celková výše kreditních karet a kontokorentů, hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření nemá. Banka při kalkulaci nabídky vycházela z průměrných výdajů na živobytí ve výši , částka, , žalovaný uvedl nezbytné měsíční výdaje , částka, a celkový čistý měsíční příjem , částka, .

5. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , který měla banka k dispozici, a který si soud rovněž sám opatřil, vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, byla mu na něj pravidelně poukazována mzda okolo , částka, a měl i další příjmy. Žalovaný z něj hradil své běžné i mimořádné výdaje, které však po celou dobu byly vyšší než žalovaným uvedené a se kterými banka při posuzování úvěruschopnosti žalovaného počítala. Žalovaný pravidelně každý měsíc posuzovaného období hradil na účet číslo , č. účtu, částku ve výši , částka, . Žalovaný měl v září 2022 příjmy v celkové výši , částka, a výdaje v celkové výši , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil -, částka, . Celkové příjmy žalovaného v říjnu 2022 činily , částka, a celkové výdaje , částka, . Konečný zůstatek na jeho účtu ke dni , datum, činil -, částka, . V listopadu 2022 měl žalovaný celkové příjmy ve výši , částka, a celkové výdaje , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil -, částka, . V období od , datum, do , datum, činily celkové příjmy žalovaného , částka, a celkové výdaje , částka, . Konečný zůstatek na účtu žalovaného bezprostředně před poskytnutím projednávaného úvěru činil , částka, .

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla v řízení prokázána smlouvami o postoupení pohledávky uzavřenými ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

11. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak věřitel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

12. V dané věci, jak z výše uvedeného vyplývá (bod 4 a 5 rozsudku), právní předchůdce žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnil. Soud vzal v úvahu, že nově poskytnutý úvěr nesloužil jen k vyplacení peněžních prostředků žalovanému, nýbrž převážně k refinancování jeho předchozího úvěru u téže banky. , adresa, 738,25 Kč byla použita na splacení dluhu z dřívější smlouvy o úvěru č. , hodnota, , jehož pravidelná měsíční splátka činila , částka, a , částka, byla žalovanému poskytnuta neúčelově. Dosavadní splátka ve výši , částka, se navýšila na , částka, . Měsíční zatížení žalovaného se po refinancování nesnížilo, ale naopak mírně vzrostlo. Jestliže banka vycházela z příjmu žalovaného ve výši , částka, , z namodelovaných výdajů , částka, a zohlednila úvěrové splátky ve výši , částka, (7 693+2 614), rozdíl mezi příjmy a výdaji činil , částka, , což samo o sobě nepostačovalo k úhradě sjednané měsíční splátky nového úvěru ve výši , částka, . Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , který banka měla před uzavřením smlouvy k dispozici, pak vyplývalo, že žalovaný sice disponoval pravidelným příjmem přibližně ve výši uváděné v žádosti, avšak jeho skutečné výdaje byly opakovaně vyšší než částky, se kterými banka při posouzení úvěruschopnosti pracovala, a pravidelně převyšovaly příjmy a účet žalovaného se dostával do záporného zůstatku. Banka tedy měla k dispozici konkrétní údaje nasvědčující tomu, že deklarované výdaje , částka, a namodelované výdaje , částka, neodpovídají realitě. Pokud by banka vycházela ze skutečných výdajů žalovaného a jeho reálné platební situace, musela by dospět k závěru, že žalovaný nemá dostatečné volné prostředky k úhradě splátek nového úvěru.

13. Z podkladů, které měla banka před uzavřením smlouvy k dispozici, vyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Přesto žalovanému úvěr poskytla a tím porušila § 86 odst. 1 větu druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem tohoto porušení je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný je povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu poníženou o provedené úhrady. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení částky , částka, (, částka, - , částka, ) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

14. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

15. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky , částka, coby nesplacené jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

16. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši , částka, (, částka, , kapitalizované úroky , částka, , úroky kapitalizované ke dni rozhodnutí , částka, , kapitalizované úroky z prodlení , částka, a úroky z prodlení kapitalizované ke dni rozhodnutí , částka, ). Žalobkyně uspěla s částkou , částka, , tj. z 72 %. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. jí příslušelo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 44 % (72 % - 28 %). Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši , částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku , částka, , odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši , částka, [3,5×, částka, dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a účast na jednání před soudem dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb.], náhrady hotových výdajů ve výši , částka, (tj. 4×, částka, dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke čtyřem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky , částka, odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (44 % z , částka, ) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

17. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne , datum, , jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.