36 C 62/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 268 647,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , úroku v kapitalizované výši , částka, , úroku ve výši 11,99 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „banka“) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o , právnická osoba, č. , hodnota, , na jejímž základě banka žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 11,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto banka přistoupila dne , datum, k zesplatnění dluhu. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka , částka, představuje podle žaloby zůstatek neuhrazené jistiny ve výši , částka, a dlužné poplatky ve výši , částka, . Vedle jistiny a poplatků se žalobkyně domáhala zaplacení 11,99% p.a. smluvního úroku za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a dále úroku ve výši 11,99 % p.a. z jistiny , částka, za dobu od , datum, do , datum, a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a dále úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o , právnická osoba, č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , kdy částka ve výši , částka, byla poskytnuta na splacení dluhu z úvěru, který banka poskytla na základě smlouvy o úvěru číslo , hodnota, a který je bankou evidován na účtu pro splácení úvěru č. , č. účtu, . Část úvěru ve výši , částka, byla poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného [žádost o úvěrový produkt, návrh na uzavření smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, , akceptace návrhu o , právnická osoba, ze dne , datum, , souhrnný výpis pohybů na účtu, sdělení , právnická osoba, .]. Žalovaný ke dni , datum, uhradil částku , částka, [souhrnný výpis pohybů na účtu]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy vyzván prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne , datum, [prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, včetně přehledu podacích čísel]. Společnost , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a.s. a ta následně žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla, smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla].

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. , hodnota, . V tomto směru bylo v žalobkyní předloženém návrhu na uzavření smlouvy o , právnická osoba, vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, . s čistým měsíčním příjmem , částka, . V kolonce nezbytné měsíční výdaje je uvedeno , částka, , limity KK a kontokorentů je uvedeno , částka, a u splátek úvěrů je uvedeno , částka, . Žalobkyně dále uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze , právnická osoba, . Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Žalobkyně dále předložila dokument nazvaný souhrn žádosti o úvěrových produkt, ze kterého vyplývá, že banka z registru BRKI zjistila pravidelné měsíční splátky úvěrů , částka, a celkovou výši kreditních karet a kontokorentů , částka, . Žalovaný uvedl, že výše uvedené částky skutečným závazkům odpovídají a tyto částky potvrdil. Banka při kalkulaci nabídky vycházela z průměrných výdajů na živobytí ve výši , částka, , žalovaný uvedl nezbytné měsíční výdaje rovněž částkou , částka, . Banka uvedla, že pro žalovaným zvolené parametry nabídky, uvedené závazky a výdaje by měl měsíční příjem žalovaného dosahovat , částka, . Žalovaný uvedl svůj celkový čistý měsíční příjem částkou , částka, . Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného banka vycházela z příjmu , částka, , z výdajů , částka, a výše měsíčních splátek , částka, .

5. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , který měla banka k dispozici, a který si soud rovněž sám opatřil, vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, žalovaný v březnu 2022 a v dubnu 2022 uhradil na účet číslo , č. účtu, částku ve výši , částka, . Žalovaný měl v březnu 2022 příjmy v celkové výši , částka, a výdaje v celkové výši , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil , částka, . Celkové příjmy žalovaného v dubnu 2022 činily , částka, a celkové výdaje , částka, . Konečný zůstatek na jeho účtu ke dni , datum, činil , částka, . V květnu 2022 měl žalovaný celkové příjmy ve výši , částka, a celkové výdaje , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil , částka, . Konečný zůstatek na účtu žalovaného bezprostředně před poskytnutím projednávaného úvěru činil , částka, . Listiny, z nichž by vyplýval tvrzený příjem, výdaje a míra zadlužení žalovaného, žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla v řízení prokázána smlouvami o postoupení pohledávky uzavřenými ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

11. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak věřitel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

12. V dané věci, jak z výše uvedeného vyplývá (bod 4 a 5 rozsudku), právní předchůdce žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnil. Banka podle tvrzení žalobkyně vycházela z údajů, podle nichž žalovaný měl čistý měsíční příjem , částka, , nezbytné měsíční výdaje , částka, , pravidelné měsíční splátky úvěrů , částka, a limity kreditních karet a kontokorentů , částka, . Listiny, z nichž by tvrzený příjem, výdaje a míra zadlužení žalovaného skutečně vyplývaly, žalobkyně však ani přes výzvu soudu nepředložila.

13. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , který měla banka při uzavírání smlouvy k dispozici, nevyplývá, že na účet žalovaného přicházely peněžní prostředky odpovídající tvrzenému čistému měsíčnímu příjmu ve výši , částka, . V březnu 2022 činily celkové příjmy , částka, , v dubnu , částka, a v květnu , částka, . Současně zůstatky na účtu žalovaného byly každý měsíc v minimální výši, a to , částka, ke dni , datum, , , částka, ke dni , datum, a , částka, ke dni , datum, , přičemž bezprostředně před poskytnutím úvěru činil zůstatek , částka, . Již tyto údaje musely u banky vyvolat důvodné pochybnosti o správnosti a dostatečné spolehlivosti údajů uvedených žalovaným v žádosti, zejména o tvrzené výši jeho čistého měsíčního příjmu. Pokud banka vycházela z tvrzeného čistého příjmu přes , částka, měsíčně, avšak z jí dostupného výpisu z účtu takový příjem zjevně nevyplýval a nebyly předloženy ani jiné listiny, jimiž by byl doložen, nemohla při zachování odborné péče uzavřít, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, aniž by tvrzený příjem ověřila dalšími spolehlivými podklady. Za takové situace nebylo možno uzavřít, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Naopak takové pochybnosti zde zjevně byly. Tento závěr potvrzuje i skutečnost, že žalovaný již v době uzavření smlouvy měl podle tvrzení žalobkyně vysoké pravidelné měsíční splátky jiných úvěrů ve výši , částka, a vysoké úvěrové limity. Projednávaný úvěr byl převážně novým neúčelovým zadlužením, když na splacení dřívějšího úvěru byla použita jen menší část projednávaného úvěru ve výši , částka, , kdežto částka , částka, byla žalovanému vyplacena bez určení účelu.

14. Dodatečná lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů žalobkyni poskytnuta nebyla, neboť byla vyzvána k doplnění těchto skutečností již písemně před jednáním a k poskytnutí další dodatečné lhůty tak nebyl důvod.

15. Lze tedy uzavřít, že z podkladů, které měla banka před uzavřením smlouvy k dispozici, vyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Přesto žalovanému úvěr poskytla a tím porušila § 86 odst. 1 větu druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem tohoto porušení je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný je povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu poníženou o provedené úhrady. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení částky , částka, (, částka, – , částka, ) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky , částka, coby nesplacené jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

18. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši , částka, (, částka, , kapitalizované úroky , částka, , úroky kapitalizované ke dni rozhodnutí , částka, , kapitalizované úroky z prodlení , částka, a úroky z prodlení kapitalizované ke dni rozhodnutí , částka, ). Žalobkyně uspěla s částkou , částka, , tj. z 50 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.