36 C 65/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 134 910,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši , částka, a dále s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , úroku v kapitalizované výši , částka, a dále úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení úvěrové pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi účastníky dne , datum, prostřednictvím správce financí, webového rozhraní žalobkyně, jenž je obdobou internetového bankovnictví. Žalovaná úvěrová pohledávka ve výši , částka, představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši , částka, , poplatky za pojištění ve výši , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhala zaplacení 20,9% p.a. úroku za období od , datum, do , datum, kapitalizovaného částkou , částka, a od , datum, do zaplacení požadovala úrok ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, . Dále se žalobkyně domáhala zaplacení 11,5% p.a. úroku z prodlení za období od , datum, do , datum, kapitalizovaného částkou , částka, a od , datum, do zaplacení požadovala zákonný úrok z prodlení z částky , částka, .

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím správce financí, webového rozhraní žalobkyně, jenž je obdobou internetového bankovnictví. Na webových stránkách žalobkyně zažádal o poskytnutí revolvingového úvěru, když si nejprve zvolil, o jakou výši úvěru má zájem. Následně byl žalovaný vyzván k vyplnění registračního formuláře zadáním svých osobních údajů, jakož i údajů o svých rodinných a majetkových poměrech. V dalším kroku si žalovaný zvolil své přihlašovací jméno, heslo a bezpečnostní otázky, pro případ budoucího ověření. Na základě řádné registrace byla žalovanému nabídnuta možnost elektronicky uzavírat smlouvy. Vzhledem k tomu, že se žalovaný rozhodl pro elektronické uzavření smlouvy, proběhla opětovaná verifikace jeho osoby a následně mu byla předložena smlouva s vyplněnými údaji. Pro potvrzení osoby klienta je dále žalobkyní požadováno předložení platného dokladu. Žalovanému se tedy zobrazil návrh smlouvy, vyplněný dle jím zadaných požadavků a žalovaný s návrhem smlouvy souhlasil, na základě čehož mu byla zaslána potvrzovací SMS s kódem , Anonymizováno, na telefonní číslo, které žalovaný uvedl ve smlouvě, a to dne , datum, . Tímto kódem byla smlouva podepsána. Žalobkyně tak tvrdila řádný kontraktační proces uzavření smlouvy na dálku, tento proces však přes poučení soudu neprokázala. Nebylo prokázáno, že žalovaný na webovém rozhraní skutečně požádal o úvěr v tvrzené výši, že mu žalobkyně následně předložila konkrétní návrh smlouvy tvrzeného obsahu, ani že žalovaný právě tento návrh smlouvy akceptoval zasláním SMS kódu. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena předmětná smlouva o revolvingovém úvěru.

4. Samotný text smlouvy předložený žalobkyní není opatřen podpisem žalovaného. Z kopií občanského a řidičského průkazu žalovaného lze dovodit nanejvýš to, že žalobkyně těmito údaji disponovala, nikoliv však to, že žalovaný učinil tvrzené právní jednání. Ani listina označená jako dohledání informací o činnosti klienta nepostačuje k prokázání, že právě žalovaný požádal o úvěr, že mu byl předložen konkrétní návrh smlouvy v žalobkyní tvrzeném znění a že žalovaný projevil vůli být tímto konkrétním obsahem vázán.

5. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani odkaz žalobkyně na předložený výňatek ze znaleckého posudku. Z jeho obsahu lze dovodit nanejvýš obecný popis fungování elektronického systému žalobkyně, způsob evidence klientských úkonů a technický mechanismus potvrzování úvěrových smluv prostřednictvím SMS kódu. Ani takový důkaz však sám o sobě neprokazuje, že právě žalovaný učinil tvrzený právní úkon, že mu byl předtím předložen konkrétní návrh smlouvy v žalobkyní tvrzeném znění a že zasláním SMS kódu projevil vůli být právě tímto obsahem smlouvy vázán. Předložen byl navíc pouze výňatek ze znaleckého posudku, který se týká obecného fungování systému žalobkyně, nikoli přímého ověření konkrétního kontraktačního úkonu žalovaného ve vztahu ke smlouvě uplatněné v tomto řízení. Znalecký posudek tak neodstraňuje nedostatek důkazu o uzavření konkrétní smlouvy mezi účastníky.

6. Na uvedeném závěru nic nemění ani odkaz žalobkyně na rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, a Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, . I pokud je obecně přípustné uzavření smlouvy prostřednictvím SMS kódu jako formy elektronického podpisu, je i v takovém případě třeba v konkrétním řízení prokázat, kdo právně jednal a jaký konkrétní obsah projevu vůle akceptoval. To se žalobkyni v tomto řízení nepodařilo.

7. Žalobkyně dále argumentovala tím, že existenci smlouvy potvrzuje i následné chování žalovaného, který na poskytnuté plnění hradil splátky. Ani tato skutečnost však sama o sobě neprokazuje, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva právě v žalobkyní tvrzeném obsahu. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaný žalobkyni poskytoval peněžní plnění, nelze však z něj bezpečně uzavřít, jaký byl právní důvod těchto plateb ani jaký konkrétní smluvní obsah měl žalovaného zavazovat. Ostatně podle předložené úvěrové smlouvy měla výše měsíční splátky činit , částka, a měsíční úhrada za pojištění 8,9 % ze splátky úvěru, tedy celkem , částka, , zatímco podle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný uhradil prvních 11 splátek po , částka, a následně plnil v různé výši. Ze samotné existence těchto plateb proto nelze bez dalšího usuzovat, na jakém konkrétním obsahu smluvního vztahu se účastníci dohodli.

8. Za této důkazní situace soud nemohl uzavřít, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, z níž žalobkyně dovozuje nárok na zaplacení jistiny, poplatků, smluvních pokut, smluvních úroků i dalších příslušenství. Žalobě proto nebylo možno vyhovět v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala plnění ze smlouvy.

9. V řízení však bylo prokázáno, že v období od , datum, do , datum, byla na bankovní účet žalovaného připsána částka v celkové výši , částka, . Současně bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem , částka, . Nebylo-li prokázáno, že mezi účastníky vznikl smluvní závazek, je třeba vycházet z toho, že žalobkyně plnila bez prokázaného právního důvodu a žalovaný přijatým plněním získal majetkový prospěch na její úkor. Žalobkyni proto vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku. Rozsah bezdůvodného obohacení odpovídá rozdílu mezi částkou, kterou žalovaný od žalobkyně obdržel, a částkou, kterou jí uhradil, tedy částce , částka, . V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.), a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru, žalobu zamítl (výrok II.).

10. Nad rámec uvedeného soud dodává, že i pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy, z provedených důkazů by vyplývaly závažné pochybnosti o tom, zda před poskytnutím úvěru řádně vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Žalobkyně uvedla, že provedla výpočet , jméno FO, klienta, kdy od příjmu klienta z žádosti ve výši , částka, odečetla částky životního minima žadatele (, částka, ), životního minima na 1 vyživované dítě (, částka, ), měsíční splátky úvěrů z NRKI, mimo HC (, částka, ) a výše splátky schvalovaného úvěru (, částka, ) a dále MLS domácnosti, kdy od příjmu klienta z žádosti ve výši , částka, odečetla měsíční splátky úvěrů uvedené v žádosti (, částka, ), měsíční výdaje na bydlení uvedené v žádosti (, částka, ), životní minima všech členů domácnosti (, částka, ) a výše splátky schvalovaného úvěru (, částka, ). Tyto dva výpočty, tedy MLS klienta a MLS domácnosti porovnala a využila ten MLS, který je nižší. K ověření příjmové a výdajové stránky si žalobkyně od žalovaného vyžádala výpis z účtu za období od , datum, do , datum, . Dle předloženého přehledu pohybů na účtech žalovaného za období od , datum, do , datum, vyplývá, že příchozí transakce činily , částka, a odchozí transakce činily -, částka, . Současně žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v registrech NRKI a CEE, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient nalezen – pozitivní vyhodnocení a dotaz do registru CEE byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. V tomto směru předložila úvěrovou zprávu z NRKI, ze které vyplývá, že žalovaný má 3 existující splátkové úvěry s celkovým splátkovým zatížením , částka, , 1 existující nesplátkové úvěry (kontokorent s úvěrovým rámcem , částka, ) a 1 kreditní kartu (s úvěrovým rámcem , částka, ). Dále předložila žalobkyně kartu klienta, kterou žalobkyně potvrzuje, že před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, využila pro ověření bonity klienta (mimo jiné) data sdělená klientem: rozvedený, bydlí v podnájmu počet dětí – 1, podnikatel s příjmem , částka, , příjem ostatních členů domácnosti 0, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti , částka, . Při sjednávání smlouvy se žalobkyně dle karty klienta dotazovala do registrů , Anonymizováno, _, Anonymizováno, , MVCR, NRKI, CEE a výsledkem OK. Sdělením , právnická osoba, . bylo prokázáno, že v období od , datum, do , datum, byla na účet žalovaného připsána částka v celkové výši , částka, , přičemž žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku , částka, (výpis čerpání, splátek a úhrad). Z výpisu z účtu žalovaného za období 01/2023 - 04/2023 vyžádaného soudem vyplývá, že počáteční zůstatek na tomto účtu ke dni , datum, činil -, částka, . V období od , datum, do , datum, na účet celkem přišlo , částka, a celkem odešlo -, částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil -, částka, . V období od , datum, do , datum, na účet celkem přišlo , částka, a celkem odešlo -, částka, . Dne , datum, nebyl proveden trvalý příkaz ve výši , částka, z důvodu nedostatku disponibilního zůstatku na účtu, dne , datum, nebyl proveden trvalý příkaz ve výši , částka, z důvodu nedostatku disponibilního zůstatku na účtu a dne , datum, nebyl proveden trvalý příkaz ve výši , částka, z důvodu nedostatku disponibilního zůstatku na účtu. Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil , částka, . V období od , datum, do , datum, na účet celkem přišlo , částka, a celkem odešlo -, částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil -, částka, . Bezprostředně před uzavřením projednávané úvěrové smlouvy činil zůstatek na účtu žalovaného -, částka, .

12. Žalobkyně tak měla k dispozici informace svědčící o tom, že žalovaný sice disponoval dostatečně vysokými příjmy, současně však své příjmy dlouhodobě utrácel a jeho finanční situace nebyla stabilní, když jeho výdaje přesahovaly příjmy a žalovaný se dále zadlužoval. Přesto žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako úvěruschopného, ačkoliv z podkladů, které měla k dispozici, plynul opak.

13. K argumentaci žalobkyně, že žalovaný prováděl výběry v hotovosti a měl zbytné výdaje, proto předpokládala, že žalovaný strukturu výdajů pozmění a uskromní se, soud uvádí, že výdaje je třeba posuzovat komplexně. Nelze brát v úvahu pouze pravidelné, opakující se a nezbytné výdaje. Pokud úvěrující nemá dostačující informace o výdajích žadatele o úvěr, je třeba zjišťovat další informace a zejména konfrontovat se zjištěními žadatele o úvěr. Není možné zjistit měsíční výdaje v průměrné výši kolem , částka, a vycházet z namodelovaných výdajů ve výši , částka, měsíčně (MLS klienta), resp. , částka, měsíčně (MLS domácnosti). Nelze automaticky bez dalšího předpokládat, že žalovaný změní svůj přístup a vezme-li si úvěr, bude jej primárně splácet a nebude utrácet finanční prostředky za to, za co je utrácel doposud.

14. Pokud jde o argument žalobkyně, že žalovaný úvěr po jeho poskytnutí splácel po dobu přesahující dva roky a lze předpokládat, že problémy nastaly až po poskytnutí úvěru v okamžiku, kdy úvěr splácet přestal, soud uvádí, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného znamená posouzení možnosti žalovaného splácet úvěr před jeho poskytnutím, takže rozhodné jsou skutečnosti, které byly v době, kdy byl úvěr poskytnut. Úvěruschopnost žalovaného nelze hodnotit zpětně z okolností, které nastaly až po poskytnutí úvěru. Navíc to, že žalovaný platil splátky, ještě neznamená, že byl úvěruschopný, neboť tak mohl činit za cenu postupného zadlužování.

15. Smyslem posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr, je nejen nezbytné podklady shromáždit, ale i je pečlivě vyhodnotit, což se v případě žalovaného nestalo, neboť úvěr mu byl poskytnut, přestože neměl příjmy, které by postačovaly na úhradu jeho výdajů. Tyto úvahy však soud uvádí pouze nad rámec, neboť rozhodnutí ve věci spočívá již na závěru, že žalobkyně neprokázala samotné uzavření smlouvy.

16. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne , datum, , která byla předána k poštovní přepravě dne , datum, a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne , datum, . V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 14 dnů od jejího sepsání, tj. do , datum, . Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od , datum, nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 11,5 %). Soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení pouze z přiznané částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. V souladu s návrhem úrok z prodlení za dobu od , datum, do , datum, kapitalizoval částkou , částka, a od , datum, do zaplacení přiznal úrok z prodlení bez kapitalizace. Nad rámec uvedeného byl úrok z prodlení zamítnut.

17. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.