36 C 72/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 27 616 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou měla žalovaná uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši , částka, , neuhrazený úrok ve výši , částka, a neuhrazenou smluvní pokutu ve výši , částka, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaná nezpochybňovala, že si předmětný úvěr sjednala a že jí byly peněžní prostředky poskytnuty. Uvedla však, že úvěr byl sjednán přes internet, kdy po vyplnění základních údajů jí byla nabídnuta maximální výše , částka, . Ke svému příjmu ničeho nedokládala. Uvedla, že tehdy pobírala starobní důchod ve výši , částka, a příspěvek na bydlení , částka, . Dále sdělila měsíční náklady na bydlení ve výši , částka, . Současně uvedla, že již v době sjednání tohoto úvěru měla další dluhy, zejména úvěr u , právnická osoba, , původně ve výši , částka, , následně navýšený na , částka, , se splátkou , částka, měsíčně, dále úvěr u , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, a ještě další menší úvěry u nebankovních subjektů. Na tyto dluhy se jí poskytovatel úvěru nijak nedotazoval.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalované na bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši , částka, , celkem tedy částku ve výši , částka, do 23 dnů ode dne jeho poskytnutí [smlouva o úvěru ze dne , datum, ]. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Ke svým tvrzením žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila žádný důkaz. Uvedla, že žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.

4. Dne , datum, byla na bankovní účet žalované číslo , č. účtu, připsána částka ve výši , částka, [výpis z účtu žalobkyně a potvrzení , právnická osoba, . ze dne , datum, ]. Žalovaná uhradila celkem , částka, [potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, ].

5. Společnost , právnická osoba, pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku].

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. Tuto povinnost právní předchůdce žalobkyně nesplnil. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalované jako spotřebitelky (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

11. Jak bylo uvedeno v bodu 3 rozsudku, žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce ověřoval před uzavřením smlouvy o úvěru příjmy, výdaje a míru zadlužení žalované, neboť nepředložila důkaz o tom, že se její právní předchůdce úvěruschopností žalované vůbec zabýval. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích. Jaký byl příjem žalované a v jaké výši byly její výdaje, neuvedla. Současně neuvedla, zda a případně v jaké výši byly zjištěny další závazky žalované. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy posouzena byla, ale důkazy o tom nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti tak neprokázala.

12. Žalobkyně neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy zjistil a ověřil příjmy, výdaje, existující závazky žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů. Současně z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná již v době uzavření smlouvy pobírala příjem jen v omezené výši, měla náklady na bydlení a současně byla zatížena dalšími úvěrovými závazky, zejména vůči , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a dalším nebankovním věřitelům. Za této situace by při řádném posouzení její úvěruschopnosti musely vyvstat důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splatit. Poskytnutí úvěru proto bylo v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, a smlouva je tudíž podle § 87 odst. 1 tohoto zákona neplatná. Účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). V řízení bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka , částka, , přičemž dne , datum, uhradila částku , částka, , dne , datum, uhradila částku , částka, a dne , datum, uhradila částku , částka, (potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, ). Z ustanovení § 1882 odst. 1 o. z., vyplývá, že do oznámení postoupení postupitelem se může dlužník zprostit povinnosti plněním postupiteli. Společnost , právnická osoba, jako postupitel vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které bylo žalované odesláno dne , datum, (podací lístek). Dle zákonné domněnky doručení (§ 573 o. z.) bylo doručeno dne , datum, . Všechny platby žalované byly učiněny před tímto datem, žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku , částka, (rozdíl poskytnuté jistiny , částka, a zaplacených , částka, ), k jejíž zaplacení ji soud zavázal a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

13. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

14. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky , částka, coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto stanovil splatnost až soud svým rozhodnutím. K poměrům žalované soud zjistil, že její současný příjem tvoří starobní důchod , částka, , příspěvek na bydlení , částka, a přivýdělek přibližně , částka, měsíčně, přičemž na nájemné a služby vynakládá , částka, měsíčně. Současně je zatížena dalšími dluhy a navrhla, aby jí bylo umožněno hradit dluh ve splátkách po , částka, měsíčně. Soud po zhodnocení jejích současných sociálních a majetkových poměrů, výše pravidelných příjmů a nákladů i celkové zadluženosti dospěl k závěru, že právě splátka , částka, měsíčně odpovídá jejím reálným možnostem. S ohledem na majetkové poměry žalované a závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , proto soud podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru určil dobu vrácení jistiny tak, že uložil žalované povinnost uhradit dlužnou částku , částka, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení jedné ze splátek.

15. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši , částka, (, částka, a úroky z prodlení kapitalizované ke dni rozhodnutí , částka, ). Žalobkyně uspěla s částkou , částka, , tj. ze 44 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.