36 C 79/2021
č. j. 36 C 79/2021-24
V PLATNOSTIOkresní soud ve Zlíně rozhodl o zaplacení částky 341 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 29. května do zaplacení. Soud uznal, že žalovaný byl pod vlivem alkoholu a bezprostředně ohrožoval svůj život, což vyžadovalo jeho převoz do protialkoholní záchytné stanice. Dle § 89c a § 89e zákona č. 373/2011 Sb. byl povinen nahradit náklady na dopravu, které vznikly uživateli vozidla. Soud potvrdil povinnost žalovaného zaplatit náklady řízení ve výši 300 Kč a soudní poplatek 1 000 Kč.
Plný text
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 341 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 341 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 341 Kč za dobu od 29. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 341 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 29. 5. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný byl dne datum dopravován žalobkyní do protialkoholní záchytné stanice obec. Za dopravu žalovaného na trase obec – obec - obec, při níž bylo ujeto celkem 52 km, požaduje žalobkyně po žalovaném náhradu nákladů za použití služebního vozidla ve výši 341 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky ve výši 341 Kč ve lhůtě do 28. 5. 2019, žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalobkyně i žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že dne datum byla vyslána hlídka příjmení anonymizováno na ulici ulice v obec, kde ležel na chodníku podnapilý žalovaný. Žalovanému byla provedena dechová zkouška s výsledkem 2,38 % alkoholu v dechu. Nebyl schopen samostatné chůze a ovládání prostorové orientace, byla na místo přivolána záchranná služba Zlínského kraje, kdy lékařka rozhodla o umístění žalovaného do příjmení v obec. Jelikož žalovaný svým jednáním bezprostředně ohrožoval svůj život a zdraví, byl zajištěn a převezen do Protialkoholní záchytné stanice v obec. Převoz se uskutečnil služebním vozidlem Škoda Octavia, registrační značka, přičemž bylo ujeto 52 km. Vlastníkem a provozovatelem vozidla je žalobkyně. Průměrná spotřeba benzinu činila 7,4 litru na 100 km. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě nákladů za převoz do protialkoholní záchytné stanice ve výši 341 Kč nejpozději do 28. 5. 2019. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., v účinném znění, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Podle § 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Žalovaný byl dne 12. 4. 2019 zajištěn hlídkou žalobkyně ve stavu, kdy pod zjevným vlivem alkoholu nekontroloval své chování, a tím bezprostředně ohrožoval sebe, proto byl v souladu s § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinen podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. V souladu s převozem žalovaného na základě § 89c odst. 1 a § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. vznikla povinnost nahradit žalobkyni vzniklé náklady. Průměrná cena jednoho litru benzinu činila podle vyhl. č. 333/2018 Sb. částku ve výši 33,10 Kč a náhrada za opotřebování vozidla činila dle této vyhlášky 4,10 Kč za 1 km. Celkem tak s převozem žalovaného uvedeného dne při spotřebě pro kombinovaný provoz 7,4 l /100 km a ujeté vzdálenosti 52 km vznikly žalobkyni náklady ve výši 341 Kč, které jí byl žalovaný podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinen zaplatit. Žalobkyně jej k tomu vyzvala dopisem ze dne datum, a to nejpozději do 28. 5. 2019. Ode dne 29. 5. 2019 je tak žalovaný povinen platit z uvedené pohledávky také úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 9,75 % ročně). Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a žalovaný tak je podle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady řízení. Ty jsou představovány paušální náhradou za tři úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. dvě výzvy k plnění a sepis a podání žaloby. Paušální náhradu přiznal soud žalobkyni ve výši 100 Kč za úkon podle § 2 odst. 1 cit. vyhl., neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru používaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyně byla na základě § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. v řízení osobně osvobozena od placení soudních poplatků. Jelikož byla žalobkyně ve věci úspěšná, žalovanému proti žalobkyni nesvědčí právo na náhradu nákladů řízení a tento rovněž není od soudního poplatku osvobozen, přešla podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. poplatková povinnost na žalovaného, pročež je tento povinen zaplatit státu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, který odpovídá poplatkové povinnosti spojené s podáním projednávané žaloby. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.