36 C 82/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 16 640 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 12 683,78 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, 7,5 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, 10,75 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do 27. 4. 2022 a dále z částky 10 000 Kč za dobu od 28. 4. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 640 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 8 715,17 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 6 640 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 373 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne 18. 1. 2005 uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč (celkem tedy částku ve výši 16 640 Kč) v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč. Žalovaná na svůj závazek ze smlouvy neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla společností právnická osoba ke dni datum smluvně postoupena žalobkyni.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Závěr o skutkovém stavu: Mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO byla dne 13. 1. 2005 uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč (celkem tedy částku 16 640 Kč) splatit v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku půjčky. právnická osoba pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni.

4. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupných na internetových stránkách obec národní banky soud zjistil, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu činila v době uzavření smlouvy o půjčce 14,07 % ročně (Přehled ČNB ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR).

5. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), neboť smlouva, o niž je žalobou uplatněný nárok opřen, byla mezi účastníky uzavřena za účinnosti tohoto zákona.

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

10. Podle § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

11. Právní posouzení věci: Mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., na jejímž základě společnost žalované přenechala peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalované podle citovaného ustanovení vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to do 17. 1. 2006 (v 52 týdenních splátkách). právnická osoba následně pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni.

12. Právo na zaplacení souhrnného poplatku soud právně posoudil jako právo na zaplacení úroku, neboť tento nárok svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Částka 6 640 Kč na dobu 52 týdnů představuje úrok ve výši 66,40 % ročně (6 640/10 000×100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

13. V projednávané věci dohodnutá výše úroků téměř pětinásobně převyšovala obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která činila v době uzavření smlouvy o půjčce 14,07 % ročně. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (§ 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

14. Jelikož z neplatného ujednání právo na zaplacení smluvního úroku nevzniklo, zavázal soud žalovanou k zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a ohledně úroku ve výši 6 640 Kč (žalobkyní označen jako souhrnný poplatek) žalobu zamítl.

15. Nezaplatila-li žalovaná splátky ve stanoveném termínu, ocitla se počínaje dnem následujícím po splatnosti každé splátky v prodlení s jejím zaplacením, pročež těmito dny až do zaplacení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ze splátky připadající na tento týden podle § 517 odst. 2 obč. zák. (k použití tohoto zákona viz § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění). Žalobkyně požadovala přiznat zákonný úrok z prodlení z částky 16 640 Kč za dobu od 15. 5. 2005 do zaplacení, přičemž za dobu od 15. 5. 2005 do 18. 12. 2020 úrok z prodlení kapitalizovala částkou 21 398,95 Kč. Soud jí v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení za požadované období, ovšem pouze z částky 10 000 Kč, na kterou jí podle výsledku dokazování vznikl nárok a ohledně úroku z prodlení z dalších 6 640 Kč žalobu zamítl (výrok II rozsudku). Za dobu od 15. 5. 2005 do 18. 12. 2020 žalobkyně v návrhu úrok z prodlení kapitalizovala, proto jí ho soud za dobu od 15. 5. 2005 do 18. 12. 2020 přiznal z částky 10 000 Kč v kapitalizované výši 12 683,78 Kč a ve zbytku žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl.

16. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, náleží jí tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalované právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 39 882,55 Kč (16 640 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 21 398,95 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne 27. 4. 2022 ve výši 1 843,60 Kč) a částky 23 791,58 Kč (10 000 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 12 683,78 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I. do dne 27. 4. 2022 1 107,80 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 59 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 18 % (59 % - 41 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 071 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 750 Kč (2,5× 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 221 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 373 Kč (18 % z 2 071 Kč) je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

17. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 38 C 240/2021 a 36 C 348/2021). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.