36 C 91/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manžela a manželky zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela bytem adresa manžela a manželky o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, a celé jméno manžela, uzavřené dne datum před orgánem anonymizována čtyři slova ve obec, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se domáhala rozvodu manželství s tím, že s manželem již dále nehodlá setrvávat v manželském svazku, neboť tento již neplní své funkce. Možnost obnovení manželského soužití vyloučila a za příčinu rozvratu manželství označila manželův nezájem o ni a o rodinu, neboť manžel se dlouhodobě věnoval své práci a svým zájmům na úkor jejich vztahu a rodiny a svůj přístup změnil až, když mu oznámila, že se chce rozvést. Ona však již k němu ztratila citový vztah a v trvalou změnu nevěří. Její dlouhodobá nespokojenost v manželství vedla k tomu, že již navázala vztah s jiným mužem. Manžel potvrdil manželskou krizi, připustil, že se manželce nedostatečně věnoval a málo jí pomáhal, ale význam rodiny a manželství si již uvědomil, své aktivity utlumil a žádal, aby manželka dala jejich manželství ještě šanci a soud za tímto účelem přerušil řízení. Domníval se, že by manželka do budoucna mohla změnit názor, neboť její rozhodnutí se rozvést je unáhlené a ovlivněné jejím vztahem s jiným mužem, který je jí připraven odpustit. Apeloval na manželku, aby s definitivními závěry ještě počkala, aby se spolu podrobili další mediaci a umožnila mu ukázat jí, jak se změní. Manželka jeho výzvy odmítla s tím, že se rozhodla po zralé úvaze, chce se rozvést a neumí si představit, že by spolu s manželem mohli dále žít bez ohledu na to, zda jí vztah se současným partnerem vydrží. Z oddacího listu vyplývá, že účastníci manželství uzavřeli, přičemž u obou se jednalo o první manželství. Oba účastníci jsou státními občany České republiky. Zdejší soud již pravomocně rozhodl ve věci péče a výživy nezletilých dětí účastníků. Dle § 755 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odstavce 2 téhož ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvlášť závažnými důvody, nebo byl-li by v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. Z citovaného ustanovení § 755 odst. 1 o. z. vyplývá, že předpokladem rozvodu manželství je rozvrat manželství, a to rozvrat kvalifikovaný, tedy vážný, hluboký a trvalý (nenapravitelný), který brání obnovení manželského soužití a plnění jeho společenského účelu. Požadavek rozvodu manželství je důvodný, je-li tento rozvrat objektivně zjištěn, přičemž při svém rozhodování soud pouze přihlíží k příčinám, které k rozvratu manželství vedly, aniž by tyto byly jakkoli rozhodné pro posouzení důvodnosti žaloby o rozvod. Soud dospěl k závěru, že v manželství účastníků rozvrat tak, jak byl shora v obecné rovině popsán, nastal. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že manželství prochází krizí. Manželka v něm není spokojená, protože na ní vždy ležela veškerá péče o rodinu a o domácnost. Manžel jí nepomáhal a necítila v něm oporu, protože upřednostňoval své aktivity, což manžel potvrdil s tím, že si to neuvědomoval a změní se. Na což manželka uvedla, že v trvalou změnu nevěří, protože v minulosti se vše rychle vrátilo do původních kolejí. Uvedla, že si soužití s manželem již neumí představit a již navázala vztah s jiným mužem. Rozvrat manželství tak nebyl mezi účastníky sporný, jen manžel na rozdíl od manželky věřil, že není trvalý. Manželství jakožto společenská instituce založená na vztahu muže a ženy, které vzniká jejich souhlasným projevem vůle učiněným zákonem stanoveným způsobem, může řádně fungovat pouze, existuje-li vůle obou manželů na jeho zachování. V řízení vyšlo najevo, že u manželky již vůle na setrvání v manželství není, a účastníci tak nejsou s to plnit manželské povinnosti ve smyslu ust. § 687 odst. 2 o. z. a jejich manželství je pouze formálním svazkem. Vzhledem k odmítavému postoji manželky nelze ani do budoucna očekávat obnovu manželského soužití účastníků, proto soud jejich manželství v souladu s § 755 odst. 1 o. z. rozvedl, když na straně manžela nebyly tvrzeny žádné mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství. Příčinou rozvratu manželství je dle shodných tvrzení účastníků manželovo upřednostňování vlastních zájmů a aktivit na úkor zájmů a potřeb rodiny. V řízení nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, proto soud souladu s § 23 z. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího. Oba účastníci řízení jsou povinni po právní moci tohoto rozsudku předložit svůj občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušnému orgánu k vyznačení změny osobního stavu.