38 C 115/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 19 422 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši , částka, a úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do 25. dne příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že pro nezaplacení byť jediné splátky řádně a včas se stane vykonatelným celý zůstatek dluhu.

III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , úroku v kapitalizované výši , částka, , úroku ve výši 8 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši , částka, a paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru sestávající z úhrady za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, (celkem tedy částku ve výši , částka, ) v 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný uhradil pouze , částka, . Žalovaná částka , částka, představuje podle žaloby jistinu ve výši , částka, , zůstatek neuhrazeného úroku ve výši , částka, , zůstatek neuhrazené úhrady za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , zůstatek neuhrazené úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , zůstatek neuhrazené úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení 8% p.a. smluvního úroku z jistiny za dobu od , datum, do , datum, , který kapitalizovala částkou , částka, a dále 8% p.a. smluvního úroku z jistiny za dobu od , datum, do zaplacení, a 12,75% p.a. úroku z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, přičemž za dobu od , datum, do , datum, tento úrok kapitalizovala částkou , částka, . Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . smluvně postoupena žalobkyni.

2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky ve výši , částka, představující část kapitalizovaného úroku a ohledně částky ve výši , částka, představující část kapitalizovaného úroku z prodlení. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.

3. Žalovaný uvedl, že se s žalobkyní dohodl, že dlužnou částku bude splácet ve splátkách po , částka, měsíčně. V současné době je nezaměstnaný, má exekuce a situaci bude muset řešit přes Charitu, přes kterou řeší i bydlení. Půjčoval si kvůli bydlení, vytloukal klín klínem. Ještě, než strany vůbec přistoupily k uzavření soudního smíru, sdělil jim soud, že při schvalování soudního smíru uzavřeného mezi účastníky ohledně nároků ze spotřebitelského úvěru, je soud povinen zkoumat, zda žalobkyně při uzavírání smíru vůči spotřebiteli nejedná nepoctivě, tedy v rozporu s § 6 a § 433 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za což je možno považovat i situaci, kdy se žalobkyně zjevně uzavřením soudního smíru se spotřebitelem snaží obejít následky porušení zákonné povinnosti zkoumatúvěruschopnostspotřebitele dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V daném případě se jedná o nárok ze spotřebitelského úvěru a smír nelze schválit bez posouzení platnosti sjednaného úvěru, včetně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, k čemuž je soud vázán ex offo i při schválení smíru. Po tomto sdělení účastníci od záměru uzavřít soudní smír ustoupili.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi obchodní korporací , právnická osoba, . a žalovaným byla v návrhu označená smlouva uzavřena, částka , částka, žalovanému v hotovosti předána (smlouva), žalovaný uhradil částku v celkové výši , částka, (transakční historie) a žalovaná pohledávka na žalobkyni postoupena (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané žádost o úvěr vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný a jeho měsíční příjem činí , částka, , což původní věřitel ověřil dohodou o změně pracovní smlouvy a printscreeny mobilního bankovnictví za měsíce březen 2023 až květen 2023, podle kterých žalovaný za dané období obdržel mzdu v průměrné výši , částka, . Celkové měsíční výdaje žalovaného byly v žádosti o úvěr uvedeny částkou , částka, , a to , částka, na bydlení, energie, , částka, na dopravu, jídlo, osobní náklady a , částka, spoření, pojištění. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u známých, je svobodný a u počtu vyživovaných osob je uvedeno 0. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil z dohody o změně pracovní smlouvy, výpisů z bankovního účtu a čestného prohlášení k bydlení. Výpis z bankovního účtu žalobkyně nepředložila. Neprokázala tedy, že její právní předchůdce ověřil výdaje žalovaného. V kartě zákazníka nebyly rovněž uvedeny žádné listiny, z nichž by bylo možné posoudit míru zadlužení žalovaného.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

12. Jak bylo uvedeno v bodu 6 rozsudku, žalobkyně nepředložila výpis z bankovního účtu žalovaného, případně jiné důkazy, z nichž by vyplývaly výdaje žalovaného uvedené v kartě zákazníka. Míra jeho zadlužení nebyla prověřena vůbec, neboť v kartě zákazníka nebyl uveden žádný důkaz, z něhož by informace k zadlužení žalovaného mohly vyplývat.

13. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž by byly ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Právní předchůdce žalobkyně si od žalovaného vyžádal pouze potvrzení o příchozí mzdě, přestože mu nic nebránilo v tom, aby si od žalovaného vyžádal kompletní výpis z jeho účtu za období alespoň 3 měsíců před poskytnutím úvěru, případně za adekvátní období před poskytnutím úvěru. Takový požadavek soud považuje za přiměřený. Je-li podle zákona povinností poskytovatele úvěru prověřit řádně úvěruschopnost o úvěr žádajícího spotřebitele (žadatele), má se tak dít především na základě porovnání příjmů a výdajů žadatele. O výdajích a příjmech zpravidla poskytuje nejvěrnější obraz výpis z běžného účtu. Nevyžádá-li si poskytovatel úvěru takový výpis od žadatele, který běžným účtem disponuje, neplní již jen proto řádně svou povinnost zkoumat žadatelovu úvěruschopnost. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

14. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně je povinna v řízení prokázat nejen, že příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalovaného zjišťovala, ale že jím uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že žalovaným uvedené skutečnosti jsou pravdivé a ověřeny byly, ale důkazy o tom nepředložila.

15. Jelikož žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o úvěru absolutně neplatná a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku , částka, (rozdíl poskytnuté jistiny , částka, a zaplacených , částka, ), k jejíž zaplacení jej soud zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru (poplatek a smluvní úrok), žalobu zamítl.

16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky , částka, coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím (§ 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.).

18. K poměrům žalovaného soud zjistil, že je nezaměstnaný a má celou řadu dluhů, k jejichž placení byl již zavázán rozhodnutími zdejšího soudu (sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ) a všechny jsou již vymáhány exekučně. S ohledem na výši dluhu , částka, a na povinnost žalovaného splácet i další dluhy, vyhodnotil soud jeho majetkovou situaci tak, že je schopen splácet dluh splátkami ve výši , částka, měsíčně, k čemuž pod ztrátou výhody splátek žalovaného zavázal. Soud proto upozorňuje žalovaného, že neuhradí-li včas a řádně byť jedinou splátku, nastane splatnost celého dluhu.

19. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.