38 C 121/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr Jiřím Němcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 1 344 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 344 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 344 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 344 Kč za den 31. 3. 2020.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Podle § 157 odst. 4 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“) v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení je zaplacení nákladů ve výši 1 344 Kč vzniklých žalobkyni v souvislosti s převozem žalované služebním vozem anonymizována dvě slova obec k ošetření do anonymizováno záchytné stanice v obec dne 11. 3. 2020. Z žalované částky požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení za dobu od 31. 3. 2020 do zaplacení. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalobkyně i žalované na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. Závěr o skutkovém stavu: Dne 11. 3. 2020 provedla hlídka anonymizována dvě slova obec kontrolu autobusového nádraží, kde ležela žalovaná. Ta nebyla schopna koordinovaného pohybu a nebyla schopna ovládat své jednání, proto byla vyzvána k podrobení se vyšetření ke zjištění alkoholu v dechu, čemuž nebyla schopna vyhovět. Orientační dechová zkouška proto nebyla provedena. Přivolaný lékař rychlé záchranné služby na místě zjistil, že žalovaná není ohrožena na životě a doporučil převoz do anonymizováno záchytné stanice v obec. Převoz se uskutečnil služebním vozidlem Volkswagen Transporter, registrační značka, přičemž bylo ujeto 75 km. Vlastníkem a provozovatelem vozidla je žalobkyně. Spotřeba nafty činila 9,6 litru na 100 km. Po přepravě žalované bylo předmětné vozidlo předáno žalobkyní k vyčištění a desinfekci. Částka za tento úkon ve výši 800 Kč spolu s cestovními náhradami ve výši 544 Kč byla žalované vyúčtována fakturou číslo splatnou dne 31. 3. 2020. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., v účinném znění, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Podle § 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Právní posouzení věci: Žalovaná byla dne 11. 3. 2020 zajištěna hlídkou žalobkyně ve stavu, kdy pod zjevným vlivem alkoholu nekontrolovala své chování, a tím bezprostředně ohrožovala sebe nebo jinou osobu, majetek a veřejný pořádek, proto byla v souladu s § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinna podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. V souladu s převozem žalované na základě § 89c odst. 1 a § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. vznikla povinnost nahradit žalobkyni vzniklé náklady. Průměrná cena jednoho litru motorové nafty činila podle vyhl. č. 358/2019 Sb. částku ve výši 31,80 Kč a náhrada za opotřebování vozidla činila dle této vyhlášky 4,20 Kč za 1 km. Celkem tak s převozem žalované uvedeného dne při spotřebě pro kombinovaný provoz 9,6 l /100 km a ujeté vzdálenosti 75 km vznikly žalobkyni náklady ve výši 544 Kč a náklady na čištění vozidla ve výši 800 Kč, celkem tedy náklady ve výši 1 344 Kč, které jí byla žalovaná podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinna zaplatit. Žalobkyně ji k tomu vyzvala fakturou číslo splatnou dne 31. 3. 2020. Ode dne 1. 4. 2020 je tak žalovaná povinna platit z uvedené pohledávky také úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 10 % ročně). Přestože měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, přiznal jí soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení v plné výši, neboť neúspěch ohledně části požadovaného úroku z prodlení se v poměru k celkovému předmětu řízení jeví jako neúspěch nepatrný. Účelně vynaložené náklady řízení jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a paušální náhradou za dva úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. výzva k plnění a sepis a podání žaloby. Paušální náhradu přiznal soud žalobkyni ve výši 100 Kč za úkon podle § 2 odst. 1 cit. vyhl., neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru používaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.