38 C 123/2020

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci žalobkyň: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně všechny zastoupeny advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec o nahrazení projevu vůle <b>I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně a) domáhala, aby soud nahradil projev vůle žalovaného k uzavření kupní smlouvy s žalobkyní a), kterou žalovaný žalobkyni a) prodá nemovitost - jednotku [číslo] byt v budově [adresa] postavené na pozemku p. č. St. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy a na uvedeném pozemku, to vše v katastrálním území a obci [obec], a to za kupní cenu [částka].</b> <b>II. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně b) domáhala, aby soud nahradil projev vůle žalovaného k uzavření kupní smlouvy s žalobkyní b), kterou žalovaný žalobkyni b) prodá nemovitost - jednotku [číslo] byt v budově [adresa] postavené na pozemku p. č. St. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy a na uvedeném pozemku, to vše v katastrálním území a obci [obec], a to za kupní cenu [částka].</b> <b>III. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně c) domáhala, aby soud nahradil projev vůle žalovaného k uzavření kupní smlouvy s žalobkyní c), kterou žalovaný žalobkyni c) prodá nemovitost - jednotku [číslo] byt v budově [adresa] postavené na pozemku p. č. St. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy a na uvedeném pozemku, to vše v katastrálním území a obci [obec], a to za kupní cenu [částka].</b> <b>IV. Žalobkyně a) je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.</b> <b>V. Žalobkyně b) je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.</b> <b>VI. Žalobkyně c) je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.</b> 1. Společně podanou žalobou se každá z žalobkyň sama za sebe domáhala, aby soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s každou z žalobkyň příslušnou kupní smlouvu, kterou by té které žalobkyni prodal bytovou jednotku užívanou dosud tou kterou žalobkyní na základě jí a žalovaným uzavřené nájemní smlouvy. Žalobkyně a) se tak domáhala uzavření kupní smlouvy o prodeji bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku p. č. St. [číslo] s příslušným spoluvlastnickým podílem o velikosti id [číslo] na společných částech budovy a na pozemku p. č. St. [číslo], to vše v k. ú. a obci [obec], a to za cenu [částka]. Žalobkyně b) se tak domáhala uzavření kupní smlouvy o prodeji bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku p. č. St. [číslo] s příslušným spoluvlastnickým podílem o velikosti id [číslo] na společných částech budovy a na pozemku p. č. St. [číslo], to vše v k. ú. a obci [obec], a to za cenu [částka]. Žalobkyně c) se tak domáhala uzavření kupní smlouvy o prodeji bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku p. č. St. [číslo] s příslušným spoluvlastnickým podílem o velikosti id [číslo] na společných částech budovy a na pozemku p. č. St. [číslo], to vše v k. ú. a obci [obec], a to za cenu [částka]. Z obsahu žaloby je přitom zřejmé, že žalobkyně c) se skutečně domáhala, aby s ní žalovaný uzavřel kupní smlouvu o převodu jednotky [číslo] za cenu [částka] a nikoliv za cenu [částka], jak zjevně nesprávně napsala do navrhovaného návětí uvozujícího text této smlouvy, neboť již v samotném textu smlouvy je uvedena cena [částka] a ta také koresponduje s tvrzením žalobkyně c), že kupní cena měla odpovídat částce [částka] za m2 plochy bytu, přičemž plocha této bytové jednotky činila 80,85 m2, což představuje cenu právě ve výši [částka].

2. Žalobu zdůvodnily tvrzením, že usnesením Zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum] bylo schváleno obsazení dosud neobsazených bytových jednotek v polyfunkčním domě [adresa] na [obec] ve [obec] tak, že tyto budou jednak nabídnuty žadatelům, kteří se zaváží v nájemních smlouvách platit nájemné ve výši trojnásobku maximálního základního nájemného dle vyhlášky č. 176/1993 Sb., a jednak budou nabídnuty do nájmu a následného prodeje žadatelům za předpokladu, že složí do rozpočtu [územní celek] dar ve výši [částka] za 1 m2 plochy bytové jednotky, budou platit nájemné ve výši jednonásobku maximálního základního nájemného podle citované vyhlášky, uzavřou darovací smlouvu a smlouvu o budoucí kupní smlouvě, na jejímž základě uzavře žalovaný a nájemce, resp. jeho právní nástupce kupní smlouvu o převodu pronajaté bytové jednotky za kupní cenu ve výši [částka] za 1 m2.

3. Žalobkyně a) uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu k bytové jednotce [číslo] s tím, že původně byli v jejím nájmu manželé [příjmení], kteří s žalovaným uzavřeli nájemní smlouvu dne [datum]. Manželé [příjmení] v souladu se shora popsanými podmínkami uhradili žalovanému rovněž finanční dar, který jim žalobkyně a) v souvislosti s převodem nájmu předmětné bytové jednotky na ni nahradila. Žalobkyně b) uzavřela nájemní smlouvu o nájmu bytové jednotky [číslo] dne [datum] a žalobkyně c) uzavřela nájemní smlouvu k bytové jednotce [číslo] dne [datum]. Žalobkyně b) i žalobkyně c) přitom složily příslušný dar do majetku žalovaného. Ve všech třech nájemních smlouvách uzavřených žalovaným s žalobkyněmi je přitom ujednání o tom, že v případě jejich zájmu jim žalovaný odprodá do jejich vlastnictví po uplynutí dvaceti let užívání předmětné bytové jednotky tuto bytovou jednotku s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a zastavěného pozemku. Tak se ovšem ani přes naléhání žalobkyň nestalo.

4. Byť žalobkyně neuzavřely s žalovaným smlouvu formálně, označenou jako smlouva o budoucí smlouvě kupní o převodu uvedených bytových jednotek, jsou přesvědčeny, že takové smlouvy mezi stranami uzavřeny byly, přičemž obsah té které smlouvy o smlouvě budoucí je dán již citovaným usnesením zastupitelstva žalovaného ze dne [datum], z nějž vyplývá především určení kupní ceny ve výši [částka] za m2 plochy bytové jednotky a nájemní smlouvou, z níž vyplývá závazek žalovaného pronajatou bytovou jednotku po dvaceti letech užívání nájemci v případě jeho zájmu odprodat. Žalovaný tak je podle nich povinen s každou z nich příslušnou kupní smlouvu za shora uvedených podmínek uzavřít.

5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, a to ve vztahu ke všem žalobkyním. Zdůraznil, že již z usnesení jeho zastupitelstva ze dne [datum] vyplynulo, že jednou z podmínek budoucího prodeje přidělených bytových jednotek jejich nájemcům bude uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, k čemuž v případě žalobkyň nikdy nedošlo. Pokud by ujednání v jednotlivých nájemních smlouvách o tom, že žalovaný v případě zájmu odprodá po dvaceti letech nájemci příslušnou bytovou jednotku, bylo považováno za smlouvu o budoucí smlouvě kupní, bylo by stiženo absolutní neplatností, a to pro rozpor s ustanovením § 50 a odst. 1 obč. zák. Primárně v něm zcela absentuje ujednání o ceně. Současně není uvedeno, do kdy má k uzavření budoucí kupní smlouvy dojít. Předmět budoucího převodu, tj. bytová jednotka a k ní příslušející spoluvlastnický podíl nejsou dostatečně určeny. Nakonec cena [částka] za 1 m2 byla určena jen pro převod samotné jednotky a nikoliv i pro převod spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a na pozemku.

6. Jak bylo soudem zjištěno na podkladě výpisů z katastru nemovitostí, žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] s podílem na společných částech budovy a na pozemku o velikosti id [číslo], bytové jednotky [číslo] s podílem na společných částech budovy a pozemku o velikosti id. [číslo] a bytové jednotky [číslo] s podílem na společných částech budovy a na pozemku o velikosti id. [číslo] vymezených podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v budově [adresa] postavené na pozemku p. č. St. [číslo], to vše v katastrálním území a obci [obec] (dále také jen byt [číslo]). 7. [jméno] [územní celek] usnesením č. j. 213/10R/1998 ze dne 18. 5. 1998 schválila obsazování bytových jednotek v rozestavěném polyfunkčním domě na [obec], přičemž tento dům by měl být předán do užívání na přelomu I. a II. čtvrtletí roku 1999. Podmínkou pro přidělení bytové jednotky v uvedeném domě bylo složení daru do rozpočtu [územní celek] ve výši [částka] za m2. Nájemné po zaplacení daru činilo jednonásobek maximálního základního nájemného podle vyhlášky č. 176/1993 Sb., a to po dobu deseti let. Z celkového počtu 50 bytových jednotek bylo k [datum] obsazeno 19 a 9 bylo ve vyjednávání. Celkem 22 bytových jednotek nebylo obsazeno. [příjmení] byly vyřešeny problémy s přidělováním bytů v uvedeném domě, usneslo se Zastupitelstvo [územní celek] dne [datum] na tom, že neobsazené byty budou přiděleny jednotlivým uchazečům podle pořadí na I. pololetí roku 1999, přičemž tito by neplatili dar do rozpočtu, ale hradili by měsíční nájemné ve výši trojnásobku maximálního základního nájemného podle vyhl. č. 176/1993 Sb. Další bytové jednotky měly být nabídnuty do nájmu a následného prodeje za následujících podmínek: - složit dar do rozpočtu [územní celek] [částka] Kč/m2 jednorázově, - platit měsíční nájem odpovídající jednonásobku maximálního základního nájemného podle vyhl. č. 176/93 Sb., - uzavřít darovací smlouvu a smlouvu o budoucí nájemní smlouvě, - po převzetí bytové jednotky uzavřít nájemní smlouvu, - uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě. Na základě této smlouvy se uzavře mezi [územní celek] a nájemníkem, případně jeho právním nástupcem, po 20-ti letech kupní smlouva na bytovou jednotku. Kupní cena za příslušnou bytovou jednotku je stanovena [částka] Kč/m2. Právě uvedené poznatky učinil soud na podkladě zápisu z 3. zasedání Zastupitelstva [územní celek], usnesení o schválení prodeje bytových jednotek ze dne [datum] a jeho přílohy [číslo].

8. Jak bylo soudem zjištěno na podkladě smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne [datum], uzavřel uvedeného dne žalovaný s žalobkyní c) smlouvu o nájmu bytu, kterou přenechal žalobkyni c) byt [číslo] v budově [adresa] na ulici [obec] ve [obec] s udávanou plochou 94,57 m2. S ohledem na dar poskytnutý nájemcem pronajímateli, mělo nájemné činit po dobu 10 let jednonásobek maximálního nájemného podle § 5 a § 5a vyhl. č. 176/1993 Sb. Současně bylo ujednáno, že v případě zájmu žalobkyně c) jí žalovaný odprodá do jejího vlastnictví po uplynutí 20 let užívání bytovou jednotku se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a zastavěném pozemku. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] bylo mezi žalovaným a žalobkyní c) dohodnuto, že nájemné bude činit jednonásobek maximálního základního nájemného určeného postupem podle § 5 a § 5a vyhl. č. 176/1993 Sb., a to až do doby vyčerpání rozdílu mezi věcně usměrňovaným nájemným a maximálním nájemným ze složeného daru, který žalobkyně c) složila ve výši [částka].

9. Na podkladě nájemní smlouvy [číslo] S 69/99 ze dne 15. 9. 1999 bylo zjištěno, že žalovaný přenechal žalobkyni b) do nájmu byt [číslo] v domě [adresa] ve [obec] na [obec] s udávanou plochou 36,09 m2. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že nájemné bude činit jednonásobek maximálního základního nájemného určeného postupem podle § 5 a § 5a vyhl. č. 176/1993 Sb., a to až do doby vyčerpání rozdílu mezi věcně usměrňovaným nájemným a maximálním nájemným ze složeného daru, který žalobkyně b) složila ve výši [částka]. I v této smlouvě bylo ujednání o tom, že v případě zájmu žalobkyně b) jí žalovaný odprodá do jejího vlastnictví po uplynutí 20 let užívání bytovou jednotku se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a zastavěném pozemku. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne [datum] a jejího dodatku [číslo] vyplynulo, že původně byla nájemní smlouva o nájmu této bytové jednotky uzavřena s manželi [jméno] a [jméno] [příjmení], přičemž podle výpovědi žalobkyně b) jde o jejího vnuka s manželkou, kteří jí posléze nájem uvedené bytové jednotky přenechali, jak o tom svědčí mimo jiné souhlas žalovaného s dohodou o výměně bytů datovaný dnem [datum].

10. Na podkladě nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný přenechal žalobkyni a) do nájmu byt [číslo] v domě [adresa] ve [obec] na [obec] s udávanou plochou 48,54 m2. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že nájemné bude činit jednonásobek maximálního základního nájemného určeného postupem podle § 5 a § 5a vyhl. č. 176/1993 Sb., a to až do doby vyčerpání rozdílu mezi věcně usměrňovaným nájemným a maximálním nájemným ze složeného daru, který předchozí nájemce složil ve výši [částka]. I v této smlouvě bylo ujednání o tom, že v případě zájmu žalobkyně a) jí žalovaný odprodá do jejího vlastnictví po uplynutí 20 let užívání, tj. po [datum], bytovou jednotku se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a zastavěném pozemku. Z dohody uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a) a manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tito manželé byli nájemci předmětného bytu na podkladě nájemní smlouvy uzavřené s žalovaným dne [datum] Touto dohodou se jmenovaní manželé zavázali převést na žalobkyni a) práva a povinnosti z uvedené nájemní smlouvy, přičemž žalobkyně a) se zavázala nahradit jim za to jimi složený dar do rozpočtu žalovaného ve výši [částka] a současně jim nahradit další náklady ve výši [částka].

11. Strany se shodly a provedeným dokazováním bylo ostatně potvrzeno, že ani s jednou z žalobkyň nebyla uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě tak, jak to předvídalo usnesení zastupitelstva žalovaného ze dne [datum]. Absence formálně perfektních smluv o smlouvách budoucích o převodu předmětných bytových jednotek jednotlivým žalobkyním však sama o sobě k zamítnutí předmětných žalob na nahrazení projevu vůle žalovaného prodat žalobkyním jimi užívané bytové jednotky vést nemusela. Soud byl v tomto případě připraven některé formální nedostatky právních poměrů mezi jednotlivými žalobkyněmi na straně jedné a žalovaným na straně druhé překonat mimo jiné s odkazem na Ústavním soudem opakovaně deklarované odmítnutí formalistického výkladu obsahu účastníky uzavřených smluv (učiněných právních jednání) popírajícího, resp. nedostatečně respektujícího autonomní projev vůle stran a jejich úmysl (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2124/14 ze dne [datum]).

12. Z provedeného dokazování je patrné, že se žalobkyně důvodně domnívaly, že jim budou jimi na základě citovaných nájemních smluv užívané bytové jednotky po uplynutí stanovené doby jejich užívání, tj. po uplynutí dvaceti let, žalovaným v případě jejich zájmu prodány. Tak o tom výslovně hovoří ujednání účastníků obsažené v jimi uzavřených nájemních smlouvách (viz shora). Uvedené ujednání obsahuje závazek žalovaného v případě zájmu žalobkyň jim odprodat do jejich vlastnictví po uplynutí 20 let užívání (v případě žalobkyně a) po datu [datum]) jimi užívanou bytovou jednotku se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a zastavěném pozemku.

13. Vzhledem k tomu, že je na místě posuzovat právní jednání účastníků, k nimž došlo v letech 1999 resp. 2002, je na daný případ nutno aplikovat právní úpravu provedenou zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem v tehdy účinném znění (dále jen "obč. zák."). Podle § 50a odst. 1 obč. zák. Účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech. Podle § 50a odst. 2 obč. zák. Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno. Podle § 40 odst. 1 obč. zák. je neplatným právní úkon (právní jednání), který nebyl učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon.

14. Podstata smlouvy o uzavření budoucí smlouvy spočívá v tom, že si její subjekty v souladu se širokou smluvní svobodou (volností) písemně shodně a tím závazně ujednají (písemná forma musí být zachována vždy, tj. i tehdy, kdy jinak budoucí smlouva sama písemnou formu nevyžaduje), že spolu do sjednané doby uzavřou budoucí (někdy též označovanou jako hlavní), resp. realizační smlouvu, na jejíchž podstatných náležitostech se musí dohodnout. Doba k uzavření hlavní smlouvy je tak postavena na roveň ujednání o podstatných náležitostech. Nedostatek písemné formy, právě tak jako nedostatek určení doby, do kdy má být budoucí (hlavní) smlouva uzavřena, má za následek absolutní neplatnost smlouvy o uzavření budoucí smlouvy (je-li ujednána doba, do kdy má být budoucí – hlavní – smlouva uzavřena, není však určen její počátek, je tímto počátkem vznik smlouvy o uzavření budoucí smlouvy). K tomu srovnej ([jméno] Švestka, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, [obec a číslo], § 50a).

15. Namítal-li žalovaný, že z ujednání účastníků o uzavření budoucí kupní smlouvy obsažených v předmětných nájemních smlouvách nevyplývá doba, do kdy se tak má stát, soud toto jeho stanovisko nesdílí. Z uvedených smluv je patrné, že se tak má stát po uplynutí dvaceti let užívání předmětných bytových jednotek žalobkyněmi b) a c), resp. po [datum]. Jak vyplynulo z výpovědi samotných žalobkyň, jakož například i z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], byla v době vzniku shora uvedeného ujednání stran o budoucím prodeji předmětných bytových jednotek dohodnutá a definovaná lhůta zcela jasná, o čemž vypovídá i to, že teprve poté, co nastala tato dohodnutá podmínka, začaly žalobkyně usilovat o uzavření realizačních kupních smluv. Na místě je také třeba odmítnout názor, že by použitá formulace byla neurčitá z důvodu nestanovení konečného data, kdy by mělo dojít k uzavření realizačních smluv. Z tehdy platné úpravy totiž vyplývá, že nestanovila-li smlouva jinak, tak tato lhůta končila nejpozději jedním rokem, v rámci něhož se bylo možno domáhat nahrazení projevu vůle smlouvu uzavřít u soudu (§ 50a odst. 2 obč. zák.). V zásadě však měla realizační smlouva uzavřena v nejkratší možné době po splnění časové podmínky stanovené ve smlouvě o smlouvě budoucí. Pro soud je v tomto případě klíčové, že zmíněné ujednání účastníků o budoucím převodu bytových jednotek stanovilo jasně okamžik, ve kterém začala plynout lhůta k uzavření realizační smlouvy (k tomu blíže nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2095/14 ze dne [datum]).

16. Stejně tak soud neshledal důvodnou námitku žalovaného, že by snad v ujednání účastníků o budoucím prodeji předmětných bytových jednotek obsaženého v uzavřených nájemních smlouvách nebyl dostatečně určen předmět budoucího prodeje (prodávaná věc). Soudní praxe však dospěla k závěru, že účelem smlouvy o smlouvě budoucí není vklad vlastnického práva na základě této smlouvy do katastru nemovitostí, nýbrž pouze uzavření budoucí – hlavní – kupní smlouvy; proto postačuje, aby předmět této smlouvy o smlouvě budoucí byl označen tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným předmětem. Ujednání o budoucím prodeji předmětných bytových jednotek obsažené v účastníky uzavřených smlouvách o nájmu nevyvolává pochybnosti o tom, jaká bytová jednotka má být předmětem budoucího prodeje, když tato je označena svým číslem a současně číslem popisným budovy, v níž je vymezena, jakož i podlažím ve kterém se nachází. Určujícím je současně uvedení obce, v níž se uvedený bytový dům nachází. Takto vymezené bytové jednotky jsou proto označeny nezaměnitelným způsobem. Fakt, že není definován spoluvlastnický podíl na společných částech domu a na pozemku náležející k té které jednotce, je z pohledu určitosti vymezení předmětu budoucího prodeje nepodstatný, neboť s jednotkou je vždy tento podíl převáděn, a proto postačuje jeho vymezení až v samotné realizační smlouvě (viz zákon č. 72/1994 Sb.). [příjmení] názor na nutnost vymezení spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku ostatně zaujal Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2124/14 ze dne [datum].

17. Je třeba souhlasit s žalovaným, že ujednání o budoucím převodu bytové jednotky obsažené v jednotlivých účastníky uzavřených nájemních smlouvách neobsahuje dohodu o jedné z podstatných náležitostí kupní smlouvy, a to je dohodu o kupní ceně. Nejvyšším soudem byla v minulosti absence takového ujednání ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě kvalifikována jako důvod absolutní neplatnosti takové smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 794/2002 ze dne 27. 11. 2003).

18. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že cena za budoucí převod byla stanovena usnesením zastupitelstva žalovaného ze dne [datum] ve výši [částka] za m2, přičemž je patrné, že šlo o cenu za m2 podlahové plochy bytu. Tato skutečnost, jak vyplynulo z výslechu žalobkyň, jim byla dostatečně známa. Z výpovědi žalobkyně a) a žalobkyně c) ovšem vyplynulo, že vedle této ceny za m2 podlahové plochy jednotky, měla být placena ještě cena za spoluvlastnický podíl na pozemku, na němž je příslušný bytový dům postaven. Tato cena přitom nebyla předem určena a měla vycházet z hodnoty pozemku v době prodeje bytové jednotky. Fakt, že tak tomu mělo být, je ostatně doložen jednou z žalovaným skutečně uzavřených smluv o uzavření budoucí kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum], v níž je vedle ceny za m2 podlahové plochy bytové jednotky ve výši [částka] uvedeno, že cena za spoluvlastnický podíl na pozemku bude v budoucí kupní smlouvě stanovena podle cenové mapy [územní celek] platné v době prodeje.

19. Mezi stranami tedy bylo od počátku zřejmé, že cena za budoucí převod pronajaté bytové jednotky avizovaný ve smlouvě o nájmu bude vyšší než jen [částka] za m2 její podlahové plochy. I pokud by soud výkladem respektujícím skutečnou vůli účastníků těchto smluvních vztahů dospěl k závěru, že lze absenci určení kupní ceny za budoucí prodej bytové jednotky v účastníky uzavřených nájemních smlouvách překlenout a existenci povinnosti žalovaného s žalobkyněmi kupní smlouvu o převodu jim pronajatých bytových jednotek uzavřít, nemohl by žalobě (žalobám) tak, jak je žalobkyně a) až c) společně podaly, vyhovět. To proto, že se všechny domáhaly, aby soud uložil žalovanému prodat jim pronajaté bytové jednotky za cenu odpovídající částce [částka] za m2 podlahové plochy (podle prohlášení vlastníka činila plocha b. j. [číslo] 80,85 m2, tj. cena ve výši [částka]; b. j. [číslo] 47,20 m2, tj. cena ve výši [částka], a b. j. [číslo] 36,09 m2, tj. cena ve výši [částka]), avšak cena za tento budoucí převod měla být, jak z provedeného dokazování vyplynulo, jiná - vyšší. Soud byl v tomto případě návrhem žalobkyň vázán, nemohl jej tedy překročit a přiznat jim něco jiného, než čeho se domáhaly (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Proto soud jejich společně podané žaloby jako nedůvodné zamítl, aniž by se v odůvodnění tohoto rozsudku blíže zabýval dalšími okolnostmi případu svědčícími pro závěr, že žalovanému povinnost žalobkyním uvedené bytové jednotky prodat vznikla.

20. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, a proto jsou mu žalobkyně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinny nahradit účelně vynaložené náklady řízení. Poměr, v jakém toho jsou jednotlivé žalobkyně povinny, vychází z poměru jejich účasti na řízení (§ 140 odst. 1 o. s. ř.), přičemž ten byl soudem stanoven jako poměr podlahových jednotlivých bytových jednotek, jejichž prodeje se žalobkyně na žalovaném domáhaly. Žalobkyně a) se tak na řízení účastnila z 29 %, žalobkyně b) z 22 % a žalobkyně c) z 49 %. Vzhledem k tomu, že sjednávání nájemních vztahů s nájemci bytů, jakož i smluv o jejich budoucím převodu patří do běžné činnosti žalovaného coby statutárního města, které disponuje vlastními odborníky vzdělanými v oboru právo, nepovažoval soud za účelné ty náklady žalovaného, které souvisely s poskytnutím právních služeb ze strany jeho zástupce (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2185/2018 ze dne [datum]). Náklady řízení žalovaného jsou proto představovány jen paušální náhradou hotových výdajů spojených s jednotlivými úkony žalovaného v řízení podle vyhl. č. 254/2015 Sb. se sazbou [částka] za úkon. Žalovaný v řízení vykonal tyto úkony: - písemné podání ve věci samé dne [datum] - doložení listinných důkazů dne [datum] - příprava účasti na jednání dne [datum] - účast u jednání dne [datum] - sdělení kontaktů ze dne [datum] - účast u jednání dne [datum] - sdělení kontaktů dne [datum] - účast u jednání dne [datum] trvajícího déle než 2 hodiny Celkem tak jde o 9 úkonů po [částka], tj. [částka], z nichž žalobkyně a) hradí 29 %, tj. [částka], žalobkyně b) 22 %, tj. [částka] a žalobkyně c) 49 %, tj. [částka].