38 C 150/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a přísedících Aleny Gogelové a Miloslavy Valdové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: právnická osoba , IČ: číslo sídlem adresa vedlejší účastnice o: náhrada nemajetkové újmy při pracovním úrazu <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 293 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 150 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 20 595 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejší účastnici na straně žalované náklady řízení ve výši 630 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna nahradit ČR - Okresnímu soudu ve [obec] náklady řízení v rozsahu 85 %, přičemž konkrétní výše této náhrady jakož i lhůta k plnění budou určeny samostatným usnesením.</b> <b>VI. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou povinny společně a nerozdílně nahradit ČR - Okresnímu soudu ve [obec] náklady řízení v rozsahu 15 %, přičemž konkrétní výše této náhrady jakož i lhůta k plnění budou určeny samostatným usnesením.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] na žalované coby své tehdejší zaměstnavatelce domáhala náhrady za ztížení společenského uplatnění, a to původně ve výši 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (jak upřesnila při jednání soudu dne [datum]). Žalobu zdůvodnila tvrzením, že při výkonu sjednané práce přepravní kontrolorky utrpěla dne [datum] ve 14:50 hodin v trolejbuse linky [číslo] ve [obec] na zastávce " [ulice], když byla napadena ze strany cestující [jméno] [příjmení]. Následkem tohoto napadení utrpěla podvrtnutí krční páteře, protruzi meziobratlové ploténky 5/6 s kořenovým drážděním, pohmoždění ramenního kloubu, pohmoždění přední břišní stěny. Žalobkyně přitom trpí trvalými následky uvedeného úrazu, a to stálým předsunem hlavy, tělo drží v mírném předklonu, má omezené rozvíjení hrudního koše a z důvodu poškození krční páteře opsaným úrazem trpí cervikokraniálním a cervikobrachiálním syndromem, což představuje propagaci bolestí z krku do hlavy a paže. Trpí posunutím hlavy dopředu, zvýšeným napnutím trapézového svalu a bolestmi krční páteře při jejím ohnutí do krajních poloh všech směrů a stejnými obtížemi v přechodu krční a hrudní páteře a v horní etáži hrudní páteře. Žalobkyně si nechala vypracovat lékařský posudek k ohodnocení jejího ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., přičemž lékař MUDr. [jméno] [příjmení] provedl bodové ohodnocení jejího ztížení společenského uplatnění takto: - položky [číslo] - poúrazové omezení hybnosti páteře středně těžké s příznaky kořenového dráždění v hodnotě 600 b. - položka 1.6 - postkomoční syndrom - 400 b. s tím, že tato položka byla použita analogicky jako srovnatelná s bolestmi hlavy v rámci cervikokraniálního syndromu. Náhrada za ztížení společenského uplatnění žalobkyně nastalého v souvislosti s popsaným pracovním úrazem tedy činila 1 000 b., což při hodnotě bodu podle citovaného nařízení vlády ve výši 250 Kč, představovalo náhradu ve výši 250 000 Kč. Uvedený nárok včetně nároku na náhradu nákladů na lékařský posudek ve výši 2 550 Kč uplatnila žalobkyně u žalované žádostí ze dne [datum]. Obdržela však částku jen 52 550 Kč, a to dne [datum] s vysvětlením, že jde o omezení hybnosti páteře jen lehkého stupně s tím, že není přítomno kořenové dráždění a již vůbec ne postkomoční syndrom, a to ani analogicky. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení zbývající částky náhrady za ztížení společenského uplatnění (ZSU) ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím.

2. Po zahájení řízení při jednání konaném dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky ve výši 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, neboť jí byla po zahájení řízení zaplacena ze strany žalované (resp. vedlejší účastnice) částka dalších 50 000 Kč, a to dne [datum] (ve skutečnosti [datum] - viz doklady o výplatě pojistného). Poskytnutí uvedeného doplatku náhrady za ZSU bylo ze strany žalované (její pojišťovny) zdůvodněno tím, že byl přehodnocen závěr o příčinné souvislosti mezi úrazem a vznikem cervikobrachiálního a cervikokraniálního syndromu a nově bylo stanoveno ZSU položkou [číslo] - omezení hybnosti páteře lehkého stupně s kořenovým drážděním s ohodnocením 400 b. Soud řízení v rozsahu, v kterém byla v této souvislosti žaloba při jednání soudu dne [datum] vzata zpět, zastavil usnesením č. j. 38 C 150/2022-91.

3. Při jednání konaném dne [datum] změnila žalobkyně žalobu, a to s poukazem na změnu nařízení vlády č. 276/2015 Sb. provedenou nařízením vlády č. 451/2022 Sb., kterým byla s účinností od [datum] změněna hodnota jednoho bodu tak, že tato nově činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. V článku II. nařízení vlády č. 451/2022 Sb., bylo přijato přechodné ustanovení, podle něhož pokud byly bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobeny v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení rozhodnuto o stanovení náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Žalobkyně tak s ohledem na provedenou změnu právní úpravy uvedla, že je při ohodnocení jejího ZSU způsobeného uvedeným pracovním úrazem na místě aplikovat novou hodnotu bodu, tj. hodnotu bodu ve výši 393,06 Kč. Vzhledem k tomu, že podle žalobkyně činí ohodnocení jejího ZSU celkem 1 000 b. (viz shora) představuje náhrada této újmy nově částku ve výši 393 060 Kč, přičemž na ní bylo dosud ze strany žalované zaplaceno jen 100 000 Kč, a proto se na ní žalobkyně nadále domáhala zaplacení částky ve výši 293 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 150 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Protože výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem pro rozhodnutí i o žalobkyní změněném návrhu, soud žalobkyní provedenou změnu žaloby podle § 95 o. s. ř. připustil při jednání konaném dne [datum].

4. Žalovaná a ji podporující vedlejší účastnice shodně navrhovaly zamítnutí žaloby jako nedůvodné, když ohodnocení ZSU žalobkyně nastalého coby důsledek předmětného pracovního úrazu provedené MUDr. [jméno] [příjmení] považovaly za nesprávné, a to jednak v analogickém užití položky odpovídající postkomočnímu syndromu a současně v kvalifikaci omezení hybnosti páteře žalobkyně jako středně těžkého. Současně upozorňovaly na skutečnost, že žalobkyně v době své pracovní neschopnosti po utrpěném úrazu prokazatelně vykonávala činnost realitního makléře, přičemž tato její aktivita mohla vést k horšímu hojení následků úrazu a mohla se tak podílet na vzniku jeho následků trvalých. Rezolutně pak obě odmítly názor, že by odškodnění, které úplně poskytly v průběhu roku 2022 podle tehdejší právní úpravy bylo navýšeno jen proto, že se žalobkyně mylně domnívá, že má nárok na vyšší odškodné, a proto je vedeno řízení, které nebylo skončeno do účinnosti nové právní úpravy stanovující výrazně vyšší hodnotu bodu, než která platila v době, kdy žalovaná plnila žalobkyni.

5. Jak bylo mezi stranami nesporné, byla mezi nimi uzavřena pracovní smlouva, na jejímž základě vykonávala žalobkyně pro žalovanou práci přepravní kontrolorky (viz rovněž například záznam o úrazu).

6. Při výkonu sjednaného druhu práce, při výkonu přepravní kontroly, dne [datum] ve 14:50 hodin v trolejbuse linky [číslo] na zastávce MHD ve [obec] " [ulice] napadla žalobkyni cestující [jméno] [příjmení], a to tak, že žalobkyni kopla oběma nohama do pravého ramene a břicha, čímž ji způsobila mimo jiné podvrtnutí krční páteře, což si vyžádala ošetření v Krajské nemocnici T. [právnická osoba] ve [obec] s nutností přiložení krčního límce a následných rehabilitací a kontrol u lékaře, přičemž měla být omezena po dobu nejméně tří týdnů v běžném způsobu života, a to především bolestni hlavy a krku (viz trestní příkaz Okresního soudu ve [obec] č. j. 34 T 57/2021-52).

7. Jak vyplynulo mj. ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], [příjmení] jakož i z "odborného posudku MUDr. [jméno] [příjmení], utrpěla žalobkyně v důsledku napadení ze strany [jméno] [příjmení] újmu na zdraví (konkrétní popis utrpěné újmy - viz dále). je přitom zřejmé, že k poškození zdraví žalobkyně došlo nezávisle na její vůli, krátkým, násilným a náhlým působením zevních vlivů (kopnutí ze strany cestující) při plnění pracovních úkolů (výkon přepravní kontroly). Uvedené poškození zdraví žalobkyně tak je pracovním úrazem podle § 271k odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v tehdy účinném znění (dále jen "ZP"), což ostatně mezi účastníky bylo rovněž nesporné.

8. Zaměstnavatel je podle § 269 odst. 1 ZP povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu, jestliže vznikla mimo jiné v důsledku pracovního úrazu. Nemajetkovou újmu spočívající ve ztížení společenského uplatnění (ZSU) nahradí zaměstnavatel zaměstnanci podle § 271c odst. 1, 2 ZP jednorázově, a to nejméně ve výši stanovené nařízením vlády č. 276/2015 Sb.

9. Jak je patrné z ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen„ trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

10. Vzhledem k tomu, že mezi stranami nebylo sporu o tom, že uvedeným pracovním úrazem byla žalobkyni způsobena újma na jejím zdraví, přičemž tuto újmu je s ohledem na výše citovanou právní úpravu povinna nahradit žalovaná coby tehdejší zaměstnavatelka žalobkyně, zabýval se soud primárně otázkou, jaká újma na zdraví žalobkyně byla uvedeným pracovním úrazem skutečně způsobena a zejména pak tím, jaké trvalé následky na zdraví žalobkyně a psychosociální dopady v životě žalobkyně trvale omezující nebo měnící její společenské uplatnění předmětný úraz zanechal.

11. Žalobkyně sama již v žalobě tvrdila, že při předmětném úrazu utrpěla podvrtnutí krční páteře, protruzi meziobratlové ploténky 5/6 s kořenovým drážděním, pohmoždění ramenního kloubu, pohmoždění přední břišní stěny. Mezi trvalé následky úrazu zahrnula stálý předsun hlavy, držení těla v mírném předklonu, omezené rozvíjení hrudního koše a cervikokraniální a cervikobrachiální syndrom, což představuje propagaci bolestí z krku do hlavy a paže. Dále tam zahrnula posunutí hlavy dopředu, zvýšené napnutí trapézového svalu a bolesti krční páteře při jejím ohnutí do krajních poloh všech směrů se stejnými stejnými obtížemi v přechodu krční a hrudní páteře a v horní etáži hrudní páteře.

12. Jak je patrné z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí v lékařském posudku, přičemž počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobeného pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze 3 k uvedenému nařízení.

13. Žalobkyně předložila "odborný posudek" MUDr. [jméno] [příjmení], v němž bylo provedeno bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobkyně takto: - položka [číslo] - poúrazové omezení hybnosti páteře středně těžké s příznaky kořenového dráždění s hodnotou 600 b. - položka 1.6 - postkomoční syndrom s hodnotou 400 b., přičemž tato položka byla použita podle § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. (tj. analogicky) coby srovnatelná s bolestmi hlavy v rámci cervikokraniálního syndromu.

14. Žalobkyně sama vypověděla, že před úrazem žádné zdravotní obtíže se zády zejména v oblasti hrudní a krční páteře neměla (občas ji bolela bedra kvůli námaze). Po úrazu ji začala bolet hlava až toho dne v noci. Bolest hlavy byla podle ní zpočátku strašná, nosila krční límec a brala léky proti bolesti. Kvůli krčnímu límci musela spát v polosedě. Posléze ji začala brnět ruka. Občas měla takové bolesti, že musela na pohotovost, kde dostala léky případně formou tzv. "kapačky". Na léky proti bolesti si ovšem vytvořila alergii, když nyní může brát jen jeden druh analgetik, a to natolik silných, že po nich nemůže řídit vozidlo. Při jízdě autem, když drží ruce výš na volantu pro bolest za krkem se nemůže rozhlížet doprava a doleva. Dokonce jednou dojela do práce s pláčem, protože se nemohla rozhlížet doprava. Pokud je v práci a sedí v autobuse (aktuálně pracuje jako koordinátor veřejné dopravy) za krkem ji v zatáčkách bolí, nicméně to musí překonat. Žalobkyně dále uvedla, že chodila na obstřiky a kapačky v souvislosti s blokádou krku a s tím související bolestí. Dále popsala, že v době rekonvalescence se podle doporučení lékařky snažila žít běžným způsobem, přičemž při práci s rukama ve vyšší poloze (čištění horních kotců u králíků, věšení záclon apod.) se jí "bloklo" za krkem a strašně to bolelo (jakoby ji bodli kudlu do zad) a musela na obstřiky. Poslední sérii rehabilitací měla poté, co se [datum] ráno vzbudila a nemohla se ani otočit. jela sice do práce, ale skončila na obstřicích a v pracovní neschopnosti.

15. Již z výpovědi samotné žalobkyně vyplynulo, že bolesti hlavy pro ni nebyly zásadní obtíží. Zejména pak vůbec nezmiňovala nějaké fyziologické projevy spojené s touto bolestí v podobě zvracení apod., jak naopak zdůrazňovala posléze při jednání dne [datum] poté, co byl již ve věci opatřen znalecký posudek znalce [celé jméno znalce], [příjmení]. Naopak ve své výpovědi při jednání soudu dne [datum] žalobkyně zmiňovala bolesti "za krkem", resp. bolesti spojené s blokádou krku jako ty zásadní.

16. Ostatně ani ve zdravotnické dokumentaci žalobkyně nelze nalézt stížnosti na výrazné či zásadní bolesti hlavy doprovázené zvracením apod. Naopak základními stížnostmi žalobkyně po celou dobu léčení následků uvedeného úrazu jsou stížnosti na bolesti krční páteře a její blokády (zatuhnutí) s tím, že občas jsou zmíněny i bolesti hlavy. Ze záznamu o prvotním vyšetření žalobkyně dne [datum] vyplývá, že si na bolest hlavy nestěžovala vůbec. Dne [datum] si stěžovala u své praktické lékařky mimo jiné i na bolesti hlavy. Krční límec nenosila. Dne [datum] udávala u své praktické lékařky bolesti C páteře a hlavy, občas bolesti mezi lopatkami a občas také točení hlavy. Podle zprávy z rehabilitace ze dne [datum] uváděla bolesti hlavy, záhlaví a pod levou lopatkou. Na ortopedii dne [datum] uvedla, že přetrvává bolest C páteře (tj. krční páteř), tuhnutí a bolesti hlavy. Občas bolestí nespí. Obdobně popsáno při vyšetření na ortopedii dne [datum]. Dne [datum] v neurologické ambulanci uvedla tupé bolesti hlavy v záhlaví pulzujícího charakteru s frekvencí tak 3 x až 4 x týdně. Dne [datum] u praktické lékařky zmínila přetrvávající obtíže s C páteří, bolesti hlavy a zatuhávání. Dne [datum] si u praktické lékařky stěžovala na přetrvávající bolesti krční páteře, které má při sebemenší námaze. Dne [datum] při rehabilitaci zmínila, že při a po pracovních aktivitách má silné bolesti hlavy a záhlaví. Při vyšetření dne [datum] u praktické lékařky je konstatováno zmírnění bolestí hlavy, přičemž přetrvávají bolesti C páteře. Rovněž dne [datum] uvádí u praktické lékařky o něco mírnější bolesti hlavy. Dne [datum] se k praktické lékařce dostavila k akutnímu obstřiku krční páteře, kdy byly asi týden bolesti zhoršeny a hybnost krční páteře. V průběhu června a července 2021 navštěvovala žalobkyně opakovaně praktickou lékařku kvůli obstřikům krční páteře. Udávala zatuhnutí i v oblasti hrudní páteře a horší dýchání. bolesti hlavy nezmiňovala. V červenci 2021 v neurologické ambulanci opět zmínila tupé bolesti hlavy a záhlaví s frekvencí 3 x až 4 x týdně. Podle zprávy lékařské pohotovostní služby (LPS) Krajské nemocnice T. [právnická osoba] ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že má od listopadu bolesti C páteře. Má také posun obratle C5/6 a léči se na neurologii v [obec] kam v uvedeném týdnu chodila na infuze od pondělí do čtvrtku. V pátek tam lékař nebyl. Od pátku výrazné zhoršení. Bolí ji mezi lopatkami, dýchá jen povrchově. Bolesti hlavy nezmiňovala. Dne [datum] popsala žalobkyně u praktické lékařky bolesti hrudní páteře a zhoršené dýchání a občas polykání. Při vyšetření na neurologii dne [datum] žalobkyně uvedla, že nyní dominují bolesti interskapulárně (mezi lopatkami; scapula - lopatka) s pocitem dechové nouze. Bolesti hlavy zmíněny nebyly. ne [datum] popsala u praktické lékařky přetrvávající bolesti krční páteře, když včera měla výrazné bolesti s iritací do hlavy. Dne [datum] v neurologické ambulanci žalobkyně popsala recidivující cervik. bolesti (tj. bolesti vyzařující z oblasti krku do hlavy - cervikokraniální, resp. ruky - cervikobrachiální) a píchání pod lopatkou s tím, že medikuje Skudexu. Ze zprávy z pohotovosti Krajské nemocnice T. [právnická osoba] ze dne [datum] vyplynulo, že si žalobkyně stěžovala na opakované blokády C páteře s propagací do levého ramene, občas i do levé (zřejmě horní) končetiny maximálně k zápěstí. Občas i parestezie III. až V. prstu. Minulý čtvrtek a pátek byla na obstřiku. 3 x denně užívá Skudexu. Ani při tomto vyšetření nezmiňovala bolesti hlavy.

17. Při vyšetření znalcem [celé jméno znalce], [příjmení], provedeným dne [datum] žalobkyně zmínila, že trpí trvalou bolestí krční páteře, kdy jí bolesti vystřelují do hlavy a někdy do levé horní končetiny. Udala parestezie levého lokte a III. až V. prstu. Bolesti se u ní zhoršují ve strnulých polohách, například při jízdě autem, kdy má pocit omezení levé horní končetiny při řízení. Pro omezení hybnosti krku se hůře rozhlíží (viz znalecký posudek jmenovaného znalce). Žalobkyně tedy ani při vyšetření znalcem nezmínila zásadní bolesti hlavy doprovázené zvracením apod.

18. Znalec [celé jméno znalce], [příjmení], po pečlivém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně v době před pracovním úrazem i po něm, kdy si vyžádal veškerou rozhodnou zdravotnickou dokumentaci, dospěl k závěru, že žalobkyně v souvislosti s předmětným úrazem trpěla: - podvrtnutí krční páteře - zhmoždění ramene vpravo - zhmoždění břišní stěny - cervikokraniální syndrom - cervikobrachiální syndrom - vertebrogenní algický syndrom C páteře (Th-L přechodu a L páteře bez souvislosti s traumatem). Uvedl, že poranění se nejprve projevovalo bolestivostí ramene vpravo a zasažené břišní stěny. S odstupem času se rozvinula bolestivost krční páteře, hlavy a levé horní končetiny. Tento stav pozvolna přešel do příznaků cervikokraniálního a cervikobrachiálního syndromu. U žalobkyně přitom bylo již před úrazem zjevně přítomno chronické degenerativní onemocnění krční páteře (protruze - vyklenutí - ploténky C5/C6 s iritací kořene C7 vlevo). Podle znalce je přitom velmi nepravděpodobné, že by k výhřezu (protruzi) krční ploténky došlo mechanizmem žalobkyní popisovaným, neboť "křupnutí za krkem" nemá jednoznačný klinický význam. Protruze krční ploténky mohla proto existovat již dlouho před úrazem, a to zcela asymptomaticky (bezpříznakově). Po předmětném úrazu však došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu s chronifikací obtíží a lze předpokládat, že nebýt uvedeného úrazu (napadení), byl by průběh chronického degenerativního onemocnění krční páteře žalobkyně i nadále bezpříznakový. Tato zjištění znalce přitom plně korespondovala s obsahem doložených a ke znaleckému posudku připojených lékařských zpráv.

19. Znalec [celé jméno znalce], [příjmení], tak následně provedl bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobkyně, a to položkou [číslo] přílohy [číslo] nařízení vlády č. 276/2015 Sb., kdy toto charakterizoval jako poúrazové omezení hybnosti páteře lehké s příznaky kořenového dráždění v hodnotě 400 bodů. Primárně přitom vysvětlil, že v případě žalobkyně nemůže jít o omezení hybnosti páteře středně těžkého stupně, neboť v doložené zdravotnické dokumentaci bylo omezení hybnosti její páteře maximálně o jednu třetinu, což při třech stupních omezení hybnosti páteře (lehkého stupně, středně těžkého stupně a těžkého stupně) logicky představuje omezení hybnosti páteře v prvním z uváděných stupňů, tj. lehkého stupně.

20. Protože u žalobkyně nebylo přítomno kořenové dráždění, jak ostatně ve svém vyjádření ze dne [datum] konstatoval i MUDr. [jméno] [příjmení] (uvedl, že toto je okolnost vedlejší), užil [celé jméno znalce], [příjmení], tento charakter položky [číslo] analogicky k podchycení trvalého následku spočívajícího v existenci cervikobrachiálního a cervikokraniálního syndromu (viz § 4 odst. 2 n. v. č. 276/2015 Sb.). Jak znalec vysvětlil, cervikobrachiální (krk - horní končetina) syndrom představuje existenci bolesti vedoucí z krční páteře do ruky do prstů. Prsty mravenčí, mrtví. Mezi vegetativní příznaky patří závratě, nevolnost až zvracení. Při chronických změnách na páteři mohou tyto projevy přetrvávat bez časového omezení. Cervikokraniální syndrom je podle znalce nejčastěji spojen s bolestí hlavy, která se akcentuje pohybem hlavy a krční páteře. Bolesti mohou být tupé, ostré a bodavé. V akutním stádiu jsou indikována analgetika, nesteroidní antiflogistika, krátkodobě myorelaxancia a klidový režim. V chronickém stádiu má zásadní význam rehabilitace.

21. Soud je přesvědčen, že bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobkyně bylo v tomto případě znalcem [celé jméno znalce], [příjmení], provedeno správně. Jednak již bylo vysvětleno, z jakého důvodu se soud ztotožňuje se závěrem znalce, že se v případě žalobkyně jedná o omezení hybnosti páteře jen lehkého stupně. Současně soud hodnotí jako odpovídající analogické užití položky omezení hybnosti páteře lehkého stupně s příznaky kořenového dráždění (položka [číslo] přílohy [číslo] k n. v. [číslo] Sb.). Jak znalec uvedl, neurologickými vyšetřeními byla přítomnost kořenového dráždění vyloučena. Nicméně přítomnost bolesti pronikající z poškozené oblasti krční páteře do levé horní končetiny (parestezie, bolesti III. až V. prstu LHK), tj. přítomnost cervikobrachiálního syndromu, která sama o sobě nemá zvláštní položku v uváděné příloze vládního nařízení o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, tak plně odůvodňuje analogickou charakteristiku těchto obtíží jako obtíží způsobených kořenovým drážděním, neboť ty jsou prakticky stejné. Přítomnost cervikokraniálního syndromu představovaného pronikáním bolesti z poškozené části krční páteře do hlavy (bolestmi hlavy) je v tomto případě podle znalce pokryta již samotnou charakteristikou podvrtnutí krční páteře s omezením hybnosti páteře lehkého stupně, neboť toto je podle znalce vždy provázeno bolestí hlavy (viz výpověď znalce před soudem). Znalec přitom zdůraznil, že podle zdravotní dokumentace (viz shora) nejsou dokumentovány natolik závažné bolesti hlavy, jak prezentovala žalobkyně při jednání soudu dne [datum], přičemž je na místě vycházet z lékařské dokumentace a nikoliv jen ze subjektivních sdělení pacienta. I v tomto ohledu se soud s postojem znalce ztotožňuje, neboť již shora bylo vysvětleno, že žalobkyně si až do okamžiku vypracování znaleckého posudku [celé jméno znalce], [příjmení], na existenci tak závažných bolestí hlavy, jaké popisoval při jednání soudu dne [datum], nestěžovala a tyto ani nejsou nikde v její zdravotnické dokumentaci podchyceny.

22. Nakonec se soud plně ztotožňuje i se závěrem znalce, podle něhož nelze analogicky (tj. podle § 4 odst. 2 n. v. č. 276/2015 Sb.) zohlednit obtíže v podobě bolestí hlavy žalobkyně při cervikokraniálním syndromu jako položku 1.6 přílohy [číslo] předmětného nařízení vlády, tj. jako postkomoční syndrom s hodnotou odškodnění ZSU ve výši 400 b., jak se toho domáhala žalobkyně s odkazem na "odborný posudek" MUDr. [jméno] [příjmení]. Jak správně vysvětlil znalec [celé jméno znalce], [příjmení], postkomoční syndrom je následek otřesu mozku, který může přetrvávat několik dní až tři měsíce. Projevuje se řadou nespecifických, ale prokazatelných příznaků, ke kterým patří přetrvávající bolest hlavy, poruchy pozornosti, soustředění a paměti, únavnost, podráždění, intolerance, frustrace, tinitus, anxieta a poruchy spánku. Z nich však byla u žalobkyně přítomna jen bolest hlavy, která, jak znalec opět přesvědčivě vysvětlil, je následkem podvrtnutí krční páteře s omezením její hybnosti obvykle spojeným. Existence bolesti hlavy žalobkyně proto není svou povahou, rozsahem, prognózou poškození zdraví, anatomickými a funkčními omezeními a jejich dopadem na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě srovnatelná s následky postkomočního syndromu, k němuž obvykle dochází po středně těžkém otřesu mozku, jak vysvětlil znalec [celé jméno znalce], [příjmení].

23. Předložila-li žalobkyně vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] obsahující jeho polemiku se závěry znalce [celé jméno znalce], [příjmení], je patrné, že tyto připomínky nejsou opodstatněné. Jednak [celé jméno znalce], [příjmení], nikde v celém posudku nekonstatoval, že by trvalým následkem na zdraví žalobkyně bylo omezení hybnosti jejího ramenního kloubu, resp. jeho bolesti. Stejně tak nezmínil, že by takovým trvalým následkem byly bolesti břicha. [jméno], tyto bolesti spojené se zhmožděním pravého ramene a zhmožděním břišní stěny byly následkem úrazu, avšak nikoliv trvalým a jejich odškodnění mělo být poskytnuto v rámci odškodnění nastalé bolesti. [celé jméno znalce], [příjmení], pak rozhodně při vyšetření nediagnostikoval trvalé omezení hybnosti ramenního kloubu a bolest horní končetiny po pohmoždění kloubu při pracovním úrazu. Již jen proto je na místě hodnotit vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení], který nadto ani není znalcem v oboru zdravotnictví, jako nepřesvědčivé, a proto se jím soud dále nezabýval.

24. Navrhovala-li žalobkyně, aby byl ve věci vypracován nový znalecký posudek, neboť posudek vypracovaný znalcem [celé jméno znalce], [příjmení], považovala jednak za neúplný a současně nesprávný, soud se s tímto stanoviskem žalobkyně neztotožnil. Znalec [celé jméno znalce], [příjmení], sice zmínil, že pokud žalobkyně skutečně trpí tak urputnými bolestmi hlavy, jak tvrdila až při jednání dne [datum], bylo by na místě provést v tomto ohledu další vyšetření, ale současně dodal, že o existenci takovýchto bolestí není v dosavadní lékařské dokumentaci zmínka. Soud přitom tvrzení žalobkyně o urputných bolestech hlavy s fyziologickými projevy v podobě zvracení apod. považuje za nová, vznesená v rozporu se zásadou koncentrace řízení vyjádřenou v § 118b odst. 1 o. s. ř. Zadání znaleckého posudku zabývajícího se ohodnocením skutečností, které byly vzneseny (tvrzeny) v rozporu se zásadou koncentrace řízení tak není podle názoru soudu přípustné. [příjmení] toho není pravdou, že by se znalec žalobkyně na bolesti hlavy neptal. Ze záznamu o jím provedeném vyšetření je patrné, že se o bolestech hlavy a jejích dalších obtížích s žalobkyní bavil a ta uvedla, že má trvalé bolesti krční páteře, které vystřelují až do hlavy a někdy do levé horní končetiny. Víc k těmto bolestem neuváděla. Soud je přitom přesvědčen, že pokud by byly bolesti hlavy natolik zásadní, jak žalobkyně nyní tvrdí, zmiňovala by to od počátku a zcela jistě při vyšetření znalcem. Z tohoto pohledu proto nelze hodnotit předložený znalecký posudek [celé jméno znalce], [příjmení], jako neúplný. Již výše přitom soud vysvětlil, proč nebylo možno popsané obtíže žalobkyně analogicky hodnotit jako obtíže způsobené postkomočním syndromem. Soud proto k vypracování dalšího (revizního) znaleckého posudku nepřistoupil.

25. Odškodnění ztížení společenského uplatnění žalobkyně tak soud ve shodě se znalcem [celé jméno znalce], [příjmení], stanovil částkou 100 000 Kč, tj. 400 bodů po 250 Kč, přičemž tato hodnota bodu byla stanovena nařízením vlády č. 276/2015 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2022. Ostatně s touto hodnotou bodu operovala v žalobě a svých předžalobních výzvách k plnění sama žalobkyně.

26. Jak bylo zjištěno, odškodnění ztížení společenského uplatnění žalobkyně ve výši 100 000 Kč jí bylo ze strany žalované (její pojišťovny poskytnuto), přičemž částka 50 000 Kč byla zaplacena ještě před podáním žaloby a předmětem žaloby tak vůbec nebyla a částka dalších 50 000 Kč byla žalobkyni podle doloženého potvrzení o poskytnutí pojistného plnění zaplacena dne [datum], tj. nedlouho po podání žaloby. Stalo se tak s odůvodněním, že ztížení jejího společenského uplatnění je třeba hodnotit 400 body podle položky [číslo] přílohy [číslo] citovaného nařízení vlády o odškodňování bolesti a ZSU, tj. jako omezení hybnosti páteře lehkého stupně s příznaky kořenového dráždění. Ke stejnému závěru dospěl nakonec po provedeném dokazování i soud. Jestliže tedy byl nárok žalobkyně na odškodnění jejího ztížení společenského uplatnění úplně zaplacen ještě za účinnosti právní úpravy stanovující hodnotu bodu ve výši 250 Kč, splněním zanikl a k jeho "obnovení" nemohlo dojít jen proto, že od [datum] byla stanovena nová (vyšší) hodnota bodu, přičemž tato měla být podle shora citovaných přechodných ustanovení použita i pro nároky, o nichž nebylo ke dni účinnosti nové právní úpravy soudem rozhodnuto (viz článek II. nařízení vlády č. 451/2022 Sb.). Opačný postup by totiž znamenal aplikaci zcela nepřípustné pravé zpětné účinnosti právní normy, neboť by plnění poskytnuté v souladu s tehdy účinnou právní úpravou, v jehož důsledku dluh zcela zanikl, nově (zpětně) označil za nedostatečné, a to s odkazem na právní úpravu novou, v době splnění dluhu neplatnou a neúčinnou. Proto se soud neztotožnil s názorem žalobkyně, že by v projednávané věci měla být hodnota bodu rozhodná pro určení výše náhrady za její ztížení společenského uplatnění stanovena podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2023.

27. Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady za ZSU již výzvou ze dne [datum], v níž požadovala odškodnění ZSU ve výši 250 000 Kč (tj. 1 000 b.) a náhradu nákladů na lékařský posudek ve výši 2 550 Kč. Ze strany žalované bylo žalobkyni uhrazeno podle doloženého dokladu o provedené platbě dne [datum] celkem 52 550 Kč, z čehož na odškodnění ZSU šlo 50 000 Kč a 2 550 Kč představovalo náhradu nákladů na lékařský posudek. Žalovaná tak byla povinna zaplatit zbývajících 50 000 Kč na úplné odškodnění ZSU žalobkyně nepochybně dříve než [datum] (měla tak podle § 1958 odst. 2 o. z. učinit bez zbytečného odkladu po výzvě žalobkyně). Od [datum] tak nepochybně byla žalovaná v prodlení se zaplacením částky 50 000 Kč, a proto jí podle § 1970 o. z. vznikla povinnost platit z ní úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 15 % ročně, a to až do zaplacení. Žalobkyně se však přiznání tohoto úroku z částky 50 000 Kč domáhala jen za dobu od [datum] do [datum], přičemž soud byl v tomto ohledu jejím návrhem vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Soud proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni pouze úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. Pro úplnost odůvodnění je na místě zmínit, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by se žalobkyně v době po úrazu chovala způsobem, který by byl v rozporu se stanoveným léčebným režimem a který by tak vedl ke zhoršení jejího zdravotního stavu, resp. zhoršení následků předmětného úrazu. Jak bylo mezi stranami nesporné, věnovala se žalobkyně i v době své rekonvalescence a pracovní neschopnosti činnosti realitní makléřky. Podle potvrzení [právnická osoba] s touto společnosti spolupracovala od [datum] do [datum], a to na základě smlouvy o zprostředkování. Vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu však pracovala z domova, přičemž vyhledávala nemovitosti k prodeji a oslovovala klienty. V tomto období prodala jednu nemovitost, jejíž prodej zprostředkovávala ještě v minulé realitní kanceláři a za to získala provizi 75 000 Kč. Podle sdělení společnosti [právnická osoba] nabízela žalobkyně k prodeji komerčními prostory v [obec], přičemž z důvodu jejího úrazu na podzim roku 2020 se prodej prakticky zastavil. Paní [celé jméno žalobkyně] věc řešila po telefonu a přes internet a v březnu 2021 byla realizována prohlídka těchto prostor a došlo k uzavření kupní smlouvy. Následně již v únoru 2021 se na ni obrátili klienti z [obec] s žádostí o zajištění prodeje bytu. Zde proběhla jedna prohlídka a kupní smlouva byla uzavřena v březnu 2021. Následně se na ni v březnu 2021 obrátila další klienta s žádostí o prodej svého bytu, přičemž kupní smlouva na byt byla uzavřena v květnu 2021. Následně zprostředkovala prodej rodinného domu v průběhu května až července 2021. V prvním pololetí roku 2021 jí tak byly vyplaceny provize ve výši 213 591 Kč. Převážně činnost žalobkyně spočívala ve vyjednání podmínek a podepsání smlouvy o zprostředkování, zveřejňování inzerce na internetu, skenování a zasílání podkladů k uzavření smlouvy. S ohledem na zdravotní stav žalobkyně byla dohodnuta práce z domova, přičemž k převzetí ocenění pro makléře pololetí ji přivezl rodinný příslušník. Podepsané doklady přivezla do kanceláře při příležitosti zdravotní kontroly v [obec]. Znalec [celé jméno znalce], [příjmení], přitom uzavřel, že práce na dálku přes počítač, kdy se žalobkyně nevěnovala reálné práci s prohlídkami v terénu, nemohla průběh léčení jejího poranění nijak nepříznivě ovlivnit. Soud proto žádný podíl žalobkyně na vzniku trvalých následků na jejím zdraví znamenajících ztížení jejího společenského uplatnění neshledal.

29. Při úvaze o vzájemné povinnosti účastníků k náhradě nákladů řízení, konstatuje soud, že řízení o poskytnutí náhrady za ZSU je podle § 142 odst. 3 o. s. ř. řízením, v němž rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. V takových případech platí, že i účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, lze přiznat plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se v tomto řízení původně domáhala zaplacení částky ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím, přičemž dne [datum] v souvislosti s částečným plněním ze strany žalované po podání žaloby, vzala žalobu zpět ohledně částky 50 000 Kč, a právě jen v rozsahu částky 50 000 Kč je v tomto řízení úspěšná (analogicky § 146 odst. 2 o. s. ř.). Naopak žalobkyně i přes znalost závěrů znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], [příjmení], při jednání konaném dne [datum] žalobu rozšířila o dalších 143 060 Kč, a to na částku 293 060 Kč s příslušenstvím. V řízení tak od jeho počátku až do konce uplatnila nárok celkem na zaplacení částky ve výši 343 060 Kč s příslušenstvím a úspěšná byla jen v rozsahu částky 50 000 Kč s příslušenstvím, tj. jen v rozsahu 15 %. Žalobkyní nakonec uplatněný nárok byl s ohledem na znalost závěrů znalce [celé jméno znalce], [příjmení], zjevně nedůvodný, a postup žalobkyně vedl k tomu, že byla v převážné části nakonec uplatněného nároku neúspěšná. Za této procesní situace, kdy úspěch žalobkyně není ani převážný, není spravedlivým, aby náklady řízení nesly převážně úspěšná žalobkyně a ji podporující vedlejší účastnice. Soud proto přistoupil k stanovení povinnosti účastníků k náhradě nákladů řízení podle míry jejich úspěchu dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Z tohoto postupu pak vyplývá, že v řízení byly převážně úspěšnými žalovaná a ji podporující vedlejší účastnice, přičemž míra jejich úspěchu s ohledem na výsledek řízení a na plnění poskytnuté až po podání žaloby činí 85 %, což znamená, že jejich čistý úspěch v řízení představuje 70 % a právě v tomto rozsahu mají žalovaná a vedlejší účastnice vystupující na její straně právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

30. Tarifní hodnotu pro určení odměny zástupkyně žalované stanovil soud podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen "AT") ve výši 50 000 Kč, neboť v dané věci jde o věc týkající se zásahu do osobnostního práva žalobkyně spojenou s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

31. Náklady řízení žalované jsou následující: - odměna zástupkyně žalované ve výši 18 600 Kč za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 AT, a to - příprava a převzetí zastoupení, - vyjádření k žalobě dne [datum], - účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] trvajícího déle než dvě hodiny, se sazbou odměny ve výši 3 100 Kč za úkon podle § 7 AT, a dále za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 2, 3 AT, a to formulace otázek znalci dne [datum] a vyjádření ke znaleckému posudku dne [datum] se sazbou odměny ve výši 1 550 Kč za úkon podle § 11 odst. 2 AT, - paušální náhrada hotových výdajů zástupkyně žalované ve výši 2 100 Kč spojených se sedmi shora uvedenými úkony právní služby při sazbě náhrady 300 Kč za úkon podle § 13 odst. 3 AT, - náhrada jízdních výdajů ve výši 1 380 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět dne [datum] v délce 180 km vozidlem [registrační značka] s průměrnou spotřebou nafty 6,3 litru na 100 km a při sazbách náhrad podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., - náhrada jízdních výdajů ve výši 1 436 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět dne [datum] v délce 180 km vozidlem [registrační značka] s průměrnou spotřebou nafty 6,3 litru na 100 km a při sazbách náhrad podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., - náhrada za promeškaný čas ve výši 800 Kč dvěma uvedenými cestami v délce 8 započatých půlhodin při sazbě 100 Kč za započatou půlhodinu podle § 14 odst. 3 AT, - náhrada 21 % DPH, kterou je zástupkyně žalované povinna odvést z odměny a náhrad ve výši 5 106 Kč. Celkem tak náklady řízení žalované představují částku ve výši 29 422 Kč, z níž 70 % činí 20 595 Kč, a právě v tomto rozsahu je žalobkyně povinna žalované náklady řízení nahradit.

32. Náklady řízení vedlejší účastnice na straně žalované jsou představovány paušální náhradou hotových výdajů spojených se třemi úkony v řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. písemné podání ve věci samé a účast u dvou jednání soudu, se sazbou náhrady ve výši 300 Kč za úkon. Celkem tak tyto náklady představují částku 900 Kč, přičemž 70 % z nich činí 630 Kč, které jí je žalobkyně povinna nahradit.

33. V souvislosti s tímto řízením státu vznikly, a ještě vzniknou, náklady spočívající ve znalečném, které bylo a současně bude zaplaceno znalci [celé jméno znalce], [příjmení], a to nejen v souvislosti s podáním jeho písemného znaleckého posudku, ale rovněž v souvislosti s jeho výslechem při jednání soudu dne [datum] Tyto náklady státu jsou účastníci podle § 148 o. s. ř. povinni státu nahradit, a to podle výsledku řízení, tj. žalobkyně v rozsahu 85 % a žalovaná společně a nerozdílně s vedlejší účastnicí na její straně v rozsahu 15 %. Proto skutečná výše těchto nákladů není dosud známa, rozhodl soud pouze o základu povinnosti stran nahradit je státu, přičemž konkrétní výše této náhrady, jakož i lhůta k plnění budou podle § 155 odst. 1 o. s. ř. stanoveny samostatným usnesením.