38 C 29/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle

I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní kupní smlouvu ve znění tvořícím přílohu a nedílnou součást tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ní kupní smlouvou, kterou by jí žalovaná prodala stavbu č. e. , Anonymizováno, (garáž) postavenou na pozemku žalobkyně p. č. St. , Anonymizováno, , to vše v katastrálním území a obci , adresa, (dále také jen "garáž"), a to za cenu , částka, s tím, že kupní cena již byla ze strany žalobkyně žalované uhrazena, a to dvěma splátkami, z nichž první ve výši , částka, byla na účet žalované uhrazena dne , datum, a druhá ve výši , částka, byla na účet žalované uhrazena dne , datum, . Žalobu zdůvodnila tvrzením, že má podle § 3056 o. z. předkupní právo ke garáži vlastněné žalovanou, neboť ta je postavena na pozemku žalobkyně p. č. St. , Anonymizováno, . Žalované se dopisem ze dne , datum, , který doručila žalobkyni dne , datum, , obrátila na žalobkyni s výzvou k využití zákonného předkupního práva, přičemž k ní připojila kupní smlouvu s neuvedeným kupujícím, podle níž předmětnou garáž prodala za , částka, . Uvedenou výzvou vyzvala žalovaná žalobkyni, aby v případě, že chce předkupní právo uplatnit, uhradila kupní cenu ve výši , částka, s tím, že jinak její předkupní právo zanikne. Žalobkyně na uvedenou výzvu reagovala dopisem ze dne , datum, , který byl žalované doručen dne , datum, , v němž uplatnila své předkupní právo ke garáži. Současně v tomto dopise uplatnila právo na vydání bezdůvodného obohacení žalované ve výši , částka, , a to za celkem , hodnota, dnů (tj. od , datum, do , datum, ) bezdůvodného užívání pozemku žalobkyně p. č. , Anonymizováno, /34 nacházejícího se za garáží žalovanou. Výši bezdůvodného obohacení dovozovala ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , podle něhož obvyklé nájemné za 1 m2 a rok činilo , částka, , přičemž pozemek p. č. 611, Anonymizováno, 34 má výměru 41 m2. Žalobkyně současně uplatnila právo na zaplacení úroku z prodlení s úhradou části tohoto bezdůvodného obohacení (specifikované ve výzvě ze dne , datum, ) za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Dále v tomto dopise žalobkyně uplatnila vůči žalované nárok na náhradu škody, kterou jí měla žalovaná způsobit společným jednáním s její dcerou , jméno FO, . Dcera žalované nebyla jako povinná oprávněna podle § 329 odst. 1 o. s. ř. oprávněna účastnit se dražby pozemku p. č. St., Anonymizováno, , Anonymizováno, . Díky jejímu společnému jednání s žalovanou byla cena předmětného pozemku v dražbě uměle navýšena o , částka, , což je škoda způsobená žalobkyni. Žalobkyně také uplatnila právo na úrok z prodlení se zaplacením této náhrady škody, a to za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Nakonec žalobkyně také uplatnila právo na náhradu nákladů právního zastoupení za právní služby poskytnuté v souvislosti s uplatněním shora popsaných nároků žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení a náhradu škody v celkové výši , částka, . Celkem tak v uvedeném dopise žalobkyně vůči žalované uplatnila pohledávky v úhrnné výši , částka, a započetla je proti pohledávce žalované na zaplacení kupní ceny ve výši , částka, . Zbývající část kupní ceny ve výši , částka, uhradila dne , datum, na účet žalované, z nějž žalovaná pravidelně žalobkyni zasílala platby za užívání pozemku p. č. St. , Anonymizováno, . Protože na toto konání žalobkyně žalovaná nikterak nereagovala, zaplatila žalobkyně z procesní opatrnosti na účet žalované dne , datum, částku ve výši , částka, , čímž byla na účet žalované zaplacena celá kuní cena garáže ve výši , částka, . Současně žalobkyně dne , datum, zaslala žalované uplatnění předkupního práva a tři vyhotovení kupní smlouvy týkající se prodeje garáže za uvedenou cenu společně s návrhem na vklad s tím, aby je žalovaná podepsala a podepsané zaslala zpět, což však žalovaná neučinila.

2. Žalovaná požadovala zamítnutí žaloby. Potvrdila, že na její výzvu k uplatnění předkupního práva ze dne , datum, reagovala žalobkyně až dopisem ze dne , datum, doručeným žalované dne , datum, , přičemž obsahem tohoto dopisu bylo započtení shora popsaných údajných pohledávek v úhrnné výši , částka, proti pohledávce žalované na zaplacení kupní ceny ve výši , částka, s tím, že dne , datum, zaplatila žalobkyně žalované na účet jen částku ve výši , částka, . Žalovaná předně konstatovala, že nároky uplatněné v dopise žalované ze dne , datum, k započtení jsou smyšlené. Nadto podle žalované ani nejsou podle § 1987 o. z. způsobilé k započtení, když jde o pohledávky neurčité a nejisté. Žalovaná proto sdělila žalobkyni, že tyto její domnělé nároky neuznává a dne , datum, jí vrátila reálně zaplacenou část kupní ceny ve výši , částka, . Teprve poté obdržela žalovaná od žalobkyně částku ve výši , částka, , kterou ovšem žalobkyni dne , datum, rovněž vrátila. Protože však žalovaná měla zájem na uzavření kupní smlouvy s žalobkyní, poskytla i poté v přípise ze dne , datum, žalobkyni dodatečnou lhůtu k zaplacení celé kupní ceny ve výši , částka, do , datum, , což však žalobkyně neučinila. Žalobkyně tak včas předkupní právo řádně neuplatnila a toto podle žalované zaniklo.

3. Jak bylo mezi stranami nesporné a vyplynulo to rovněž z údajů katastru nemovitostí, žalobkyně je vlastnicí pozemku p. č. St. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , na němž je postavena garáž č. e. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalované. Z tohoto důvodu má podle § 3056 o. z. žalobkyně předkupní právo k uvedené stavbě garáže. Účelem (smyslem) předkupního práva je oprávnění nebýt věc prostřednictvím kupní smlouvy v případě, kdy chce zavázaný z předkupního práva tuto věc převést na třetí osobu. Využitím předkupního práva po nabídce povinné osoby (viz § 2147 o. z.) se realizuje kupní smlouva mezi povinnou (dlužníkem) a oprávněnou (předkupníkem) stranou za stejných podmínek jako mezi povinnou stranou (dlužníkem) a třetím subjektem (koupěchtivým).

4. Jak je patrné z ustanovení § 2143 o. z., povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým. V projednávané věci přitom bylo soudem zjištěno, že žalovaná coby prodávající a povinná z předkupního práva uzavřela dne , datum, kupní smlouvu, kterou se zavázala prodat konkrétním kupujícím (koupěchtivým) předmětnou garáž za cenu , částka, s tím, že část kupní ceny ve výši , částka, měla být zaplacena prostřednictvím úschovy zprostředkovatele na účet , č. účtu, do pěti pracovních dní od uzavření smlouvy a zbývající část kupní ceny ve výši , částka, měla být zaplacena prostřednictvím úschovy zprostředkovatele na tentýž účet do pěti pracovních dnů ode dne, kdy bude strana kupující písemně informována o tom, že: a) došlo k marnému uplynutí lhůty k využití předkupního práva žalobkyně; b) žalobkyně se písemně vzdala předkupního práva či potvrdila, že jej nevyužije (viz citovaná smlouva ze dne , datum, ).

5. Výzvou k využití zákonného předkupního práva ze dne , datum, , jejíž přílohou byla kupní smlouva ze dne , datum, uzavřená s koupěchtivými, kteří však byli v takto přiložené smlouvě anonymizováni, "nabídla" žalovaná žalobkyni předmětnou garáž ke koupi za podmínek sjednaných v přiložené kupní smlouvě. Dodala, že pro případ, že žalobkyně bude chtít předkupní právo ke garáži uplatnit, má povinnost uhradit kupní cenu ve výši , částka, nejpozději ve lhůtě tří měsíců od doručení této výzvy (viz citovaná výzva). Tato výzva přitom byla žalované doručena dne , datum, , jak sama žalovaná potvrdila.

6. Žalobkyně na výzvu žalované k využití předkupního práva (na nabídku žalované) ze dne , datum, reagovala až dopisem ze dne , datum, (viz uvedený dopis), který byl žalované (podle účastnic nesporně) doručen dne , datum, . V tomto dopise sdělila, že své předkupní právo uplatňuje a má zájem o koupi nemovitosti, "a to konkrétně pozemku p. č. St. , Anonymizováno, , o výměře 28 m2, zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území , adresa, , na němž stojí stavba garáže č. e. , Anonymizováno, ". Byť takto žalobkyně vlastně sdělila, že uplatňuje předkupní právo ke svému vlastnímu pozemku, jde zřejmě o chybu v psaní, neboť z logiky věci, zejména z faktu, že je reagováno na nabídku koupě garáže, je patrné, že tak žalobkyně uplatnila své zákonné předkupní právo ke garáži. Učinila tak přitom aniž by jí vadilo, že v nabídce, kterou obdržela, nejsou uvedena jména a adresy koupěchtivých. Z absence jména a adresy koupěchtivých tak již nelze dovozovat neplatnost uvedené nabídky (viz Nejvyšší soud Československé republiky, Rv II 621/29 - Vážný 10014).

7. V dopise ze dne , datum, žalobkyně uplatnila k započtení na požadovanou kupní cenu ve výši , částka, již shora popsané pohledávky (bod 1. odůvodnění) v úhrnné výši , částka, s tím, že po takto provedeném započtení činí kupní cena jen , částka, . Současně žalobkyně žalovanou vyzvala, aby jí do 15 dnů od doručení uvedeného sdělení poskytla potřebnou součinnost k realizaci nabytí předkupního práva žalobkyně, tj. zejména k uzavření kupní smlouvy a podání návrhu na vklad vlastnického práva. Podle potvrzení o provedení platby poukázala žalobkyně dne , datum, částku ve výši , částka, na účet žalované č. , č. účtu, , přičemž ve zprávě pro příjemce platbu identifikovala jako: "Kupní cena za garáž dle uplatnění předkupního práva" s variabilním symbolem , var. symbol, . Jak je patrné z dalšího dokladu o provedené platbě, žalovaná reagoval dne , datum, tak, že částku , částka, poukázala žalobkyni zpět na účet, z kterého jí byla poukázána s poznámkou vratka platby a se stejným variabilním symbolem, pod kterým jí byla tato platba žalobkyní zaslána.

8. Soud je přesvědčen, že žalobkyně již dopisem ze dne , datum, nabídku žalované fakticky odmítla (§ 1740 odst. 2 o. z.), neboť jí sdělila, že kupní cenu nehodlá v celé výši zaplatit způsobem dohodnutým s koupěchtivými. Ve skutečnosti žalobkyně sdělila, že kupní cenu zaplatí způsobem dohodnutým s koupěchtivými jen ve výši , částka, a ve zbývajícím rozsahu , částka, ji způsobem dohodnutým s koupěchtivými platit nebude, neboť v tomto rozsahu podle žalobkyně zaniklo právo žalované na zaplacení uvedené kupní ceny jednostranným započtením se shora popsanými pohledávkami žalobkyně. Shora popsané pohledávky žalobkyně použité k započtení s naprosto nespornou pohledávkou žalované na zaplacení kupní ceny považuje soud za pohledávky ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. neurčité a nejisté, a tudíž za pohledávky k započtení nezpůsobilé.

9. Jak je patrné z ustanovení § 1982 a násl. o. z., započtení (kompenzace) je způsobem současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek pouhým zúčtováním (odpočtem). Jde o způsob zrušení závazků s oboustranným uspokojením věřitele, který je přitom realizován bez toho, aby byly dotčené pohledávky splněny. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započítáváno, jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita, představuje pak započtení způsob faktického vymožení této pohledávky; započtení zde plní funkci vynucovací. I bez souhlasu protistrany (případně dokonce i proti její vůli) bude daný dluh vyrovnán, aniž je zapotřebí uplatnění u soudu. A právě fakt, že jednostranným započtením dochází k uspokojení věřitele bez jeho součinnosti a dokonce i proti jeho vůli (vynucené uspokojení), klade zákonodárce na pohledávky použité k započtení vyšší nároky.

10. Jak je z ustanovení § 1987 o. z. patrné, jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Nezpůsobilými jsou pak pohledávky nejisté a neurčité. Započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoliv vyvolání nejasností a následných sporů. Nejasnosti a spory tak nemohou být řešeny jen započítacím úkonem jedné ze stran. Ze zřejmých důvodů je třeba druhou stranu chránit před tím, aby byly na její úkor započítávány pohledávky, které by si započítávající strana vzhledem k jejich neurčitým či nejistým parametrům přizpůsobovala tak, aby jí to bylo ku prospěchu. Ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. není pohledávka neurčitá a nejistá tehdy, neexistují-li pochybnosti o relevantních parametrech takové pohledávky, tj. o její existenci, výši, splatnosti, předmětu plnění či o jejích subjektech, které mají dopad na účinky započtení. Kritérium nejistoty a neurčitosti bude naplněno tehdy, kdy tyto pochybnosti:- znemožňují vymezení přesných účinků, které y měl kompenzační úkon v daném případě vyvolat, anebo- popírají smysl, ke kterému institut započtení jako takový směřuje (tj. zánik pohledávek vzájemným vyrovnáním v určitém rozsahu).

11. Za nejisté a neurčité lze tak považovat mimo jiné pohledávky, u kterých zatím nebyla zjištěna jejich výše (například výše škody, bezdůvodného obohacení apod.), případně, kdo je osobou povinnou k jejich úhradě (například, kdo je osobou škůdce, kdo je obohaceným apod.). O nižší míře jistoty pak lze uvažovat i u pohledávek, které jsou spíše spekulativní povahy a neopírají se o nepochybné argumenty.

12. Žalobkyně se zcela nepochybnou a jednoznačnou pohledávkou žalované na zaplacení kupní ceny ve výši , částka, započetla fakticky dvě pohledávky s příslušenstvím. První z nich má představovat bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve výši , částka, . Žalovaná se měla o tuto částku bezdůvodně obohatit tím, že v období od , datum, do , datum, užívala bez právního důvodu pozemek žalobkyně p. č. , Anonymizováno, /34 o výměře 41 m2, nacházející se za předmětnou garáží, přičemž tento pozemek slouží jako zahrádka a je přístupný pouze skrze garáž ve vlastnictví žalované. Výši tohoto údajného bezdůvodného obohacení žalované pak žalobkyně vypočetla tak, že vyšla ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , podle kterého roční nájemné za 1 m2 pozemku činí , částka, . Za 1 113 dnů bezdůvodného užívání tak obohacení žalované představuje částku , částka, (viz dopis žalobkyně ze dne , datum, ).

13. Druhou pohledávkou, kterou žalobkyně použila k započtení proti pohledávce žalované na zaplacení kupní ceny, byla pohledávka na údajnou náhradu škody ve výši , částka, s příslušenstvím. Tuto škodu měla žalobkyni žalovaná údajně způsobit tak, že se neoprávněně účastnila dražby pozemku p. č. St. , Anonymizováno, , neboť podle § 329 odst. 1 o. s. ř. se povinný dražby účastnit nesmí. Žalobkyně údajně disponuje důkazy o zastřené účasti žalované v dražbě, kterou svým jednáním umožnila paní , jméno FO, . Společným jednáním tak žalovaná a , jméno FO, neodůvodněně navýšily dražbou dosaženou cenu, když od částky , částka, již přihazovaly jen ony a žalobkyně, přičemž výsledná cena dosažená vydražením tak činila , částka, , tj. o , částka, více, než by činila, pokud by se žalovaná prostřednictvím , jméno FO, neúčastnila (viz dopis žalobkyně ze dne , datum, ). Ač z právě uvedeného popisu skutkového základu údajné pohledávky žalobkyně na náhradu škody ve výši , částka, obsaženého v dopise ze dne , datum, , jehož obsahem byl i úkon započtení této pohledávky, vyplývá, že povinnou, která se dražby účastnit neměla, byla žalovaná a ta svou účast v dražbě zastírala prostřednictvím , jméno FO, , při jednání soudu konaném dne , datum, žalobkyně naopak tvrdila, že povinnou osobou, která se nesměla dražby účastnit byla , jméno FO, (dcera žalované) a ta svou účast v dražbě zastírala osobou žalované, která se dražby oficiálně účastnila. Jinak řečeno, byla-li pohledávka na náhradu škody s příslušenstvím v dopise ze dne , datum, uplatněna k započtení s pohledávkou žalované na zaplacení kupní ceny s odůvodněním (skutkovým určením) tak, jak uplatněna byla, šlo zjevně o pohledávku pochybnou, neboť žalovaná se dražby v zásadě účastnit mohla. Ostatně svým vyjádřením před soudem sama žalobkyně pouze podtrhla pochyby o existenci takové pohledávky na náhradu škody, jakož i o tom, kdo je osobou za tuto škodu odpovědnou, když role žalované a její dcery sama zaměnila.

14. Žalovaná obě k započtení použité pohledávky žalobkyně zpochybnila. Poukázala na to, že jde o pohledávky nejisté a neurčité. K pohledávce na vydání bezdůvodného obohacení mimo jiné sdělila, že žalobkyně odvíjí výši údajného bezdůvodného obohacení ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , jehož zadáním však bylo stanovit obvyklé nájemné za pronájem pozemku p. č. St. , Anonymizováno, , tj. za pronájem pozemku zastavěného garáží, nikoliv za pronájem pozemku p. č. , Anonymizováno, /34 sloužícího jako "zahrádka". Z uvedeného znaleckého posudku je přitom tato okolnost žalovanou namítána zřejmá. Výše údajného bezdůvodného obohacení žalované je tak již jen touto okolností významně zpochybněna. Stejně tak jsou pochyby o tom, zda, v jakém rozsahu a jakým způsobem žalovaná pozemek p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 34 ve skutečnosti užívala. Rovněž je třeba připomenout, že pro určení výše bezdůvodného obohacení je také určujícím i fakt, že předmětný pozemek není přístupný jinak než přes garáž žalované apod. Tato pohledávka je tak zejména co do své výše značně nejistá a neurčitá. Pro její zjištění je zapotřebí znaleckého dokazování, přičemž i nalezení srovnatelných pronajatých pozemků nebude v takovém případě snadné. Podle názoru soudu je tak v rozporu se smyslem institutu jednostranného započtení, aby takto nejistá pohledávka, jejíž zjištění si vyžaduje rozsáhlé dokazování, byla jednostranně vynuceně uspokojena započtením na naprosto nespornou pohledávku žalované na zaplacení kupní ceny. Nadto v souvislosti s uplatněním předkupního práva žalobkyně, kdy důsledkem takto provedeného započtení by mimo jiné mělo být pozbytí vlastnického práva žalované ke garáži stojící na pozemku p. č. St. , Anonymizováno, . Ostatně, že jde o pohledávku ve skutečnosti pochybnou dokládá mimo jiné i počínání samotné žalobkyně, která i přes tvrzení, že tato pohledávky ji postupně vzniká již od , datum, a že k její úhradě vyzvala žalovanou již dopisem ze dne , datum, , žalobu ve věci samé doposud nepodala. V příslušenství této pohledávky uplatněném k započtení je tato pohledávka neurčitá i proto, že není zřejmé, z jaké částky a v jaké sazbě byl onen zákonný úrok z prodlení za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, počítán. Je navíc patrné, že bezdůvodné obohacení uplatněné ve výzvě ze dne , datum, nemohlo se opírat o znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, . , právnická osoba, tyto důvody dospěl soud k závěru, že žalobkyní k započtení uplatněná pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení s příslušenstvím (tj. s úrokem z prodlení a náklady právního zastoupení) není k započtení způsobilá podle § 1987 odst. 2 o. z.

15. V případě údajné pohledávky žalobkyně na náhradu škody s příslušenstvím již soud shora konstatoval, že sama žalobkyně svými rozpornými vyjádřeními vyvolala pochyby o tom, kdo především jí měl porušením svých povinností údajnou škodu způsobit a zda to skutečně byla žalovaná. Tvrzení o tom, že žalovaná navyšovala v dražbě dosaženou cenu uměle, je nepravděpodobné mimo jiné proto, že žalovaná coby vlastník garáže na tomto pozemku postavené měla nepochybně imanentní zájem na tom, aby se tento pozemek stal jejím vlastnictvím. I když žalobkyně nabízí důkazy o tom, že se dražby měla ve skutečnosti účastnit dcera žalované, která v této elektronické dražbě reálně za žalovanou přihazovala, nevyplývá ještě z ničeho, že žalovaná tento pozemek reálně koupit pro sebe nechtěla a přihazovala jen proto, aby dosáhla co nejvyšší ceny a poškodila tak žalobkyni. Taková tvrzení ostatně žalobkyně dosud ani nevznesla. Z jí dosud přednesených tvrzení však odpovědnost žalované za škodu vůbec nevyplývá. Zjištění existence pohledávky žalobkyně na náhradu škody tak, jak ji k započtení uplatnila, si vyžádá nejen rozsáhlé dokazování, ale i rozsáhlé doplnění rozhodných tvrzení ze strany žalobkyně. Podle názoru soudu je tak v rozporu se smyslem institutu jednostranného započtení, aby takto nejistá pohledávka, jejíž zjištění si vyžaduje rozsáhlé doplnění rozhodných skutečností a současně rozsáhlé dokazování, byla jednostranně vynuceně uspokojena započtením na naprosto nespornou pohledávku žalované na zaplacení kupní ceny. Nadto v souvislosti s uplatněním předkupního práva žalobkyně, kdy důsledkem takto provedeného započtení by mimo jiné mělo být pozbytí vlastnického práva žalované ke garáži stojící na pozemku p. č. St. , Anonymizováno, . Ostatně, že jde o pohledávku ve skutečnosti pochybnou dokládá mimo jiné i počínání samotné žalobkyně, která i přes tvrzení, že k jejímu zaplacení vyzvala žalovanou již dopisem ze dne , datum, , žalobu ve věci samé doposud nepodala. , právnická osoba, tyto důvody dospěl soud k závěru, že žalobkyní k započtení uplatněná pohledávka na náhradu škody s příslušenstvím (tj. s úrokem z prodlení a náklady právního zastoupení) není k započtení způsobilá podle § 1987 odst. 2 o. z.

16. Současně je patrné, že započtením pochybných pohledávek žalobkyně vůči naprosto jisté pohledávce žalované na zaplacení kupní ceny v souvislosti s uplatněním předkupního práva žalobkyně, se žalovaná ocitá v právní nejistotě o tom, zda může se svou nemovitostí - garáží dále nakládat či nikoliv. Za tohoto stavu se jeví nespravedlivým, aby se v této nejistotě nacházela po celou dobu, po kterou by byly pohledávky žalobkyně jako existující skutečně zjišťovány. Taková situace je podle názoru soudu ve zřejmém rozporu se smyslem a účelem započtení tak, jak byl shora definován (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

17. Jestliže žalovaná vnímala způsob, kterým žalobkyně v dopise ze dne , datum, "přijala" její nabídku na uplatnění předkupního práva, jako její faktické odmítnutí, když sdělila, že fakticky zaplatí jen polovinu kupní ceny a zbytek uhradí jednostranným započtením dvou k započtení nezpůsobilých pohledávek, a proto také vrátila dne , datum, žalobkyni na účet reálně zaplacenou část kupní ceny ve výši , částka, , je toto počínání žalované v dané situaci plně pochopitelné. Vyvolala-li žalobkyně svým rozhodnutím plnit svou povinnost k úhradě kupní ceny zčásti započtením k tomu nezpůsobilých pohledávek v žalované přesvědčení o tom, že jinak platit nebude, může si žalobkyně sama za to, že jí žalovaná část zaplacené kupní ceny vrátila. Pokud tedy žalobkyně z "procesní opatrnosti" uhradila dne , datum, na účet žalované zbývající část kupní ceny ve výši , částka, (viz potvrzení o platbě), činila tak v době, kdy jí původně zaplacená část kupní ceny ve výši , částka, byla žalovanou již důvodně vrácena. Úhradou částky , částka, dne , datum, tak žalobkyně žalované rozhodně nezaplatila celou kupní cenu ve výši , částka, . Snažila-li se žalobkyně tuto situaci žalované vysvětlit v dopise ze dne , datum, (viz tento dopis), pak žalovaná jej převzala až dne , datum, (viz údaje sledování zásilek), přičemž již , datum, vrátila žalobkyni rovněž platbu , částka, . Přitom žalovaná již dopisem ze dne , datum, vyzvala žalobkyni, aby, pokud hodlá uplatnit své předkupní právo, zaplatila na účet č. , č. účtu, do , datum, kupní cenu ve výši , částka, a aby současně podepsala a doručila žalované čtyři připojená vyhotovení kupní smlouvy (viz dopis žalované ze dne , datum, ). žalobkyně potvrdila, že jí byl tento dopis žalované doručen dne , datum, .

18. Z provedeného dokazování je patrné, že žalobkyně coby předkupník řádně učiněnou nabídku žalované, ať již tu z , datum, , ale zejména tu z , datum, ) ve smyslu ustanovení § 2147 odst. 2 o. z. nepřijala a především pak ve smyslu ustanovení § 2148 o. z. nezaplatila kupní cenu v ujednané lhůtě. Zjištěný skutkový stav je takový, že na kupní cenu nakonec nebylo ze strany žalobkyně zaplaceno nic, neboť žalovaná jí ze shora uvedených důvodů oprávněně obě postupně učiněné platby vrátila. Předkupní právo žalobkyně tak podle § 2148 odst. 1 o. z. nejpozději dne , datum, zaniklo.

19. Za situace, kdy se navíc žalobkyně domáhá nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ní kupní smlouvou za shora popsaných podmínek, kdy má být současně konstatováno, že kupní cena byla zaplacena již před podpisem smlouvy, neodpovídá toto žalobní žádní skutečnosti, neboť kupní cena ve skutečnosti zaplacena nebyla. Soud je přitom v tomto případě žalobou vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) a nemůže proto přiznat žalobkyni něco jiného, než žádá. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. Soud ve věci neprováděl důkazy navržené k prokázání tvrzení žalobkyně o existenci a výši pohledávek žalobkyně užitých k započtení, neboť toto dodatečně prováděné a zřejmě také rozsáhlé dokazování by nemohlo změnit nic na závěru soudu o tom, že v době provedeného započtení byly tyto pohledávky ze shora popsaných důvodů nejisté a neurčité a tudíž k započtení nezpůsobilé.

21. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, a proto je jí žalobkyně povinna nahradit podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení žalované jsou následující:- odměna zástupce žalovaného ve výši , částka, za šest úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen "AT"), tj. převzetí a příprava zastoupení, jednání s protistranou dne , datum, , vyjádření k žalobě dne , datum, , porada s klientkou dne , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, a účast u jednání soudu dne , datum, , se sazbou odměny za úkon ve výši , částka, za úkon podle § 8 odst. 1 AT (, částka, ) ve spojení s § 7 AT,- paušální náhrada hotových výdajů zástupce žalované ve výši , částka, za 6 úkonů shora uvedených se sazbou náhrady ve výši , částka, za úkon podle § 13 odst. 3 AT.Celkem tak náklady řízení žalované představují částku ve výši , částka, .